Ministerstvo pro budoucnost

22.10.2024

Hlavní postavou je FRANK MAY, který pracuje jako humanitární dobrovolník v Indii. V Indii dojde k vysokým teplotám a všichni lidé, kteří se nacházejí v blízkosti Franka, zemřou. Na Franka to má špatné následky. Trpí posttraumatickou stresovou poruchou. V oblibě má pomeranče namáčené v čokoládě. Později se setkává s MARY, která je Irka a pracuje na ministerstvu pro budoucnost, které sídlí ve Švýcarsku v Curychu. Mary má ráda plavání.

Jedná se o velmi hutný text a u tohoto románu musí člověk více přemýšlet. V románu se řeší otázky životního prostředí a ekologie. Autor vkládá do románu také ekonomiku a politiku. S některými autorovými názory jsem se ztotožňoval, s jinými názory jsem v rozporu.

Je otázkou, jestli by ministerstvo pro budoucnost mělo vůbec vzniknout. Toto ministerstvo řeší otázky životního prostředí pro budoucí generaci. Myšlenka to není špatná, protože je dokázáno, že dochází k oteplování planety v důsledku zvyšování koncentrace oxidu uhličitého. V důsledku toho by se mohla zvýšit teplota na Zemi o 2°C až 3°C, což by mělo katastrofální důsledky.

Autor nastoluje otázky dekarbonizace, to znamená omezení až úplný zákaz uhelných elektráren. Zavádí se uhlíková mince, což je kompenzace za nespálený uhlík na 1 tunu oxidu uhličitého. Přemýšlel jsem nad tím, jak dekarbonizaci zvládne Česko a jak tuto situaci bude řešit. Nepochybně to chce mít dlouhodobý plán, jakou formou elektrickou energii vyrábět. Nejschůdnější cestou je pravděpodobně jaderná energie, což bude stát nemalé finance. Alternativní energie by spíše sloužily jako doplněk, poněvadž není možné ve 100 % míře ji nahradit (větrná, vodní, sluneční, geotermální aj.).

Zajímavé bylo také řešení ohledně ledovců, to znamená, aby nedocházelo k tání ledovců a abychom dokázali ledovce vytvářet. Autor popisuje metody, jak by to bylo aplikovatelné v praxi.

Autor v románu popisuje tvorbu biokoridorů, což je důležité pro živočichy.

V románu se řeší také otázky migrace. V těchto názorech s autorem nesouhlasím, respektive mám obavy s přílivem migrantů z třetího světa, i když mi je pochopitelně líto, co se v jejích zemích děje.

V románu se řeší také hodně ekonomie a politika, která s ochranou životního prostředí nepochybně souvisí. Souhlasím s tím, že pokud by se všechny prostředky rozprostřely mezi všechny lidi na této planetě, všichni by měli dostatek. Nedocházelo by k hladovění lidí. Pár lidí ovládá celou planetu, vlastní majetky a mají miliardy. Podle mě by bylo všeho dostatek, pokud by to bylo spravedlivě rozdělené.

Hlavní postavou je sice Frank, ale jednotlivé kapitoly jsou různě rozvětvené, takže až tak velký prostor mu není věnován. Líbila se mi Mary, která tvrdě bojovala za ministerstvo a zúčastnila se různých konferencí po celém světě. Měla tým, se kterým spolupracovala.

Takových knih jako je MINISTERSTVO PRO BUDOUCNOST jsem moc nečetl. Po dlouhé době zase úplně jiná četba, ale nelituji času při četbě této knihy. Při čtení jsem měl pocit, jako by popisované události řešení problémů v oblasti životního prostředí šly zrealizovat. Nepochybně je důležité chránit životní prostředí pro současnou generaci, ale zejména pro budoucí generaci. Podle mě je nutné k těmto otázkám přistupovat postupně a rozumně a je důležité se domluvit napříč více zeměmi, protože se jedná o celosvětový problém.

Na předním přebalu knihy je uvedeno, že jde o knihu, kterou Barack Obama v roce 2020 zařadil na seznam svých nejoblíbenějších.

16.09.2024

Na tuhle knížku jsem dostal výborné reference, takže jsem si ji pořídil a s velkou chutí se začetl. První kapitola o katastrofálních vedrech v Indii pouze navýšila mé očekávání. Bylo to skvělé čtení. Potom jsem se ale nestačil divit. Velmi pomalu se čtenáři představuje manuál, jak vyřešit globální klimatickou krizi. Zpočátku to člověku přijde radikální, ale efektivní, načež se z celého díla stává zářivá reklama na komunismus a kolektivismus. Takový aktualizovaný komunistický manifest, ze kterého opět úplně stříká třídní boj, hanobení elit a všeho, co souvisí s bohatstvím. Glorifikace migrace a terorismu v zájmu zastavení spalování uhlíku. Měl jsem vážné problémy to dočíst a jen si říkám, jak to bude brát člověk, který už komunismus zná leda jako nadávku na twitteru a tahle četba mu začne dávat smysl, protože je to geniálně napsané a na první dobrou ty řešení dávají smysl (samozřejmě s premisou, že lidé mají na paměti hlavně vyšší dobro celé společnosti a jsou ochotni se za to rvát - takže je to pořád stejná pohádka, akorát teď neřešíme bohaté továrníky, ale mocné a sobecké spalovače uhlíku, jejichž tryskáče je potřeba ideálně s nimi na palubě sestřelit - skutečná válka proti uhlíkové oligarchii). Autor dokonce v druhé třetině knížky přiznává, že nějaké návrhy jsou komunismus, ale co? Už to bude fungovat, protože svět se posunul natolik, aby skvělé nápady komunismu konečně dokázal plně implementovat. Recept, jak se cestou obětování osobních svobod a nenávistí k západní společnosti vypořádat s klimatickou krizí a jako bonus konečně mít ten globální komunismus. Posledních 80 stránek byla čirá antiutopická hrůza, kterou korunovalo citování Mao Ce Tunga. Vlastně mě vůbec nepřekvapuje, že přebal hrdě hlásí, že jde o jednu z oblíbených knih Baracka Obamy.

