Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Madrid, píše se rok 1957. Španělsko za diktatury generála Franca skrývá temné tajemství. Do země proudí turisté a zahraniční obchodníci lákáni na slunce a víno. Mezi mini je i osmnáctiletý Daniel Matheson, syn ropného magnáta, který přijede do Madridu se svými rodiči a doufá, že bude moci prostřednictvím čočky fotoaparátu poznat zemi, kde se narodila jeho matka. Fotografování - a osud - mu přivedou do cesty Anu. Překážky, jimž musí její rodina čelit, odhalují přetrvávající hrozby španělské občanské války i mrazivé rozhraní mezi štěstím a strachem. Danielovy fotky vyvolávají nepříjemné otázky. Je zahnaný do kouta složitými rozhodnutími, protože chce chránit ty, které miluje. V příběhu, kde se potkávají životy a láska s osudy, se ukáže neuvěřitelně temná stránka tohoto jinak slunného španělského města.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
The Fountains of Silence, 2019
více info...
Přidat komentář
Moje první kniha od této autorky. Četla se velmi dobře, mně osobně i vyhovovaly krátké kapitoly. Dějem se táhne linka zamilovaného vztahu dvou mladých lidí na pozadí opravdu temného období španělské historie a to období Frankovo diktatury. V tom vidím velký přínos knihy, poskytne mnoho historických informací, zároveň popisované hrůzy, všudypřítomný strach obyčejných lidí jsou aspoň trochu odlehčeny vztahem dvou mladých lidí. Konec jako přeslazený nehodnotím, nemusí vše skončit jen tragicky.
Jednu hvězdičku ubírám jen proto, že mi přišlo, že se příběh trochu táhl.
Mlčící fontány se mi dostaly pod kůži a k jejich hodnocení nemám dostatek slov. Je to jedna z mála knih, kde bych si přála, aby příběh nekončil.
Čtěte...
Strašně jsem se na začátku bála, že jsem omylem sáhla po nějakém zamilovaném románku, ale brzo jsem pochopila, že jde o něco úplně jiného. Silný příběh, skvělý popis atmosféry frankistického Španělska, toho všudypřítomného strachu a bezmoci. Krásná práce s úryvky z historických dokumentů (nutně srovnávám s Tučkovou, která to v Bílé Vodě dost přepískla). Úplný závěr byl sice trochu lepkavý přemírou romatiky, ale odpouštím – celkový dojem z knihy mám velmi dobrý.
Přiznávám, že jsem dlouho sbírala odvahu pustit se do 530stránkové knížky. A přitom na přečtení mi pak stačily 3 dny.
Dva mladí sympatičtí lidé, jejich rodiny a přátelé, a na pozadí příběh poválečného Španělska. Vůbec jsem netušila, jak těžké to měli. Stojí za přečtení, moc se mi líbila.
Moc krásný příběh ze Španělska za vlády diktátora Franca. Tato kniha byla moje druhé setkání s Rutou Sepetys. Líbí se mi, jak autorka dokáže skloubit silný příběh na pozadí historických událostí a prodchnout jej křehkou linkou o přátelství a lásce.
Osmnáctiletý Američan Daniel přijíždí s rodinou na prázdniny do Madridu. Jeho otec, vlivný ropný magnát, zde má jakési obchodní záležitosti, zatímco Danielova matka, původem ze Španělska, se ráda vrací do rodné země.
V hotelu se Daniel seznámí s pohlednou a plachou pokojskou Anou, která mu ukazuje skutečný španělský život. Pomalu mezi nimi vzniká přátelství, které je však nevhodné a nejen proto i křehké.
Daniel také velice rád fotí, a tato jeho vášeň postupně odhaluje, co se skrývá pod povrchem temperamentního města, které se i jemu na dlouho zaryje pod kůži.
Historie, strach, láska či přátelství v rozmezí let, sluncem rozpálené madridské ulice, býčí zápasy, ale i smutné osudy dětí v sirotčinci, to jsou přísady tohoto poutavého románu, který jsem si moc oblíbila. Velice doporučuji!
(SPOILER)
V rychlém sledu za sebou jsem přečetla dvě knížky z doby frankistického Španělska, kromě Mlčících fontán ještě Čas mezi šitím. Těžko rozhodnout, která byla lepší, obě mají svá pro a proti.
Ruta Sepetys se zaměřuje na motiv Francových ztracených dětí. Ty byly po občanské válce odebírány republikánským rodičům, aby mohly být vychovány u loajálních příznivců režimu. A později se z krádeží dětí stal prostě lukrativní byznys, na kterém se, bohužel, podílela katolická církev. Neuvěřitelné je, že se tahle odporná praxe dočkala světové pozornosti až po roce 2010, tedy 35 let po konci Francova režimu. Na wiki se píše, že ukradených dětí mohlo být až 300 tisíc (zdroj BBC).
Nejkrásnější byla postava Fugy. Nereálná, symbolická. Anděl pomsty a anděl vykoupení.
Příběh lásky na pozadí Francova režimu. Historický román vystavěný na faktech a doplněný dobovými materiály. Autorka opět dokázala vybrat atraktivní téma, díky kterému jsem poznala tak trochu hodně jiné Španělsko. Ostuda, že o občanské válce a Francově diktatuře Španělsku jsem měla dosud povědomí snad jen díky Čapkově Matce. Ale vše již napraveno, stejně jako u dalších knih autorky stačilo malé “pošťouchnutí a já si následně z dalších zdrojů opět rozšířila své obzory. 4* za příběh, 5.* za nasměrování mého dalšího sebevzdělání.
