Mít pro co žít
Richard Roper
Andrew se kvůli těžkým životním ztrátám a pořádné dávce zklamání uchýlil do jednoduchého a bezpečného světa, který tvoří jeho práce, starý byt, pár virtuálních přátel, modely vláčků a tisíckrát ohrané desky. Jediné, co mu život trochu komplikuje, je původně nevinná lež, do níž čím dál víc zabředává a která mu postupně způsobuje nemalé problémy, s nimiž se musí vypořádat, aby si tento svět ochránil. Svou samotu si střeží až do chvíle, kdy mu do cesty vstoupí nová a rázná kolegyně Peggy. Právě tehdy si uvědomí, jak zoufale potřebuje přítele, protože trpí obavou z toho, že ho jednou potká stejný osud, jako lidi, s jejichž smutnými příběhy se každodenně setkává ve svém povolání. Andrew najednou chce mít pro koho a pro co žít, a tak musí sebrat všechnu sílu a vybočit ze zajetých kolejí, které jsou za ta léta velmi hluboké. Avšak možná že když podstoupí riziko, že by mohl přijít o všechno, co je mu drahé, získá něco, v co už ani nedoufal.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
How Not to Die Alone, 2019
více info...
Přidat komentář
Za mne velice čtivá kniha, s americkým koncem, ale je za tím silný příběh, který se i mohl stát.
Jak jedna malá lež může člověku úplně zkazit šanci na nalezení štěstí. Pak nezbývá, než se sebrat a jít s kůží na trh. Místy dost smutné, místy humorné, ale velice lidské.
(SPOILER) Tak toto byla totální depka.. Je to srovnávání s knihou Eleanor se má vážně skvěle, bohužel jedinou podobnost vidím v tom, že Andrew má nějaké trauma, které se nám postupně odkrývá a žije osamělý život. Jinak jsem tam nic moc pozitivniho nenašla, postavy nesympaticke, nereálné.. Nevim no..
Čtivá knížka s humornými i vážnými prvky. Některé motivy byly hodně překvapivé a tím lákavé ke čtení. Ráda si od tohoto spisovatelele přečtu něco dalšího.
Kniha mi nepřipadá depresivní, spíš je tam naděje. Příběh dobrý. Čtivé. Ale konec je takový americký. Ani ty konfety nechyběly.
Takhle knížka se mi hodně líbila. Moc se nesetkávám s literaturou zaměřenou na mužskou hlavní postavu, ještě psanou mužem-autorem. Pro mě (jakožto 20 letou holku) to byl vhled do mysli a života úplně jinak smýšlejícího člověka. Ukazuje to hodně reálný příběh a život člověka, který vede svůj život "jen tak aby se neřeklo", nemá nijak extra velké očekávání, cíle, ale přesto o věcech sní a rád by je zažil. Je to poměrně napínavý, ale v trochu jiným smyslu než u jiných knížek. Zajímá vás co se vůbec může stát / dít, ne jenom jak to celé dopadne. Příběh je hluboký a není až tak předvídatelný, což je vždycky super. Určitě doporučuju a myslím si, že je kniha vhodná pro jak různá pohlaví, tak různé věkové kategorie.
(SPOILER)
Úžasné, hluboké, lidské a uvěřitelné.
Naprosto se ztotožňuji s postřehem, ze kniha je určena příznivcům Muž jménem Owe a Eleanor se má vážně skvěle.
Hlavním hrdinou je Andrew, který je vykreslen jako podivín. Myslím si, ze se jedna o člověka s Aspergerovym syndromem, stejně jako u Eleanor . Aspergeruv syndrom patří mezi PAS /porucha autistickeho spektra/.
Mít pro co žít mi i přes sarkasmus, kterým je psaná, přijde jako nejemotivnejsi ze všech tří zmiňovaných titulů.
Na příběhu je poznat, jak odlisnou cenu má přátelství pro jednotlivého člověka.