14.08.2024

Tak tohle byl krok vedle pro mne. Dějově nejzajímavější byl začátek kde jsem očekával větší rozvinutí nebo spíše podobném tempu psaný zbytek knihy. Pohledy různých postav na vývoj po světě je dobrý, ale ty postavy jsou takové nezáživné a nebo si k nim nedokážete vytvořit pořádný vztah. Do toho je prokládané kapitolami s odborným textem k různým metodám, které by se dali použít ke snížení emisí CO2 v atmosféře. Dobrý, ale vytrhne to z nějakého děje knihy a je to v tu chvíli hrozně rušivý element.
Ve výsledku kniha nechává pachuť a i poslední kapitoly nějak to pořádně neuzavřou. Je to takové vyšumnění do prázdna, protože očekáváte nějaký jasný závěr nebo aspoň otevřený konec, který ve vás něco rozproudí a zanechá dojem. Tady bohužel nic.

28.07.2024

Na čtení docela náročný, skoro bych řekl až experimentální román. Určitá dějová linka tu sice je, ale střídá se se spoustou mikropříběhů, esejistickými pasážemi, ekonomickými úvahami a tak dále. Přestože se kniha týká jednoho z největších problémů, kterému lidstvo v současné době čelí (globální změna klimatu), včetně jeho nynějších či budoucích důsledků (ničení ekosystému, masová migrace, enormní náklady na adaptaci), ve výsledku vyznívá celkem pozitivně. Autor zkoumá různé metody, jak nastolený trend zvrátit (od klasických, jako je omezování využívání fosilních paliv, přes geoinženýrství po návrhy, jak transformovat ekonomiku), čtenáři ale nedává nic zadarmo. Přestože všichni hlásáme, že si uvědomujeme problémy dnešního světa, že chceme chránit životní prostředí a že jsme odhodlaní skoncovat s hladem a chudobou, cesta to bude náročná a plná hlubokých ideologických či morálních dilemat. Nepochybuju, že pravicově naladěnějším čtenářům, kteří se narodili se zlatou lžičkou v zadku a jsou přesvědčení o své výjimečnosti, některé myšlenky po chuti zrovna nebudou a u některých pasáží se zarazí a v podstatě každý, ale o tom to je. Kdybychom se všichni shodli na první dobrou, asi by bylo něco špatně. Každopádně výjimečná kniha, který stojí za přečtení, takže doporučuju vydržet a klidně si text dávkovat po troškách, což rozdělení na více jak sto dějově často neprovázaných kapitol snadno umožní.

20.07.2024

„Nikdo by neměl žít v chudobě. A neměli by existovat ani miliardáři. Dostatek by měl být lidským právem, spodní hranicí, pod níž nikdo nespadne: a zároveň stropem, nad nějž nikdo nestoupne. Když je něčeho dostatek, je zbytečné požadovat víc."

Tahle kniha pro mě byla vcelku oříšek. Neříkám, že nebyla zajímavá, ale mně nějak nesedla forma. Obsah byl velmi přínosný, někdy až strašidelný ve smyslu toho, co nás možná v budoucnu čeká a co můžeme udělat pro to, aby se to nestalo. A nutí čtenáře přemýšlet a to hodně.

Jednotlivé kapitoly byly spíš takové střípky z různých kritických oblastí, ať už stoupající obsah oxidu uhličitého v ovzduší, tání ledovců, globální oteplování, které nám mají představit celkový obraz toho, jak by naše planeta mohla jednou skončit :-/ Samozřejmě jsme dostali i návrhy toho, co by se s tím dalo dělat. Ale nebylo to jednoduché čtení, především co se týče objemu informací, převážně odbornějšího rázu.

Mezi těmito odbornými střípky ale máme možnost sledovat i životní osud Mary - ministryně ministerstva pro budoucnost, které vzniklo právě proto, aby zastřešovalo všechny tyto globální klimatické střípky. A hlavně aby vymýšlelo možná řešení aktuálních a akutních problémů tak, aby pomohli nejen sobě, ale především budoucím generacím. Aby tady pro ně ještě zůstala obyvatelná planeta :-)

Na knihu, když vyšla, jsem se neskutečně těšila, ale musím uznat, že už hodně dlouho mi žádná kniha nedala tak zabrat, abych ji dočetla :-( Ta forma a formát pro mě byly opravdu náročné. Cílová skupina čtenářů je v tomto případě asi trošku omezenější, a určitě si ty své, kteří budou nadšeni, najde. Mně bohužel nesedla :-/

„Smrt je daleko, proč si s ní dělat hlavu. Akceptuje ji, po malých teoretických dávkách si na ni zvykne, zase na ni zapomene. Žije, jako by to tak mělo jít donekonečna."