Mladík / Událost
Annie Ernaux
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520186/bmid_mladik-udalost-65982c8fbc426.jpg
4
149
149
Kniha představuje dva texty nositelky Nobelovy ceny Annie Ernauxové. Mladík (2022) je vyprávěním padesátileté spisovatelky o vášnivém milostném vzplanutí k muži, který je o třicet let mladší než ona. Vztah v ní vyvolává vzpomínky na vlastní mládí a zároveň pocity, jako by se nacházela mimo čas, nestárla nebo žila svůj život pozpátku. Druhým textem, Událostí (2000), se autorka vrací do roku 1963, ke svým deníkovým zápiskům; tehdy ve svých třiadvaceti letech jako svobodná žena zjistila, že je těhotná. Začne ji sžírat stud: chápe, že těhotenství by ji i její rodinu společensky zničilo, a zároveň ví, že si dítě nemůže nechat. Ve Francii, kde je potrat zakázaný, se marně snaží potratit za pomocí pletací jehlice. Ve strachu a zoufalství nakonec vyhledá potratáře a skončí na pohotovosti v nemocnici, kde málem přijde o život. V textu, který vznikl o čtyřicet let později, se Ernauxová dotýká traumatu, jež nikdy nepřekonala.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2023 , HostOriginální název:
L'événement / Le jeune homme
více info...
Přidat komentář
Mé první setkání s Annie Ernauxovou a já nechápu, že jsem se k její tvorbě nedostala už dřív. Neskutečně talentovaná žena, která má obrovský cit pro jazyk. To jak dokáže lehce, jednoduše ale přesně vystihnout danou situaci mě nepřestává fascinovat.
Vztah padesátileté ženy s velmi mladým mužem i zkušenost s potratem v 60. letech minulého století ve Francii, jsou autobiografické příběhy, které s námi autorka sdílí s elegantní upřímností. Cením odvahu, se kterou se autorka vydala poodkrýt svoji citlivou minulost. Přestože pro mě do teď byla neznámou osobou, její výpověď (zejména v Události) se mě dotkla a myslela jsem na knihu ještě nějaký čas po dočtení.
Při čtení se vynořilo tolik témat, nad kterými čtenář může přemýšlet, které autorka jen lehce naťukne, ale nepodsunuje. Tu lehkost obdivuji. Mladík i Událost jsou silné příběhy, které se snadno čtou, ale těžce prožívají a mě ponoukly k tomu si přečíst i další tvorbu, která u nás v překladu autorce vyšla.
chvíľu som váhal, či štyri, či päť. ale surovosť Udalosti vyvážila načrtnutého Mladíka, ktorý bol vlastne iba predskokanom - úvodom k tomu, čo chcela autorka povedať.
brutalita jej výpovede mohla šokovať verejnosť v čase prvého vydania, odvtedy svet pokročil a takéto „dojáky“ s ním už nič nerobia, zažil omnoho drsnejšie udalosti.
napriek tomu všetkému klobúk dole pred autorkinou silou vypovedať o stave spoločnosti v čase, keď tá spoločnosť nechcela o sebe nič (zlé) počuť.
Ubírám jednu hvězdu jen z lítosti nad tím, že se povídce Mladík nedostalo takového zpracování jako následující Události (nic na tom nemění fakt, že posloužila jako prolog).
Úzkost, opovržení okolím a především neúprosně ubíhající čas charakterizují druhou povídku. Nedokážu si představit tlak, pod kterým se autorka v onom období nacházela, do nebe volající nezájem veškerých lékařů, pocit ponížení a zoufalství, když se ani z řad blízkých nenabízí jediná pomocná ruka. Ve velice intimní podobě autorka vyjádřila noční můru (a zároveň i zoufalou realitu) mnoha žen po celém světě. Téma v současné době bohužel znova aktuální.
Mladík - svižná povídka, ale nezanechala ve mě nějaký hlubší dojem.
Druhá část - Událost ----Nemám slov. Strhující zpověď.
Ubírám jednu hvězdičku za povídku Mladík. Ta v porovnání s Událostí nedosahuje takových kvalit. Ale pojďme popořadě; Spisovatelku Annie Ernaux sleduji od udělení Nobelovy ceny za literaturu. Popravdě jsem o ní do té doby neslyšel. Její knihy (pokud je mi známo) u nás nevycházely, až do doby, než se toho ujalo nakladatelství Host (děkuji!). (Pokud se pletu, opravte mě, prosím!)
