Místo člověka v kosmu

14.12.2016

Slovo „člověk“ podle Schelera značí 3 navzájem zcela neslučitelné okruhy:
1. Myšlenkový okruh židovsko – křesťanský s příběhem o Adamovi a Evě, stvoření, ráji a pádu.
2. Myšlenkový okruh řecko – antický, který vyzdvihuje „sebe-vědomí člověka“ a zvláštní postavení „logosu“ – rozumu, který člověka přesahuje (transcenduje), člověk se na něm pouze (jako jediný tvor na Zemi) podílí.
3. Myšlenkový okruh převážně přírodních věd, který chápe člověka jako konečný výsledek vývoje Země, bytost odlišnou od ostatních forem života svou složitostí.

Neexistuje tedy jednotná idea člověka, už sám pojem „člověk“ je dvojznačný, za prvé čistě vědecky vzato, je to „tvor na vrcholu řady obratlovců a savců“, ovšem nezávisle na tomto významu, tu existuje ještě jeden pojem „člověka“, který Scheller označuje „podstata člověka“, a právě ten člověku přisuzuje zvláštní místo, nesrovnatelné s žádným jiným tvorem na Zemi, a které mu dává „vědomí“.

Antropologie pojímaná jako filosofická disciplína má pak za předmět svého zájmu člověka jako celek, člověka v celosti jeho bytí:

„Stále vzrůstající množství speciálních věd, které se zabývají člověkem, ať jsou jakkoli cenné, daleko více podstatu člověka zakrývají, než aby ji objasňovaly. Pomyslíme-li, že ... zcela otřeseno je zvláště darwinistické řešení otázky o původu člověka, pak můžeme říci, že v žádném dějinném období se nestal člověk tak problematickým jako v současnosti.“

Scheler tvrdí že hledá ... jak objasnit vznik a podstatu člověka, jeho postavení v přírodě (tedy v kosmu), která by mluvila o člověku na úrovni fyzické, psychické, duchovní i metafyzické. Filosofická antropologie má pak vystihovat podstatu člověka v metafyzických souvislostech, má nalézt odpovídající definici člověka, která by vysvětlila, proč je člověk výjimečnou bytostí, stojící na jedinečném místě v řádu přírody, které nepřísluší žádnému jinému tvoru. Scheler však jde ještě dál, tvrdí, neoriginálně (opakuje Kanta), že všechny prioritní problémy filosofie se dají převést na otázku: Co je člověk? ... hledá univerzální vlastnost, která určuje podstatu lidského jedince ... a nachází ji v lidské otevřenosti světu, ... touto svou otevřeností se odlišujeme od všeho dalšího života, který se naopak vyznačuje tím, že je na své organické prostředí vázaný. Člověk, jako jediný tvor dokáže vázanost na prostředí překročit ... to pak určuje způsob, jakým ve světě jsme – je to prvotní vlastnost lidského rodu :-).

"Člověk je jediná bytost, která umí říci: Ne!"