Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
Další vydání světově proslulého románu Michaila Bulgakova, který autor dokončil těsně před svou smrtí. Vše začíná v Moskvě na lavičce u Patriarších rybníků ....
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , IndeartOriginální název:
Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita), 1967
více info...
Přidat komentář
Faustův motiv v groteskním románu. Příběh se odehrává v Moskvě někdy ve 20. nebo 30. letech minulého století. Dusná atmosféra tehdejší Moskvy, její obyvatelé a úředníčci, každodenní upachtěný život. Do této kulisy jednoho dne zavítá ďábel v podobě profesora Wolanda se svou suitou Kocomourem, Kravinkinem, Azazellem a obrátí život naruby několika nic netušícím pitoreskním postavičkám, představujícím průměrné obyvatele Moskvy, kteří se svými malými výsadami se snaží sem tam si polepšit. Ďábel nikoho nepokouší ani se nesnaží získat nějakou duši za příslib čehokoliv. Prostě jen ničí lidské osudy. Vlastně ani nevím, proč se ďábel ve městě objevil! Ve druhé rovině je popisován příběh Ježíše (Jesua Ha-Nocri) a Piláta Pontského jako příběh knihy jedné postavy, kterému říkají Mistr. Mistr a jeho milenka, Markétka, pak odchází s ďáblem, neznámo kam. Skutečná hloubka a sdělení Bulgakovova vrcholného díla mi zatím uniká.
Zvláštní, magická, úžasná. To všechno tahle kniha je. Když se zorientujete v počátečním chaosu, tak před vámi vykvete nádherný příběh jenž je lovestory, kritika režimu i pokus o jiný pohled na poslední dny a smrt Ježiše Krista. Nikdy by mně nenapadlo že to může fungovat a že se z téhle knihy stane jedna z mých nejoblíbenějších vůbec.
Jako jedna z mála v nekonečných seznamech zahraničních knížek 20. století, které nám cpali do hlavy před maturitou, se mi zadrápla do paměti, přestože celý popis zabral jen několik řádek v sešitu: "magický realismus", "Markétka", "stalinské Rusko 30. let", "faustovské téma" - o moc víc hesel to nebylo. Drápanec v paměti se kdysi zanítil při sledování mého oblíbeného filmu Lekce Faust a dnes jsem ji přečetl už podruhé.
Autor dokonale zboří všechny předsudky už první kapitolou. Úvodní scéna s Anuškou a socialistickými literáty ostatně patří k nejpovedenějším. Řádění sympatického ďábla a jeho pomocníků je tak nenucené a zábavné, magicky reálné - tohle že bylo napsáno v lůně Josifa Vissarionoviče? A to nemluvíme o druhé části knížky, kdy na scénu přichází Markétka, divoženka velkého kalibru. Kniha má i několik slabších míst (trochu mě nudilo počáteční seznamování s Pilátem i snaha uzavřít řádění a šílení množství postav), dnes už neumíme plně ocenit satiru stalinského svazu literátů (ale stačí si tam dosadit dnešní reálie nabubřelosti politiků i celebrit) ... ale je to mistrovské dílo, do kterého autor vložil celé své srdce a život. A snad i upsal duši ďáblu.
Celkové hodnocení by bylo na 4,5 *, ale za dobovou odvahu a neotřelost autora je to čistých pět.
