Mladá garda
Alexandr Alexandrovič Fadějev
![Mladá garda Mladá garda](https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/146512/mlada-garda-146512.jpg?v=1359121323)
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1949 , Mladá frontaOriginální název:
Molodaja gvardija, 1946
více info...
Přidat komentář
![fruitbueno fruitbueno](https://www.databazeknih.cz/img/users/23_/23207/m_fruitbueno-Vxb.jpg?v=1690350857)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
"A z těchto opuštěných tříd s prázdnými lavicemi, z místností, v nichž dosud ne vyprchala specifická vůně školy, to náhle Serjožku i Valju ovanulo světem, ve kterém vyrůstali, bez něhož si nedovedli život představit a který teď je patrně nenávratně ztracen. Tento svět se jim kdysi zdál tak všední, obyčejný, ba až nudný. A teď tu před nimi náhle vyvstal nevýslovně krásný, svobodný, plný otevřených, přímých a čistých vztahů mezi učiteli a žáky. Kdepak teď asi jsou, kam je osud rozvál? A Serjožkovo i Valjino srdce se na okamžik sevřelo, plno nevýslovné lásky k tomu ztracenému světu a nejasné účty před vznešenou svatostí tohoto světa, kterého si kdysi neuměli vážit."
Citát ze strany 155 mě hluboce dojal. Nejlépe dle mého vypovídá o povaze tohoto románu. Text o tom, co bylo, co se nikdy nevrátí. O proměnách charakteru, epoch, dějin. Děsivé, že se i v 21. století všechno opakuje. Náročné čtení, které si vyžádá vaši plnou pozornost a soustředění.
![JankoStirbey JankoStirbey](https://www.databazeknih.cz/img/users/33_/337847/m_jankostirbey-65ecb744e97fb.jpg?v=1710012229)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Mladá garda. K tejto knihe nie je čo povedať, je nutné si ju prečítať, len vtedy pochopíme odhodlanie, v tomto prípade mladých ľudí, ktorí boli rovnakí ako my, no v mnohom nás predčili. Dospievali, milovali, no zároveň bojovali a žili s tým, že ak sa neobetujú oni, tak nikto a hoci vedeli, že v prípade odhalenia ich nečaká nič dobré, aj napriek tomu do toho išli. Napísať, že ich koniec bol brutálny nestačí. Aj keby jedinému z nich strelili "iba" guľku do čela, išlo by vzhľadom na ich vek o tragédiu. Neplačem, len sa snažím poukázať na fakt, že aj keby bola celá táto kniha fikciou, nie je možné sa na ňu pozerať ako na propagandu a agitáciu. Je to poklona obetavosti a odhodlaniu mládeže, ktorá sa obetovala za zajtrajšok, teda nás. Možno neexistovala žiadna Mladá garda a aj keby neexistoval Krasnodon, nič to nemení na fakte, že existovali tisíce iných miest a odbojových skupín, v ktorých pôsobila aj mládež, ktorá umierala. Preto by prípadné pojmy "vymývanie mozgov" či "propaganda" boli maximálne nemiestne. V nás už nič podobné budované nie je, my kopeme každý sám za seba... (týmto narážam na uvedomelosť, nie na budovanie ideológie)
![ludek7426 ludek7426](https://www.databazeknih.cz/img/users/11_/118601/m_ludek7426-Mej.jpg?v=1633625711)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Události které se odehrály v Krasnodonu v na přelomu tragických let 1942 a 1943 na spisovatele Alexandra Fadějeva tak zapůsobily, že na jejich základě vznikl jeho nejznámější román Mladá garda. Román který se vám určitě zapíše do paměti. Stejně jako u Ostrovského je tady poznat dobu, ve které to bylo psáno. Možná právě proto na tento silný příběh dlouho nezapomenete. Rozhodně doporučuji.
![hanpari hanpari](https://www.databazeknih.cz/img/users/19_/1977/m_hanpari-657b684f7e733.jpg?v=1702586447)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Drsné příběhy, rozhodně nic pro útlocitné povahy. Už je to dávno, co jsem ji četl, ale vzpomínám si, že na mne hluboce zapůsobila.