Obvykle přečtu knížku a přemýšlím o jejím dějí, ale u všech knih R. Sepetys otevírám Google a dohledávám si historické souvislosti. A to je důvod, proč autorka dělá dobře svoji práci. Člověk zjišťuje, že o světě, o dějinách vlastně nic moc neví, a touží po tom se dovzdělat. Snad tuhle touhu autorčiny knihy zažehnou v nejednom (mladším) čtenáři. Děkuju.
A po velmi pozitivním úvodu bych chtěla dodat pár negativ. Velmi dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Něco mi tam nesedělo, možná láska jako z pohádky? Některé události/postavy nedotažené? Nevím. Na druhou stranu jsem klidně i přeslazený happy end přála snad všem postavám, upřímně jsem se bála otáčet stránky, aby se tam náhodou něco nestalo.
Shrnu to: autorku miluju, cokoli dalšího napíše, já si určitě přečtu.
Asi jsem měla jako nadšenec do španělské kultury a historie příliš vysoká očekávání. Příběh působil vyumělkovaně a nerealisticky, i když vím, že na to se v žánru Young Adult tolik důraz neklade. I tak mi přišlo škoda příběh zasazovat do historického prostředí, ačkoliv obvykle nemám problém s tímto druhem fikce.
Rutu Sepetys mám veľmi rada, jej knihy som vždy hltala a hodnotila 5 hviezdičkami. Mlčíci fontány bola posledná, ktorá mi od autorky ostávala neprečítaná. Veľmi som sa na ňu tešila, no zo začiatku som sa nevedela začítať a nezlepšilo sa to ani potom. Príbeh sa mi zdal zdĺhavý a nechytil ma tak ako v iných autorkiných knihách. Zápletka ma až tak nezaujala.
Samozrejme má kniha svoje pozitíva - vykreslenie prostredia, nové poznatky z histórie, sympatické hlavné postavy, téma fotografovania.
Hodnotím 4 hviezdičkami, ale je to také menšie sklamanie pre mňa.
Přestože všechny ostatní romány od R. Sepetys se mi moc líbily, tuto knihu jsem bohužel nedočetla.
Román je určitě určen pro mladé dospělé , tak jako většina knih autorky. Příběh popisuje období druhé poloviny dvacátého století ve Španělsku , o němž jsem já osobně nic moc nevěděla. A tímto jednoduchým způsobem nás autorka do této velmi těžké doby ve Španělsku zasvětí. No , všude byl těžký život, jen snad v USA to bylo v té době jiné.
Přesto jsem četla od autorky i lepší knihy. Možná je to tím, jak které téma na mě zapůsobí.
Žádný velký čtenářský zážitek. Krátké věty a krátké kapitoly, zato děj, který se převážně odehrává v období cca jednoho měsíce se příliš vleče. Kdyby se nejednalo o vážné téma, byl by to obyčejný dívčí románek s přeslazeným koncem.
Román psaný velice jednoduchým jazykem i stylem. Spíš bych ho zařadila do literatury pro mládež. K dospívajícím má blízko i věk hlavních hrdinů a jako historický úvod do období druhé poloviny dvacátého století ve Španělsku může kniha fungovat moc dobře.
(SPOILER) Na Mlčící fontány jsem se moc těšila. Diktátorský režim za F. Franca mi přijde jako zajímavé a ne tolik probírané téma a spojení s R. Sepetys se to zdálo jako skvělá kombinace. Musím ale říct, že na to, jak jsem ostatní knihy autorky přímo hltala, do téhle knihy jsem se musela nutit. Probíraná témata jsou zajímavá, dobře uchopená v každém pohledu charakterů, ale přesto se za mě děj jaksi táhne. Navíc mi přijde, že je více depresivní. Což je jeden z důvodů, proč jsem se do čtení musela často nutit. Je zajímavé, že ostatní knihy od R. Sepetys řeší také těžká historická témata, ale tahle na mě zanechala asi větší depresi, než všechny ostatní. Musím také souhlasit s komentáři typu, že je děj předvídatelný a příběh se oproti jiným dost táhne. I když tu druhou část po 20 letech jsem nečekala a musim rict, že právě ona se mi možná líbila nejvíc. Je mi líto Fugy a Puri. Jsem šťastná za Anu s Danielem a také za Rafa. Před Fontánami jsem četla Musím tě zradit a proto oceňuji provázanost skrze díla ale zároveň knihy musím víc srovnávat.
Toto je moje 4. kniha od paní Sepetys a velmi oceňuji, jak si dokáže nastudovat historické téma a pak ho bravurně zbeletrizovat. Atmosféra na mě působila velmi věrohodně, cítila jsem se součástí děje a od knihy jsem se nemohla odtrhnout.
Jsem rozporuplná ohledně závěru, na jednu stranu chápu autorky záměr vylíčit náladu a nastavení mysli po smrti Franca, ale na druhou stranu pro mě bylo lehce přitažené za vlasy, jak "všechno dobře dopadlo".
Štítky knihy
fotografování láska 20. století milostné romány Španělsko tajemství adopce diktatura
Autorovy další knížky
2013 | V šedých tónech |
2016 | Sůl moře |
2020 | Mlčící fontány |
2014 | Potrhaná křídla |
2022 | Musím tě zradit |
Autorku mám moc ráda a tato kniha se mi zatím líbila nejvíc. I když mě lehce odrazovala svou délkou, ale každou stránku jsem četla se zápalem. Díky krátkým kapitolám se čte rychle a vy nevíte, kdy přestat se čtením.
Téma je opět dost silné a týká se dětí, takže se nějaké pasáže četly hodně špatně. Nicméně rozhodně můžu doporučit, příběh se mi moc líbil a hrdinové mě zaujaly, ostatně jako vždy u této autorky.
Btw. Je řazena do kategorie Young Adult a je to jediné YA, které čtu.