Druuna
Paolo Eleuteri Serpieri
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/270057/bmid_druuna-35s-270057.jpg
4
208
208
Jedno z největších... a rozhodně jedno z nejvíce sexy děl evropského komiksu. Krásná Druuna se probojovává zničeným postkatastrofickým světem plným zrůd a mutantů, aby odhalila jeho tajemství... a dost často i sebe. Druuna patří mezi skutečně zásadní díla evropského komiksu – a to jak díky Serpieriho nádherné kresbě (která úžasně vystihuje vnadnou hrdinku i děsivý svět kolem ní), tak díky nápaditému příběhu s ekologickými motivy. Ale samozřejmě, hlavně díky překrásně Druuně, která se stala – podobně jako předtím Barbarella – sexuálním idolem a erotickým vzorem, ke kterému jsou připodobňované a s ním srovnávané skutečně existující modelky a herečky.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) O Druuně jsem již slyšela, a když jsem teď dostala chuť na prasárničky (nestydím se za to), půjčila jsem si v knihovně. Mylně jsem čekala něco mezi Barbarellou a Muriel, ale tohle bylo... divný. Jakože fakt divný. Rajc to pro mě nemělo vůbec a i když jsem měla kalhoty dole, jak se v doslovu čtenářům vysmívá pan Karlík, bylo to kvůli tomu, že jsem se při četbě zavřela na záchod, aby děti nenapadlo koukat mi přes rameno, co čtu. Druunu jako ženskou hrdinku posuzovat nebudu, ale příběh mě - i když šlo o opravdu o něco mezi Dalím a Švankmajerem - zaujal, přestože mi v průběhu nedával mnoho smyslu. Jen tedy neschopnost plodit ve Městě děti nespatřuji v tom, že by se stavěl čas, ale že Druuně to většinou dělali blbě (čti: tam, kudy se děti nedělají).
Koupil jsem do sbírky jako investici.
Nečekal jsem žádný zázrak, takže musím přiznat, že jsem příjemně překvapený.
Tři příběhy ve stylu dřevní sci-fi, spoře oděná hrdinka a nadprůměrná kresba.
Dialogy haprují, ale uznávám, že jsou funkční.
Doslov je svým způsobem zázrak sám o sobě. Autoru doslovu k mému pobavení přiznává, že ho dlouhé bubliny nudily, takže je přeskakoval. Neměli by lidé, kteří píší doslovy, hýkat nadšením?
Kniha vytištěná na kvalitním papíře, který by jen těžko sloužil účelům, které oceňoval kapitán Černá zmije. Přijde mi příliš tvrdý, abych do něj utíral to, co Druuna nabízí nonstop.
Pokud jde o milostné avantýry hlavní hrdinky a její kulatý zadek, povězme, že v dnešní zkažené době vyznívají spíš cudně a zdrženlivě.
Tak dlho do mňa môj kamarát Dano hustil, aby som si to zohnal, až som podľahol nátlaku... teraz už viem, že Dano je prasák... a ja asi tiež ...
príbeh išiel úplne mimo mňa, ale chrochtal som blahom nad atmosférou z Paulovej techniky kresby, ktorá mi pripomínala Saudkove komiksy z môjho detstva ... s dnešnými komiksovými vymaľovánkami sa to nedá porovnať...
Wow! Uúúúúú! Slint! Asi takových citoslovců bych mohl vyluzovat při pohledu na fyzickou dokonalost těla hlavní představitelky. Její plné křivky byly v naprostém kontrastu se vším ve světě Města, její domovinou. Mutanti mnoha tvarů, nedostatek potravin a léků, bída a perzekuce ze strany vládnoucího řádu. Byl jsem z toho znechucený a jen Druuna a jisté dějové zvláštnosti mě přiměly pokračovat v četbě.
Při cestě skrze rozpadlé koridory Města jsem jsem poznával hloubku mutantního zamoření a pravdu o vládnoucí elitě držící přeživší v područí.
