Mluviti pravdu
Josef Formánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531365/bmid_mluviti-pravdu-65bf985da1724.png
4
721
721
Audiokniha obsahuje román psaný podle skutečného příběhu, který hlavní hrdina na sklonku svého života vypráví autorovi, jenž na jeho základě bilancuje i svůj vlastní život. Válka, lidské utrpení, ale i životní láska, tajné sny, lidská síla a odvaha. Skutečný, osudový, brutální román o lásce k životu a nutnosti mluvit pravdu. 2 audio CD + booklet (27 s.)... celý text
Přidat komentář
Kniha psaná zvláštním způsobem. Tak jaksi "příběh života po chlapsku", bez příkras, bez hraní si na lepšího, prostě tak jak to bylo. Tato nesnaha se vylepšovat mě ve skutečnosti hodně dostala.
Velmi nelehká a hluboká kniha... Přes všechny nechutnosti, vulgarity - dojemná a poutavá. Příběh sám mi přišel velice zajímavý a byla jsem zvědavá, co se bude odehrávat dál.
Co mě však rozkládalo, to byly Formánkovy vsuvky, úvahy, postřehy, komentáře... Ano, zpomalovaly děj, ale vrývaly se hluboko do mého srdce... Mnoho jsem si v eKnize podtrhla, asi si to nebudu číst denně, ale konečný dojem bude uschován v mém nitru...
Zaujal mě styl psaní i příběh. Kniha mě bavila a nutila k přemýšlení nad osudem jednoho skutečného života.
Knížka mě celkem překvapila. Brala jsem ji do ruky náhodou, s jakousi skepsí "co že to bude vůbec za blbost", ale zmýlila jsem se. Četla jsem i lepší knihy, ale Mluviti pravdu patří k poměrně dobrým knihám. I když místy hodně surová a syrová, ale jak se píše v anotaci, jde o "brutální román". Až si člověk říká, kolik toho jde za jeden život stihnout... Těžko povědět, do jaké míry líčí skutečný život jednoho jediného člověka, ale i kdyby ne, věci vyprávěné v románu se jako dílčí příběhy určitě stát mohly nebo přímo staly. Autor je líčí bez příkras, hole, napřímo. Oku, uším a srdci to ne vždy lahodí, spíše to skřípe a způsobuje nepříjemné pocity, ale koneckonců - autor si jen bere za svůj jediný cíl - "mluviti pravdu" - a to by se mělo nejspíš dělat rychle, jako když se strhává náplast - taky to bolí, ale aspoň to má člověk rychle za sebou :)
Kladné hodnocení si zaslouží i tendence čtenáře přinutit k tomu, aby se zamyslel i nad tím, jak on sám jedná - mluví pravdu? :)
Jednoznačně příjemné překvapení.
Dlouho jsem se ke čtení téhle knížky nemohla odhodlat, musel přijít ten správný čas... ale pak mě knížka úplně dostala, stejně jako jiné knížky od JF... krásný, brutální...
Psáno surově, drsně a brutálně. Chvílemi na mě moc silná káva, nechyběly vulgární výrazy. Autor nám dává zakusit, jak to bylo, píše otevřeně, mluví pravdu. A jestli se Vám to líbí nebo ne? Taková byla realita : jen si to všechno pěkně přečtěte..
Formánkovy knihy nutí k zamyšlení a nejinak tomu bylo i tentokráte. Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval ve dvou dějových linkách, ale pak už jsem s napětím čekal, jak to dopadne.
Podtitul zní Brutální román o lásce k životu. A přesně takovou tato knížka je. Brutální. O lásce. O životě. O smrti. O hledání. O jednom člověku. I o nás všech. O každém z nás.
Jedna z nejlepších knih, co jsem v životě četl. I ty vsuvky, co někteří kritizují, jsou velmi zajímavé a do knihy patří, jsou jakousi přidanou hodnotou.