Nejprve jsem přečetl knihu Roky; ta mě zaujala (jak formátem, tak obsahem). Přesto si myslím, že A. Ernaux sedí více kratší formát, viz Mladík/ Událost.
Povídka Mladík byla zajímavou sondou do myšlenek ženy, která má vztah se mladším muže, potažmo studentem. Bylo zajímavé sledovat, jak se jejich myšlení rozchází a jak se v podstatě spojuje jen fyzická láska. A. Ernaux sice píše, že se navzájem "obohacovali". Z textu však vyplývá, že to byl "neproporční vztah", ze které musel jeden brát více než druhý.
Povídka Událost se už nesla v jiném duchu; musím říct, že tento text mě velmi oslovil (možná i že jsem ho četl v tomto věku?). Dilema mladé ženy, která otěhotní a která usiluje ze všech sil o potrat v tehdejší Francii, mě uhranulo. Možná to bylo i tím strohým stylem, který autorka používá. Naturalistické popisy potratu a pocitů tím spojené dodává příběhu autenticitu. Autorka uvádí, že tento text psala v roce 1999, tudíž s dostatečným odstupem.
Čtenář může tedy sledovat, co všechno tato "událost" v ženě zanechá i po tolika letech. Nedivím se však strohému stylu vyprávění - věrně koresponduje s jejím odhodláním a fyzickou i psychickou sílou.
Doporučuji!
Tuto útlou knížečku jsem měla přečtenou během chvilky. A mám z ní takové rozporuplné pocity. První příběh Mladík mě moc neoslovil. Druhý příběh Událost byl opravdu zajímavý. Sledovat řešení nechtěného těhotenství v době, kdy byly zakázané potraty, bylo neskutečné. Ale musím přiznat, že to bylo všechno popsáno pro mě hodně chladnou formou. Každopádně minimálně tento druhý příběh stojí za přečtení.
Silné, strohé, úderné, dojemné. Mladík mi poskytnul vhled do mezigeneračního milostného vztahu, o kterém bych si nikdy netroufla říct, že by mohl nějakým způsobem fungovat byť jen pár dnů. Potom lup, malý střípek, zmínka o nemocnici, a ocitáme se v příběhu Události. Zajímavě propojené. Událost byla líčena velmi odosobněně, přesto mi při čtení přestalo chvílemi bít srdce a některé momenty mě doslova přibily k židli.
"Na záchodě na kolejích jsem porodila zároveň život i smrt."
Annie Ernaux je bezpochyby jedním z mých největších objevů tohoto roku. Důkaz toho, že k napsání dechberoucí knihy nemusí být popsány stovky stran. 95%
Wau, tak tohle jsem nečekala. Je to pár dní zpátky, co jsem od autorky přečetla knihu s názvem Paměť dívky. Kniha mě nenadchla, ale autorka je držitelkou Nobelovy ceny za literaturu, musela jsem tudíž zkusit i jiné dílo od ní.
A Mladík / Událost je jedna z nejlepších knih, co jsem letos četla. Ještě jsem nezažila, že bych na autora takovýmto způsobem změnila názor. Opravdu z nuly na sto. Knížka je syrová, dojemná a nejednou mě rozplakala. Zabývá se náročným tématem, o kterém je ale potřeba mluvit. A autorka toto téma pojala bravurně. Nesčetněkrát mě během čtení mrazilo v zádech.
Od autorky jsem ještě nečetla Místo / Obyčejná žena a Roky. A pokud budou tyto knihy stejně tak skvostné jako Mladík / Událost, tak jsem si našla novou oblíbenou spisovatelku.
Mladík / Událost se rozhodně objeví v nejlepších knihách za rok 2023. A pocitově ji stavím určitě i mezi jedny z nejvíce hlubokých knih, co jsem vůbec kdy četla.
Pokud autorku neznáte, knihu Vám opravdu vřele doporučuji.
Ďalšie autobiografické dielo od Annie Ernaux vydané v češtine. Tentokrát o dvoch témach, a to Mladík- o jej milostnom vzťahu s mužom, ktorý by mohol byť jej synom, a Udalosť o jej skúsenosti s potratom v 60.rokoch.
Ernaux tieto dve skúsenosti popisuje vecne, stroho, bez pátosu. Ide až na dreň, čo sa týka úprimnosti. Nerobí okolky, je priam až chladná. Jej snaha je sprostredkovať túto skúsenosť pre čitateľa za každú cenu. Čítajte Ernaux, je to úplne iné čítanie!
