Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250080/mid_mistr-a-marketka-250080.jpg
4
2865
2865
Další vydání světově proslulého románu Michaila Bulgakova, který autor dokončil těsně před svou smrtí. Vše začíná v Moskvě na lavičce u Patriarších rybníků ....
Literatura světová Romány
Vydáno:
2015
,
Indeart
Originální název:
Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita), 1967
více info...
Přidat komentář
Konečně jsem se odhodlal přečíst tuhle klasiku. Mistra a Markétku. A jsem nadšen a nejde než souhlasit s tím, že jde fakt o geniální dílo.
V obrovském množství rovin, ať už v té biblické či kritizující ruské poměry, nebo dalších, mne nejvíc fascinuje to přesné vykreslení a ztvárnění ďábla a zla, které představuje v mnoha jeho rovinách.
Protože, to zlo, stejně jako kdekoliv dneska, je místy lákavé, manipulativní a oblbující a skoro až - úhlem některých pohledů - přijatelné. Vlastně se tváří jako jedna z relevantních variant a možností volby.
A jo, vlastně to tak může vypadat. Mistr i Markétka mohou být z jednoho úhlu spokojení, právě díky všem manipulacím, do nichž se dostali a třeba se i sami cítit spokojeně.
Ale z nadhledu a s odstupem je jasné, že jsou jen obětí ďábla, kterej je jen nechal nahlédnout do své hry, ale figurkama šoupe on podle svých pravidel. Pro svůj účel. Pro svůj zisk a radost.
A to muselo být strašně silné téma ať už v jakékoliv době v neustále “ďábelském”Rusku, tak se to dotýká každého, protože těm zjednodušujícím a jakoby vítězným špatnostem jsme vystavováni pořád, každý den.
Nedílnou součástí knihy jsou i fascinující ilustrace Borise Jirků. Jsou naprosto přesné a dokonalé, fakt moc mne oslovují a kromě četby jsem trávil i dost času jen prohlížením si těch obrázků. Tohle vydání právě díky ilustracím považuju za absolutně dokonalé.
Nedokážem dať štyri....som si plne vedomý toho, že je to svetová klasika. Že sú v nej úžasné pasáže. Čítal som ju po Joyceovi, takže ani sa mi nečítala ťažko, ako niektorí kritizujú. Možno to je tým, že som čítal "directors cut", finálnu verziu, na ktorej pracovala aj jeho manželka. Takto neokresané dielo ale naozaj pôsobilo dojmom, že ho písali dvaja ľudia, a nie jeden + nejaký ten editor. Niektoré pasáže sa nečítali ťažko preto, že by boli ťaźko napísané, ale boli napísané ťažkopádne, niekedy priam amatérsky. (nadužívanie niektorých slov a podobne, opakovanie sa "Luny" bolo fakt otravné.) Na druhej strane, niektoré pasáže mi utkveli v pamäti a asi utkvejú na dlhú dobu. Rozhodne je to kniha, ktorá stojí za to prečítať, len k nej netreba pristupovať s takými enormnými očakávaniami, aké som mal ja (vraj najlepšie dielo 20. storočia.) Pravdaže odporúčam.
Vlastně nevím, co napsat. Jde o moje první setkání s ruskými klasiky a ještě takto mysteriózním. Přesto, že jsem se ale ztrácela, čtení to bylo velmi těžké, tak mi to nikdy nedalo a čtení jsem neodložila. Jako by mě něco magického ke knize poutalo. A stálo to za to. Ke knize se budu muset ještě vrátit.
Pokusím se zde upozornit na jednu záležitost, která ve mně zrála během opakovaného čtení této skvělé knihy, vrcholného románu světové literatury, záležitost o jejíž pravdivosti jsem přesvědčený čím dál tím více. A úplně nejvíce v současnosti.
Ďábel je zlo. Zde je prezentován jako dobro, to ale je alegorie. Tím, že autor ho označil jako ďábla, dal jednoznačně najevo, že se jedná o zlo. To že se zde zlo zdánlivě trestá a odměňuje dobro, je pouze kamufláž. Ve skutečnosti si ďábel s každým udělá naprosto co chce. Všimněte si, že jeho potrestání lidiček za jejich prohřešky (kdo z nás je nemá?) je mnohdy neuvěřitelně kruté - např. to, co udělal ze zbytku života bufetáři Šťávinovi je opravdu strašné. A nedejme se mýlit tím, že Mistra i Markétku odměňuje. On si s nimi pouze hraje jako kočka s myší (stejně jak to dělal Stalin s Michailem Bulgakovem). On je zabije a oni mu za to ještě poděkují. Alegorie je zde hodně skrytá, a když si ji uvědomíme, tak pěkně děsivá. Mistr v závěru knihy se dokonce ptá ďábla, zda má jít za Bohem! Ďábel mu řekne, že pro něj připravil něco lepšího a on ho poslechne! Skutečně si myslíte, že mu poskytne klid? Vždyť je to lhář! Klid bez Boha (s velkým B)? A bůh (s malým b) ďáblovi dokonce jakoby jeho jednání doporučuje! Nepřipomíná Vám to situace ve všech těch odporných ruských režimech? Nepřipomíná Vám to ty nepochopitelné davové adorace těch jejich bestiálních vládců, to obdivné vzpomínání na masového vraha Stalina a jemu podobné, kteří se chovali a chovají jako by byli bohem i ďáblem zároveň?
