Milostný příběh jednoho života
Beth Morrey
Missy Carmichaelová měla skvělý život – dvě úžasné děti, bezvadného manžela a vystudovanou Cambridge. Co víc si přát? Život ale plynul a vše se postupně změnilo. S dcerou už několik let nemluví, syn se odstěhoval do Austrálie i s jejím jediným vnukem a Leo, její životní láska, je pryč. Missy zůstala sama ve velkém domě, jen se svými vzpomínkami. A tak vzpomíná, vzpomíná na léta, kdy byla šťastná, milovaná a obklopená rodinou. Víc než cokoli na světě si přeje, aby byl její život takový jako dřív. Missy najednou nezbývá nic jiného, než se spoléhat na pomoc cizích lidí a svého psa.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
The Love Story of Missy Carmichael, 2020
více info...
Přidat komentář
Nikdo tu není černobílý. Charaktery jsou krásně barevné, každý má nějaké kostlivce ve skříni. A každý má v sobě spoustu dobrého. Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale pak mě to chytlo za srdce.
Kniha je spíše jen vyprávěním o roce jedné důchodkyně než milostný příběh. Nic závratného kniha nenabízí a nic moc se v ní neděje.
Je to pohodové čtení. Bylo by na světě krásně, kdyby měl každý kolem sebe takové přátelé jako měla Missy, jenže člověk musí ty lidi pustit k sobě a přijmout je i s jejich chybami. Byl to knižní příběh, proto je jeden bohatý , druhý kreativní a další se srdcem na dlani, to se vám v reálném životě asi nepoštěstí.
Podle komentářů vidím, že nejsem jediná, koho tato kniha okouzlila obálkou.
Celý příběh je protkán vzpomínkami Missy na její rodiče, manžela a dětství svých dvou dětí. Protože se kvůli péči o rodinu vzdala práce, přišla i o možnost navázat vztahy s lidmi mimo rodinu. A tak, když manžel odešel a děti vylétly z hnízda, zůstala sama. Stačilo však jedno odpoledne, kdy se jí do cesty připletly Angela se Sylvií a spustila se lavina, která dostala rychlejší spád s příchodem Bob. Sama vím, že my pejskaři jsme jedna velká rodina a ti naši čtvernozí lumpíci nás zatáhnou do hovoru s celým sídlištěm. Totéž se poštěstilo i Missy, její samota mizí a postupně zjišťuje, že je obklopena fůrou nezištných přátel.
Možná trochu pohádkové, ale takové pohlazení na duši každá z nás občas potřebuje.
Na knížku jsem se těšila a hodně si od ní slibovala. Přišel mi zajímavý námět a těšila jsem se jak se to bude celé vyvíjet. Kniha mě ale při čtení tolik nechytla a spíš jsem ji dočetla skoro z povinnosti a vlastně ani nevím proč. Příběh jako takový byl zajímavý, ale asi mě nechytlo jak to bylo napsané? Nevím, opravdu... Bylo tu i pár prvoplánových klišé (zrovna ji nabídnou psa, kterého odmítne a zrovna ji tu samou noc vykradou a ten pes by se hodil... ), ale i pár aha momentů které byly osvěžující (moc se mi líbilo jak to vlastně autorka vyřešila s Leem, nebyla to taková ta "klasika" romantického dojáku - za mě obrovské plus).
Fajn odpočinkovka.
Když se mi tahle knížka dostala do ruky, měla jsem trochu obavu, že to bude moc romantický příběh.
Missy mě z toho omylu ale rychle vyvedla, její životní příběh mě bavil, četlo se mi lehce a vždycky už jsem se těšila, až se zase začtu a ponořím se do krásného vyprávění, které mě chytilo za srdce a které mě i pobavilo a při kterém mě i tekly slzy ....
Navíc příběh o pejskařích, mezi které se hrdě počítám:) Určitě doporučuji.
Tento příběh je úplně jiného žánru než čtu běžně. Je skvělé jak autorka krásně vystihla rekapitulaci jednoho života a jak se může během jednoho roku beznadějné přežívání a čekání na konec života změnit v opětovnou radost z něj. Přátele lze najít v každém věku a nejen lidské. Za mne nádherný milostný příběh jednoho života. Tuto knihu si ráda opět přečtu
U téhle knihy jsem se neubránila slzám. Zvláště ty poslední stránky byly tak dojemné, hlavně pro ty, kdo mají rádi zvířata. Příběh má však i obrovské poselství: důležitost lásky a přátelství, kterých je ve stáří potřeba více než kdykoliv jindy. Obdivovala jsem Missy, že i ve vysokém stáří si dokázala najít spřízněné duše. Realita určitě není tak úžasná, přesto tato kniha dává naději a ukazuje smysl života i ve věku, kdy mnozí už rezignovali. Určitě na ni nezapomenu.
