Borgia
Alejandro Jodorowsky , Milo Manara
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/183199/bmid_mistrovska-dile-evropskeho-komiksu--Llq-183199.jpg
4
221
221
Exkluzivní vázaná verze excelentního komiksu. – Krutá a zvrhlá doba bez příkras. Dvě legendy evropského komiksu – kultovní scenárista Alejandro Jodorowsky a mistr erotické kresby Milo Manara – spojily síly, aby převyprávěly příběh plný vášně, dekadence, násilí a smrti, které vždy kráčejí ruku v ruce s úpadkem morálky.
Literatura světová Komiksy Erotika
Vydáno: 2013 , CrewOriginální název:
I Borgia, 2004
více info...
Přidat komentář
Můj první MDEK, můj první Jodorowsky, můj první Manara, můj první erotický komiks. Asi jsem si nemohl vybrat lepší na úvod, neboť tématiku Borgiu mám rád od dob Assassins creed 2 a Brotherhood. Bavil jsem se u toho velice, samozřejmě že jsem to bral celé s jistou nadsázkou, byť doba to byla jistě zhýralá.
Erotické dílko plné odhalených těl, krásných ženských křivek i naturalisticky zpracovaných mužských aktů, s celým věrtelem násilí. Smilní se zde o stošest snad s každou myslitelnou postavou, hřeší se na každé stránce a autor jednu nadsázku šroubuje na druhou - přebíjí je jako karty ve hře a příběh pak působí, jakoby jej převyprávěl Baron Prášil. Nejvíce ze všech je znásilněna historická věrnost, což mi tak trochu vadí - zejména poté, co jsem jedním dechem přečetl vynikajícího Caravaggia (Milo Manara), který byl nejen co do věrohodnosti mnohem vyváženější. Nechci však jen kritizovat - kreslíř podal skvělý výkon a spisovatelova fantazie je téměř neomezená.
Byl jsem zvědavý na komiks od Jodorowského, tak jsem neodolal a zakoupil. Neříkám, že jsem byl zklamaný. Nicméně kdybych si ho koupil na letišti jako čtení na cestu, tak budu nadšený. Vzhledem ale k poměrně nemalé investici a velmi velkému očekávání nemůžu dát plný počet hvězdiček :)
(SPOILER) Nevím, nevím... Myslím, že tohle je vrchol dekadence. Myslím, že Borgiové byli dost divní, ale tohle už je trochu moc. Autoři si mohli vymyslet vlastní postavy, ale to by se asi tak dobře neprodávalo... Homoscény, v níž mladý Cesare svádí Da Vinciho, aby získal bojovou moc pomocí jeho vynálezů, už bylo moc. To si mohli scénáristé odpustit. Kresba je úžasná, ale proč takový talent nepřenést raději do něčeho, co člověka povznese?
Krásné kresby..:-))
děj, jak se dalo čekat, pro někoho dost šokující, ale kdo při dějepisu dával pozor, tak ne....
Btw ten konec mi vadil, proč ...mohl si něco naškudlit,
chudák babina.../ nemám ráda pesimistické konce/.....
Jsem velice rád, že už jsem prošel prvním zatěžkávacím testem v podobě komiksu "Papež ukrutný", který mi kromě fenomenálního vizuálu vůbec nesedl. Nicméně zvědavost nade mnou zvítězila, a tak jsem se odhodlal i k přelouskání Borgiů. A dobře jsem udělal. Důvody: 1. nádherná kresba!!! 2. odsýpající příběh 3. celé to má (ačkoli se v mnohém s reáliemi rozchází) hlavu a patu. Za to vše je můj verdikt následující: 90/100
Borgia je opravdu sága, která si zaslouží pozornost, protože se v ní misí neuvěřitelný smysl pro detail, a to jak u skvělé kresby, tak u příběhu, kdy se nám skutečně představuje jakási reálná stránka renesance, kterou často každý opěvuje jako tu nádhernou kreativní a osvícenskou epochu, tak velká fikce, která i když je trochu přitažená za vlasy, tak zkrátka funguje. Sledování rodu Borgiů je docela zábava a určitě mají co nabídnout, a přestože se na obálkách všech částí vyjímá hlavně Lucrezia, tak rozhodně není jediná, která se pěkně předvede. Možná je až trošku škoda, že Lucrezii poměrně dost přecenili, přece jen nemá zase takovou úlohu jako třeba Rodrigo nebo Cesare.