Pro extroverty je to téměř automatická, promenlivá a pomijivá veličina. Pro lidi “sociálně méně zdatné”, kam lidé s PAS patří, je to jedna z nejvzácnějších a nejhodnotnějších věcí v životě.
A to jen z toho důvodu, ze je jim málokdy dopřána. Většinou žijí sami ve svém bezpečně známém světě. Bohužel, se nemohou vyhnout kontaktu s vnějším prostředím, ve kterém se neumí správně pohybovat, často se setkávají s neúspěchem, nepochopením až výsměchem a to u nich umocňuje stres, nepohodlí, úzkost i sebevražedné sklony.
Přitom jsou to lide s křišťálovou duší, která není schopna zášti, závisti nebo pomsty. Jako partneři jsou extrémně věrní.
Jen jsou jiní.
Pokud si takového člověka pustíte do života, získá přátelství i pro nás nový, hlubší rozměr.
Zkuste to;)
PS: se mnou do školy chodil takový zvláštní spolužák. Nosil příšerný hubertus, zastaralé hodinky a všichni se mu smáli. Já jsem tenkrát netušila, ze existuje nějaký PAS, ale pro jistotu jsem se mu vyhýbala.
Dnes je to ctyřatestovany lékař, fotograf, cyklista ( letos dojel sám na kole do Řecka), zahrádkář, včelař, klavírista … a kdoví co ještě.
Taky muj kamarád.
Jestli on mě považuje za kamarádku, upřímně nevím. Nejsem si jista, jestli po tom všem, co zažil v našem “normálním” světě, je schopen ještě někomu věřit.
Jediné po čem touží je vlastní rodina - partnerka a děti. I když bych mu to moc přála (a občas se i snažím mu k nějaké dopomoci), nevím, zda teto, pro nej zázračné životní mety, někdy dosáhne.
Úžasná kniha, která řeší na jednu stranu smrt jako takovou, ale na straně druhé taktéž umění milovat. Umění přiznat si své chyby, svou blbost, život je víceméně celý o představivosti. Někdy nám nezbývá nic jiného než jen snít o nějakém tom perfekcionismu, který nemůžeme skutečně prožít, ale z celého srdce bychom si přáli aby ten imaginární život byl tím skutečným. Andrew a jeho představivost mi v mnohém připomíná samu sebe, i když dostat se do tak prekérní situace, z níž se stal začarovaný kruh a není cesta ven je o level výše. Nejvíce sympatická postava se pro mě na plné čáře stala Peggy, ať už jejím klidným chováním, které vyzařuje sladké momenty všedního stereotypního života, tak i její smysl pro humor nebo schopnost správného rozhodování. Knihu bych shrnula jako úžasně strávený čas věnovaný sice neveselému povolání ale o tom je život a někdo se tím živit musí.
Zajímavá knížka z prostředí , o kterém jsem zatím nečetla , takže příjemná změna. I příběh celkem pěkně postavený.
Nádherná kniha, plná emocí, smutku, smrti... Kniha je o osamělém muži Andrew, který před kolegy v práci žije svůj "tajný" život v garsonce s vláčky. Má dost zvláštní práci, plnou smrti. Denně se potkává se smutnými příběhy lidí, kteří umřeli sami v tichosti ve svém bytě a nemají nikoho kdo by jim přišel na pohřeb. Andrew je hodně zklamaný životem a proto si do svého skromného života nikoho nepouští. Je spokojený tak jak to je. Ale pak se v jeho životě objeví kolegyně Peggy a najednou začne vystupovat ze své komfortní zóny.
"Vím, že teď už se to nepočítá, ale chci se ti omluvit, že jsem za tebou vůbec nepřišel. A že jsem měl takový strach. Tys to nejspíš věděla mnohem dřív než já, ale já jsem vlastně nikdy nedokázal přijmou, že už se mnou nejsi."