Knížka ukrývala trošku smutný příběh jedné ženy,která žije sama a jednoho dne se střetne s Angelou a s jejím synem,pak s k ním přidruží pejsek a všechno smutný se rozplyne.Příběh je o přátelství a o tom,že musíme pečovat o naše rodiče,protože i my o to budeme někdy stát.
Vzpomínky staré ženy byly úžasné, bavilo mě číst o počátcích vztahu s manželem. Stejně úžasné bylo seznámení se psí slečnou..
Nádherný, smutný, melancholický příběh jednoho života. Upřímná zpověď osamělé ženy, které jeden pejsek změní život.
Zpočátku jsem nemohla Missy přijít na chuť, a to jsem všechny její tajemství znala hned z kraje (vyhledala jsem si je), ale jak se postupně zamilovávala do pejska, hned mi byla sympatičtější.
Občas drhly dialogy. Spíše toho bylo víc zamlčeno než řečeno. I proto se mi ze začátku kniha nečetla tak snadno. Vše ale poté odeznělo, a já se nakonec naplno ponořila do života Missy. Ke konci jsem i polykala slzy.
Krásné zhotovení knihy. Obálka je pohlazení po duši.
Citace:
Jedna polovina světa nechápe potěšení té druhé.
Láska je prostě láska, toť vše. Nedokonalá, nerovná, složitá, nepřekonaná, ale pořád životně důležitá.
Ale tohle si pamatuj: možná jsme zpívali různé písně, občas falešně, ale nakonec jsme se dobře sladili. Nemyslíš?
Příjemné a klidné čtení o postarší paní, která v samotě života našla pár přátel, kteří ji nechtě a později chtěně pomůžou opět žít. Víc než o lásce, je to o lásce k bližnímu, o přátelství, odpuštění a znovužití.
Kniha na počtení ke kávičce nebo čaji, která neurazí, ani bůhví jak nenadchne, ale ztráta času to není.
Kniha podle mě smutná není. Je obyčejná ... ze života. Osobně mě spíš než její manželský život zajímala její současnost. Líbilo se mi pomalé odkrývání jejích "tajemství." Akorát na obálce je krátkovlasá paní v klobouku, hrdinka nosila vlasy spletené do copu, poté měla mikádo. Zkrátka a dobře jde o poklidné čtení při čajíčku.
Krásná obálka knihy mě zlákala ke koupi a její obsah nezklamal. Smutný příběh postarší dámy, která měla to štěstí, že našla několik dobrých přátel.
Krásný příběh, o tolik odlišný než příběhy, které se ke mně zatím dostaly. Missy, 80 leté sympatické osamělé babičce se souhrou náhod připletou do cesty dvě milé dámy a následně jedna velmi přátelská fenka. Missy donedávna nevěděla co se svým životem, jen už to nějak ,,doklepat", a teď se jí život obrátil vzhůru nohama. Najednou získá přátele, zvířecího parťáka a smutné dny se otočí ve šťastné. Missy přišla o manžela, s dcerou se rozhádala a syn se jí oženil na druhou stranu světa.
Opravdu krásný příběh jedné stařenky o osamělosti, malých radostech, přátelství, a o tom, co všechno vám jedno malé chlupaté stvoření může přinést do života.
Kniha se četla jedním dechem a po přečtení mám úsměv na rtech a je na tom světě tak nějak lépe. Tento titul si určitě pořídím do své knihovny.
Missy bude osmdesát a já chci být přesně jako ona: pořídit si na stará kolena skvělého psa, mít sílu stále žít plnohodnotný život, mít srovnané všechny vztahy v příbuzenstvu, získat i v tomhle věku milé přátele, kteří mi uspořádají nádhernou narozeninovou oslavu. Samozřejmě, v životě to tak není, ale knížky s takovými příběhy mám moc ráda. Je v nich vždycky i trochu smutku, ovšem ten k životu patří, převládá však naděje a ta vám v paměti a ve vědomí už zůstane. Pro mě osobně tedy dokonalé odpočinkové čtení, které vás pohladí po duši - což je klišé jak hrom, ale pro mě rozhodně platí... :-)
Moc pěkná obálka,hezky popsaný příběh jedné osamělé stárnoucí ženy.Samota je těžká,ale i pejsek dokáže udělat člověka štastným,i na stáří.Určitě stojí za přečtení.Za mě 90%.
Knížka mě upoutala svojí obálkou, navíc jsem chtěla něco pozitivního a oddechového. Do knížky jsem se ale dlouho nemohla začít, postavy se mi nelíbily a čtení bylo spíš depresivní. Jde o příběh o umění stárnout, o odhalování chyb z minulosti, o síle přátelství, umění si věci vysvětlit a odpustit a věřím, že spoustě lidí se bude moc líbit, mně ale knížka nesedla.
Příběh důchodkyně Missy, který je vlastně vzpomínkami na její život, ale zároveň trpí samotou, když už její rodina není nablízku a velmi jí chybí. Ale Missy časem poznává nové přátele, vzájemně si pomáhají a ona i ve svém věku je opět šťastná. Krásná kniha, která určitě stojí za to si ji přečíst.