Mléko a med
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470645/mid_mleko-a-med-PXg-470645.png
4
1587
1587
Autorka ve své sbírce básní a prózy Mléko a med provádí čtenáře po strastiplných cestách, kterými si musela projít. Je rozdělena do čtyř fází: Zraňovaná, Milující, Opuštěná a Odpouštějící. Hledá v nich způsob, jak se vypořádat s bolestí a nevzdat se. Kniha je doplněná o spoustu krásných kreseb. „(…) i v těch nejtěžších chvílích je dobré nevzdávat se vstát a jít dál protože život má i svou vlídnou tvář a rád vám ji ukáže pokud ji opravdu chcete vidět“... celý text
Přidat komentář
Já na tu poezii moc nejsem, ale chtěla jsem to zase zkusit. Bylo to celkem příjemné, líbilo se mi, jak to "plynulo". Nelíbilo se mi, že v delších textových částích nebyly čárky a velká počáteční písmena (ano, záměr, ale prostě mě to rozčilovalo). Ilustrace samy o sobě se mi moc nelíbily, až na pár výjímek, ale velmi se k textu hodily a oceňovala jsem na nich volnost a syrovost.
Novodobá poezie co stojí za přečtení. Autorka zde promítá své zážitky ze života ve 4 fázích. Skvěle napasované na dnešní dobu a strasti či slasti dnešní mladé generaci. Z knihy přímo cákají převážně negativní emoce co vás chytí za srdce.
Kniha, která mě nechala jen žít a zamyslet se. Ovšem některé básně byly o ničem.
Koupila jsem ji své 16 leté neteři jako vyžádaný dárek. Knihu jsem si pročetla a spolu s manželem a 13 letým synem jsme se smáli tomu, že na celé stránce bylo mnohokrát napsáno jen několik nic neříkajících hesel (například o tom, že holení je soukromá záležitost a jen vlastní rozhodnutí). Velmi absurdní čtení. Bohužel je celá kniha o ničem, je vidět autorčina emočně nezralá a nevyrovnaná osobnost, její "deníček emocí" nemohu nazvat poezií. Považuji za omyl, že byla tato kniha vydána. Klobouk dolů českému překladateli - překládal to muž. Muselo to pro něho být velmi náročné.
V hodnocení bych dala minus pět bodů, což bohužel nejde.
Knížku jsem dostala k Vánocům od spolužačky. Knížka mě zaujala natolik, že jsem ji během pár hodin přečetla. Používala jsem i barevné lepiky, abych si mohla zvýraznit pro mě ty nejsilnější básničky (citáty). Ikdyž je to poezie, bylo to silné čtení. Knížka je doplněna krásnými kresbami. Jsem spolužačce strašně moc vděčná, že právě tuto knihu mi dala a já si ji mohla přečíst. Všem ji určitě doporučují, přečte si ji. Já se k ní určitě budu vracet. Pro mě je to nejlepší knížka, kterou jsem přečetla v roce 2022.
Knížku jsem si půjčila od své 13leté dcery a byla mi příjemným společníkem. Jen tak se trochu zamyslet a být.
Velké zklamání. Myslela jsem, že si půjčuji knížku poezie, ale jsou to spíš takové citáty, rým 0.0 nic a obrázky. Chápu, že to má být moderní poezie, ale moudra jako "neptej se, jestli jsi pro něj byla dost dobrá, ptej se, jestli on byl dost dobrý pro tebe" opravdu nepovažuji za ženskou poezii.
Moje první setkání s autorkou a musím říct, že to bylo zajímavé počtení! V některých verších jsem se našla, jiné mi byly vzdálenější. Rozhodně to nebylo pozitivní čtení, myslím ale, že stojí za to!:)
Určitě si přečtu i další autorčiny knihy
Tohle byla jedním slovem nádhera. To zpracování je neskutečně krásné, roztomilé a kouzelné. Autorka do toho dala kousek sebe, což oceňuju a ty emoce společně s pocity, které z každé básně prýští, vás jednoduše nemůžou minout. Je sem zakomponována řada témat – ztráta, radost, bolest, smutek, láska, sebeláska, znásilnění, špatný vztah s rodiči, odpuštění, vyrovnávání se s řadou věcí – zkrátka je to kniha o životě, která v sobě nese v řadě věcí velkou pravdu a já si myslím, že každý si v ní najde to své. Největší kouzlo a důkaz dobré poezie podle mě tkví v tom, že navzdory tomu, že autorka píše podle svých vlastních zkušeností, najde se v tom hrozně moc dalších lidí, což je nádhera. Já osobně jsem tuhle knihu rozhodně nečetla naposledy a jak k celku nebo jednotlivým básním se určitě vrátím – myslím si, že by mi mohla pomoct i v ne zrovna hezké chvíli. Jako skvělá terapie. Za mě tedy opravdu úžasná a krásná sbírka poezie, kterou vám moc doporučuju.
