Mlčící fontány
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/451964/bmid_mlcici-fontany-kxG-451964.jpg
4
1446
1446
Madrid, píše se rok 1957. Španělsko za diktatury generála Franca skrývá temné tajemství. Do země proudí turisté a zahraniční obchodníci lákáni na slunce a víno. Mezi mini je i osmnáctiletý Daniel Matheson, syn ropného magnáta, který přijede do Madridu se svými rodiči a doufá, že bude moci prostřednictvím čočky fotoaparátu poznat zemi, kde se narodila jeho matka. Fotografování - a osud - mu přivedou do cesty Anu. Překážky, jimž musí její rodina čelit, odhalují přetrvávající hrozby španělské občanské války i mrazivé rozhraní mezi štěstím a strachem. Danielovy fotky vyvolávají nepříjemné otázky. Je zahnaný do kouta složitými rozhodnutími, protože chce chránit ty, které miluje. V příběhu, kde se potkávají životy a láska s osudy, se ukáže neuvěřitelně temná stránka tohoto jinak slunného španělského města.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
The Fountains of Silence, 2019
více info...
Přidat komentář
Z této knihy jsem opět nadšená.Děj a doba ve které se příběh odehrává mě nadchl.
Moja štvrtá kniha od Ruty Sepetys a opäť v inom podaní. Táto autorka je výnimočná v tom, že každá jej fikcia je postavená na reálnych historických základoch, kde oceňujem spracovávanie pre čitateľov menej známych udalostí.
Nebolo tomu inak ani v tomto románe s, vzhľadom na obsah, veľmi výstižnym názvom knihy.
Španielsko bolo počas Francovej diktatúry krajinou mlčiacich... Najbolestnejším bol pre mňa fakt, že krivdy a bezprávie sa páchali na deťoch i za asistencie katolíckej cirkvy. Autorka fiktívny príbeh dopĺňa o rôzne historické výpisky z tlače, ktoré mu pridávali na reálnosti.
Myslím si, že bola dobre spracovaná i španielska natura a temperament.
Menej uveriteľne mi vyznela romantická linka tohto príbehu, čo považujem za jedine negatívum.
Wau! Naprosto skvělé, knihu nešlo odložit. Nečekala jsem, že mě natolik pohltí. Daniel a Ana, dva mladí lidé z naprosto odlišných světů, které se na okamžik střetli a jeden druhému se vepsali do srdce i do duše. Ten příběh byl tak silný a přesto křehký a citlivý, emotivní a přesto hrůzu nahánějící, odkrývaný kousek po kousku až do sebe všechny dílky zapadly. Příběh poodhaluje další část evropských dějin, ze kterých mrazí. Děkuji autorce za krásný čtenářský zážitek, pět hvězdiček nestačí...
„ Strach dává životu rozměr. Bez strachu bychom nikdy nepoznali odvahu.“
Příběh mě naprosto pohltil. Ze začátku mě časté střídaní postav vadilo. Poté jsem si na to zvykla a příběh utíkal rychleji. V každé kapitole bylo řečeno to nejdůležitější bez zbytečné omáčky kolem. Moje první setkání s autorkou a určitě ne poslední. :)
Tohle by si měl přečíst každý koho zajímá historie, která není ani tak dávná. V příběhu se podíváme do Španělska jak to tam vypadá po občanské válce. Země se veřejně pro svět představuje velmi idylicky, ale je tomu ve skutečnosti tak? I pro normální občany, kteří jsou pracující a neřadí se mezi smetánku národa?
V knize sledujeme více pohledů na život. Podíváme se jak to vypadá v sirotčinci, na jatkách, v býčích zápasech i na hřbitově. Nicméně hlavní linka probíhá mezi pokojskou Anou a texaským studentem Danielem. Daniel miluje focení, popisy, kdy hledá správný okamžik mi byly velmi blízké, též mám zálibu ve fotografování. Ana je od začátku zahalena v mnoha tajemství, které se postupně odhalují.
