Milovaný nevlastný brat
Penelope Ward
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400588/bmid_milovany-nevlastny-brat-imi-400588.jpg
4
735
735
Keď sa k nám v poslednom ročníku strednej nasťahoval môj nevlastný brat Elec, netušila som, že je až taký arogantný kretén. Štvalo ma, že si na mne vylieva zlosť pre otca. Štvalo ma, že si k nám vodí dievčatá. Ale najviac ma štvalo, že v jeho prítomnosti sa mi zakaždým rozbúšilo srdce.Spočiatku som to pripisovala jeho tetovaniam a príťažlivým črtám, ale v jednu noc nastal v našom vzťahu zlom. Potom sa Elec vrátil do Kalifornie a celé roky som ho nevidela. Keď našu rodinu postihla tragédia, osud nás opäť spojil. Z protivného tínedžera však vyrástol príťažlivý muž, čo ma privádzalo do šialenstva. Vedela som, že sa mu moje srdce neubráni.... celý text
Romány Pro ženy Erotika
Vydáno:
2018
,
Ikar (SK)
Originální název:
Stepbrother Dearest, 2014
více info...
Přidat komentář
Tohle bylo tak milý a fakt dobrý čtení.
Anotace většinou nečtu a tady to nebyla výjimka, jelikož už sám název mi napověděl.
Jestli čekáte nějaké klišé, tak ho i dostanete, zlobivý kluk, plný démonů, složitý vztah s otcem a proti němu stojí holka, křehké nevinné stvoření.
Příběh vás okamžitě vtáhne do děje. I když víte, co bude dál, stejně chcete číst a číst, dokud nejste na konci.
Zaskočil mě velký časový skok, vůbec jsem to nečekala ale knize to dalo celkem slušnou odchylku od jiných klišé knih.
Elec a Gréta. Gréta. Proooč Gréta? Ty jo to jméno ji snad někdo dal za trest. (Hned jsem si představila Grétu s transparentem v ruce). Každopádně jsem si na její jméno musela dost dlouho zvykat.
Všechno, co se týkalo jejich vztahu, bylo tak strašně předvídatelný, ale i tak z toho byla cítit chemie jako prase.
Myslím si, že některé věci byli zbytečné, moc dlouhé a opakující se. Ale i tak, jsem si čtení šíleně užila a kniha se mi moc líbila. Jednou zase super romanťárna.
Podle komentářů bych očekávala mnohem krásnější a smysluplnější příběh.
Až na samotný epilog toho příběh mnoho postrádal.
V první řadě musím zmínit překlad. Nejsem si jistá jestli jsem dostala správnou verzi, ale tolik gramatických chyb se jen tak nevidí. Mnohdy věty nedávaly ani žádný smysl, proto jsem kolikrát hádala, co tím chtěl básník říct, a nakonec naprosto zbytečná kniha Eleca, která jen opakovala, co se už stalo slovo od slova a psaná stylem asi sedmiletého dítěte, které ještě nemá dostatečnou slovní zásobu.
Nebyl to špatný příběh. Ale i když mě psaná verze velmi odradila ani samotný obsah nebyl ničím originálním. Velmi se všem omlouvám, ale začínám být čím dál více náročnější čtenář a nevím, kam se to bude stupňovat. Kniha mě moc nepotěšila
Kniha mě zaujala svým tématem a na čtení jsem se těšila, ale nakonec nesplnila moje očekávání.
Za prvé, postava Grety mi vůbec nesedla. Její neustálé podlézání Elecovi, navzdory jeho často neuctivému chování, zvýrazňovalo její nedostatek sebeúcty. Mám raději příběhy, kde si hlavní ženská postava dokáže stát za svým a není přehnaně fixovaná na mužskou postavu.
