Mléko a med
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353613/mid_mleko-a-med-waJ-353613.png
4
1591
1591
Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je chtít ji vidět.... celý text
Přidat komentář
Co na ta říct...
Některé básně mě doopravdy dojaly, protože jsem se v nich viděla, ale jiné mi naopak neřekly vůbec nic a musela jsem si je přečíst několikrát dokola, abych je pochopila, a to teď stále ještě nevím, zda li je chápu tak, jak myslela autorka. Každopádně básně jsou o prožití a tudíž i přidání fantazii a domýšlení.
Obálka je nádherná a celkový design je doopravdy krásný. Vím, že se nemá kniha soudit podle obalu... ale přece jen to hraje trošku roli, a ne že ne.
Nemohu říct, že by to byly básně na každodenní čtení, ale některý se mě dotkly. A na některé musím asi ještě dospět.
Velice těžce jsem se rozhodovala o třech nebo čtyřech hvězdičkách.... ale dávám krásné tři.
Kniha je dnes trendem, byla mi mnohokrát doporučena a tak jsem si jí přečetla. Autorka má rozhodně můj obdiv protože se v knize svlékla donaha a odhalila tím všechny své pocity. Můj dojem na knihu kazí fakt že některé velmi mladé slečny tvrdí jak nesmírně je kniha rozkošná a krásná a jak moc se do ní vžívají přitom evidentně vůbec nepochopili děj. Další věc je že nejsem cílová skupina jelikož podobné knihy moc nečtu a tak tedy.... uděluji tři pěkné zlaté hvězdičky.
Kniha mě dojala, donutila přemýšlet
nad různými tématy a užívat si štěstí.
Četla jsem ale hodně lepší sbírky poezie, tento typ ocení spíš slečny na tumbrlu, které samozřejmě kniha okouzlí.
Některé pasáže jsou docela slabé, delší texty na konci knížky se mi ale moc líbily a několikrát jsem se v básních našla. Proto nakonec čtyři hvězdičky.
Bohužel nejsem asi cílová skupina tohoto žánru. Slečna spisovatelka je o rok mladší než já a stejně jsme si vůbec neporozuměly. Zkusím to časem ještě jednou. Pár vět mě zaujalo, kresby knihu pěkně doplňují stejně jako obálka, která mi doslova učarovala, ale ten vnitřek... ten mě tolik neoslovil.
Autorce rozhodně nemohu upřít odvahu, protože se v této knize naprosto otvírá světu a bez obalu nám v ní svěřuje své nejniternější pocity. S některými se naprosto ztotožňuji, některé mi byly velmi nepříjemné. Počin je to rozhodně zajímavý a neobvyklý, nejsem z něj však nadšená tak, jak většina ostatních...
Knihu jsem četla v angličtině a panebože. Vážně jsem této knize nedávala moc nadějí, ale každý jí měl a já samozřejmě, jako ovce, jí musela mít taky a jsem strašně ráda za tuto mojí vlastnost!
Nemám ráda poezii, ale tohle pro mě bylo tak skvělé dílo. Neumím si jí představit v češtině, ale možná po ní též sáhnu.
Rozhodně doporučuji slečnám. A rozhodně to není moje poslední poezie takovéhoto typu.
Ráda si vyznačuji své oblíbené řádky a věřte, že tady se mi líbila každá 3 báseň.
Krásná kniha plná poetické lásky k ostatním a sobě samému, u které nemůžete než souhlasně přikyvovat.
Věřím tomu, že být mi o pár let méně, byla by to moje bible. Teď už tu nezměrnou hloubku vidím spíše v jiných publikacích, a nebo spíš sama v sobě - protože jsem se už naučila čerpat hlavně ze sebe. Což je také to, k čemu nás autorka vede a za to má můj respekt. Navíc zaznamenává události svého života s velkou upřímností, ale rozhodně ne se zatrpklostí.
Je mi vcelku jedno, zda-li je kniha mainstream nebo ne - důležitý je její obsah a také autorčin záměr.
Mnohé myšlenky byly moc hezky zformulovány.
Jeden z mých největších čtenářských zážitků. Na první pohled kniha vypadá velmi jednoduše, ale každá kapitola i báseň nese svůj význam a hlubokou myšlenku, nad kterou by se dalo hodiny přemýšlet a diskutovat. Během čtení mi běhal mráz po zádech. S posledními stránkami však odešel, přišlo oddechnutí, uvolnění, pohoda, klid a úsměv na rtech.