"A pak se stalo, že jsem dostal šanci si vystavět zvláštní místo, svět, ve kterém jsi pořád se mnou, a nedokázal jsem odolat."
Myslel na Sally - na ten okamžik, kdy mu podala nádhernou zelenou lokomotivu, mrkla na něj a rozcuchala mu vlasy. Možná, že kdyby dostali ještě jednu možnost, dokázali by všechno napravit.
Jak vám knihu nejlépe přiblížit a úplně vás neodradit? Tuhle otázku si kladu už poměrně dlouhou dobu. Sama si nejsem jistá, co mě knize říct a jak se k ní postavit. Rozhodně bych vás chtěla upozornit, že v knize se hodně řeší smrt a myslím, že na tuhle knihu musíte být psychicky v pořádku. Osobně se domnívám, že kdybych knihu četla před pár měsíci, tak bych ji pravděpodobně nedočetla.
Příběh je velmi silný, hlavně kvůli práci hlavního hrdiny Andrewa. Nejen, že se tu řeší smrt jako taková, ale i přátelství a rodina a vlastně to nejhorší, čehož se může bát každý člověk a to že jednou umře sám. Že jednou umře aniž by někomu chyběl a někdo si na něj vzpomněl. Tohle už samo o sobě je dost depresivní a v knize těch případů je více.
Andrew je velmi zvláštní postava, na jednu stranu je strašně odvážný, protože zvládá tuhle práci, protože chodí na pohřby cizích lidí, protože ani k němu život nebyl úplně milý. Bohužel jednou zalže a místo toho, aby při nejbližší příležitosti svůj omyl napravil, dostane se do labyrintu lží ze kterých snad není úniku.
Rovnou bych vás upozornila, že pokud čekáte nějakou přímou romantiku, tak knihu odložte, protože kniha je spíš o prožívání, o náhledu do mysli člověka, o důvěře, zklamání a celkově o běžném životě. A právě v běžném životě nejde vše jak z pohádky, tak přesně tak to nejde Andrewovi. Jeho život je velmi zamotaný.
Peggy je takový Andrewův opak, je energická, pozitivní a snaží se v lidech vidět jen dobro. Jenže i Peggy má toho ve svém životě mnoho a rozhodně k ní osud nebyl jednoduchý a s tím vším se musí poprat. Vlastně nejen s tím, ale i s city, které jsou v rozporu s jejími názory.
Vážně byla takhle kniha velmi zajímavá a rozhodně na mě nějak zapůsobila. I když si myslím, že se zde dal udělat trochu zajímavější zvrat než který tu proběhl. Vím, že má vycházet z reálného života, ale přesto myslím, že by se dala pojmout lépe.
Sama nedokážu říct, zda se ke knize někdy vrátím. Mám z ní docela dost rozporuplné pocity. Rozhodně pokud chcete něco neobvyklého a nahlédnutí do lidské duše, tak vám knihu doporučuji.
⭐ 3/5
Velmi příjemné překvapení, opravdu jsem nečekala příběh, který tak působivě vypráví o útěku do imaginárního světa před bolestí po ztrátě milované osoby, schovávání se za lží, ale také o síle lásky. O tom, že člověk se musí buď postavit k problému čelem nebo se zamotá do sítí, ze kterých se jen těžko dostává ven. To je jedna rovina. Ale ta druhá je snad ještě silnější. A tou je samota, nejenom při umírání. Myslím, že to je velká trefa do problému současné společnosti. Sám (sama) mezi lidmi...
Ale nevím, proč má kniha v češtině tak zavádějící název a také obálka je přinejmenším zvláštní. To je škoda, možná by si román jinak koupilo a přečetlo mnohem více čtenářů. A rozhodně by nelitovali…
Na knihu jsem několikrát narazila, ale nikdy mě nepřesvědčila. Až jednou jsem ji koupila v akci a čekala jsem romantiku jako "kráva" Opak je pravdou. Kniha je o muži středního věku, který nežije zrovna šťastný život a veškerý jeho společenský život je založený na jedné velké lži - a to zavání velkým průšvihem... Ale možná má ještě čas začít žít jinak.