Dialog mezi Gretou a Elecem působil zejména v první polovině knihy velmi nuceně. Volba některých slovních spojení nebyla úplně šťastná, protože teenageři takhle mezi sebou většinou nemluví. Greta občas zněla jako učitelka angličtiny, což mě dost rušilo. Elec na tom nebyl o moc lépe a jejich slovní přestřelky a „urážky“ mi často připadaly trapné. Bylo těžké brát jejich interakce vážně, když jejich jazyk působil tak nepřirozeně. Myslela jsem si, že na vině byl z větší části český překlad a tak jsem knihu začala číst v angličtině, ale abych byla upřímná, nebylo to o moc lepší.
Druhá polovina knihy byla o něco lepší, ale ne o moc. Gretina neochvějná touha po Elecovi, i když byl ve vážném vztahu, se nadále špatně odrážela na jejím charakteru a sebeúctě. Vyprávění z Elecova pohledu navíc v podstatě zopakovalo tytéž události, které jsme již četli, a upřímně, asi 70 % z toho mohlo být vypuštěno, aniž by se něco důležitého ztratilo.
I přes tyto výtky byla kniha velmi čtivá a kapitoly rychle plynuly. Pseudo tabuizovaný vztah byl zajímavý motiv, ale postavy potřebovaly větší hloubku a vývoj, aby byl příběh skutečně poutavý. Ploché charaktery a trapné dialogy pro mě bohužel srazily knihu dolů. 2,5 *
Sedmnáctiletá Greta poznala svého stejně starého nevlastního bratra až v posledním ročníku střední školy, kdy se Elec musel přestěhovat k její matce a svému otci. Od první chvíle dával Elec najevo, jak se mu příčí tam být. Greta se k němu přesto snažila být milá, i když ji trápil. Hlavně tím, jak vypadal a co jeho blízkost vyvolávala v jejím těle. Postupně si uvědomovala, že Elec to má stejně, až to jedné noci vyvrcholilo. Ta noc byla ale první a poslední na dlouhých sedm let. Znovu se setkali kvůli rodinné tragédii. Každý už žil svůj život, ale při opětovném pohlédnutí do očí toho druhého zjistili, že se vlastně nehnuli z místa.
Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Grety. Ze začátku mě mrzelo, že svůj pohled nemá i Elec, ale nakonec i jemu do hlavy uvidíte, i když trochu jiným způsobem. O to byl ale lepší. Autorka vás napíná do poslední chvíle, takže knihu jen tak neodložíte. V tomhle jsem Gretu naprosto chápala. Divila jsem se, že na ten večírek vůbec dokázala odjet.
Chemie mezi hlavními hrdiny fungovala na jedničku s hvězdičkou. Od prvního setkání jsem věděla, že mě tenhle pár pohltí. Dostala jsem svou oblíbenou hate to love linku s nepatrnou příchutí zakázané lásky. Při setkání po letech jsem měla představu, co bude, ale autorka mě převezla. Elec byl charakter a těch dvacet čtyři hodin, co spolu strávili, jsem myslela, že bouchnu jako sopka, jak se napětí mezi nimi dalo krájet.
Pořád jsem si říkala, co Elec tak hrozného udělal, že ho jeho otec nenávidí natolik, že vypouští na jeho adresu taková slova. Uff, tohle by mě nenapadlo. A bolelo to. Eleca nejvíc, který jediný za nic nemohl.
Od autorky to byl můj třetí romantický příběh a opět mě nezklamal. Rozhodně doporučuji. Určitě se také pustím i do volného pokračování této knihy.
Tak u této knihy jsem se vůbec nenudila. Moc se mi kniha líbila i když bylo ze začátku jasné, jak příběh skončí.
Moja prvá kniha s tématikou nevlastných súrodencov, aspoň pokiaľ mi pamäť siaha. Kniha naberala na spáde postupne tak ako sa i vyvíjal vzťah hlavných hrdinov. Asi jedna z tých lepších kníh od autorky. Za mňa boli asi zbytočné pridávať kapitoly tých istých scén z druhého pohľadu, ale asi to tak muselo byť.
Bomba, bomba, bomba. Tohle bylo prostě jedním slovem dokonalé.