Sci-fi složka příběhu byla lákavá a připomínala místy film Symptom Pandorum.
Klasika žánru.
Nejvíc mě bavil asi ten kontrast mezi tím krutým dystopickým světem plným násilí a utrpení a naivní, dobrosrdečnou, povětšinu času úsporně oděnou Druunou, která problémy řeší....inu tak jak to krásné ženy umí.
Příběh nehraje až tak zásadní roli. Ale celkové zasazení je na svou dobu poměrně originální. Navíc narozdíl od dalších dílů jsou první dva díly celkem jasně ohraničené a přehledné, přímo na sebe navazující. Třetí díl už plynule nenavazuje a mírně se liší od prvních dvou. Je víc zadumaný, prolíná se v něm víc různých rovin, není v něm tolik násilí.
Celková atmosféra a kresba patří k tomu nejlepšímu co komiks může nabídnout. Je to "jen" na slabších pět hvězd, protože další pokračování mi přišla ještě lepší (tedy zejména 4-5).
Tak samozřejmě že je tu spousta sexu, násilí, násilí a sexu, sexu s mutanty, sexu na obětních oltářích, bičování, znásilnění a vůbec veškeré potlačené pudy tu vylézají na povrch v nejrůznějších podobách. Naštěstí Druuna zjevně má něco navíc. Spoustu textu, bláznivý, ale zábavný příběh a také dost žánrového nadhledu. Takže to celé nakonec působí jako zábava a sranda ze stereotypů vypravěčských, ale i společenských. Klišé se vrší na klišé a ještě je dotaženo do absurdního extrému......a schválně jestli budete mít stejný pocit, ale Druuna vlastně jen tak stojí v jednotlivých okénkách a věci se kolem ní dějí, je spíš jako komentující rekvizita, než hrdinka.
Ach Druuno, tak co s tebou? Výtvarně jsi asi to nejlepší, co jsem v komiksu vůbec kdy viděl. Z každé stránky dýchá umělecké dílo, kresba je nesmírně krásná a atmosferická, ať už se jedná o tvé ladné křivky nebo o fantasmagorický sci-fi svět všech škál hnusnosti. Jaká škoda, že ti autor nepřimíchal do vínku aspoň trochu souvislého příběhu a samostatnější osobnosti. Hrome nemuselo by jí být moc, aspoň co by se za nehet Barbarelly vešlo. Takhle je to s tebou zážitek jaksi nenaplněný, polovičatý. Ale i tak pro tebe budu mít ve skrytu duše vždycky slabost.
Tak jsem se vrhla na opěvovanou Druunu a nestačila jsem zírat. Chápu, že jako heterosexuální čtenářce mi nemá tolik co nabídnout, i když je opravdu šikovná. Vždyť to taky o sobě pořád říká. Druuna žije v ošklivém a nechutném světě z kterého se mi zvedal kufr. Některé dějové linky a skoky jsem vůbec nepochopila. Druuna je strašně hloupá postava, ale zase chápu, že s jejím tělem a s tím co s ním dělá, nemusí být chytrá. Ona se z každé situace dostane náhodou nebo se vysouloží. Možná je její příběh dál vysvětlený a ucelenější, ale já už na to nemám nervy. Další dva sešity jsem jen zběžně prolistovala a Druuna se v nich stále válí v zařízlých brazilkách a na to nemám.
