Mladý mesiáš
Anne Rice (p)
Svatou zemí zmítají nepokoje a sedmiletý Ježíš s rodinou opouští Egypt a vydává se na nebezpečnou cestu domů do Jeruzaléma. Během cesty chlapec přemýšlí o záhadách, které obklopily jeho narození. Román Anny Riceové, vycházející z evangelií a Nového zákona, je brilantně napsaný. Spojuje hlasy přítomnosti a Ježíšova slova, pomocí nichž se Ježíš snaží pochopit svůj neobyčejný život a vypráví svůj příběh. V březnu 2016 přichází do kin stejnojmenný film. Jednu z hlavních rolí si zahraje známý herec Sean Bean ( Game of Thrones, Pán prstenů ..)... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2016 , OmegaOriginální název:
The Young Messiah, 2005
více info...
Přidat komentář
Tak těžké a obtížně uchopitelné téma a tak dokonalé zpracování!
Neuráží křesťany, baví Židy a nenudí ateisty.
Dílo je hodně lyrické, plné popisu přírody, dokonalé propracovaných reálií starozákonního světa, obyčejných rodinných vztahů.
Marie je obyčejná, dobrá máma s neobyčejným posláním. Josef je zodpovědný a opatrný táta a taky starozákonní patriarcha v tom nejkrásnějším slova smyslu.
Pro nás křesťany je ale nejzajímavější jak v osobě malého kloučka dokázala autorka ukázat lidskou i Božskou podstatu.
Na knihu jsem narazila jen díky tomu že jsem hodně dlouho bezúspěšně pátrala po autorech narozených v roce 1941.Upírská tématika mě absolutně neláká takže jsem sáhla po od autorky jediné neupírské, i když s dost velkými obavami jestli to nebude příliš rouhačská kontroverzní četba. Riceová mě mile překvapila velmi citlivě napsaným příběhem popisujícím možnou verzi Ježíšova života a hlavně barvitě popisující prostředí a život ve Svaté zemi na začátku našeho letopočtu.
Knihu jsem začala číst poté, co jsem viděla film. Je to taková příjemná oddechovka a velmi dobře popisuje Ježíšovo postupné vrůstání do svého poslání, i nejistotu Márie a Josefa, co mu vlastně říct a kdy mu to říct, když ani oni tomu vlastně nerozumí. Velmi oceňuji především upřímnou snahu autorky načíst si k tomu relevantní zdroje, což z knihy dělá něco trochu víc, než jenom obyčejný román. Doporučuji.
Mám pocit, že se vnitřně celá klepu. Knihu včetně jejího doslovu jsem přečetla v podstatě za den. Ano, za den, ještě zbývá pár minut do půlnoci. Ale to, co jsem v knize našla a zažila při jejím čtení, se jen těžko nechá vyjádřit slovy.
Příběh o narození Ježíše Krista zná snad každé malé dítě a přesto, nebo snad právě proto jsem hltala každý řádek příběhu, každé slovíčko, každou další zmínku o tom, o čem Josef s Marií odmítali tak dlouho před Ježíšem mluvit.
Zcela mne odzbrojil způsob, jakým nám tu autorka podala obrázek doby i prostředí Egypta a později Judey - Palestiny. Při plavbě lodí jakobych sama cítila neklidný žaludek, mořskou nemoc. Při cestě do Jeruzaléma a útěku do Nazaretu jakoby mě pálily oči od všudypřítomného kouře ze spálených měst. Žaludek se mi svíral nervozitou při každém setkání s vojáky a později i při setkání s rabíny. Cítila jsem počáteční Jakubovu nenávist i Mariinu lásku.
Anna Rice nám podala překrásný příběh z Kristova mládí, který nezanechal mé tváře suché - ano, nejen Kristus, i já při čtení ronila slzy. A slzy jsem ronila i při čtení autorčina doslovu.
"... temnota nemůže vystát světlo, ale nemůže ani uhasit jeho plamen. Temnota se vždy snaží světlo pohltit. Světlo ale svítí dál." (s. 250) Řekl Josef.
Ve dnech, jako jsou tyto, ve mne tahle věta nesmírně rezonuje. Cítím tu potřebu být světlem pro ostatní, pro které je těžké v dnešní době spatřovat paprsky slunce. Být pro druhé jako maják, který Ježíš spolu s ostatními sledoval, když odplouvali z Alexandrie.