Od prvního řádku mě kniha vtáhla do sebe. Příběh Eleca a Gréty si budu dlouho pamatovat.
Hltala jsem každé slovo, každý řádek, každou stránku, každou kapitolu a nakonec jsem potřebovala docela velké množství kapesníčků.
Skrze smrt vzniká nový život, skrze nenávist se rodí láska
(SPOILER)
Tak z tohohle příběhu já jsem maximálně nadšená, užila jsem si to na 110%! Elec a Gréta.....omlouvám se, ale tohle dívčí jméno je fakt šílený :-D a musela jsem si na to pár stránek zvykat .-)
Jejich příběh byl pro mě vážně silný a já opět jsem s nimi prožívala úplně všechno od první kapitoly až do té poslední :-)
Atmosféra z knížky na mě dýchala....Nevlastní sourozenci.....zprvu vzájemná nevraživost, která se změnila v přitažlivost a v následné v zamilování.
Jak je tomu zvykem, vždycky musí přijít nějaká rána.....v tomto případě se Elec musí vrátit zpět ke své matce. S Grétou spolu prožijí poslední noc.....nic si ale neslibují....oba vědí, že je to rozloučení......sakra holky, připravte si i kapesníčky :-D Nikdy bych nevěřila, že budu taková měkota .-). Úplně ale vidím, jak Gréta stojí u okna a kouká na Eleca jak nasedá do taxíku s vědomím, že už ho nikdy neuvidí. Rvalo mi to srdce.....
Osud je ale nevyspitatelný....uvidí se opět po 7-mi dlouhých letech na pohřbu Elecova otce. Všem musí být jasné, že přitažlivost, veškerá chemie a zamilovanost tam pořád je. Elec ale nepřijel sám......
A na závěr za sebe musím přiznat, že vyprávění z pohledu Eleca se mi naopak líbil a bavil mě. Bylo to takové dovysvětlení a díky bohu se konal šťastný konec :-) a za mě i peckovní obálka .-)
Po předešlé knize ,která mě neustále straší v hlavě jsem potřebovala něco jemného a milého...Milovaný nevlastní bratr splnil mé očekávání.
Vzkvétající zakázaná láska mezi nevlastními sourozenci mě neskutečně bavila. Nic nečekaného a hlavně předvídatelného přesto hmm... moc pěkný.
On je samozřejmě tvrďák a velký potížista, který skrývá rodinné tajemství a ona je jemná květinka bez zkušeností.
Muselo přijít dlouhé odloučení aby oba dostali to co celou dobu postrádali.
Předčítáni Alecovi knihy bylo naprosto zbytečně.
První kniha s touto tématikou a mohu říci, že jsem si ji velmi užila. Ze začátku jsem měla rozporuplné pocity, protože nevlastní brácha a ségra jsou i tak sourozenci, ale během čtení jsem změnila názor. Knížku moc doporučuji. Určitě si přečtu něco s podobnou tématikou.
U této knížky snad ani nejde spoilerovat, jak je předvídatelná. Nepřijde žádný nečekaný zvrat, vše spěje k jasnému konci. A přesto je ta knížka napsaná tak dobře, že Vás vcucne a tu silnou přitažlivost, posedlost a osudovost cítíte na vlastní kůži. V průběhu čtení jsem dost postrádala pohled Eleca, což autorka vyřešila dodatečně, kdy nám ho naservírovala najednou.
Jediné, co mi mírně kazilo prožitek, bylo, že vzhledem k tomu, že jsem Milovaného souseda četla jako prvního, tak mi v tomto příběhu prostě bylo líto Chelsey.
