Mlýn na mumie
Petr Stančík
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193242/bmid_mlyn-na-mumie-Rez-193242.jpg
4
882
882
Podtitul: aneb převratné odhalení komisaře Durmana. Fantaskní román se odehrává v roce 1866, na historickém pozadí Prusko-rakouské války, a to v několika vzájemně se zrcadlících dějových i významových rovinách. Jeho ústředním tématem je relativita trestu i jeho vykonávání. Základní příběh – pátrání dvojice detektivů po tajemném pachateli sériových vražd, prolínající se s krvavým válečným konfliktem – vykresluje rozpor mezi individuální vraždou, jíž společnost odsuzuje a trestá, zatímco institucionalizované zabíjení v armádě naopak odměňuje a dává za vzor. Hlavním hrdinou paralelní dějové roviny je skutečná historická osobnost Leopolda von Sacher-Masocha, syna pražského policejního ředitele, který svým životem i literárním dílem naplňuje eponymní ideu masochismu, jež převrací trest v jeho pravý opak, takže namísto bolesti přináší trestanému rozkoš. Třetí dějová rovina se odehrává v oblasti vysoké politiky: Rakouské císařství dojde po prohrané válce s Pruskem k osudovému rozhodnutí odbojné Maďary odměnit autonomií, zatímco loyální Čechy „potrestat“ národnostně nespravedlivými zákony. V závěru se všechny dějové roviny románu spojují do překvapivé pointy... „Komisař Durman je sympatický prasák vyšetřující sérii bizarních vražd. Hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku. Ostatně celá tato staropražská detektivka působí opulentně: zažijete v ní honičku na střechách ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním Kandelábru si pochutnáte na jehněčím srdíčku „nadívaném do jedné komory frikasé z jater a do druhé z brzlíku“. Všechno možná působí starosvětsky, ale píše se nešťastný rok 1866: rok války Němců s Němci, jímž symbolicky počíná moderní nacionalismus a jiné -ismy, komunismus nevyjímaje. Durman má sice před sebou ještě pět zdánlivě idylických desetiletí, žije však zároveň v době, kdy se rozorávají mohyly a parní mlýny melou kosti starých bojovníků na spodium pro cukrovary. A ten bílý prášek je již drogou naší doby. Jedno je pro mě jisté: Stančík vytvořil nejpražštější knihu současnosti, a kdyby dnes psal Angelo Maria Ripellino novou Magickou Prahu, nemohl by tento majstrštyk v pojednání o pražské literatuře pominout.“ Bogdan Trojak... celý text
Přidat komentář
Asi bych si ji nevybrala, jenže jako jediná dosud nevyslechnutá tam zbyla.
Audiokniha jako prskavec - překvapení, z jehož chapadel se nelze vyvléknout, a co víc, je tam pocit, že zopakováním si tu dobu našich obrozenců znovu chci probádat.
Jak by ne, vždyť co jméno to kus díla a charakteru, takže podivuhodné vyšetřování v monarchii plné vizí sociální revolty a hříšných mravů, usedlého maloměšťáctví, vírou pomýlených a vynálezy poblázněných, před vyhlášením stanného práva.
Citace:" Manifest - Mým národům. Válka Němců s Němci.
Proč odvedli mýho Lojzíka? Ať si to Vilda s FrantoPepou mezi sebou vyřídí sami, já je taky nezvu, když chci dát starý držkovou."
Je to nebývale čtivý výživný guláš se specialitkami z kuchyně i mravů.
(Švestky sušené plněné křenem, bramborové orgie, židovská půstní plněná štika, jelitnice, nakládané žáby, pečení drobní obratlovci, ...
Hltal písmenkovou polévku z hebrejské abecedy.)
Audiokniha jako zásah na smysly.
Povedlo se.
Stejně jako babystar mám pocit, že pokud bych nezvolila formát audioknihy, nedočetla bych to. Je to dejme tomu detektivka v historických kulisách s jakýmsi filozofickým rozměrem a naprosto zcestným náhledem na ženskou sexualitu hodným slabšího porna. Je třeba však zmínit zajímavě podané historické souvislosti z dějin Země Koruny české. Člověk si tak hezky zaloví v paměti, co tak slyšel v hodinách dějepisu a trošku se navnadí na nějaké toulky hlavně historií Prahy.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Poslouchala jsem ji jako zdařilou audioknihu a asi bych ji jinak nepřečetla. V rádoby historické detektivce se hodně jedlo, pilo a "smilnilo". Detektivní linka byla poněkud podivná a neuzavřená. Zajímavá byla linka historická o situaci v Praze r. 1866 končící Prusko-Rakouskou válkou s odbočkami do dávné historie Čech i světa. Všechno bylo v podivném propletenci, i když musím přiznat, že jsem nakonec byla zvědavá, jak to dopadne.
Praha v době před zbouráním židovského ghetta, Praha těsně před bitvou u Hradce Králové (a chvíli po ní), Praha gurmánská, Praha mystická, Praha necudně košilatá a lautr vůbec nic neskrývající, Praha skoro 50 let před tím, než Adéla ještě nevečeřela. Toho všeho se mi dostalo měrou vrchovatou. Průvodcem mi byl labužník života komisař Durman, ač mladík, přesto s rozsáhlými zkušenostmi. Ponechám bokem své povrchně přízemní a šťouravé materialistické otázky, protože autorovi šlo o tu mistrně popsanou fantazijní atmosféru ducha c.k. (ještě ne c. a k.) mocnářství. Hodnotím za pět.
