Mlýn
Michal Vaněček
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401526/bmid_mlyn-X6x-401526.png
5
1039
1039
Dva bratři. Jeden mlýn. A jeden slib… Strhující příběh dvou bratrů, kteří dali slib umírajícímu otci, že uchrání jejich mlýn a majetek proti všem. Lze takový slib dodržet za všech okolností? Může oddanost takovému závazku odolat i mašinériím totalitních režimů? Bratři svůj závazek splnili. Ale za jakou cenu…... celý text
Přidat komentář
Tak tohle je moje TOPka (myslím si) letošního roku a úplně mě mrzí, že jsem ji nečetla dřív! Četla jsem moc chvály a rozhodně né bezdůvodně.. :) Jelikož mám letos v plánu navštívit Šumavu a sháněla jsem nějakou tématickou knihu, tak tohle byla trefa do "černobyle" :). Tam musím!
Bratři Hadrbolcovi dali otci slib. Slíbili, že se postarají o mlýn a jejich pozemky. Otec měl před smrtí jisté tušení, že se blíží zlé časy, a nemýlil se. Přišla druhá světová a následoval komunismus. A bratři se snažili dodržet slib. Nikdo to nechápal. Nechtěli to pochopit. Bratry měli za blázny a oni trpěli.. a ne jen oni. Celej náš stát trpěl. Z některých kapitol mi bylo tak ouzko.. tak zle.. jak to mohlo fungovat, a jak to ti lidé mohli vydržet? Tolik let! Strašný.. zatajování, lhaní, zabíjení, týrání.. bonzáctví, zabírání majetku.. Teď už vím, že se tohle skutečně dělo. Bratrů mi bylo neskutečně líto. Dělali, co mohli. Na posledních stránkách mi vůbec nepřišli jako ty dědulové, o kterých se psalo. Stále jsem si představovala ty mladý, silný, práceschopný, sjednocený a vtipný mlynáře, co se snaží dodržet jeden slib, který dali otci..
A lidi řeknu Vám, mladý člověk jako já, nemá ani páru o tom, jak to v té době fungovalo.. co nás na škole učili? Myslím, že tahle doba se ve školách neprobírá! A to je veliká škoda.. tolik věcí, o kterých jsem se dozvěděla jen díky této knize.. rozhodně na to nezapomenu. A jsem moc ráda za dobu, ve které žiju.
Díky.
Doporučuji všem.
,,... a co uděláme s těma sviněma? Vždyť tu budou žít s náma dál. Změníš možná režim, ale lidi ne... Svobodu si musíš vybojovat a mít ji v sobě.”
Kronika jedné rodiny. Dva bratři, kteří jen chtějí splnit slib daný otci. Okamžitě bych ji zavedla jako povinnou četbu pro každého! Pro všechny, kterým není hanba říct, že za komunistů bylo líp, pro všechny mladý, kterým už ta doba nic neříká. Nesmíme na to zapomínat, na to kolik lidských životů bylo zmařených, na to, jaká svinstva se děla. Četba to není jednoduchá, život bratrů taky nebyl jednoduchý, ale rozhodně potřebná. Asi je teď z hlavy jen tak nevyženu..
,,Vzali jste nám pole, strávili jsme s Františkem nehezká léta. Teď říkáš, že nám to všechno vrátíte. Ale víte, co nám nikdy nevrátíte? Čas. Vzali jste nám čas. Čas svobody. Je mi dvaasedmdesát. Co si počnu s polema, s lesem? Nemůžou nám vrátit nic.”
Slib. Prostě jenom jeden slib.
Takhle kniha mě dostala. Absolutně a moc. Srazila mě do kolen. Jak někdo může dát slib a vydržet to všechno? Vojnu, vězení, léčebnu... komunisty. Málokdy čtu knihu vícekrát a vím, že tuhle budu číst ještě hodněkrát. To že je to podle skutečnosti. Neuvěřitelné.
