Stín smrti
Egon Trnka
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540953/bmid_misto-cinu-stin-smrti.jpg
4
18
18
Místo činu série
1. díl >
TROSKY HRADU ROŽMBERKŮ UKRÝVAJÍ DVĚ MRTVÁ TĚLA… Stačila neuvážená rána pěstí a pár falešných obvinění a historik Záviš Brieftrager byl přinucen vyměnit učitelský post na Karlově univerzitě za podřadnou práci ve firmě restaurující památky. Ani na výkopech u Dívčího Kamene, trosek sídla Rožmberků kousek od Českých Budějovic, ho však nečeká klid. Nález staré lebky by ještě nemusel nic znamenat – pokud by nenásledovaly další ostatky, zjevně mladšího data. Mohou patřit zemědělci Antonínu Dvořákovi, jehož měli v padesátých letech z nedalekého Holubova odvézt v černé limuzíně příslušníci StB? Jak se v tom případě ale dostaly na hrad? A co jejich majitele spojuje s osudem středověkého šlechtice? Napravit vlastní život se Závišovi nedaří, možná by ale mohl vyřešit alespoň záhadu obou kosterních pozůstatků. Jenže čím hlouběji se do případu noří, tím víc chápe marnost, kterou pociťoval Oldřich z Rožmberka, když se v patnáctém století pokoušel na Dívčím Kameni polapit cizí špehy. Zároveň zjišťuje, že ne všichni si přejí, aby pravda vyšla najevo. I kdyby to znamenalo Záviše umlčet… ___ Napínavá detektivka o hlubokých křivdách, promlčených zločinech a dobře střežených tajemstvích.... celý text
Přidat komentář
Velice dobře napsané! Netradiční hrdina, dvojí zápletka, navíc náš s dcerou milovaný Český Krumlov a Dívčí kámen, kam jsme se už mockrát vypravily, to je hodně přidaná hodnota. Taky vystupujeme z vlaku v Holubově a pak pěšky na hrad a na Třísov, nádherná procházka podle Křemžského potoka.
tak tohle mě opravdu hodně bavilo. spojila se tu sympatická lokalita, hrdina jak zapomenutý příbuzný Oty Finka, pražská kavárna na zapadákově, a spousta hrdinových zájmů, které sice znám jen z doslechu, ale i tak mi jsou blízké - ať už šerm, nebo genealogie. moc jsem si to užila.
Mám rád debuty a nové tváře a zvlášť takové, které k žánru detektivku přistupují trochu z jiného úhlu. A Egonu Trnkovi se to podařilo. Jeho hrdina (historik padlý na dno) objeví při kopáčských pracech lebku a detektivní zápletka na sebe nenechá dlouhou čekat, protože Závišovi to začne celé vrtat hlavou. Egon Trnka udělal přesně to, co kdysi Kapitán Kid - místo policajta, novináře (tedy klasických povolání pro detektivku) vzal obyčejného člověka, hodil jej do neobyčejné situace a udělal z něj detektiva, co že je věc, na kterou člověk nenarazí moc často. Tenhle přístup jde ruku v ruce taky s autorovu vypsaností - žádná zbytečná omáčka ani kecy kolem, jde se rovnou k věci. Děj příjemně sviští a nerozvijí x podzpápletek, takže je to takové čtení na dva tři večery... navíc mě jako jihočechovi je sympatický zasazení do místních lokalit (Dívčí Kámen, Český Krumlov, Rožmberk - člověk by měl hned chuť se tam vypravit, tak snad má autor nějakou smlouvu za podporu tamního turismu). Co je achilovkou a zároveň silnou stránkou knihy je hlavní hrdina... kterého si buďto zamilujete nebo vás bude totálně točit - já jsem někde mezi. Na jednu stranu mi byla sympatická určitá zemitost a neohrabanost, na druhou stranu jsem úplně nevěřil tomu, že člověk, který učil, měl postavení, mohl se z problému vyhrabat, skočnil jako kopáč s nejlepším kámošem alkoholem... neříkám, že se to nemůže stát, ale možná u trochu jiného povolání (policajt, novinář...), úplně se mi nechce věřit, že by se lidi z historické branže častovali nadávkami tipu "ču..." ale to je čistě můj osobní problém a nejsem historik, takže se to klidně dít může, v týhle bublině se nepohybuju. Za mě je to vcelku fajn spojení drsné školy a historického románu (který se tam doopravdy proplétá coby druhá dějová linka) a pokus o poctu Kenu Bruenovi - protože Záviš je takový mladší český brácha Jacka Taylora; je to knížka hlavně o hrdinových lapsech, o tom co četl a jak se mu to líbilo a v druhém plánu o vyšetřování zločinu, ovšem s tím, že autorovy ty pointy fungují, jsou fajn a jsou takové "lidské". Ovšem do toho Bruena mu chybí větší tah na branku, lepší vedlejší postavy a možná lepší práce s místem - Brueovo Galway se vám zapíše pod kůži a chcete se tam vrátit... takže uvidíme, co bude dál. Dle klopy má autor docela velké ambice, tak snad je přetaví v reálné knihy...
Už se vám někdy stalo, že jste se s hrdinou románu ztotožnili natolik, až to byl takřka váš příběh a ne někoho imaginárního? Historik, který klesl na společenské dno a skončil u příležitostných výkopů, načež mu osud přihraje do cesty práci kronikáře vesničky v zapomenutém koutu Jihočeského kraje, může na někoho působit příliš literárně, ovšem v mém případě jsem v tom viděl vlastní životní cestu. Samozřejmě bez všech těch dramatických berliček, ovšem i tak bylo při čtení nad čím vzpomínat.
Stín smrti Egona Trnky působí na českém detektivním trhu jako zjevení – nehraje si na Kriminálku Kotěhůlky, ani nestaví zápletku na sociálních problémech té které vedlejší postavy. Vyprávění o zapomenutém (nebo spíš přehlédnutém) zločinu působí přirozeně a vyšetřování Záviše Brieftragera, který je právě tak skvělým detektivem, jako kdokoliv z nás, je stejnou měrou zábavné i napínavé. A závěrečná perlička s panem Vondruškou mě doslova rozebrala. Bravurní kniha a já doufám, že se brzy dočkáme další.
Stín smrti
Sympatická jednohubka, hezky a rychle se četlo. Těším se na další díly!