Mlčení plukovníka Brambla
André Maurois
Kniha autorových zážitků z 1. světové války, kdy sloužil v anglické armádě jako spojovací důstojník a tlumočník
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1920 , Josef FlorianOriginální název:
Les Silences du colonel Bramble, 1918
více info...
Přidat komentář
Skvost francouzské literatury, drobné dílko, které popisuje národní charaktery zúčastněných postav, vzájemné protiklady v názorovém smýšlení jsou svědectvím ducha doby a zároveň humornou sondou do duše lidí, kteří se snaží tímto způsobem bránit hrůzné mašinérii prní světové války. Na rozdíl od některých biografií tohoto autora je kniha velmi čtivá, poučná a nadčasová
Ale tak nebyla to zase taková ztráta času, protože je to kniha celkem krátká. Bramble nemlčí, ale moc taky nemluví. Za to má neustálou potřebu někomu pouštět na gramci destiny waltz. Naštěstí na konci už gramofon nemá, tak s tim neotravuje. Je to takový nic neříkající nudné tlachání starých strýců, a protože je válka, tak při tom tlachání sem tam někdo umře...
Útlá kniha, která se elegancí a grácií dokáže poukázat na tragičnost válek a jejich děsivou realitu – to vše téměř bez krve, s minimem akce a napětí. Žádné hory mrtvých. Žádný patos.
Z přátelských rozhovorů pěti přátel se odvíjí anglický pohled na život, svět, morálku a čest a všichni společně ukazují, jak si zachovat lidskost i nelidském prostředí. To vše s jemným nevtíravým humorem a nadhledem.
Shrnuto: Pro milovníky akce není, ale rozhodně stojí za přečtení
Jedná se o knížku, která naprosto postrádá děj nebo případně tam je jen lehce naznačen. Pojednává se zde o 5 přátelích, kteří na sebe narazí v první světové válce a vedou mezi sebou rozhovory na různé témata a hájí svoje názory. Ve výsledku mají pravdu všichni a zároveň nikdo.
Autor nemá zrovna 2x poutavý styl psaní, ale kniha se čte snadno a relativně příjemně. Bohužel toho však moc není co nabídnout, krom pohledu na názory a tehdejší život důstojníků. 60%
Autorovy další knížky
1998 | Dějiny Anglie |
1994 | Dějiny Francie |
1963 | Život sira Alexandra Fleminga |
1939 | Dvě lásky Filipa Marcenata |
1979 | Životopis lorda Byrona |
První světová válka se odehrává jaksi v pozadí, jen občas se v některé kapitole objevuje ve středu dění. Jinak se děj odehrává kdesi v důstojnické jídelně, hrdiny jsou britští důstojníci, doktoři, faráři a jeden mladý francouzský tlumočník (vzorem pro tuto postavu je jistě autor sám). V knize jde především o rozhovory -o životě, o světě, o válčení, o všem... Výrazně se zde projevuje, zda je řečník Francouz či Brit (Angličan, Skot nebo Ir). Srovnávání národů se nese celou knihou, což je z dnešního hlediska možná poněkud neaktuální.
"Jsme to komický národ, řekl major Parker. Abychom vzbudili zájem Francouzův o boxerský zápas, je třeba říci, že se tu jedná o národní čest, abychom vzbudili zájem Angličanův o nějakou válku, musíme ho přesvědčiti, že se podobá boxerskému matchi..."
Jiná prohlášení hrdinů jsou však nadčasová.
"Baterie usínají, major Parker odpovídá na dotazníky od velitelství, ordonace přinášejí rum, cukr a vroucí vodu, plukovník nařizuje gramofon na rychlost 61 a doktor O´Grady mluví o ruské revoluci.
-Ještě nikdy se nestalo, pravil, že by nějaké revoluce po sobě zanechala u vlády ty muže, kteří ji roznítili. A přece se ještě najdou revolucionáři: z toho je zřejmo, jak málo poučná je historie."
Kniha se dobře čte a je plna jemného humoru. Četla jsem ji několikrát a ráda se k ní vrátím.