Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj "příběh novodobého Fausta" začal Bulgakov psát v r. 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , OdeonOriginální název:
Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita), 1967
více info...
Přidat komentář
Mám hrozně rád Dostojevského, tak jsem si myslel, že i tohle bude zajímavé, bohužel mi to nesedlo.
Magický realismus? Ne, to je v tomto případě slabý výraz. Spíše bych tuto knihu definoval jako občasný střípek reality v kolotoči magie, kterou kolem sebe Wolandova suita rozhazuje jako Večerníček.
"Všecko dobře dopadne, na tom je založen svět."
Tak toto byl bihuzel muj veliky prehmat :-\ tesila jsem se na knihu co me nejakym zpusobem dostane, ale bohuzel se tak nestalo...
Nebylo to ale zas tak spatne jak se zprvu zdalo, jen to nemelo na moji "notu" ten spravny WOW efekt...
Tato kniha. Během její četby jsem prošla několika stádii. První bylo zhnusení a opakování si otázky, proč je tohle v doporučené četbě a na maturitu. Nechápala jsem vůbec, o co jde. Jaký význam mají postavy, jak se odlišují, co je vlastně ten samotný příběh. Nutila jsem se do každé další stránky a pořád více více nechápala, proč to čtu. V druhém stádiu jsem ještě nerozlišovala postavy, protože ruská jména se mi pletou a zvláště, když jedna postava měla více jmen, tak jsem se v tom úplně ztrácela, ale byla jsem odhodlaná přijít na to, proč je to tak hodnotné. Ve třetím stádiu jsem si začala hledat komentáře na internetu a začala se pomalinku orientovat v tom, proč tam je Mistr a Markétka, kteří mi v první části knihy vůbec nedávali smysl. Poslední stránky jsem si začala uvědomovat, že to je vlastně geniální dílo, které Bulgakov psal asi dvanáct let, což už samo o sobě vypovídá o nějaké hodnotě. Plno věcí v příběhu bylo šílených, šílené nápady, šílené postavy doslova a šílená zápletka spojená s příběhem Piláta Pontského. Nakonec jsem ráda, že jsem toto dílo přečetla alespoň jednou za svůj život. Kdo ví možná se k tomu ještě jednou odhodlám a objevím skryté věci.
V rámci letošní výzvy jsem přečetla podruhé - poprvé jsem četla asi před 20 lety. Tehdy to pro mě bylo bláznivé zjevení, nic podobného jsem do té doby nečetla, a obzvlášť mě bavila vedlejší linka s Pilátem Pontským, knih, které by se takhle neuctivě dotýkaly biblických témat, jsem taky do té doby moc nečetla.
Napodruhé jsem doufala, že toho pochopím víc, bude mi to víc dávat smysl - ale spíš ne. Asi to prostě není můj šálek kávy. Buď nad tím přemýšlím málo / špatně, nebo moc. První polovina byla každopádně stravitelnější.
A to je vydání od Rybka Publishers tak krásné!
Fantazie...škoda, že se takových knih nepíše víc. Rozhodně si ji v životě přečtu ještě několikrát, pořád v ní člověk najde něco nového.
No, nebylo to snadné čtení, obzvlášť první část se mi četla velice pomalu a ztrácela jsem se v postavách. Ke konci jsem už však knihu odkládala zřídka. Těžko říct, jak si příběh vyložit, mě se však realismus spojený s magickými elementy líbil, i zakompované úryvky o Pilátovi byly skvělé.