Za posledních x let je to kniha, která mě opravdu dostala. A ještě jsem to nenapsala u žádné knihy, kterou jsem četla, ale tady lituji, že nemůžu dát více než 5*. Opravdu je to kniha, že kdyby mi někdo řekl, že můžu doporučit jenom jednu knihu byla by to tahle. Ano někomu se může zdát trochu nepřehledný styl psaní, protože je děj prokládán novinovými výstřižky, ale mi to jenom dokládalo tu dobu.
Velice pekna kniha, čte se úplně sama. Byla to pro mě taková oddechovka, ačkoli to tema je silné.
Přišlo mi smutné, když člověk četl, jak po revoluci, kdy by všechno mělo být v pořádku, komunisti už byli od valu, stejně Karlovi vyhrožovali a bylo to vlastně téměř totožné, jak za totality.
Snad opravdu národ nezapomene, co vše se tu za ta léta totality udalo....
Úžasná, skvělá a nejlepší kniha, kterou jsem měla možnost tento rok přečíst. I přes ty nepříjemné zážitky, které bratry provázely, jsem narazila i na několik úsměvných pasáží. Kniha se čte výborně a příběh je velice silný. Doufám, že autor bude v psaní podobných knih pokračovat, povedlo se mu něco neuvěřitelně dokonalého.
Knížka se velice dobře čte. Mám na mysli formu nebo způsob, jakým je příběh vyprávěný. Obsah knihy je naopak hodně nelehký. Dvacáté století a především pak hrůzy komunismu zachycené v příběhu dvou bratrů, kteří nechtěli nic víc a nic míň, než dodržet daný slib. Navzdory tomu, že jde o velmi bolestný příběh, jsem se místy opravdu srdečně zasmála. Jenže byl to smích trpký a především dnešní, kdy se rozum spíše pozastavoval nad absurditou tehdejší doby. Ovšem situací, kdy mi při čtení bylo do pláče, těch je v knize daleko víc.
Skvěle napsaný silný příběh, kniha měla spád, díky krátkým kapitolám se nedala odložit, protože přece stihnu přečíst ještě jednu, ne? Trošku mě mrzelo, že první polovina století utekla tak rychle, ale je mi jasné, že jádro mělo být po roce 1948. Jako učitelka dějepisu bych tuto knihu nejraději viděla jako běžnou součást výuky, na příbězích, jako byl tento, člověk nejlépe pochopí danou dobu a co ty velké historické události z učebnice vlastně znamenaly pro obyčejného člověka, který má své přednosti i neduhy.
Knížku jsem si půjčila v knihovně poté, co jsem na ni náhodou narazila při hledání literatury k poválečné době. Ze začátku jsem se nebyla schopná začíst - krátké faktické odstavce mi nesedly.
Někdy kolem roku 1940 se to začalo lámat. A od roku 1971 jsem knížku dočetla na jeden zátah.
Téma mi hodně rezonuje - s tím, jak je spoustě lidí jedno, co se děje kolem nich, hlavně když oni sami mají pokoj. Bratři takoví také byli - ale vlastně nebyli, protože to, co se kolem nich dělo, jim pokoj nedalo. Je neskutečné, co všechno můžou lidé vydržet. Co všechno se dělo nejen v 50. letech, ale i v letech pozdějších.
A za přečtení rozhodně stojí záznam z kroniky obce Hoslovice z roku 1955: https://digi.ceskearchivy.cz/90006/281/1032/780/58/0
Docela to ušlo, ale já tuhle tématiku moc nemusím. Zase jeden ublížený..... Navzdory tomu měla kniha docela spád, byla i čtivá. Sice až potom, co jsem si zvykla na její uspořádání, ale ano, šlo to. Jen za výběr tématu nedávám pátou hvězdičku.
Hodnotná kniha o skutečném osudu bratrů Harantových (v knize Hadrbolcovi) a jejich odhodlání a síle čelit nástrahám doby i společnosti. Navíc je úžasným dokladem jedné ze smutných etap české historie.