Francouzskou spisovatelku Annie Ernauxovou (*1940), nositelku Nobelovy ceny za literaturu (2022), jsem si docela oblíbil, po románových pamětech Roky a prózách Místo, Obyčejná žena a Paměť dívky jsem si přečetl i zatím poslední u nás vydané prózy Mladík a Událost, které vyšly v jednom svazku (přeložil Tomáš Havel, vydal Host, 2023). Krátká próza Mladík (2022) je reminiscencí vztahu padesátileté spisovatelky a učitelky a o třicet let mladšího studenta. V úvodu stojí věta, která vlastně charakterizuje celou tvorbu Ernauxové: „O čem nenapíšu, to se nezavrší a zůstane jen prožité.“ O vztahu se studentem autorka píše: „Vytrhoval mě z mé generace, aniž jsem patřila k té jeho.“ Ráda o sobě uvažovala jako o té, „která ho může změnit“. Na jejich vztah se dalo pohlížet z hlediska zisku: „Já dostávala rozkoš, znovu jsem prožívala to, o čem bych si už bývala nepomyslela, že ještě někdy prožiji. On díky mně mohl cestovat, nemusel si hledat práci, kvůli níž by na mě neměl tolik času. Považovala jsem to za férový obchod, za výhodnou směnu, tím spíš, že pravidla jsem určovala já.“ Z příběhu se dalo vytěžit víc a je škoda, že mu autorka nevěnovala větší prostor.
Mnohem hlouběji se Ernauxová dostala v jedné ze svých nejlepších próz, v delším textu Událost (2000) o traumatu spojeném s pokoutním potratem, který podstoupila jako studentka v roce 1963, kdy jí bylo 23 let, otěhotněla, ale dítě ještě nechtěla; a potraty byly tenkrát ve Francii zakázané. To trauma v ní bylo dlouho a je napořád: „Kolem té životní události obcházím celé roky. Když se v nějakém románu dočtu o potratu, rozruším se tak, že nic nevidím, na nic nemyslím, jako by se slova okamžitě měnila v surové pocity.“ Když na to období vzpomíná, v duchu se jí vybavují literární odkazy jako „plavba“, „mimo dobro a zlo“ nebo „cesta na konec noci“. Působivá směs vzpomínek na ony traumatické dny kolem potratu a hledání andělíčkářky, kdy autorka nevynechává žádné detaily, a současných komentářů a úvah byla v roce 2021 zfilmována a film byl oceněn Zlatým lvem na festivalu v Benátkách.
Mojím predsavzatím na rok 2024 bolo vrátiť sa k čítaniu, no človek mieni, Pán Boh mení a stále nie som kde by som chcela byť. Bez ohľadu na to, všetko čo sa mi tento rok dostalo do rúk som prijala s nadšením. Musím povedať, že táto kniha 2 noviel, ale teda najmä „Udalosť“ bola famózna.
Annie Ernaux dostala v roku 2022 Nobelovu cenu za literatúru. Treba k tomu niečo viac?
V novele Udalosť píše svoju autobiografickú výpoveď, ako v 60tych rokoch ostala nechcene tehotná a pokúsila sa podstúpiť interupciu. No v časoch, kedy boli interupcie nezákonné a už len pomyslenie na ne bolo zločinom, nájsť niekoho bolo o to náročnejšie. Pokúsila sa vykonať spontánny potrat, no neúspešne. Zverila sa do rúk anjeličkárke a skoro zomrela. Hoci autorka píše príbeh o takmer 40 rokov neskôr, chce vyrozprávať z toho, čo nikdy neprekonala. Podľa jej slov, podstúpiť túto skúšku bolo potrebné na uvedomenie si túžby po deťoch a rodine. Chce úprimne veľmi veľa síl hovoriť o tak citlivej a osobnej téme, tne do živého a vyvoláva v nás stiesnené pocity.
Druhá novela Mladý muž je príbeh o milostnom vzťahu autorky v období jej menopauzy s oveľa mladším mladíkom. Cez tento vzťah hľadala stratenú ženskosť a potrebu byť žiadaná a chcená. Spoločnosť to tak ale nevidela. “Oči všetkých, ktorí sedeli na betónovom múriku pozdĺž pláže, nás sledovali z jedného konca na druhý. A. ma upozornil, že sme neprijateľnejší ako homosexuálny pár.