Předně musím, stejně jako orinka3 vyjádřit uznání autorce za dlouhodobý výzkum, který provázel i autorčin spirituální vývoj a návrat ke katolické církvi. Kniha je zajímavá, ale vzhledem ke stavbě příběhu se do ní dá jen obtížně začíst. Nicméně se čte velice rychle. Kniha vlastně popisuje Ježíšův rok a na jejím konci malý chlapec pochopí svůj smysl ("Byl jsem na zem seslán abych žil. Abych dýchal, potil se, pracoval a trpěl."). Ježíš nebyl seslán do rodiny učence, rabína nebo boháče, byl seslán do rodiny obyčejného tesaře, protože tesař jednou postaví dům Pána. Velice hezky jsou v pozadí příběhu popsáni tři muži, kterými se Ježíš mohl inspirovat. Prvním z nich je Filión Alexandrijský, hlavní představitel synkretismu, jehož snahu spojit Zákon a antickou filosofii dobový klérus nepřijal, jelikož jej považoval za odklon od tradice. Ostatně stejně jako později Ježíšovo učení. Druhým vzorem je samotný sv. Josef projevující se v příběhu jako pacifista a muž klidné povahy. Své děti nabádá, aby ozbrojencům nikdy neodporovali a neopláceli násilí násilím. Třetí postavou a podle mého názoru nejzajímavější je Ježíšův strýc Kleofáš. Je to rebel, který se nebojí napomenou směnárníky v chrámu, pohádat se s rabíny nebo neustále filosofovat nad smyslem některých zákonů. Společně s Josefem názorně vysvětlili Ježíšovi problém farizejů - "Představte si dvě cesty poblíž horského srázu. Jedna je blíže okraji a druhá dále. Ta, která je dále, je bezpečnější. To je cesta farizejů - snaží se jít co nejdále od srázu, aby neupadli do náruče hříchu... Máme mnoho zvyků, ale málo z nich jsou zákony. Farizejové říkají, že všechna tato pravidla jsou ve skutečnosti Zákony". Kleofáš nicméně nastíní i myšlenku, že je jedno, kdo na zemi udržuje pořádek a mír (klidně i Římané, když to dělají dobře), jelikož důležitější je, kdo vládne na nebesích (ona známá věta Ježíše: "Dejte císaři, co císařovo jest..."). Kniha stojí za přečtení, ale předtím bych doporučil případnému zájemci si něco přečíst o Ježíšově rodině, aby se posléze neztrácel v záplavě jmen strýců a bratranců.
V první řadě chci vyslovit uznání autorce. Za svědomitost, se kterou se chopila dohledávání historických dat a souvislostí. To je jedna věc - nesporně výborná. Věc druhá je samotný román. Je zkouškou čtenářovy trpělivosti. Mně aspoň připadal jakoby...rozdrobený. Opakující se obrazy, záplava příbuzenských peripetií, neustálá duševní trýzeň Ježíše, když se mu nedostává odpovědí na vtírající se otázky. Nejbližší mu odpovědi tají a tím jeho zmatek jenom zhoršují. Musíme s ním počkat až do konce knihy. Teprve tam se o sobě doví pravdu. Přemýším, jestli to šlo napsat jinak. S výraznějším důrazem na příběh, nikoliv na ten až příliš podrobný monotónní popis. To jediné mi tam chybí - ústřední linie.
Zajímavá kniha,které musela dát autorce opravdu hodně práce ,nastudovat tolik informací o zvycích a životě prvního století. Zajímavé nahlédnutí do jednoho roku života Ježíše.