![Pavelpi Pavelpi](https://www.databazeknih.cz/img/users/52_/5286/pavelpi-E8y.jpg?v=1540849932)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Četl jsem knihu několikrát.Řekl bych,že na rozdíl od knih z této doby je dost odlišná a také krásná.Je tam politika,ale za války mladí lidé v Sovětském svazu takhle žili,bojovali a také umírali.Nevím,kdo by to dokázal dneska.
![TipsyChipsy TipsyChipsy](https://www.databazeknih.cz/img/users/15_/156449/m_tipsychipsy-Y15.jpg?v=1566834116)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
I když to už dnes asi není "in" a kniha zůstane zapomenuta, já jsem si na ni vzpomněla a proto chci přispět aspoň komentářem k jejímu prospěchu. Takže dávám jí pět hvězd a chci napsat, že tak jak ji mám já v paměti, byl to úžasný čtenářský zážitek. Byl to příběh mladých lidí se vším, co tam má být, napětí, láska, spád a statečnost.
![jprst jprst](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
V dobách mého raného mládí jsem pod vlivem tehdejší literární výchovy přečetl celou řadu knih ruských (a především sovětských) autorů a musím se přiznat, že Mladá garda patřila k mým oblíbeným.
Autorovy další knížky
1947 | ![]() |
1953 | ![]() |
1951 | ![]() |
1950 | ![]() |
1977 | ![]() |
Román popisuje vznik a činnost odbojové organizace Mladá garda, která působila v nacisty okupovaném hornickém městě Krasnodon na Donbasu. Jejími členy byly patnáctileté až šestnáctileté děti, řízené teenegery - komsomolci. Mládež chtěla proti okupantům něco dělat a nesedět s rukama v klíně. Pokoušela se napojit na podzemní organizaci komunistů, kterou ale nacisté hned díky udavačům odhalili a agenty popravili. Mládežníci ve stepi sbírali poházené zbraně z předchozích bojů, kdy Rudá armáda ustoupila, vydávali letáky a prohlášení, prováděli zpravodajskou činnost, osvobodili válečné zajatce z pracovního tábora, na výročí VŘSR vyvěsili po městě sovětské vlajky, kradli nacistům lékařský materiál, cigarety a potraviny a popravili největšího udavače. Kvůli krádeži cigaret byli i odhaleni. Svou činnost vyvíjeli od července 1942 do ledna 1943, kdy byli pozatýkáni, brutálně mučeni a zavražděni. V knize je uveden seznam 56 popravených (wikipedie uvádí 70 až 80). Vůdcové byli zastřeleni pět dní před osvobozením města.
Kdyby nebylo těch komunistických keců a projevů, byla by kniha mnohem čtivější. Příběh Serjožky Ťulenina, Olega Koševoje, Uljany Gromovové a dalších je vylíčen celkem uvěřitelně, i když pochybuji, že by vše dělali pro Stalina a stranu, jak neustále tvrdili, když se bavili mezi sebou.
Nejvíc patetické věty však pronášejí dva dospělí odbojáři v noci před popravou. "My bolševici jsme přivykli smrti. Který nepřítel nás bolševiky nezabíjel? Pobíjeli nás carští kati a pochopové, pobíjeli nás junkeři v říjnu, pobíjeli nás bílí a interventi všech zemí světa, machnovci a antonovci, kulaci pro nás stříleli, nepřátelé národa nás štvali a posílali na nás vrahy, ale my jsme přesto žili láskou lidu. Ať si nás teď pobíjejí fašističtí Němci, přece jen budou ležet v zemi oni a ne my. Viď, Matvěji."
"To je veliká, svatá pravda, Andreji! Na věky věkův budu hrdý na to, že osud dovolil mně, prostému pracujícímu člověku, abych svou životní dráhu spojil s komunistickou stranou, abych šel s takovými lidmi jako je Lenin a Stalin, kteří otevřeli lidem cestu ke šťastnému životu.."
"Svatá pravda, Matvěji, to je naše veliké štěstí!" (str. 241)