Ke knize jsem se dostala díky knižní štafetě, nevím, jestli bych se k ní dostala, nebýt ji. Ale rozhodně nelituju toho, že jsem si knize přečetla, kniha byla velmi čtivá, těžko se mi odkládala a já potřebovala číst pořád dál, abych věděla, jak vše dopadne. Knihu jsem měla přečtenou i přesto (nebo možná právě proto), že jsem v podstatě četla knihy dvě samotnou knihu a k tomu hromadu poznámek od holek ve štafetě (byla jsem 19. takže občas už ani nebylo, kam psát) a dohromady to bylo ještě lepší čtení, než by to bylo bez poznámek holek.
Hlavní postavu Gretu jsem si velmi rychle zamilovala a ani Eleca mi to netrvalo dlouho. Velmi mě bavilo jejich vzájemné pošťuchování a „vtípky“. Hodně jsem se u toho nasmála, ale na druhou stranu byly v knize i pasáže, kde jsem neměla daleko k slzám a i takové, kdy jsem zůstala zírat s otevřenou pusou. Byla jsem ráda i za to, že nám autorka nabídla poté i Elecův pohled, ale přestože mě tato část bavila, mohla být kratší. Bylo mi líto jedné postavy, protože byla skvělá, ale ocitla se na špatném místě, aby ji člověk mohl fandit (myslím, že kdo četl, tak ví, koho myslím).
Pokud se na tuto knihu chystáte, tak doporučuji nečíst anotaci (pokud jste tak již neučinili), bohužel tak jako je v poslední době velmi časté i tato anotace vyzrazuje z děje zbytečně moc.
Za mě skvělá kniha, kterou slupnete, jak malinu a já si rozhodně přečtu i další knihu autorky, ať už z její samostatné tvorby nebo některou z knih, které píše se svou kolegyní.
Hodnocení: 4,5*/5*
(SPOILER)
První kniha od autorky a jsem nadšená, moc se mi líbila. Přečetla jsem ji za jeden den.
Oba jsem si moc oblíbila, vtípky které Elec prováděl, ale uměl si uvědomit, kde je hranice vtípků, jejich chování vůči sobě... byli jako dva magnety
Nevadilo mi ani číst pak některé části znovu, ale z Elecova úhlu pohledu, přestože byly dost podobné, tak ukázaly jeho pocity, verzi událostí a tak.
Určitě to nebyla má poslední kniha od autorky, přečtu si i jiné a těším se na to.
"Stejně jako můžete přehodit písmena ve slovech, abyste uviděli jiný, skrytý význam, můžete to udělat se životem. Život může být definován útrapami nebo požehnáním. Všechno záleží na tom, jak se na to díváte. Někdy záleží jen na úhlu pohledu."
Jinak, ještě musím říct, že po dlouhé době obálka knihy, která odpovídá příběhu, což jak asi někteří víme se nestává moc často.
Jako takhle, kdyby nebyla polovina dialogů okopírována a kdyby mě autorka "nenutila" číst polovinu knihy znova, měla bych teda hlubší zážitek. Takto musím říct, že mě tento román příliš nenadchl, a to mám Penelope Ward ráda. Toto bylo celkem utrpení, bohužel :(
Už už jsem myslela že dám 5*, protože první půlka knihy mě naprosto nadchla. Jakmile se ale jedna velmi dlouhá pasáž začala vyprávět znovu z pohledu druhé postavy za použití 90% stejných odstavců, myslela jsem, že se unudím. Proč! Chápu záměr autorky, ale vzhledem k tomu, že bylo vlastně jasné, jak to vnímá druhá postava, pohled z druhé strany byl nadbytečný. Ještě takhle nudnou formou ctrl c - ctrl v. Škoda toho, jinak je kniha skvělá a těším se na volné pokračování - Milovaný soused.
Ďalšia knižka od Penelope a super. Nečakala som nič extra a napriek tomu som dostala príbeh, od ktorého som sa nevedela odtrhnúť a sama som to nečakala, no prečítala som knihu na jeden záťah. Raz za čas siahnem aj po tejto autorke a vždy si dobre oddýchnem pri knižke a táto sa odohráva aj v priebehu viacerých rokov, čo mám rada.
