Milostná strategie
Simona Monyová (p)
Čerstvá absolventka vysoké školy Soňa se snaží vymanit z důsledků ne příliš šťastného dětství, problematického vztahu s matkou a soužití s otcem-alkoholikem. Zároveň si bolestně, ale cílevědomě buduje nové zázemí ve vztahu s Petrem. Dosáhne Soňa Milostnou strategií vytoužené harmonie?
Přidat komentář
Tuto knihu mám doma asi od svých 14ti let, kdy mi jedou mamka koupila ještě v Hypernově,ale v té době jsem tuto autorku ještě vůbec nečetla, až později. Kniha je zajímavá,taková jednohubka:) Příběh rychle plyne, hlavn hrdinku na jednu stranu chápu, skrz to jaké měla dětství hledala poté v dospělosti muže, který by miloval jen ji, dával ji to stále najevo, pořád by ji obletoval, ale v druhé světle mě to na hlavní hrdince docela dost štvalo, protože mi to příšlo jako chování malého dítěte, které na sebe musí neustále strhávat pozornost...Konec byl napsaný krásně, každá matka, když uvidí své dítě se o něho od toho okamžiku bude bát neustále:)
Přečetla jsem si ji od autorky tento rok jako první, protože jsem se chtěla dát do čtení celého díla této spisovatelky. Kdysi na mateřské jsem četla na doporučení mé sestry Matku v krizi a Matku v koncích, taky na základě TV knihy Tchyně a uzený a Roznese tě na kopytech, které se mi fakt líbily. Tato mě však moc nenadchla. Asi bych se tak nikdy chovat nedovedla, snažím se druhým nechávat jejich prostor, řídím se zásadou Nedělej druhým to, co nechceš, aby dělali oni tobě. Ale konec nakonec dobrý aneb chybama se člověk učí. Dávám 50procent.
Knížečka dobrá spíš jako prázdninová povídka do časopisu Chvilka pro tebe. Protože se snažila autorka vměstnat příběh do 80 stráneček, vzniklo z toho dílo bez hlubšího rozboru postav a bez vysvětlení jejich konání. Uvedený motiv nevybouřená žena a nevyspělý muž se prolínají všemi knihami autorky. Celkově kniha balancuje mezi rádoby ženským románem a čtením pro dívky. Ale protože na ženský román je tam málo dramatu a na dívčí román zase málo koní, je z toho takový malý paskvilek.
Jedna z těch starších knih Simony Monyové. Tak trochu mi přišla překombinovaná . Příběhy autorky, které vycházely později, mi připadaly více realističtější. Každopádně čtivá, ať už čtenářky budou stát na straně Soni nebo ne. Každý z nás si do manželství nese stopy ze svého dětsví a dospívání...
Me z tech jejich knizek proste mrazi. Jak umi popsat myslenkove pochody postav,je uzasne. Dalsi naprosto sileny pribeh. S koncem jsem spokojena.
Sobecká a bezcitná ženská. Je to povaha nebo nemoc, co jí vede k takovému chování? Žít s takovým člověkem musí být utrpení. Knížka končí ve chvíli, kdy možná dojde ke změně v jejím chování a pokud né, tak je to velké neštěstí. Myslím, že knížka moc dlouho v mé paměti nezůstane.
Tohle byla tak hrozná kniha! Hlavní hrdinka totálně nesympatická, bylo mi líto jejího manžela, ona byla trošku psychopatka, naprosto nesamostatná, slabá, pořád mu lhala a snažila se ho tak k sobě připoutat...
Absolutně nechápu, co mi ta knížka jako měla dát? Čím mě mělo obohatit čtení knihy, jejíž hlavní hrdinka dělala věci, kterým akorát tak dělala ostudu ženskému pokolení?
Rozhodně nedoporučuji...
Mám rada knihy od autorky, ale tahle byla hrozná. Hlavní hrdinka mě byla nesympaticka od začátku a stránku po stránce sem ji nechapala a vyloženě nesnasela, hodně sem se premahala knihu dočíst,ale tím ze má tak málo stránek tak se ji docetla.
Jedna ze slabších knížek od Monyové. Mám raději ty veselé a humorné knihy od ní. I přesto přečteno za tři hoďky, stále tam je její čtivý styl psaní.
Je poznat, že jde o jednu z prvních kniha autorky, kde se ještě neprojevil její pozdější styl. V podstatě nezajímavý, trošku nudný dívčí románek, který mě bohužel ničím nepřekvapil...
Když jsem se rozhodla, že se zapojím do výzvy 2017, zaskočil mě bod 8 oblíbená kniha rodičů...Nikdo v rodině není takový knihomil jako já, takže to byl celkem oříšek. Moje mamka miluje knížky Simony, takže jsem sáhla do její skromné knihovny a hledala mezi těmi, které jsem ještě nečetla. Co říci ke knize...Dávám pouze tři hvězdy. Samotný příběh je zajímavý, i když hlavní hrdinka mi byla od začátku téměř do konce nesympatická svým chováním (právě proto, jaké měla dětství, to pro mě bylo nepochopitelné). Kniha mi ale přišla taková...neúplná...nejspíš to bylo tím, jak autorka přecházela z jedné kapitoly do další. Proto takové hodnocení.
Knížka se mi líbila i přesto, že hlavní hrdinka se pro mě postupně díky svému jednání stávala čím dál méně sympatickou a její chování bylo pro mě naprosto neodpustitelné. Ale co, nakonec to dobře dopadlo...
Skvělá oddechovka, která se čte sama. A navíc tuhle autorka zakončila přesně tak, jak jsem si přála.
Autorovy další knížky
2011 | Srdceboly |
2003 | Tchyně a uzený... |
2006 | Sebemilenec |
2005 | Krotitelka snů |
2011 | Citová divočina |
Tenká knížka, kterou jsem přečetla za jedno odpoledne. Dalo se to, i když mě hlavní hrdinka lezla na nervy. Byla to sobecká ženská.