Na tuto knihu musi mat clovek povahu. Podla mojho nazoru ide o velmi zvlastne, ale velmi dobre napisany roman s ovela sirsim podtextom, nez sa zda. Je rozdiel, ci ho clovek cita plytko, alebo ci sa nad nim zamysla. Z mojho pohladu velmi hodnotny kusok. Aj ked uznavam, ze mnohym ludom sa moze zdat byt nezmyselna a zo zaciatku (kym jej clovek nepride na chut), sa cita trochu tazsie. Tato kniha patri do suboru knih, ktore osobne pomenuvavam "lúskačky" - t.j. ze clovek sa musi cez prvych 50-100 stran preluskat, aby pochopil krasu, caro a myslienku/y tejto knihy
Moje hodnotenie: 86%
Je to jako číst normální příběh, ale být naprosto našrot. Ožralej, sjetej. Čtete to, ale smějete se tomu, co je to za kravinu. Ale baví vás to. Přemýšlíte, jestli je to vůbec možné. Kocour co mluví? Nahé dívky, kterým fosforeskují oči a některé dokonce létají? Hlava bez těla, která mluví? Blbost. Řeknete si, že je to blbost a že knížka musí být taky hrozná pitomost. Absurdní. Ale společně to tvoří ďábelské dílo! Je to dřina - číst tuto knížku. Ale stojí to za to!
Rozpačité a neurčité, těžko vyjádřitelné a mnohoznačné - tak by se daly popsat mé dojmy z Mistra a Markétky. Na rovinu vám řeknu, že začátek mě moc nebavil a jen jsem počítala stránky. Ale potom to začalo růst. A vyrostlo to do magického apokalyptického klidu a přesto jakéhosi vnitřně rozervaného neklidného pocitu, jako kdyby cosi zůstalo nevyřčeno. Líbila se mi, ale zároveň po ní nezůstalo nic konkrétního - jen ta atmosféra ztichlé noci kdesi za městem.
Skutečně velké dílo světové literatury. Originální, strhující, zábavné i poučné. Jeden z pilířů velké literatury, ke kterému se hodlám určitě ještě vrátit. Krásně napsáno a nad propletencem tajemna se člověk nestačí u této klasické literatury divit. Nebudete se nudit.
Toto je tak zvláštní kniha, to jsem nečekala, počítám, že si ji budu muset přečíst ještě jednou,
Když jsem knihu četla poprvé, ještě před koncem první části jsem jí odložila. Tehdy jsem k pochopení této knihy ještě nedozrála. Po nějakém čase jsem k ní dospěla znovu a tentokráte jsem si jí vychutnala plnými doušky. Po celou dobu jsem žasla nad tímto dílem a skláněla hlubokou poklonu autorovi. Kniha si nezaslouží méně než plné hodnocení. Je to geniální dílo Mistra!
Tak pri tejto knihe sa ukázala moja holubičia povaha. Odpichnutý Rittberger, otočka o 180 stupňov. Nikdy som nemal výhrady voči povinnej literatúre, ale Majstra a Margarétku som dočítal nasilu. Nerozumel som absolútne ničomu a vypestoval som si absolútnu averziu voči tejto knižôčke. Proste fuj. A ani neviem čo sa stalo, mali ju v jednom antikvariáte, ja som bol v dobrom rozmare, tak som sa rozhodol tie tri euríčka zainvestovať. Potom ležala dlho v knižnici až som si ju skôr omylom pribalil na chalupu. Odvtedy som ju čítal ešte dva krát.
Je veľa kníh, ktoré treba čítať v pravý čas a ja som mal to šťastie, že na druhý pokus to vyšlo. Očarujúce, vrstevnaté, domyslené do detailov. Ale ak ste zvyknutí zhltnúť knihu za dve - tri hodiny, na túto si vyhraďte trošku viac času.
Zábavný a zajímavý magický realismus, který trpí svou přehnanou proslulostí a přechváleností. Není tedy "něco víc", nevzbudil ve mně ani v jeden moment takové nadšení, které bych od díla tak legendárního a tak plného všemožných motivů očekával, nicméně za přečtení rozhodně stojí.