Vôbec nechápem, ako je možné, že mi zlá, skazená (ale nie nakazená!) nemravnica Druuna doteraz unikala. Hrdinka je zaujímavý charakter: nepatrí k najinteligentnejším bytostiam vesmíru, veci sa jej skôr náhodne dejú a ona na ne buď reaguje, alebo aj nie a iba mlčky čaká, čo z toho vylezie (prípadne sa vyzlečie, nechá sa znásilniť a dúfa, že to postačí). Mnohí budú šokovaní, pobúrení a znechutení. Mnohí nie. Komiks okrem prasačiniek obsahuje (najmä v treťom, záverečnom dejstve) množstvo dialógov; ako vraví Stanislav Karlík v záverečnom 3-stranovom slove, je ich toľko, že občas ich má čitateľ chuť preskakovať. To by však urobil chybu, pretože pod prvoplánovou erotickou (s nábehom na porno) pozlátkou sa (aj vďaka nim) ukrýva prepracované, ambiciózne, fascinujúce a kvalitné sci-fíčko. Iste, môžeme scenáristu (a zároveň ilustrátora v jednej osobe) obviniť zo sprostého vykrádania istej slávnej sci-fi knihy (pseudonym jej autora je BWA a kniha sa začína na písmeno N, viac nespoilerujem), ale nevadilo mi to, skôr naopak. Talian Paolo Eleuteri Serpieri (ktorý sem sám seba umiestnil postavou doktora) svoje univerzum prepracoval dostatočne na to, aby to bolo niečo iné. Svet plný mutantov, robotov a divne usporiadanej hierarchie medzi obyvateľmi „sveta“, ukrýva nejedno obludné tajomstvo. Nakreslené je to absolútne skvostne, nezabudnuteľne, famózne, realisticky a dych vyrážajúco. Vidno, že Serpieri nie je len tak nejaký ilustrátor, ale umelec, ktorý v Ríme študoval architektúru a maliarstvo, dostal sa do ateliéru uznávaného maliara Renata Guttusa, vybudoval si špičkové renomé ako rešpektovaný figuralista a za svoj komiksový vzor považoval mená ako Arturo del Castillo alebo Antonio Hernández (stačí si ich tvorbu pozrieť na nete a hneď ste doma). Tínedžerské erotické sny sa čelne zrážajú s bitúnkom a nechutnou post-apokalypsou, čo vytvára pozoruhodný kontrast. Výsledok je znepokojivý, mrazivý a plne funkčný. Neskôr Druunu nenápadne vykradlo viacero filmov, napr. Symptóm Pandorum (bez komentára) alebo Bayov Ostrov („vyžrebovaní“ favoriti sú v skutočnosti príšerne potrestaní, rozhodne nejdú do žiadneho „raja“). Teším sa na ďalšie dobrodružstvá ženskej erotickej jednotky menom Druna. Nie je to síce dokonalé (v treťom príbehu nazvanom Tvor som sa už vyložene strácal vinou časových skokov, snov, predstáv a halucinácií), ale prísnejší budem až pri pokračovaniach. Možno.
Co k tomu napsat. Nehledejte v tom nějakou hloubku. Druuna je prostě krásná a strašně sexy a kvůli tomu si ten komiks kupujete.
Já jsem si Druunu neskutečně užil, najdete tam spoustu žhavých scén, Druuna je prostě často nadržená a přítulná. Celý komiks je nádherně, detailně kreslený, kresba krásně dokresluje ponurou atmosféru celého příběhu.
Navíc musím říct, že i příběh stojí za přečtení a mě osobně bavil a chtěl jsem ho číst. Je to prostě porno komiks s dobrým příběhem a úžasnou kresbou. No a Druuna je samozřejmě sen každého chlapa.