Proměna postav, poznávání je krásně vykreslené. Dva odlišné světy po střetnutí? Na tohle jsem se těšila a dostala jsem, co jsem chtěla. Amerika, která svým občanům nabízí tolik možností a je zaslepena a nejen ona vůči Španělsku, ze kterého unikají informace asi jako padló vojáci z hrobů..
Daniel se dostává k surové realitě díky Aně, snaha se proniknout s čočkou dál než kdokoliv jiný. Rozdíl začíná, že každý měl jinou výchovu, jiné podmínky pro žití a jiné možnosti pro budoucnost.
Kniha byla prosetá napětím, kdy místy jsem jen zírala, co se stalo a místy mě až mrazilo, jak byl příběh propletený a zároveň úchvatný a děsivý. Přesto, že má kniha tolik stran, čte se skoro sama.
5/5
Knížka byla navzdory smutnému příběhu pěkná.Líbilo se mi,že tam byly krátké kapitoly,ale v těch krátkých kapitolách bylo všechno napsaný.Byla to dost smutná doba,ale lidé neměli na výběr,aby mohli přežít.Byla to už druhá kniha od téhle autorky,ale určitě si přečtu i jiné její knížky.
Po dlouhé době kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. O vládě Franca jsem už četla několikrát, tentokrát to bylo z jiného úhlu, o kterém jsem neměla tušení. Rozhodně si hodlám přečíst i další knihy autorky.
Úžasná kniha. Některým vadilo, že je to červená knihovna, mně to naopak odlehčilo atmosféru té doby, bylo by mi z toho ještě víc úzko. Zároveň získávat přehled o historii takovým příjemným čtením se mi líbí. Překvapil mě "první konec", z ničeho nic. O to víc pak i ten druhý. Rozhodně to byl zážitek.
Taková YA romance i zjednodušené postavy a styl psaní, na pozadí evropských dějin. Četlo se mi to dobře, a dozvěděla jsem se něco nového o občanské válce ve Španělsku. O prodeji nemluvňat jsem nic nevěděla, a to pro mě bylo nejsilnější. Na druhou stranu to bylo dost přeslazené a zkratkovité.
Myslím, že vím, proč se to drtivé většině čtenářek líbí, ale já bych raději byla za něco méně romantického a více obsahově hutnějšího.
To byla prostě nádhera, o historii Španělska jsem toho moc nevěděla, děly se tam opravdu hrůzy, ale příběh to byl opravdu nádherný, přidávám na poličku Oblíbené a vřele doporučuji přečíst
Skvělá kniha, krásný příběh, díky kterému jsem se dozvěděla i něco z historie Španělska. Vůbec bych nevěřila jaký byl život obyčejných lidí ve Španělsku ještě v minulém století.
Mlčící fontány už mi doma ležely přes půl roku, teprve v létě jsem si poslední román Ruty Sepetys přečetla – a i když má přes 500 stran, dolistovala jsem do konce dříve, než bych se byla nadála.
Už před lety jsem četla V šedých tónech, což byl román odehrávající se za 2. světové války v pracovním táboře na Sibiři. I tentokrát mě autorka přenesla do tísnivého prostředí nesvobody, konkrétně do Španělska za diktátorské vlády Francisca Franca. Samozřejmě jsem o frankistickém Španělsku už něco slyšela, ale že tvoří dlouhých 36 let historie tohoto jižního státu, to jsem netušila, stejně jako jsem si úplně nedokázala představit podmínky, v nichž tam lidé museli žít. Jsem ráda, že jsem do toho mohla alespoň s touhle beletrizovanou tvorbou nahlédnout. V příběhu se hned několikrát objevuje věta, že „mezi dějinami a pamětí existuje napětí“, a to je podle mého něco, co platí nejen pro Pyrenejský poloostrov…
Příběh nás zanese do roku 1957, tedy do doby vlády caudilla Franca, a v druhé části pak do roku 1975, kdy je Španělsko po Francově smrti na prahu své proměny v demokratičtější zemi. Sledujeme tu mladé hrdiny, mezi nimiž to zajiskří, ale také chlapce, jenž sní o tom, že se stane slavným matadorem, jeho přítelem, který pracuje na jatkách a v dráze toreadora ho podporuje, a také dívku, která pomáhá v sirotčinci a zjišťuje, že zdaleka nejde o tak bohulibou práci, jak se z počátku zdálo. Všichni zde žijí pod dozorem mužů z Guardia Civil, na nichž je lepší ani nespočinout pohledem. Španělé žijí pod tlakem a stylem z ruky do pusy, zatímco Američané, kteří do země přijeli za byznysem, si užívají luxusu a večírků.
