Ministerstvo strachu? – Neskartované spomienky generála Lorenca
Alojz Lorenc
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Určitě zajímavé čtení o životě a práci náměstka silového ministerstva. Generál A. Lorenc, velmi inteligentní, vzdělaný, chytrý a schopný člověk. Bohužel pro něj, ve špatné, normalizační době. Leccos se nám snaží vysvětlit a naznačit. Třeba, že tajné služby, špionáž a kontrašpionáž, byly, jsou a budou.
Že i dnes jsou agenti, stýkáme se s nimi, aniž bychom co tušili o jejich činnosti. Jsou to tedy, pravděpodobně, dobří agenti. Bohužel, tehdy sloužili vedoucí straně totalitního režimu, strana sice prohrála, ale zůstala. Omluvila se a bylo ji odpuštěno, ale věřím, že ne zapomenuto. Podle mě byli za G. Husáka nejhorší ti udavači, notoričtí donašeči, pomocníci VB, kteří se vykupovali z vlastních prohřešků, ale i trestných činů. Ti se pak snažili o to více. Většinou se na to přišlo, rozneslo a nikdo se s nimi nechtěl vybavovat, ale nedalo se jim úplně vyhnout.
Je to zajímavý text od autora, který byl jedním z nejmocnějších a nejvlivnějších lidí v ČSSR 80. let a zřejmě také očitým svědkem toho nejdůležitějšího, co se tehdy v naší zemi odehrávalo. Tuto knihu psal ve vyšetřovací vazbě, takže je jasné, že se i z důvodu vlastní sebezáchovy držel zkrátka, nicméně i tak je nabitá informacemi o struktuře a fungování složek ministerstva vnitra, kontrarozvědky, agentů, zmiňuje i intriky tehdejších mocných a samozřejmě nabízí i svůj pohled na převrat na konci roku 1989. Ač se jedná o kontroverzní postavu, je to člověk s velmi vysokou inteligencí a bezpochyby nesmírně cennými a zajímavými informacemi, takže jeho svědectví jsem četl s velkým zájmem a rád si přečtu i další jeho knihy, obzvláště se těším na jeho rozhovor s paterem Lovašem.
Genrál Lorenc musel mít po pádu komančů kachní pajšl z té nervozity, jak to dopadne. Dle mého názoru se to mohlo lehce zvrtnout do balkanizace střední evropy a mohlo se kácet v našem lese. Brrr! Kniha je pokusem o vysvětlivku a demystifikaci organizace tehdejší STB s jasnou demonstrací toho, že já Lorenc jsem to tu mohl zmasakrovat, ale neudělal jsem to, navíc toho vím hodně a můžu mluvit. Ve dvaadevadesatém nezbytný komunikační úkon. Ano, hoši šifrovali, dešifrovali, stýkali se, řídili a pravděpodobně si i uvědomovali roli ČSSR ve světovém NWO soukolí a ten přechod na "druhou stranu" zvládli líp jak v jugošce. Za odměnu dostal žabku a rozjeli pak s klukama Pentu.
Čtení je místy zábava, místy nuda. Lorenc to s jeho vědomostma mohl napálit mnohem víc a udělat globální bestseller. Bohužel, držel se hodně zkrátka a proto 2/5.
Jsem zvědav na "Dešifrovaný svět".
Celkem zajímavé čtení,autor se samozřejmě trochu vylepšil,ale fakta uvedl myslím pravdivě.Myslím,že autor jako člověk řídící složky StB patřil k lidem u nás,kteří měli ty nepřesnější informace a podle toho se také zachoval.
Kniha vypráví život komunisty, inteligentního člověka, který byl od 15 let na vojenské škole a od té doby věrně sloužil režimu. Věřím, že v knize příliš nelže a že podává zajímavé informace například k 17. listopadu 1989. Největší slabinou je ovšem to, že pan generál vůbec nerozlišuje mezi režimem nesvobodným a svobodným. Je jasné, že každý stát potřebuje rozvědku a kontrarozvědku, jak mnohokrát argumentuje, ale pokud drží své občany v nesvobodě, týrá je (akce Asanace, o které se kupodivu nezmiňuje), nespravedlivě strká do kriminálu (v osmdesátých letech bylo stejně politických vězňů jako v padesátých), mstí se rodičům za jejich politické názory na jejich dětech, pak je ohavnost takovému režimu sloužit. A to bohužel tento estébák nikdy nepochopil a ani nepochopí.