V knihkupectví bych tuto knihu obešla obloukem, protože její obálka moc nenaláká a přiznám se, že jsem si myslela, že bude spíše o nadšeném přírodovědci s láskou ke kachnám. Jak já jsem ráda, že jsem se spletla!
Hlavní hrdina má opravdu zajímavou práci v sociálních sužbách. Jeho práce je ohledání bytu po mrtvých a hledání odpovědí na finance, identitu a rodinu. S takovým zaměstnáním jsem se setkala poprvé a musím říct, že to příběhu dodalo úplně jiný směr. Upřímně, slyšeli jste už o něčem takovém?
Příběh je plný jak smutných, tak ironicky veselých okamžiků. Obsahuje ten druh ironického humoru, jež nemusí sedět úplně každému, ale já jsem se u toho opravdu upřímně zasmála. Smutné i šťastné okamžiky byli v dokonalé rovnováze a kroužili kolem neotřelého hlavního hrdiny.
Jeho zájmy a přístup k životu jsou obyčejné a nijak zvlášť nevyčuhují z běžného života. A možná proto mi tak padl do noty. Po dlouhé době někdo, kdo není bohem vyvolený s předepsaným happyedem. Má skvělou přemýšlivou mysl a břitký humor. Líbilo se mi, že autor zabředl také do navazování vztahů přes internet a jejich přenos do reálného života. Vztahy jsou křehká záležitost a internetová přátelství jsou zázrak dnešní doby.
Tato knížka vyžaduje vhodnou dobu (skutečně musíte být v dobrém rozpoložení), ale určitě stojí za pozornost. Hodnotím 4/5 a knížku doporučuji.
Toto bylo pro mne velkým překvapením. Moje první e-kniha, stažena zdarma u jednoho nejmenovaného knihkupectví. Nečekala jsem vůbec nic, leda tak to,že brzy odložím stranou a nebudu schopna číst něco,co nemá papírovou podobu. Jsem ráda,že jsem se nenechala odradit.
Příběh zajímavý, nevšední, naplněný nejen vtipnými přirovnáními,černým humorem, ale také myšlenkami, které mi budou ještě nějaký čas ležet v hlavě.
Málokdy předčítám partnerovi pasáže knih,které zrovna čtu, ale tentokrát byl pobavený i on.
Kniha se mi moc líbila, skvěle se četla a hlavní hrdina mi byl hodně sympatický, chápala jsem ho.
Originální název How not to die alone by byl rozhodně trefnejší vzhledem k tématu i povolání hlavního hrdiny. Kdo četl Eleanor se má vážně skvěle, tak Andrew je její mužský protějšek. Eleanor se mi pod kůži dostala víc. Ale ani tahle kniha nepostrádá humor i na místech, kde byste ho nečekali. Zvláštní zaměstnání hlavního hrdiny ho den co den fackuje přímo do obličeje, ale Andrew je ve svém bezpečném ošunťulém světě skopojený. Se svými vláčky, imaginární rodinou a virtuálními přáteli na internetovém fóru. Ale pak zjistí, jaké by to bylo, kdyby všechno bylo doopravdy tady a teď.
Na tropický letní víkend to byla ideální knížka. Líbil se mi styl psaní, humor i to, že autor příliš netlačil na pilu. Nesnažil se mě emocionálně vyždímat jak pomeranč. Vyvažoval vážnost s lehkým humorem a mě to strašně sedělo.
Nebyla to špatná kniha na přečtení ... Četla se docela i rychle ... Jen hlavni hrdina mi spíš nepřirostl k srdci (jak si vymýšlel) ...
Nebylo to zlé..člověk někdy prostě chce být / žít trochu jinak, než tomu je, před očima ostatních...za mě oddechovka..I proto myslím, že někde někdo podobný život žil / žije / sledoval...