Telúrsko

Škoda, že dílo není trochu více sjednoceno, části občas skvělé, ale zůstávají částmi.

Uchvácen autorovým Dnem opričnika jsem se na tohle těšil. Ale nezvládnul jsem to. Nedočteno. Jazyk je podobně uhrančivý, ale chyběl mi tu ten jednotný motiv (daný časem a hrdinou). Je to chaos. Nedokázal jsem udržet pozornost. Vzhledem k tomu stylu tu fakt chybí něco jednotného. Je to pro mě rozhodně autorova nejhorší kniha. Horší než Vánice nebo Manaraga. Klobouk ale dolů před překladatelem.

Okouzlující antiutopie. Sorokin si vytvořil propracovanou vizi Ruska i zbytku Evropy po roce 2050 a s každou kapitolou nám tento svět představuje. Lahůdka pro knihomoly, protože jednotlivé kapitoly svým odlišným literárním stylem odkazují k nejdůležitějším dílům světové literatury. Ten, kdo se začte, bude na konci bohatě odměněn pochopením celého Sorokinova univerza. Nelze než doporučit, pro mě lifechanger.

po piatich kapitolách knihu odkladám... žiadna kapitola spolu nesúvisela. odteraz začnem čítať anotáciu každej knihy. myslela som, že si splním bod výzvy... téma budúcnosť... ale nie. nemôžem to čítať nasilu

Ani druhé setkání s páně Sorokinem nedopadlo na výbornou. Autorova chmurná vize nové doby temna mne sice zaujala, ale mám problém s formou, jak ji autor čtenáři předkládá. Rozdělení knihy na x na sebe nenavazujících částí by ani tak nevadilo - střípky mozaiky by stačily k poskládání obrazu nové Evropy a Ruska - mám však výhrady k autorově zálibě v prasárnách a zbytečnému žvanění o ničem. To co má šokovat mne zkrátka u Sorokina nudí ( lechtivou literaturu umí jiní a lépe ). Těch pár povedených střípků knihu jako celek nemohou zachránit

Zatím jediné dílo Vladimira Sorokina, po jehož přečtení nemohu říci, že jsem nadšen. Telurie jistě není špatným literárním počinem, ale náměty, se kterými se v díle setkáváme, se dle mého názoru příliš opakují.
Také se domnívám, že dílo v rámci tvorby autora není něčím výrazně originálním. Snad je to tím, že předcházející díla Sorokina jsou poměrně šokující a čtenář jde do čtení jeho knih již s nějakou vizí, která, pokud se nenaplní, způsobí lehké zklamání.
Přesto si myslím, že je dílo poměrně dobře čitelné (snad jen mohlo být o 100 stran kratší) a uděluji 3*.

Hodně těžká, ale zároveň zajímavá kniha. Vzhledem k současné situaci s Islámským státem překvapivě vizionářská. Lze doporučit všem, kdo se zajímá o evropské a zejména ruské umění a dějiny. Bezpočet originálních nápadů v padesáti kapitolách.