Druuna byla takové vysněné dílo, které jsem měl už asi 6 let doporučené a nějak se k němu nedostal, ale teď, v rámci doplnění nějakého mistrovského díla evropského komiksu, jsem vzal Druunu na milost. Popravdě nevím, jestli to bylo úplně dobře. Druuna má krásnou kresbu, která má hodně příznivé barevné spektrum pro takové typy příběhu, a celkově je vážně úžasná a působivá. Nicméně po stránce příběhu to byla divočina. Atmosféra pro mě byla působivá, ale spíš negativně - poměrně depresivní, velký nádech úpadku a zmaru, no a mutanti... někdy jsem měl pocit, že je část příběhu tak slizká a zmutovaná, že jsem měl pocit, že mám špinavé ruce. :D
Sexu je v Druuně možná trošku moc, já bych asi řekl, že akorát, ono by to v reálném postapo světě asi vypadalo podobně, ale bylo to pro mě těžké sousto. Asi dlouho neuvidím knihu, kde tolik mužů bude mít prsa... Byly tam hezké sekvence, ale pak i takové, kterým jsem vůbec nerozuměl. Všechno se navíc vztahuje k nějakému ekologickému podtextu, který mi ale přišel velice nevýrazný, téměř až zbytečné ho zmiňovat. Mnohem kvalitnější pro mě byl spíš sociologický motiv "Jsme monstra my nebo ti mutanti tam venku?" Jinak samozřejmě oceňuji ten motiv kosmické lodi ulétající před ekologickou katastrofou a po čase zapomínající na to, že jsou loď apod. Ale to je opravdu jen detail.
No a teď to složité... Vůbec jsem nějak nepobral ten boj Lewise s druhým počítačem, pak nějak vývoj mutací až po Absolutno... To na mě bylo už moc. Potom mi nejdou do hlavy některé části, když zmizí cizí kosmonauti a stanou se členy společnosti, pak se zase objeví? Celkově mi to přišlo takové dost zmatené a je tam spoustu smyslů, co vidím, ale pak i takových, které mi nějak nic neříkají.
Toto bol snad prvy ebook a komiks ktory som stahoval z netu ked som nejak v 2005 prisiel k prvemu pripojeniu. :) Juuuu Druuuuna!! Po rokoch som splatil svoj "piratsky dlh" a kupil poctivo knihy, pretoze si to podla mna proste autor zasluzi. Boli casy boli, kedy uz len pohlad na meno ako Serpieri, Manara, sposobovali priam pubertacku erekciu. :)
Po výtvarné stránce nádhera, tam není co vytknout. Nejde jen o vnady krásné Druuny (no dobře jde) ale i hororové kulisy, čerpající to nejlepší z postapokalyptické tématiky a adrenalinových lekaček typu Vetřelec.
Jenže v tomhle momentě jsem vyčerpal všechny klady, které komiksu dokážu přisoudit. Scénáře jednotlivých dílů na mě působily dojmem zmatené mysli, která si je jistá cílem, ale ne cestou. Jednou to zkusí zleva, podruhé vůbec a potřetí přískoky, přičemž s každým dalším dobrodružstvím, jako by to předchozí přestalo existovat. Navíc hrdinka samotná je jednou z nejvíce pasivních postav, co jsem kdy zažil - chodí, brečí, souloží. K někomu takovému těžko hledám vztah, ať je sebehezčí. Nehledě na to, že většina erotických scén je zcela samoúčelná, což by ani tak nevadilo, kdyby autor děj neprokládal kvantem textu. Ten v člověku automaticky vzbuzuje dojem, že je co sdělit, ovšem opak nemůže být větší pravdou. Ostatně kdo by se při koukání na porno chtěl zabývat existenciální filozofií?
Děj občas pokulhává, místy je to až moc zamotané, ale i tak je to bezesporu zajímavé dílo a ta kresba? Za mě 5* :))
Kresba je naprosto úžasná a člověk si ji užívá a to nejen Druunu :) ale celkově prostředí nebo mutanty. Příběhově je to už trošku horší, protože mi to přijde docela místy zamotané. Je možné, že v dalších dílech se to více vyjasní, ale momentálně mě spíše bavila kresba jak příběh.
Nádherný komiks a ještě lepší příběh. Zajimavý pro mě je to, že Carlton Mellick III je zakladatel stylu Bizaro fiction a tohle byl větší bizár něž všechny jeho knihy dohromady...