Nejde o nijak zvlášť náročné čtení a o historii země byste se asi jinde dočetli o dost více, přesto knihu mohu jen doporučit – tedy pokud jste ochotni jí odpustit poněkud patetický závěr.
Jako jo, dobrý! ale možná jsem podle toho povyku kolem knihy čekala trošku více.
Hrozně mě bavil ten výlet do historie Španělska, o které jsem předtím nevěděla zhola nic, a rozhodně mě to nalákalo si zjišťovat více. Z hlediska samotného příběhu mi tam ale chyběly emoce, na 500 stranách se určitě dalo jít více do hloubky, více se zaměřit na vnitřní svět postav, alespoň těch dvou hlavních. Za mě tak 3,5/ 5 :)
Tak tohle bylo výborné! Těšila jsem se na každou další kapitolu. O téhle části Španělských dějin jsem měla jen velmi povrchní znalosti. Krásný zážitek z příběhu, doplnění informací.
Výborné, výborné, výborné. Ruta Sepetys mě jako vždy naprosto odzbrojila propracovaností a faktickými informacemi, kterými je kniha nabitá. Seznamování se mladého fotografa Daniela s frankistickým Španělskem v Madridu byl pro mě opravdu velký čtenářský zážitek. Do toho trochu nebo více lásky a mé čtěnářské srdce plesá. Děkuji!
Ruta nikdy nezklame. Velmi oceňuji, kolik různých materiálů autorka nastudovala, její osobní přítomnost ve Španělsku. O čem nejvíce přemýšlím, je ten Pakt zapomnění Španělů. Je lepší v tomto konkrétním případě vracet se do minulosti a mluvit o ní nebo udělat tlustou a čáru a mlčet. Zajímavé téma k diskuzi.
Kniha mě mile překvapila. Za prvé mě děsila délka knihy, ale děj Vás tak vtáhne a stránky ubíhají, že jste najednou na konci ani nevíte jak. Za druhé zrovna historické romány úplně nemusím. Knihu jsem četla na doporučení a dobře jsem udělala. Dozvěděla jsem se nenásilně spoustu zajímavých informací o tehdejším drsném životě ve Španělsku o kterém jsem do teď neměla ani ponětí. Na tuhle knihu hned tak nezapomenu.
Pribeh knihy Mlcici fontany nas zavede do doby, kdy je tezke najit praci, vydelat si na zivobyti, dustojne bydlet... je tezke prezit. Ana pracuje v hotelu a kdyz narazi na mladeho fotografa Daniela, zamiluje se do nej, on do ni. Mezi dvema milenci vsak zeje obrovska spolecenska propast... ale laska si nevybira. Do dni plnych nebezpecnych citu se vetkava zbytecna smrt blizkych, mizeni novorozenat a system, ktery prinasi ovoce pouze tem nejvyse postavenym.
Velikym plusem knihy je bezesporu autenticita vdechnuta nejen prokladanymi realnymi spisy, dopisy a rozhovory, ale take soupisem pramenu na uplnem konci knihy. Ocenuji take skvele vykreslene rozdily mezi jednotlivymi vrstvami.
Jednu hvezdicku ubiram za posledni cast knihy. Konec mi prisel ukoncen prilis rychle a prekotne, az neuveritelne.
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Ač jsem se opravdu snažila, pořád jsem se nemohla do knihy začíst. Za sondu do Španělska za vlády Franca jsem vděčná, nevěděla jsem o této době vlastně nic.