Tak to byl příběh! :) Čtivý a emočně napsaný až mě doslova ohromil! Stránky jsem hltala, tak až mi bylo líto, že už je vlastně konec :D
Gretu jsem si oblíbila skoro hned, kdežto u Elecka mi to nějakou chvíli trvalo. A to protože se ze začátku choval opravdu jako pěkně namyšlený pitomec. Ale nakonec přece i on se dostal přes své chmury!
Obdivovala jsem jeho talent v psaní! :)
A naopak mě rozesmály jeho nápady (hlavně lumpárny, co prováděl Gretě..) :D
Zajímavý příběh, zvrat a moc fajn konec. Vždycky se mi v knize líbí něco navíc a v tomto žánru se to povedlo. Čtení této knihy jsem si strašně užila a autorku si zase někdy znovu najdu a zkusím něco dalšího.
(SPOILER)
Greta se seznamuje se svým nevlastním bratrem Elecem, který je velmi, ale velmi přitažlivý. On se však k ní chová jako hulvát a pitomec v jednom. Svou zlost si vybíjí na Gretě. Až se před ním jednou rozpláče a tehdy povolí ledy a najednou z nich jsou kamarádi. On ji chrání nebo možná i žárlí na ostatní kluky, kteří s ní mohou trávit čas. Jenže, on je její nevlastní bratr, má šílený vztah se svým otcem a pak najednou musí pryč, zpátky za matkou. Noc před odjezdem, se v mezi nimi něco zásadního stane a oni se pak dlouho nevidí, do doby dokud Elecovi neumře táta. Co s nimi udělá čas?
Úžasná knížka s nádherným příběhem, který mě chytl za srdce. Já se do něj zamilovala, ačkoliv v něm byly i smutné okamžiky. Viz. hádky Eleca s otcem, dlouhé odloučení.
Příběh mě dojal až k slzám, byl opravdu krásný a jednoznačně se knížka zařadí mezi moje topky tohoto roku
Ač byl Elec ze začátku opravdový pitomec, pak se ukázal, že pod tou tvrdou slupkou má i srdce. Já knížku slupla, jako malinu a díky poznámkám od holek jsem se skvěle bavila.
Možná tomu nebudeš věřit, ale nikdy jsem ti nechtěl ublížit. A nikdy nebudu jen tak stát a opodál a přihlížet tomu, jak se ti chystá ublížit někdo jinej, sakra.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Nesnáším tě |
| 2019 | Rebelský dědic |
| 2019 | Rebelské srdce |
| 2020 | Drzý bastard |
| 2020 | Hříšné dopisy |
„Odpustenie nemožno očakávať, treba si ho zaslúžiť.
Penelope Ward je pomerne známa autorka a ja som už mala možnosť si od nej prečítať knihu Láska online. Pre knihu Milovaný nevlastný brat som sa rozhodla z dôvodu, že som si zamilovala sériu Viníci a keďže táto mala byť dejovo podobná, musela som ju vyskúšať.
Hneď ako som začala čítať ma sklamal autorkin štýl písania. Bol síce ľahký, svižný, ale pútavý bol žiaľ len miestami, a vadil mi ako celok, bolo to akoby som čítala niečo od random človeka na Wattpade.
Okrem iného je kniha pomerne krátka a celé mi to prišlo urýchlené. Ak by to v tomto prípade bolo o čosi dlhšie alebo aspoň rozdelené na dilógiu, čitateľ by to dokázal viac precítiť.
Mená hlavných a aj niektorých iných postáv sa mi taktiež nepáčili. Elec je ani neviem čo za meno a Gréta? Prišli mi akoby z nášho územia, celkovo ma to tam rušilo.
Možno teraz zniem ako ten najväčší kritik, keďže je táto kniha dosť dobre hodnotená. Ale nedalo mi nespomenúť veci, ktoré mi vadili.
No určite to nebolo najhoršie. Na sériu Viníci to síce ani zďaleka nemá, ale nebolo to to pravé.
3,5*