"Femme fatale ve světě hnusu" je dle mého dokonalý popis tohoto komiksu. Druuna je velice zajímavé dílo, nikdy jsem nečetl nic podobného. Podivná kombinace erotiky a sci-fi s krásnou kresbou a na oko chaotickým dějem, který ale očekávám, že bude v dalších dílech dávat smysl. Příběh obsahuje nespočet podivných a naturalisticky brutálních scén, které dostanete napříč celým komiksem. Monstra jsou odporný, erotické části jsou bizarní a Druuna je sexy.
Štítky knihy
kyberpunk vesmír sex sexuální násilí znásilnění násilí mutanti stroje kosmické lodě biopunkAutorovy další knížky
| 2015 |  Druuna |
| 2016 |  Druuna 2 |
| 2018 | Druuna 3 |
| 2001 | Morbus Gravis |
Kultovní Druuna, černovlasá sexy kráska zakletá v říši zmaru, hnusu a rozkladu a vyžívající se v sexu. Z počátku čtenář nic moc nechápe, svět je divný, postapokalyptický, špinavý. Špína je všude, stejně tak rozklad, hnus, mutanti nebo jiné slizké a odporné kreatury. A samozřejmě násilí, nebo přesněji sexuální násilí. Kontrast světa, společnosti a Druuny nemůže být větší. Svět je špína, hnus, zvrácenost a smrt. Společnost je v rozkladu, umírající, prázdná, násilná, žijící ve strachu, žijící v područí tyranie podivných zahalených kněží. Město beze smyslu, plné odporností a rakovinu připomínající choroby. Na druhé straně je Druuna, krásná, čistá, sexy, prostá, po většinu času nahá nebo polonahá, s dokonalým tělem bohyně, dáma a zároveň děvka, spíš pasivní, naivní, často znásilňovaná, ještě častěji nadržená a vzrušená.
Vizuál je dech beroucí. Druuna je zobrazována jasně, čistě, dokonale, bez ohledu na rámeček vždy v centru dění, vždy v centru pozornosti. Maják v mlze, přitahující pozornost, vyvolávající reakce. Sexuální scény jsou vzrušivé, často násilné, plné explicitních pornografických detailů. V absurdním protikladu k tomu je tu rakovinné Město, záhadné, hnusné, mutující, plné nemocí, podivných chaotických biologických a mechanických výrůstků, plné zrůd a kreatur, plné hemžících se stvůr, plné nádorů, boláků, mokvající, páchnoucí. Druuna je dokonalost uprostřed chaosu, krása uprostřed hnusu. Ta kombinace mechanického a biologického, ten akcent na sexualitu, pornografii a násilí, mi místy lehce připomněl H.R.Gigera, klasická Erotomechanika to pochopitelně není, Giger je mnohem hlouběji v temnotě perverzních představ.
K příběhu nemá smysl moc co doplňovat. Je podružný, přestože se tváří komplikovaně, přestože vyvolává zdání hlubšího přesahu. Druuna pobíhá světem / Městem – to podstatné je, že nahá / polonahá – potkává různé postavy, tvory, obyvatele nekonečných hlubin, utíká před chorobou, hledá smysl v chaosu. Sexy hrdinka si je samozřejmě plně vědoma své přitažlivosti a svou sexualitu často neskrytě a ráda využívá, nebo se hodí napsat, že si užívá. Čtenář postupně odhaluje podstatu Města, podstatu a původ choroby. Autor se snaží otevírat složitější témata: lidskost, humanismus, transcendenci, ale i umělou inteligenci. Neměl jsem však pocit, že něco z toho nějak zásadně funguje. Některé příběhové skoky je obtížné sledovat, často nedávají smysl. Ještě častěji nelze rozlišit mezi realitou a snem, mezi skutečností a iluzí. Jinde to zase sráží přetechnizované vysvětlení. Měl jsem dojem, že i sám autor se do příběhu často zamotává, nebo neví, jak z něj ven. Ať je to jakkoliv, komiks si lze užít, vizuál je alfou a omegou. Je právem vydán v edici MDEK, je zaslouženě považován za kultovní. Doporučuji.