Velmi zvláštní kniha, která mě vůbec nestrhla a připadalo mi, že se v ní vlastně zas tolik neděje. Historická přesnost je dokonalá a o životě ve starověké Judeji si čtenář udělá plastický a poměrně jasný obrázek, to je ale tak všechno, co se dá výrazněji chválit. Příběh není špatný, ale plyne hodně pomalu a chybí mu nějaký zvrat a dějový oblouk, protože Ježíš je v nevědomosti udržován až moc dlouho a jeho proměna proto není tak působivá, jak asi měla být. Spíš mi román připomíná reportáž jednoho roku Ježíšova života, v níž chybí výraznější postavy a jde hlavně o popis doby, okolí a celkové atmosféry. Naštěstí kniha není moc dlouhá, takže je přečtena rychle, i když čtenáře tolik nebaví a není tak čtivá. Chápu, co tím autorka sledovala a proč knihu napsala, myslím ale, že jí měla dát větší spád a trošku atraktivnější příběh. 60%
Po knize jsem sáhla po přečtení recenze. Velmi mě zklamala. Věčné modlení a prolévání hektolitrů krve obětních zvířat nevyvolává pocit mystiky. V knize se pořád všichni smějí, ačkoli tam schází jediný vtipný moment. Při náhledu na historické reálie, mimochodem velmi věrně zpodobněné, člověk revidoval hlášku "žijeme v hrozné době". Zlaté jedenadvacáté století. Největší propad ale znamenalo Ježíšovo zjišťování, co se vlastně stalo v Betlémě. I těžce ateistický Čech to zatraceně dobře ví. V půli knihy už jsem si broukala pod vousy - řekněte mu to někdo konečně! Román rozhodně nebyl napsaný "brilantně", protože právě s touto obecně známou znalostí čtenáře absolutně nepracoval. A závěrečné moudro "Byl jsem na zem seslán, abych žil", no tedy! Kdybyste to nevěděli, dvě se rovná dvě.
Co se mi opravdu líbilo, bylo Ježíšovo odhalování svých zázračných schopností. Kolikrát si člověk přeje, aby do někoho uhodil hrom s uklidňující jistotou, že se to nemůže stát. Chudák Ježíš si musel dávat na svá přání zatraceně bacha. Ale příště sáhnu raději po bibli.
Protože kniha vypráví o části dětství Ježíše, čekala jsem, že mě příběh skutečně vtáhne. To se ale nestalo... Po duchovní stránce mi příliš nedala, ale líbil se mi zevrubný popis zvyků a života ve starověké Judeji. I když jsem něco z toho znala již z jiného románu, tak jsem si poznatky a zajímavosti ráda oživila a samozřejmě se dozvěděla i něco nového.
v této knize jsem konečně našla svým způsobem takovou podobu Bible, kterou budu ráda mít ve své knihovně...
Poutavý příběh, cenný mimo jiné tím, že si autorka dala hodně práce se studiem a přesností historických reálií, čímž celý příběh získává na plastičnosti. Sama autorka byla katolicky vychovaná, prožila odpadnutí od víry a pak opětovný návrat k víře, a celé to hledání se na vynikající kvalitě knihy bezpochyby také podepsalo.
Zajímavá kniha. O Ježíšovi a jeho skutcích byla napsána řada knih, ale o Ježíšovi jako dítěti? Můžeme autorce poděkovat za to, že nám přiblížila jeden rok Ježíšova dětství, ve kterém si začal uvědomovat, že je jiný.
Možná trošku kontroverzní titul. Kniha, která si najde své čtenáře a to nejen věřících. Velmi zajímavý a poutavý příběh, plný víry, naděje a lásky ke všemu. Příběh neobyčejného chlapce, který má ve svých rukou spásu a dar. Mě se to prostě moc líbilo. Recenze v záložkách (Knižní deníček)
Knihu ráda doporučím každému, kdo se zajímá o historii v daném období, ale i ostatním, kteří si jen chtějí přečíst dobrou knihu se zajímavým a neotřelým tématem. O dospělém Ježíši se toho dá přečíst spousta, ale tahle kniha nabízí pohled na to, jaký mohl být jeho život mezi sedmým a osmým rokem, že i on byl jednou dítětem.
Autorovy další knížky
1996 | Interview s upírem |
1995 | Hodina čarodějnic I. |
2013 | Upír Lestat |
1998 | Upír s tváří anděla |
2012 | Dar vlka |
Z Bible mám načteny jen první tři Knihy Mojžíšovy. Novým zákonem jsem nepolíben, takže nějakými předsudky netrpím. Nevím, kdy se co událo, nevím, zda Kleofáš apod. jsou reálné postavy, ani kdy Ježíš opravdu přišel na to, že je s ním cosi jinak. Kniha se mi prostě líbila jako příběh.