Mluvící kámen
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/8230/bmid_mluvici-kamen-JCw-8230.jpg
4
84
84
Sbírka povídek, jež je vynikající ukázkou výborného vypravěčského talentu doktora Asimova.
Přidat komentář
Opravdu skvělá sbírka té klasické staré dobré sci-fi v tom nejlepším smyslu. Za mne jednoznačně plný počet hvězdiček.
Autor nesmrtelné Nadace, tří zákonů robotiky a spousty dalších literárních sci-fi skvostů - Isaac Asimov, je bezesporu také otcem a velkým propagátorem vědecko-fantastické detektivky. Opomineme-li jeho čtyřdílnou robotickou sérii, jež začala románem Ocelové jeskyně, pak právě sbírka povídek Mluvící kámen z brněnského nakladatelství AF167 toto prohlášení potvrzuje do puntíku. Samozřejmě výjimka se najde vždycky, takže i tady máme „Cožpak na jméně záleží?“, která se sice o vědu otírá, ale fantastická je jen ve významu superlativu. Pochopitelně jí to nic na kráse neubírá, na to je Asimov příliš zkušeným a erudovaným spisovatelem. Každopádně všechny povídky z této sbírky jsou skvěle vypointované, někdy až úsměvně jednoduché ve své podstatě, ale pokaždé trefně mířící přímo k jádru věci. Za favority bych vybral „Kulečníkovou kouli“ a „Ztroskotání u Vesty“.
Rudolf Čechura napsal pro děti detektivky s Sherlockem Holmesem, kde hlavní roli hrála příroda a její úkazy či zvláštnosti. A na každý si vymyslel jeden případ. Tohle je to samé, akorát s vědou a vesmírem. V době, kdy tyto povídky vycházely, mohlo to působit nově a zvláštně, ale dnes už jsem z toho úplně nadšený nebyl. Naštěstí vše zachraňují poslední tři případy, které mají přesah mimo vědu a posouvají je o level výš.
Sbírka povětšinou scifi detektivek, které fungují parádně hlavně díky Asimovovu stylu.
Povídky v této sbírce jsou vesměs zdařilé, originální a nápadité. I když jsou všechny SF, některé se více blíží detektivnímu žánru, který Asimovovi také není neznámý. Některé povídky mají společnou jednu či více postav, jiné jsou naprosto samostatné.
Vynikající sbírka povídek, která je zaměřena na sci-fi detektivky. Byl jsem mile překvapen, když jsem tuto knihu otevřel a rozhodl se ji přečíst. Výborné zápletky, vypravěčský um a závěry povídek ve mne zanechaly nesmazatelné dojmy :))
Část díla
Cožpak na jméně záleží?
1956
Kulečníková koule / Energie odnikud
1967
Mluvící kámen
1955
Mrtvá minulost / Minulost nemá žít
1956
Nekrolog
1959
Autorovy další knížky
| 2009 | Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 1993 | Konec Věčnosti |
| 2010 | Druhá Nadace |
Tahle ohmataná česká sbírka Asimovových detektivních povídek se mi dostala do rukou s více než třicetiletým zpoždění po jejím vydání. Samotné povídky jsou ale ještě jednou tak staré a je to na nich vidět.
Přirovnání k Sherlocku Holmesovi je zde na místě. Totiž přesto, že se tyto krátké příběhy odehrávají v budoucnosti, množství anachronismů je až extrémní a tak má čtenář spíš pocit, že čte něco spíš viktoriánského. Tak například příběh z doby, kdy lidstvo žije na různých místech sluneční soustavy, má za hlavní proprietu filmový pás, který je třeba před prohlédnutím vyvolat. Všichni vědci zde samozřejmě nosí tvídové obleky a klobouky a sbírku uzavírá náš starý známý Elijáš Baley, bafající z dýmky a vyslýchající chromově se blyštící roboty.
Je to zkrátka fantastika z jiné doby, ale takovou já mám rád. 90%
P.S. Kdybych mohl, zeptal bych se Ludvíka Součka, jestli Asimovův Wendell Urth nebyl předobrazem jeho detektiva Martina Anděla. Moc bych nedal za to, že ano.