Skvělé! Na tuto knihu jsem se těšila a také mě velmi bavila. A klidně bych ji zařadila do povinné četby. jelikož zrovna to poválečné období se na školách tak moc neprobírá. Musím přiznat, že jsem se tady dozvěděla spoustu informací a hlavně mi to dávalo smysl. Moc se mi líbily články z Rudého práva, díky kterým se čtenář více orientoval.
Co se týče bratrů Hadrbolcových, od začátku jsem jim neskutečně fandila a doufala jsem, že si mlýn uchrání. A že to opravdu neměli lehké. Tak nějak jsem měla pořád pocit, že jsem součástí děje a nebo že je to realita, kterou sleduji z dáli. Tak skvěle je podle mě kniha napsaná. A i přesto, že se v ději pořád objevovaly nové a nové postavy, neměla jsem problém s orientací v nich. Kniha krásně plynula a já jí nemám co vytknout. Naopak vřele doporučuji.
No upřímně řečeno jsem od této knihy čekala mnohem víc.Přečetla jsem spousty knih vyprávějící o 50-tých letech a na téhle je poznat že to není vyprávění přímých účastníků.
Opravdu mě bohužel příběh nezasáhl tolik, jak jsem očekávala. Pro mě to bylo bohužel příliš dlouhé, prostě natahování děje. Rozumím, že autor chtěl opravdu detailně zachytit celý příběh jedné rodiny. Výtahy článků z každého roku mi přišli zajímavé. Ale jinak pro mě průměrné...
Tak jsem se konečně rozhoupala a přečetla. Asi už taky patřím mezi čtenáře, kteří jsou těmito tématy přesyceni, tím spíš, že jsem část té doby odžila. Navíc jsem četla Habermannův mlýn (narodila jsem se kousek od něj), ovšem tahle knížka pro mě byla velkým zklamáním.
Naopak Vaněčkův Mlýn mě mile překvapil. Pročetla jsem spoustu komentářů a podepsala bych se především pod řádky, které napsali AltaMari, Tatrman, Lenka27, Foks a snimcibdim. Jednoduché a primitivní (pro někoho až příliš), žádný psychologický ponor (a pro někoho tudíž ploché postavy), taková trochu zajímavější - a místy drsnější, říkám já - učebnice poválečných dějin ČSSR. Souhlasím, ale vůbec mi to nevadí, naopak. Často se zamýšlím nad tématy "povinné četby" a tahle kniha by mladým čtenářům určitě dala víc než suchopárné učebnice novodobých dějin (pokud na ně vůbec dojde). S postavami, jakkoli jsou schematické a jednoduché, si čtenář příběh prožije a zapamatuje (neříkám pochopí, protože pochopit se nedá).
A co mě osobně překvapilo nejvíc: ačkoli v příběhu není nouze o zlé a surové scény, přesto z něj nemám pocit vzteku, bezmoci a znechucení lidstvem jako takovým. Spíš naopak, připadá mi, že autor většinu postav sice pojal možná ploše a zjednodušeně, ale ne striktně černobíle, ne optikou oni - my (alespoň o to usiloval, i když to nebylo možné vždy). Nelze přehlédnout občasný humorný tón, mírný nadhled a ironii; možná jako výsledek zmiňované inteligence obou hlavních postav?
Každopádně jsem ráda, že ji máme v knihovně, já ji určitě našim čtenářům doporučím.
Štítky knihy
komunismus socialismus politická perzekuce bratři zločiny komunismu podle skutečných událostí znárodněníAutorovy další knížky
| 2018 |  Mlýn |
| 2019 | Iluze pravdy |
| 2017 | Co má vědět správný Čech : 111 velkých vyprávění o malé zemi |
| 2010 |  Chceš-li pobavit Boha, seznam jej se svými plány |
| 2016 | Staré pověsti české pro děti |
Zajímavý příběh, ale nelíbil se mi styl psaní ani ploché postavy.