Tři hvězdy, protože nejsem cilovka a nejsem nešťastně zamilovaná, kdybych byla, dala bych hvězd pět. I tak tu ale bylo pár veršů, co mě hodně zasáhlo. Určitě se k ní někdy vrátím, až bude ten pravý čas.
Smazala jsem svůj předchozí komentář a knihu si přečetla důkladně od začátku do konce a přidávám hvězdičku. Pořád ale Mléko a med nepovažuji za tak výjimečné dílo, jak nám celosvětový humbuk namlouvá. Knihu jsem začala posuzovat jako deník mladé ženy psaný v básních, jehož prostřednictvím se snaží vyrovnat sama se sebou, svými city, minulostí a bolestí. Někdo se poté chopil příležitosti a z upřímného dílka udělal světovou událost. Bohužel za mně si to kniha stále nezaslouží, jak formou (a není to kvůli tomu, že bych v poezii trvala na rýmech) tak obsahem. Rupi Kaur se hodně opakuje a odkrývá věci, které prožívá mnoho slečen, což je dobře, protože se na ni čtenářky dokáží napojit, ale na rozdíl od těch slečen je nyní Rupi Kaur světovou básnířkou a pro takovou Mléko a med nestačí. Autorka má některé odstavce povedené a emocemi nabité, bohužel častěji tyto pocity podává tuctově a nijak literárně zajímavě, což si může dovolit jako zraněná žena ventilující své pocity do deníků, ale na oceňovanou sbírku to je málo, což pro mě opět znamená, že autorka měla štěstí na vydavatele a ta bublina je umělá. Snad se autorka nenechá opít slávou a bude na sobě pracovat.
Rupi Kaur píše velmi otevřeně o intimních tématech, která jsou často tabuizovaná. Přesto její verše v moderním volném stylu nepohoršují, ale naléhavě oslovují. A proč mléko a med? Pravděpodobně se jedná o léčebnou symboliku vycházející z autorčiny Sikhské víry: mléko čistí a ochlazuje, med sladí a hřeje. Více v recenzích.
Dojemné. Autorka pár slovy dokáže s naprostou dokonalostí vystihnout všechny pocity, které jí otřásají. Jsem uchvácena i malými kresbami. Tato kniha si získala mé srdce.
I přestože poezii nijak moc nevyhledávám, tahle kniha se mi zalíbila. Nese v sobě jisté poselství a kouzlo a některé z básní mě vyloženě zasáhly. Samozřejmě se našly i takové, které se mi nelíbily, bylo jich ale podstatně méně. Škoda jen, že se kniha tak rychle čte a brzy je dočtená. Rozhodně ale můžu doporučit všem, i neznalcům poezie.
Jedna z nejkrásnějších knížek, které jsem kdy četla. Knížka mě nutila přemýšlet, skoro ve všem jsem se našla a dalo mi to na nějaké situace tak trochu jiný pohled. Rozhodně si ji přečtu ještě aspoň tak milionkrát, protože je to úžasný.
Milk and honey jsem četla asi před rokem a postupně se k ní později vracela. Slyšela jsem hodně kritických reakcí, zaměřujících se především na styl psaní. Problém podle mého však spočívá v tom, že lidé za poezii považují pouze něco, co se rýmuji, nikoliv něco, co má poetickou myšlenku. V téchto krátkých verších - skutečně kraťounkých, máte pravdu, odpůrci - je vepsáno tolik bolesti, tolik lásky, tolik procítěných emocí, že jen s těží lze pochopit, jak toho Rupi Kaur dosáhla. V tomto případě považuji šestiveršové básničky spíš jako daleko větší důkaz umění. Je pravda, že občas se motivy opakovaly a asi třikrát jsem zaznamenala, že autorka použila stejnou formu, jak báseň vytvořila. To je nicméně jen drobná vada na kráse a už se těším na Sun and her flowers, která na mě netrpělivě čeká na poličce.
V angličtině má poezie větší kouzlo. Ale i v češtině se zde dají najít velmi pěkné pasáže. Není to pouze o tom, napsat pod sebe několik vět, které nedávají smysl. Zamyslete se na texty a uvidíte, že alespoň v některých ty hlubší myšlenky skutečně objevíte.
Já bych nebyla tak přísná, nebýt těchto knih, určitě se moje dcera nedostane k poezii. Můj šálek kávy (bohužel v češtině to taky není), ale taky už mám něco odčteno a odžito, nicméně v originále dle dcery nádherné (je jí 19). Inu, Virgininia Wolf ji zatím nezaujala.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Jsem ráda za tuto příjemnou změnu v mojí knihovně. Určitě doporučuji.