Četl jsem před více jak deseti lety a celé pasáže z této knihy mě od té doby provázejí. Bulgakov dle mého názoru dokázal tímto dílem překročit tu zvláštní čáru, kdy se z vynikajícího stává geniální.
Všem nicméně z celého srdce toto veledílo doporučuji!
Poslouchala jsem jako audio knihu ... absolutně famózní dílo. Woland ... Jiří Lábus. Nikdy jsem audioknihu před tím neposlouchala, ale toto dílo mi vzalo dech jak bylo úžasné! Kniha jako taková je pecka, ale v podobě audioknihy to bylo krásné dlouhé představení! Strašně moc doporučuji.
Velice zábavný román. To jsou ty scény a postavy, které už nikdy z hlavy nezmizí. Přesto autor ponechává čtenáři hodně prostoru pro vlastní fantazii a interpretaci, jednoduše grandiózní zážitek.
Mimochodem, to mluvící kocouřisko bych hned bral za kámoša, to by se děly věci!
Kniha, která rozhodně vyčnívá, a to dokonce i v ruské literatuře, která už sama o sobě svou velikostí dělá to samé. První záblesky z knížky musí ohromit každého, kdo rád hloubá v lidské povaze, nebo filosofii. Existence ďábla v Moskvě a jeho ohyzdní pomocníčci, "zmagoření" Ivana, paralela s příběhy z Bible, to vše je pouze úvod, než se vůbec na řadu dostane Mistr. Nemůžu říct, že čtení byla procházka růžovým sadem, protože kniha je zvláštně rozkouskovaná a někdy se četlo lépe, a jindy hůř. Přesto je to zárodek magického realismu, silná témata jsou zabalena v krásně prapodivném příběhu a rozboření představy, že zdánlivě záporná postava musí činit zlo a rozsévat smrt. Je to nový pohled a zcela unikátní dílo, které myslím nesnese srovnání, přesto bych byl velmi opatrný se čtením u nižších ročníků už kvůli své obtížnosti. Jako knížku k maturitě bych ji dal spíše studentům na gympl.
Chodila jsem kolem této knihy už od střední školy,a musím uznat, že jsem ke čtení musela dozrát. Nicméně wow. Vůbec nelituji, že jsem si na knihu tak dlouho počkala. Našla si mě ve správný čas, rezonuje mnou ještě pár dnů po dočtení. A upřímně? Nejraději bych se do ní hned pustila znovu.
Od první kapitoly mě to velmi chytlo - je v ni naprosto skvěle popsána situace a atmosféra v letní březové aleji (úplně jsem si představoval, jak tam tu oranžádu piju s nima).
Celkově je dílo poměrně komplikované. Bravurní hra slov. Představa některých popisovaných částí nastartuje fantazii na plné obrátky. Pomocník Kňour a jeho příhody si mě získali nejen svým vtipem, a proto až přede mnou bude nastupovat černá kočka do tramvaje, tak si s ní rád o něčem popovídám a budu dobře vědět, s kým mám tu čest…
S malým časovým odstupem píšu znova. Knihu čtu potřetí, mezitím jsem viděl i ruský seriál (10. dílů, 2005) - skvělé zpracování, úžasná hudba. Mám jediný závěr: Tato kniha je prostě geniální !!!
Tohle je opravdu jedna z nejpozoruhodnějších knih 20. století. Člověk nemůže celý příběh a všechny jeho vrstvy odhalit po prvním přečtení. A často možná ani nedokáže knihu dostatečně ocenit hned po dočtení. Je to dílo, které se vám musí rozležet v hlavě, protože je v něm až příliš složitých a zajímavých myšlenek. Přestože je to náročná kniha, četla se mi dobře a rozhodně jsem se během ní nenudila. Už teď vím, že se k ní budu ještě vracet a ráda.
Úžasná kniha, velmi jsem si užívala vtipné scénky i filozofii a hloubku celého příběhu. V kombinaci s ilustracemi Iwana Kulika je to pozoruhodné dílo.
Krásná, mnohovrstevná, pestrobarevná, magická kniha.
Kdo čte poprvé, doporučuji si o ní nejdřív něco přečíst. Určitě se k ní ještě vrátím.