Jak už jsem naznačil, děj je taková... Fikcionalizovaná snaha o historickou věrohodnost. Což o to, ono se to třeba u Cesara docela povedlo, protože jeho život je chronologicky zmapovaný dobře, dokonce Jodorowsky využívá hlavních bodů jeho života a k tomu navíc různých drbů, které si dál přepracovává po svém. Někdy je to už fakt hodně mimo, jako třeba ty Da Vinciho vražedné stroje, jindy je to docela pěkné, představovat si, jestli to tak mohlo být, jak by to fungovalo v té době apod. U Lucrezie se ale šeredně minul, tam to alespoň dle různých dochovaných faktů bylo úplně jinak. Ale co už.
Ve spojení se čtením Papeže ukrutného je to opravdu ctnostná sága renesanční Itálie a papežstva, docela se těším, jestli vyjde ještě něco dalšího (často čtu, že jde o trilogii?). Na závěr mám možná malou výtku, které si všímám u Jodorowského dost často - to opravdu v renesanční Itálii nebyl snad jediný hetero muž a každý měl sex 24/7? :D Alejandro opravdu předvádí velmi tenoučkou hranici mezi naturalismem a stylizovanou perverzí (a začínám si myslet, že je to tak trošku swingers wannabe). :P
Co k tomu říct?
Klasický Jodorowsky a Manara. Vybrali si historickou epochu rodu Borgiů, kteří jsou veřejně známy pro své perverzní skutky. Dost jsem se zamýšlel nad tím, co je podle skutečných historických událostí, a co je výplod Jodorowskyho. Jsem si ale jistý, že v žádné válce nebyly ve velkém použity létající stroje navržené Leonardem da Vincim. Komiks je plný násilí, sexu a nechutností. Nejspíš není jediná dvojstrana, kde by něco z tohoto nebylo k vidění.
Manarova kresba je pak jako vždy skvělá. Jak je u něj běžné, ukazuje mnohé, ale k čisté pornografii se neuchyluje.
Intriky, podvody, orgie (ve jméně), vraždy, vysoká politika, incest, někde tady můžete vecpat i všech sedm smrtelných hříchů, praktikovaných rodem, jehož hlavou byli papežové... aneb klasická katolická zábava. Na první pohled kacířské, ale zároveň okaté. Nevím ani, co říkají o rodě Borgiů oficiální prameny, takže třeba je tohle jen adaptace skutečných událostí. Detaily ženských proporcí a ženskosti v porno scénách jsou klasický Milo Manara ve své vrcholné formě. Jodorowsky opět s elementem, kdy nevíte, jestli je to devadesátiletý génius, nebo pětileté dítě. Standartně někde mezi. Je to zase takovej ping pong. Momenty účinnosti média komiksu... a spousta onanie a předvádění a průměrnosti na vrch.
Svět plný násilí, intrik a sexu, na který se velmi zajímavě dívá a který má strhující děj. Jak blízko k sobě má světlo renesance a tma bahna společnosti.
Má to nádhernou a propracovanou kresbu a i příběh, který je sice fikce, ale krásně postavená na historickém pozadí. Tak nějak v poslední době mě začínají ty komiksy bavit a ani tady jsem určitě neudělal krok špatným směrem.
Spolupráce obou autorů sedla jak prdel na papežský stolec. Manara dokáže bravurně vykreslit Jodorowského vize o pokřivenosti lidského charakteru. Sex, násilí, boj o moc a zhýralost doby. Vše v dostatečně nechutném hávu. Jodorowský jako vždy skvělý. Kresba od Manary úžasná.
Neskutečně dobře nakreslený a kolorovaný komix. Za výtvarnou stránku dávám 9,9 z 10. Povedl se také český překlad.
