Mimo dobro a zlo
Friedrich Nietzsche
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482504/bmid_mimo-dobro-a-zlo-predehra-k-filosof-vBw-482504.jpg
4
84
84
Předehra k filosofii budoucnosti. Německý originál této knihy byl poprvé publikován v Lipsku roku 1886 autorovým vlastním nákladem. Kniha tedy vyšla bezprostředně po Tak pravil Zarathustra (1883–1885), ale materiál k ní shromažďoval Nietzsche už od začátku 80. let, čerpaje z poznámek zapsaných dokonce i před vydáním Radostné vědy (1882). Nietzsche sám charakterizuje místo, které tato kniha zaujímá mezi jeho ostatními spisy, takto: Myšlenky, první zápisky a formulace všeho druhu, které tvoří základ spisu, spadají do mé minulosti: totiž do oné záhadné doby, ve které vznikala kniha Tak pravil Zarathustra: již tato paralelnost by mohla přispět k porozumění tomuto tak těžko srozumitelnému dílu, zejména k porozumění jeho vzniku (…). I když Předehra k filosofii budoucnosti nechce platit za komentář k Zarathustrovým řečem, přece jen jde o jakýsi předběžný glosář, v němž se vyskytují všechny nejdůležitější pojmové a hodnotové inovace oné knihy (…) a jsou nazvány jménem. V téže době se Nietzsche zároveň začíná postupně zaměřovat na ústřední pojem své pozdní filosofie, na vůli k moci, takže kniha Mimo dobro a zlo přináší v autorské a dopracované podobě mnohé z myšlenkových motivů obsažených ve známém výboru z Nietzschovy pozůstalosti z druhé poloviny 80. let, který pod titulem Vůle k moci vydala jeho sestra Elisabeth a Peter Gast.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2021 , OikoymenhOriginální název:
Jenseits von Gut und Böse. Vorspiel einer Philosophie der Zukunft, 1886
více info...
Přidat komentář
Tohle bylo něco na pocvičení. I když sám autor v textu odsuzuje příliš rozvláčný styl psaní, sám se mu nevyhýbá. Přesto je knize hodně postřehů k myšlení tehdejší společnosti a některé by mohli platit i dnes. S některými názory nelze souhlasit, ale kniha je poplatná své době a jak sám autor píše nelze se vyhnout nákaze jistého myšlení, když člověk žije na daném území.
Zajímavé a šťavnaté doplnění Zarathustru. Již název napovídá, že se Nietzsche ani náhodou nebude držet moralizování, ale právě naopak - podrobí morálku a etické konstrukty lidstva kritice. Právem mu patří titul prvního immoralisty. Mnoho lidí má s Nietzschem a jeho filosofií problém, ale na mě působí jeho myšlenky jako blahodární nektar. Nemůžu říct, že souhlasím úplně se vším co kdy napsal, nicméně jeho unikátní postřehy a hluboké cítění (a ctění) života jsou něčím, co se u jiných filozofů vidělo jenom zřídka.
Kniha dobře doplňuje knihu Tak pravil Zarathustra. Nietzsche se na rozdíl od ostatních filozofů čte velice snadno a jde cítit, že byl příznivcem Buddhismu. Knihu doporučuji všem a nejvíce těm co mají rádi nadčasové myšlenky a kvalitní četbu.
Kdo dosáhne svého ideálu, ten jej právě tím překročí.
Občas začnu číst knížku od nějakého světově uznávaného filosofa a často po několika desítkách stránek už nemám chuť číst dále - samé s prominutím kecy, žvásty, teoretizování,... ale Nietzscheho názory, postřehy, myšlení ve mně obvykle rezonují a nemám k nim odpor.
Mám pocit, že mnoho světově uznávaných filosofů jen celý život teoretizovalo a nepokusili se/báli se opravdu žít - což se o Nietzschem říci nedá (možná i proto ta jeho vůle k moci/činu) a proto v jeho tvorbě cítím moudrost čerpanou z opravdového života.
Nevím, jestli jsem od Nietzscheho vybrala správnou knihu... Jediná má "modré" hodnocení... :D K čemuž jsem taky přispěla pouze tří hvězdičkovým hodnocením. Nemyslím si, že je to špatná kniha, ale dost na tom možná má přičinění, že od Zarathustry jsem zatím nic nečetla a tudíž tuhle knihu nemůžu dostatečně pochopit.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Antikrist |
| 1996 | Mimo dobro a zlo: předehra k filosofii budoucnosti |
| 2019 | Tak pravil Zarathustra |
| 2002 | Genealogie morálky: polemika |
| 2010 | O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním |
"Kdo nechce vidět človeka, čím je vysoký, pátrá tím bedlivěji po tom, čím je nízký a povrchní - a prozrazuje tím sám sebe."
FN pátra a kritizuje starostlivo všetko, čo je podľa neho nízke a povrchné. Nechutí mu dokonca Mozart, budhizmus, pohreb Victora Huga, veda, súcit, francúzska revolúcia, Kant, Schopenhauer, ľudské "stádo", ba dokonca je znechutený varením žien a vlastne ženská kuchyňa môže za spomalený vývoj ľudstva. Nechýba jeho oprávnený strach z konkurencie žien, ktoré by sa opovážili vzdelávať sa v jeho dobe a stratili by podľa jeho slov "vkus" a "ženskosť" (t.j. nejakú divokosť a živočíšnosť... boooože, chlape!). Ak vás baví takéto čítať, proti gustu žiaden dišputát! Už teraz verím, že pre Yaloma muselo byť náročné aplikovať filozofiu FN v rámci psychoterapie. Tieto "kritické" náreky filozofa môžu byť viac atraktívne pre mladšie skupiny ľudí, ktorí sa hľadajú. Mňa si ale touto knižkou nezískal, "filozofia má pôsobiť ako liek", v prípade FN by mohlo ísť iba o placebo efekt. Som za, že v človeku je prirodzené zlo a nie dobro, nie najpozitívnejšie názory a postoje sa však dajú spísať aj menej "ippolitsky". Ippolit je jedna z najotravnejších literárnych postáv, aké som kedy musela zniesť počas čítania, večne nariekajúci "mysliteľ" zo slávneho diela Idiot. Tak FN mi príde ako ten Dostojevského Ippolit. Na svete je dosť zla aj bez podobných pokusov ešte viac znechutiť život ľuďom, ako to asi robí v tejto knihe FN.