Konečně jsem se k této knížce dostala. Neříkám, že některé básně mě nedostaly. V některých verším jsem našla i své pocity, ale i přesto jsem asi po vší té propagaci čekala malinko víc. Myslím si však že je to povedená publikace a určitě zkusím i další díla od autorky.
Konečně vím, co na tom všichni vidí. Líbilo se mi to více než Atticus. Některé básně méně, některé za mě byly trošku úsměvné a to když tam hodně smrděla selflove. Do některých jsem se třeba vůbec nedokázala vžít. Ale některé mi mluvili z duše! Jsem ráda, že jsem se do Rupi Kaur konečně pustila. Knihu jsem přečetla za den. A musím říct, že ač tam nejsou popsané celé stránky, byla to dlouhá cesta a bylo to emočně vyčerpávající. Už na mě čeká do budoucna její kniha Květy slunce a asi si pořídím i tu její nejnovější Homebody.
Opět se jedná o knížku, kterou jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy knihovny. Obecně nejsem moc příznivcem poezie, ale ta moderní se mi celkem líbí. V rámci loňské čtenářské výzvy jsem se dostala k Atticovi, který mě uchvátil a následovala Rupi Kaur.
Musím říct, že Mléko a med se mi líbilo určitě více něž Květy Slunce. A knížka se mi trefila i do momentální nálady, některé "básničky" se mi líbily opravdu hodně, některé už méně. Některé mě vedly k zamyšlení a některé mě nechaly úplně chladnou. Ale celkově se mi sbírka líbila, i když určitě jsou lepší básnické sbírky.
Tato moderní poezie se mi moc líbí. V některých částech jsem se hodně ztotožňovala. Doporučuji.
Popravdě novodobá poezie není něco, čemu bych pořádně rozuměla. Přesto jsem si nechtěla nechat ujít fenomén s názvem Rupi Kaur. Moje první sbírka Mléko a med mě však vcelku velmi uchvátila. I když jsem popravdě nerozuměla všemu, tak některé části ve mně dost rezonují ještě teď a v rámci těch bolestných po rozchodu jsem se i našla v minulosti. Feministický konec to za mě trošičku zkazil, ale na druhou stranu chápu poselství knihy, díky kterému hodnotím takto vysoko.
Ať se stane cokoliv, vždy to zvládneme :).
Po dlouhé době přemlouvání jsem se dokopala k tomu, si tuto knihu přečíst. A klidně bych zvládla to přemlouvání o něco déle. Na to jak velký úspěch tato kniha má, mě vůbec nenadchla. Celkově není zas tak špatná, nějaké pasáže se mi celkem líbili ale není to to pravé ořechové. Aspoň ne pro mě.
No, na mě to bylo opravdu hodně drsné a občas i trochu přehnané...
Mléko a med je opravdu příkladná moderní poezie, protože se zde snad nic nerýmovalo a na mě to spíše působilo jako spověď o autorčině nelehkém životě.
Nikdy mě nenapadlo, že knížce dám takto nízké hodnocení, jenže zde nejde jinak. Nechci se dotknout těch, kterým se to líbí, ale tohle prostě nelze považovat za kvalitní a umělecké čtivo. Nachází se tu pouze klišé věty, které s oblibou říkají puberťačky, které si myslí, jak moc mají umělecké střevo, a přitom naopak to jejich střevo vyplodí spíš výkal. Opravdu nerozumím tomu, proč je toto považováno za poezii, když to není psáno ani v základních stavebních jednotkách poezie, je to pouze pseudointelektuální výtvor, který vytvoří každý začínající pisálek bez talentu.
Štítky knihy
láska zneužívání indická literatura psychická traumata poezie autorské ilustrace
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Moderní poezie je prostě láska. Tato sbírka pro mě byla druhou od autorky, bohužel mě ale nezaujala tolik, jako nejnovější Home body. Stále je tam ale spousta zajímavých básní, které stojí za přečtení. Nejvíce mne zaujala poslední část.