Není to literatura faktu a autoři v doslovu uvádějí největší "přehmaty v ději" na historicky pravou míru. Scénář má spád, zejména v první polovině díla. Poslední čtvrtina děje je spíš zkratka "jak to všechno nakonec dopadlo", ale i to ke komixu občas patří.
Souhrn - doporučuji pro všechny milovníky kreslené literatury. A ještě jedna rada - doma knížku raději pečlivě uschovejte, některé obrázky opravdu nejsou pro menší děti.
Jasně, není to historicky přesné a občas je to zbytečně patetické. Ale jinak je to skvělé. Manara ve výborné formě a Jodo tentokrát kašle na velká poselství a pere do nás epochu dekadentní Itálie. Výborné.
Kresba se mi líbila, jen na můj vkus tam bylo moc krve a mrtvol. Jak je v doslovu napsáno, že se to tak přesně všechno nestalo jako v komixu, tak co se mi líbilo, že byl každý odměněn podle svých zásluh, samozřejmě myslím rod Borgiů.
Pěkná kresba, která leckdy upomíná na renesanční mistry. Děj je ale mnohdy dost přehnaný a je dobře že je na konci krátký doslov, který ve zkratce vyjmenovává některé rozpory. Ale i přes některé dějové nedostatky se jedná v rámci komiksu o mistrovské dílo, alespoň tedy po grafické stránce.
Štítky knihy
sex sexuální úchylky homosexualita renesance dekadence sexuální násilí intriky Itálie katolická církev fiktivní dějiny
Komiksová adaptace příběhu rodiny Rodriga Borgii, nebo jinak papeže Alexandra VI., od kultovní autorské dvojice Milo Manara a Alejandro Jodorowsky. Kniha čtenáře zavádí do renesanční Itálie konce 15. století. Renesance, jako předstupeň humanismu a osvícenství, komiksová realita však nemůže být dále od tohoto tvrzení. Autoři si libují v absolutních, možná až absurdních, kontrastech. Komiksová renesanční Itálie je všechno jen ne humanistická. Je to výlet do království dekadence, hnusu, pokrytectví, elitářství, zkorumpované moci. Výlet do světa násilí, mučení, vraždění, krve, sexu, nahoty, incestu, anebo také svatokrádežných sexuálních fantazií, nejtemnějších tužeb, představ, dekadentních přání. Příběh, byť vychází z reálných postav a událostí, je vyloženě ahistorický, události jsou smyšlené, nebo přinejmenším hodně přitažené za vlasy. Bezezbytku je však využita pohnutá pověst Borgiů, zvrácené rodiny, nejen papeže Rodriga a jeho dcery Lukrecie. Některé scény jsou pak vyloženě provokativní, antitradicionalistické, nepokrytě se vysmívající církevní a křesťanské morálce. Autoři se nebojí přímého násilí, sexuálního násilí, usekaných částí těl, krve a dalších tělních tekutin. Kresba je parádní, drsná, středověká, nic není ponecháno nevyřčené, vše je nekompromisní, násilné, krvavé. A stejně tak je kresba barevná, jasná a velkolepá, jako by snad odkazovala na fresky starých renesančních malířských mistrů. Ženy jsou typicky Manarovské, krásné, štíhlé, téměř bílé, sexuchtivé, těla modelek, nebo spíš pornohereček, žádostivé, nadržené. Kontrast mezi obvyklou představou o renesanční Itálii a komiksovou realitou plnou hnusu, úpadku, špíny, násilí a krve a zároveň neřízené sexuální touhy a žádostivosti je o to silnější. Doporučuji přečíst závěrečný komentář vydavatele. Nejen, že je trefně pojmenovaný, ale perfektně též vystihuje podstatu příběhu, všemožné kontrasty a fascinaci úpadkem a špínou. V neposlední řadě pak zasazuje příběh do historického kontextu, komentuje záměrné nepřesnosti a narovnává hlavní odlišnosti. Fanouškům komiksu doporučuji.