Knížka se mi dostala do ruky šťastnou náhodou a jakmile jsem ji otevřela, prakticky se nedala odložit. Pro neuvěřitelný a strhující příběh pana Marese si neumím představit lepšího vypravěče než pana Formánka. Život odloženého dítěte, pak člena SS, komunistického funkcionáře a nakonec politického vězně, osudové zvraty, velká láska.... A podání příběhu - hutné, syrové, odpovídá názvu - Mluviti pravdu. Do koncepce zapadají i myšlenkové "odbočky" autora, v textu knihy kurzívou. Přiznám se, že jsem příběh hltala tak, že se právě k těmto pasážím chci vrátit a zamyslet se.... Jednoznačně si knížka zaslouží plné ohodnocení.
V tejto knihe ide presne o to, čo naznačuje jej názov: hovoriť pravdu. Nielen o tom, čo a ako sa stalo, ale najmä o skrytých túžbach, myšlienkach, snoch a pohnútkach. Formánek berie výzvu hovoriť pravdu vážne, a hovorí pravdu aj o sebe, o tom, čo s ním životný príbeh pána Maresa urobil, aké myšlienky v ňom podnietil. Bez tejto reflexie by kniha nemala ani spolovice takú silu. Bolo to ako jazda na horskej dráhe. Pán Formánek ma úžasnú dušu.
mňam.
a pretože je tento text príliš krátky, tak sa ešte obliznem a poživačne vzdychnem.
Určitě stojí za přečtení. Jedná se o silný příběh náhodně "objeveného" člověka na smeťáku. Je zajímavé, jak si s člověkem dokáže osud pohrát a jakým situacím ho vystaví, aby ho opět nějak prověřil...epizody z války jsou drsné a dojemné, epizody z "totáče" jsou úsměvné a paradoxní. Formánka teprve objevuji a už se těším na další knihu, kterou si od něj přečtu.
Myslím, že se dá v něčem přirovnat k románu Hana.
Vyprávění plné fantazie stejně jako fantaskní životní příběh, jehož neuvěřitelnost je ukrytá v brutální skutečnosti, snad. Balancuje na tenkém ledě reality a možná se občas ,,topí" na dně prázdné láhve.
,,Všechno je osudové a křehké, jako hvězdy mizící za úsvitu" a vy si tak moc přejete naději pro Benyho a Sofii. A najednou pochopíte, že naději dává tato kniha vám.
,,Život je součet chvil, všichni jsme sběratelé okamžiků" a mnohdy i krásně procítěně napsaných příběhů, které vás více než překvapí. Ale styl pana Formánka je bravurní.
A Beny Mares je nesmrtelný jak mléčná dráha.
Knihu doporučuji přečíst všem,
a zejména těm,
kteří nevědí, co se životem...
P.S: Posloucháno jako audiokniha. I když Filip Švarc četl výborně, vynikající, mnohdy až poeticky laděný text, si zaslouží klasickou podobu. Já si rozhodně ještě přečtu knihu.
Miluji spisovatelský styl Formánka, který nenechá ani na sobě nit suchou. Snaží se vyrovnat se svou situací, se svým pitím, chce, aby mu bylo nasloucháno, snad i pomoženo?
Příběh pana Marese ve mě vyvoval spoustu otázek, dal mi náměty k přemýšlení i když ze začátku jsem si myslel... co je mi do něj. Celoživotní trable, krutost a nespravedlnost, odpornost doby ( mimochodem není to zase tak dávno), nemožnost milovat jak by chtěl, nechtěnost, celoživotní čekání..... ke knize se určitě znovu vrátím. Pana Marese jsem si vyhledal na googlu - abych viděl s kým jsem měl tu čest. Jedna z nejlepších knížek, kterou jsem za poslední dobu četl.
Štítky knihy
Židé 20. století vězení, věznice Německo komunismus hledání smyslu života válečné zločiny poválečná doba omluva ideologieAutorovy další knížky
| 2014 |  Úsměvy smutných mužů |
| 2008 |  Mluviti pravdu |
| 2008 | Prsatý muž a zloděj příběhů |
| 2016 | Dvě slova jako klíč |
| 2011 | Umřel jsem v sobotu |
Co dodat,snad jen,že na jeden lidský život je to až moc krutý osud a světlo na konci tunelu je velmi slabounké...a právo někoho soudit?..toť otázka..V dnešní době možná četba takřka povinná!