"Mluvíš, jako bys neuznával stíny ani zlo. Ale laskavě se nad tím zamysli: Co by dělalo to tvé dobro, kdyby zlo neexistovalo, a jak by to na zemi vypadalo, kdyby zmizely stíny? Každý člověk i věc má přece svůj stín..." (Maestro Woland k Matoušovi)
"Nikdy o nic neproste! Nikdy, slyšíte, a zvlášť ne ty, kdo jsou mocnější než vy. Sami se nabídnou a vyhoví vám..." (Maestro Woland k Markétě)
Tak tato kniha si mě našla sama. Nové vydání s ilustracemi se v knihkupectví nedalo přehlédnout. Točil jsem se kolem ní několikrát, přečetl a zhlédl recenze a konečně i koupil. Na rovinu - bez recenzí, tedy, kdybych nebyl dopředu připraven, tak nevím nevím, jestli bych dočetl. Ale takto, s přípravou (a tak trochu s vysvětlením) jsem si knihu skvěle užil. Prostě paráda a určitě doporučuji, zvažuji i koupi audioknihy.
(SPOILER)
Kdybych knihu hodnotil bezprostředně po dočtení, dal bych čtyři hvězdičky, ale jak se mi trochu uležel dojem z ní, dávám pět. Na úvod podotýkám, že jediné, co jsem o knize před jejím otevření věděl, bylo, že by se v ní měl objevit faustovský motiv a motiv ďábla. Toho Fausta jsem tam úplně nenašel, ale ďábla rozhodně ano.
Podruhé jsem četl knihu od Bulgakova a podruhé jsem narazil na poměrně často opakovaný bytový problém Moskvy dvacátých let - předělování jednotlivých bytů příčkami a sestěhovávání naprosto neznámých osob do takto upravovaných bytů. Šílené, takže se vůbec nedivím, že se o tomto tématu Bulgakov zmiňoval opakovaně.
Co se týče první, moskevské roviny děje, je to takový slabší odvar Diaboliády, a dodávám, že jsem tomu rád. Diaboliáda byla na můj vkus až příliš absurdní, až příliš dotažená do extrému, tady jednotlivé události moc hezky klouzaly po hraně a když už se zdálo, že je to příliš, věci se vrátily do "normálu".
Na první pohled je v příběhu vidět alegorie stalinistického režimu, všudypřítomné milice, poučování občanů soudruhy, soudruhů občany a všemi mezi sebou navzájem, udávání, korupce, všemocná razítka a náhlá "nevysvětlitelná" zmizení osob... tohle nejde přehlédnout a já mám tyhle štulce nešvarům režimu (eufemismus, přiznávám) rád. Zrcadlení nepochopeného Mistra (v režimu ovládaném ideologií, jež považuje náboženství za opium lidstva, napsat román o Pilátu Pontském a očekávat úspěch?) v Ješuovi i v Pilátovi najednou jsem velmi ocenil, protože žádná postava prostě není jen černobílá.
A totéž platí pro Wolanda. I když jsem si ještě vnitřně nerozklíčoval, co přesně měl znamenat ples vyvrhelů, Bulgakov mi dal několik námětů k přemýšlení, mezi jinými také to, že Woland vlastně vůbec nebyl "zlým" ďáblem. Vzato do důsledku, byl zlý k těm, kdo si jeho zlobu a trest zasluhovali. Byl tedy vlastně objektivně vzato dobrý? Není to tak, že aby vyniklo zlo, musí vedle něj nutně existovat jako kontrast dobro a naopak? Pak by byl koncept (B)boha bez existence konceptu ďábla nemyslitelný. Nejsou to tedy jen dvě strany téže mince?
Ocenil jsem také to, že jsem se u knihy několikrát pobaveně usmíval, ani ne tak kouskům Wolandovy suity, ale spíš tomu, jak Bulgakov ironicky a s odstupem komentoval celý příběh (což je třeba také tím, co udělalo z Evžena Oněgina mojí nejoblíbenější knihu). Čím víc se o Mistrovi a Markétce rozepisuji, tím víc se utvrzuji v tom, že to byla skvělá kniha a i když mě napadá spoustu dalších věcí, které by stálo za to zmínit a ocenit, nechám toho a jen konstatuji, že Bulgakov se pomalu ale jistě posouvá mezi mé oblíbené autory.
Štítky knihy
zfilmováno Moskva ruská literatura legendy o Faustovi magický realismus poslední kniha autora Pilát Pontský
Autorovy další knížky
| 1969 |  Mistr a Markétka |
| 1987 | Zápisky mladého lékaře |
| 1989 | Psí srdce |
| 1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
| 1969 |  Bílá garda |
Po pravdě? Vůbec se neodvažuji cokoli k této knize napsat. Fascinující!