Miznúce mikróby
Martin J. Blaser
Ako súvisí nadmerné používanie antibiotík s nárastom novodobých epidémií Zamysleli ste sa dakedy nad tým, prečo sú dnes oveľa častejšie alergie a ochorenia ako astma, ušné infekcie, reflux, cukrovka, metabolické poruchy či nadváha? Martin Blaser ich nazýva novodobými epidémiami a na základe svojho dlhoročného vedeckého výskumu tvrdí, že je to prirodzený dôsledok nadmerného používania antibiotík. V našich telách žili baktérie tisíce rokov v mierumilovnej symbióze s našimi vlastnými bunkami. Rovnováhu však narušilo časté používanie antibiotík a napríklad aj čoraz častejšie pôrody cisárskym rezom. V knihe Miznúce mikróby sa doktor Martin Blaser vracia do obdobia objavenia antibiotík a postupne zaznamenáva nadmerné používanie týchto zdanlivo zázračných liekov. Opisuje, aké stopy zanechávajú v našom organizme a ako prispievajú k nárastu ochorení ako obezita, astma, rôzne alergie, cukrovka a niektoré typy nádorových ochorení, ktoré sám nazýva novodobé epidémie. Oboznámi nás so svojím výskumom, z ktorého vychádza jeho teória, a poskytne nám usmernenie, ako sa vyvarovať katastrofálnym zdravotným problémom v budúcnosti.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Zdravotnictví
Vydáno: 2015 , Slovart (SK)Originální název:
Missing microbes, 2014
více info...
Přidat komentář
Chyby v překladu se zde opravdu vyskytují, jinak ale oceňuji množství informací, týkajících se především antibiotik a možných důsledků jejich užívání. Pro mne zajímavá kniha s novými poznatky, přestože jsem knih s touto tématikou již několik přečetla.
(SPOILER)
Kniha je sama o sobě velmi zajímavá a plná poznatků (z recentních studií) o vlivu mikrobioty na zdraví lidí. Autor je mikrobiolog, a tak za vším vidí vliv mikroorganismů. Někdy se to zdá trochu přehnané, ale nic proti. Nicméně české vydání velmi sráží překlad a redakce.
Příklady:
1)"viru Salmonella" (str. 65) - Salmonella je bakterie, a ne vir.
2)"enzym lysozom" (např. str. 71) - Dohromady je asi 3krát uveden lysozom, přitom z kontextu jasně vyplývá, že se jedná od lysozym. Lysozym = enzym; lysozom = buněčná organela; rozdíl asi jako mezi holínkami a hodinkami.
3)"...že roku 2011 bylo téměř 80 % (30 milionů) ze 17 milionů kilogramů antibiotik..." (str. 253) - Chyba vznikla zřejmě při přepočtu, kdy v originále jsou údaje v librách (pounds), v českém vydání zřejmě byla přepočtena pouze druhá hodnota (38 mil. liber na 17 mil. kg) a první už ne.
4) V překladu je použit termín "myši bez choroboplodných zárodků", v originále je "germ-free mice", což je dost podstatný rozdíl. Termín germ-free se používá pro zvířata bez jakýchkoli mikrobů (bezmikrobní zvířata), ne pro zvířata pouze bez choroboplodných mikrobů (bakterií).
Velmi špatná práce na překladu. Jedna věc jsou zjevné chyby, které by mohl odhalit korektor (protože text nedává smysl), druhou jsou pak chyby, které pramení z nepochopení odborné stránky. Při porovnání s anglickým originálem, který se mi dostal do ruky jako e-kniha, jsem se vyděsil ještě více. Dokonce i překlad pomocí Google byl přesnější, byť kostrbatější, než ten v českém vydání. Jedna z knih, kterou bych nejraději viděl jako povinnou četbu na střední škole :-)