zparodovat molocha - to kdybychom v Čechách, my pasivní a věčně trpící posluhovači, také tak pěkně uměli
Jsem ráda, že jsem se k této úžasné čtivé knize dostala. Příběh Piláta Ponskýho do příběhu se spisovateli a mistrem s Markétou krásně zapadl.. Na tu dobu je to parádní fantazie! ;)
Co komentář, to trochu jiná interpretace - přesně to vystihuje Bulgakovův vrcholný román. A ono je to oprávněné, protože Mistr a Markétka je variací na faustovské téma, jinotají tuhého sovětského komunismu, úvahou o údělu umělce v nelehkých politických časech, černohumornou groteskou o malosti člověka a mnohem mnohem víc. Bulgakov proplétá linii současnou a tu s Pilátem Ponským, na jehož příběhu po svém vykládá tuto biblickou událost a jako by vytvářel vlastní evangelium, které z Piláta dělá úplně jiného člověka, než jak ho známe. Mistr a Markétka se asi nedá úplně pochopit a každé další přečtení odhalí novou vrstvu románu, která předtím zůstala skryta, nebo jsme ji jen nechtěli vidět. Šílené věci se tu střídají s těmi zcela normálními, existenciální filozofie s humornými situacemi a svérázné postavy s těmi ještě svéráznějšími. I když je dílo náročnější, je psáno čtivě, "lehce" a s takovou nadsázkou, že se dobře čte a drhne jen málokdy. Na plný počet to u mě zatím není, protože je to přece jen místy zbytečně složité a závěr není tak úderný, jak bych očekával, každopádně jde o jednu z nejlepších, nejzajímavějších a nejnápaditějších knih, jaké jsem kdy četl. Nadčasová záležitost. 85 %
Nepochybně velmi zajímavá kniha, ke které se s velkou pravděpodobností ještě vrátím, abych si některá místa ujasnila. Musím říct, že nejvíce mě kniha pohltila v první polovině. Později jsem měla občas pocit, že se nějak ztrácím a to nejen ve jménech. Takže si myslím, že s dalším čtením a při pekelném soustředění bych už mohla mít jasno a v tom případě není vůbec vyloučené dorovnání hodnocení na plný počet. Celkově mě kniha Mistr a Markétka určitě zaujala.
Magický realismus není úplně pro mě. Nemůžu říct, že by to bylo špatné, ale pro moji realistickou duši tam těch šíleností bylo až moc. A přiznám se, že konec mě neuspokojil.
Jedna z nejvíce WTF knih, co jsem kdy četla. Na mě asi až moc. Pamatuju si z toho jen změť charakterů, u kterých jsem nikdy zrovna nevěděla, jestli to teda je ten ďábel, nebo ne, přejetí tramvají a to jak je nějaká holka nahá na plese.
Myslím, že se mi líbily ty pasáže s Pilátem, ale vůbec jsem nenašla žádnou spojitost s příběhem.
Po čertech dobré... ale v těch všech postavách aby se čert vyznal! Mnohaletý čtenářský rest splněn, vrchol zdolán, vzpomínka na Annušku a její rozlitý olej však navždy zůstane!
Moje nejoblíbenější kniha. Četla jsem ji k maturitě a všechy přesvědčovala, že si ji musí taky vybrat. Poměrně těžké pro mě bylo neztratit se v ruských jménech a tak se mi občas vedlejší postavypostavy zamíchaly.
O četbu této knihy jsem se v průběhu let pokoušela několikrát. Vždycky jsem skončila velmi brzy. Tentokrát to bylo jiné. Od první části knihy jsem se nemohla odtrhnout. Pak přišla část nazvaná Markétka a já se asi na tři týdny zadrhla. Nemohla jsem se dostat přes ples. Když ples skončil, tak už to znovu bylo velmi čtivé. Ono to vlastně bylo čtivé i na tom plese, ale nějak jsem se s tou popisovanou realitou nedokázala sladit. Několikrát jsem si myslela, že to nedám. Tak jako dřív jsem měla chuť knihu odložit. Jenže výzva mě nakopla a jsem ráda, že jsem knihu poprvé dokončila. Její poselství mi hodně připomnělo Tajemného cizince od Marka Twaina (jednu z mých nejoblíbenějších knih). Je to jedna z knih, jejíž obsah nezapomenete ani po mnoha letech. Právem je považována za jednu z nejlepších knih, co kdy byly napsány.
Bulgakov to psal nehorázně dlouho, mně to taky trvalo přečíst "věky"...a v obou případech to stálo za to:). A vzhledem k dokonale padnoucím ilustracím Borise Jirků knihu obdivuju dvojnásobně!
Štítky knihy
zfilmováno Moskva ruská literatura legendy o Faustovi magický realismus poslední kniha autora Pilát Pontský ruské romány
Autorovy další knížky
1969 | Mistr a Markétka |
1987 | Zápisky mladého lékaře |
1989 | Psí srdce |
1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
1969 | Bílá garda |
Především jsem to vůbec nečekala! Prostě si jen tak vezmu knížku - "klasiku", že si ji teda přečtu, a od prvních stránek jsem byla v šoku a údivu a vůbec nechápala co se děje. Bohužel pro mě, ani po přečtení plně nechápu, co všechno chtěl autor vyjádřit. Vrstev i postav tam bylo prostě příliš mnoho. Když jsem se už ale tempu knížky přizpůsobila, bylo to skutečně zajímavé a opravdu neobyčejné čtení.