Mizející tvář Gaii: Poslední varování

25.10.2018

Teorie Gaia mě zaujala, ovšem způsob, jakým ji Lovelock prezentuje, považuji za promarněnou příležitost. Pohrdavé zlehčování možných potíží s jádrem, snaha vlastním vztekem vyburcovat ostatní, rozumné názory ztracené ve "spisovatelském balastu"...
Na mě měla kniha navíc naprosto nečekaný efekt. Jednak jsem naznala, odkud asi pochází konspirace chemtrails - že stačí některým běžným činnostem provozovaným člověkem (cestování letadly, kdy kondenzační stopy za proudovými letadly přispívají ke globálnímu oteplování) přiřadit postranní úmysl, a máme tu konspiraci jako vyšitou, totiž, že nás sprejováním oblohy chce kdosi připravit o vodu.
Za druhé, autor tolikrát opakoval, že neexistuje způsob, jak ohleduplně snížit náš počet, a kdyby nás na Zemi bylo jen sto milionů, mohli bychom si dělat prakticky, co chceme, a nevadilo by to, že se sedmi miliardami pochybuje, zda existuje udržitelná možnost nebo zda významně snížíme spalování fosilních paliv, že jsem pochopila i další konspiraci, tentokrát týkající se úmyslného snížení počtu obyvatel na naší planetě. Co na tom, že je nás čím dál víc? I tady by fungovalo zpoždění. Mám věřit, že by to nikdo z těch, co Lovelocka vzali příliš vážně, nezkusil?

17.04.2015

Zatímco Diamondův Kolaps se snaží dostat na problémům na kloub a nabízí možná řešení, Lovelockovo dílo je do jisté míry suchým konstatováním toho, že jsme v loji. Ještěže má tohle ekodepresivní dílko jen kolem 200 stran. Nečte se to hezky (to není výtka - není to účelem knihy). Ale autor se na můj vkus občas nechává unést přílišným "mesiášstvím". Tímto chválím překladatele, který se ho v komentářích snaží celkem krotit.
PS: Až budeme mít vodu po pás, upravím komentář na 5 hvězd a "Lovelock to říkal".

07.01.2015

Mizející tvář Gaii je mojí první knihou od Lovelocka a určitě ne poslední, protože mne myšlenka Gaii zaujala, i když jsem ji zcela nepochopila. Kniha má pro mne význam jednak proto, že je od uznávaného vědce, narozdíl od blábolů, které se odvážil vydat Klaus, protože přeci rozumí všemu. Ohromilo mne s jakou surovostí a suverenitou jde Lovelock s argumenty v rukávu proti stádu. Tato kniha nejvíce změnila můj pohled na jadernou energii, ale i další "obnovitelné" zdroje a to docela drsným způsobem až si připadám teď světem obelhaná. Přišlo mi, že Lovelock hodně zjednodušuje, např. počty mrtvých z Černobylu či polehčuje dopad DDT na biosféru - v souvislosti s tím, skládám poklonu redakci za poznámky k tématu, které byly na místě. Sám odsuzuje dlouhodobé předpovědi klimatu a modely od ICCP, a hned na to píše, že je má v úctě.... i když sám přiznává nemožnost plánování dopředu, sám navrhuje docela radikální zásahy do biosféry - viz trubky v mořích, které by do teplých proudů přidávaly spodní studené bohaté vody, či vypouštění síry v podobě aerosolu. Nevím potom, jak ho mám brát vážně. Stejně tak bylo cítit, jak má rád svou rodnou zem a venkov na kterém žije, odsuzuje město a lidi, kteří v něm žijí, i když všichni víme, že není možné, aby všichni žili na venkově a ve svém důsledku, je žití v panelových domech ekologičtější, protože zabere méně místa, půdy. Sám Lovelock přiznal, že je na nákupu ze supermarketu závislý a na druhé straně se pohoršuje. Z toho mám takové ambivalentní pocity. V knize jsem ocenila autorovu fundovanost a otevřenost i možné návrhy na změnu. Kniha působí jako odborná publikace už jen z toho důvodu, že se odkazuje na vědecká měření či statě z impaktovaných časopisů jako např. Nature či přímo knihy s danou problematikou.
Doslov od Kutílka se mi nelíbil a byl špatně vstřebatelný.

12.09.2014

Zajímavá kniha, která donutí k zamyšlení. Nemohu úplně souhlasit jak s Lovelockem, tak s Kutílkem v doslovu. Oba jsou to vynikající vědci a respektuji je, ale první z nich dovádí svoji vizi do extrému a druhý je až moc velký skeptik. Oba ve svých pracích zmiňují nepředvídatelnost danou počátečními podmínkami v teorii chaosu. My tyto počáteční podmínky klimatických změn ale sami neznáme, protože horké a chladné cykly se miliardy let opakují, tudíž dělat jakékoliv konkrétní závěry je irelevantní. Lovelockova teorie Gaia by spíše měla sloužit jako návod pro to, jak se k planetě chovat a zároveň ji uznat jako důležitější objekt pro péči než zbytečně přemnožené lidstvo. Sedm miliard je prostě moc a způsob našeho rozhazovačného žití je také neudržitelný.