Tuto knihu jsem poprvé četla asi před dvěma měsíci a okamžitě nahradila v žebříčku mých oblíbených knih Harryho Pottera, který do té doby neochvějně obýval první místo. Ihned poté jsem Mistra a Markétku začala číst znovu a mé nadšení snad ještě vzrostlo, jelikož jsem si díky znalosti děje mohla jednotlivé pasáže více užívat. Od té doby mám nutkání se ponořit do hlubin tohoto geniálního počinu potřetí, nechci však trávit svůj volný čas čtením jedné knihy dokola, a tak se snažím odolat a věnovat se i jiným výtvorům. Přesto si myslím, že v brzké době opět podlehnu a znovu se vydám do Moskvy za Wolandem, Korovjevem, Kňourem a všemi mými milovanými postavami. Věřím totiž, že jejich příběh skrývá ještě mnoho nápadů, které jsem nestačila objevit.
Mistr a Markétka obsahuje všechno, co na knihách miluji: tajemno, grotesknost, zajímavé postavy, mnohovrstevnatost, barvité (ne však zdlouhavé!) popisy, hluboké myšlenky, je originální... a především se přes svou komplikovanost čte poměrně lehce. Bulgakov si dokázal hrát s jazykem jako málokdo a já jen tiše obdivuji způsob, jakým dokázal tak obsáhlé dílo ukočírovat. K jeho plnému ocenění ale musíte mít opravdu bohatou fantazii, smysl pro humor a nadsázku a trochu znalostí z historie. Jinak budete mít s pochopením Mistra a Markétky nejspíš potíže.
Srdcová záležitost, která vzbudila můj zájem o ruskou literaturu i ruštinu celkově, a to jsem si myslela, že jí nikdy na chuť nepřijdu.
Zrovna jsem chtěla napsat, že se chci k románu brzy vrátit (četla jsem ho před několika lety) a pohledem jsem zabloudila na komentář od lenkaknel a vidím, že nejsem sama - no není to nejlepší doporučení? Bulgakov mě přivedl k zájmu o ruskou literaturu vůbec a stojí to za to.
Jedna z mála knih, kde jsem po přečtení cítila neochvějnou jistotu, že to nebylo naposledy.
Originální námět, který by se mohl stát zdrojem řady humorných situací trochu ve stylu Gogola a jeho Revizora, přímo to k tomu svádí a ten humor tam i místy probleskuje, ale celkově jsem měla pocit, že řada námětů pro vtipné scény byla jaksi promarněna v určité nepřehlednosti a nesouvislosti celého díla. Dost dlouho mi trvalo, než jsem se zorientovala v postavách a jednotlivých dějových liniích, postavy se objevují a mizí, aniž by byl jejich potenciál více využit, některé příběhy zůstávají nedořešeny. Možná je to způsobeno dlouhou dobou, po kterou dílo vznikalo, autor ho na druhou stranu nakonec piloval a redigoval, takže mne ta roztříštěnost dost překvapila. Nemohu se ubránit pocitu, že nemalý podíl na proslulosti knihy nese skutečnost, že byla opakovaně zakazována a tím získala na jisté pikantnosti.
Typická ruská klasika s typickým ruským humorom. Očakával som skor psychologickú drámu ale nakoniec sa z toho vyvinul mysteriozny román s prvkami satiry a romantiky. Aj ked bol záver knihy romanticky happyend zakočilo to fenomenálne. Ku tomuto treba dodať snád iba citát z filmu Deviata brána : "Aj peklo má svojich hrdinov" resp v tomto prípade : "Aj peklo má svoje hrdinky !"
Štítky knihy
zfilmováno Moskva ruská literatura legendy o Faustovi magický realismus poslední kniha autora Pilát Pontský
Autorovy další knížky
1969 | Mistr a Markétka |
1987 | Zápisky mladého lékaře |
1989 | Psí srdce |
1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
1969 | Bílá garda |
Začátek knihy se mi líbil, kniha se dobře četla, dějové linky se hezky proplétaly a nabíraly spád. Později se mi však zdálo, že zajímavost děje trošku klesla, závěr však byl opět skvělý. Dlouho jsem se této knize vyhýbal, možná kvůli jejímu zařazení do středoškolské povinné četby. Nyní však vidím, že k tomu nebyl důvod a všem tohoto novodobého Fausta doporučuji přečíst.