Naladěn povídkou od Stančíka, v hlavní roli s inspektorem Durmanem, vrhl jsem se na MNM s nadšením, které ze mě rázem opadlo. Čekal jsem humorné vyšetřování vražd ( i když to zní asi divně) a přišlo mi jako hodně okrajové. Třetina knihy se zabývá jídlem a jeho přípravou, druhá různými sexuálními praktikami. Třetí třetina je pak promícháním vyšetřování s odbočkami do historie a především odbočkami, úplně mimo. Trochu se mi v hlavě převalovaly filmy jako "Tajemný hrad v Karpatech", "Adéla ještě nevečeřela" nebo "Jára Cimrman, ležící, spící" a "Rozpuštěný a vypuštěný". Prostě Brdečka a Smoljak se Svěrákem. Ovšem takového humoru kniha bohužel absolutně nedosahovala. Ze všech těchto zpracování, jakoby si autor něco vzal a použil. Ale použil pouze jako rekvizity, bez hlubšího smyslu. Durman jako hlavní postava, je zvláštní. Věčně nadržený, hladový a o vyšetřování nemůže být skoro ani řeč. To jsou jen náhody, které se mu staví do cesty. Ovšem ke konci jsem se dozvěděl něco, co mi upravilo na Durmana náhled a bylo to i vtipně překvapující. Pak jsem zpětně musel tuto postavu přehodnotit. Škoda, že už to Durman nedotáhl do konce a kniha tak nějak vyšuměla. Co mi tak utkvělo v hlavě jako největší úspěch Durmana ( v jeho případě už ne tak úspěšný) je, když do Prahy přivezl novinku z Francie. A nejvtipnější bylo, když v Mexiku zjistil, proč fantom prádelních šňůr dělá, to co dělá. Jinak jsem rád, že už to mám za sebou a když něco od Stančíka, tak povídku, protože nemám rád, když děj každou chvíli uhýbá někam jinam.
Výborná kniha. Určitě není pro všechny. Asi by se dalo napsat, že je plný sprosťáren, nevkusu a zvrhlosti, ale to jí činí, zajímavou nevšední, příběh je napínavý, hravý .. celá tahle dekadence není samoúčelná, ale ... skvělá. Ok, jen pro otrlé :-)
Byla to taková blbost, že jsem to dočetl jen ze zvědavosti, jestli to bude tak blbé až do konce. (bylo) :-D
Šílená kniha!
Fantazie autora je tak poťouchle zlá, zvrhlá a satirická, že jsem se občas smála nahlas. Je to mistrovská fraška, jež využívá bohatost češtiny až do krajností. Autorova přirovnání, jména postav a k tomu vlastenecká linka s nadsázkou hraničí s kýčovitým absurdnem. Přesto si myslím, že to pan Stančík bezvadně ustál a nesklouzl přes hranu patosu. (Zřejmě se inspiroval u Louise De Bernierese, který je mistrem magického realismu a v kruťárnách se mu rovná málokdo.)
Nejzábavnější postavou je pro mě Komisař Durman, výše zmíněný "prasák", který nikdy nepohrdne žádnou krmí, ženou ani mokem. Vyšetřování je pro něj vskutku až na posledním místě.
Hodně zvláštní a hodně jiná kniha. Nečetlo se mi to nijak lehce, ba ani příjemně, už jsem se (upřímně) těšil, že to skončí... viděno zpětně to nebylo vůbec špatné, ale pro každého to tedy není.
Bizarni fantasmagorie, repetitivni, sem tam okoraly drobek zajimave myslenky, vzacne vyskyt vtipneho prirovnani, ale naprosto bezucelne oplzle. Snad jen ty uvody k jednotlivym kapitolam byly usmevne.
Jako by se Kotleta pokusil napsat variaci na Hrisne lidi mesta prazskeho..
Kdyby to alespon nebylo tak priserne slizke, pripominalo by to trochu Sedmikosteli posazene do obrozenecke doby..
Tady jsem vazne sahla vedle.
To byla jízda. Poslouchal jsem to jako audioknihu a myslím, že to zážitek ještě povýšilo.
Pár mých poznámek, protože vše je popsané zde v anotaci: úžasný květnatý libozvučný hravý jazyk. Ta poezie při popisování jídla a piva, naturalismus při popisování erotiky a sexu, .. fantastická rovina naprosto ulítlá, autorova znalost a láska k pražské historii, .. dílo graduje ve všech aspektech k nemilosrdnému finále. Šťastnou cestu na cestě do mlýna!
Krásné.
Nejsem si jistá, zda bych knihu neodložila, kdybych ji četla. Ovšem pro poslech při řízení je to kniha velice příhodná. Je v ní téměř vše. Od historie, erotiky, detektivky, přes romantiku a honičky, až po tajemno, nadpřirozeno i s nemalou dávkou humoru. Směsice, která překvapivě drží pohromadě. děj plyne, příběh nenudí, baví. Někdy byste si hlavu ukroutili, jindy se nestačili divit, abyste se záhy začali smát. Je to divné, ale tak nějak hezky.
7/10
cynicke, surove, krasne, genialni ... jako vzdy, autorem mluvi jazykem, kterym umi jen on. Zápletky příběhu jsou dokonalé, reálné a fantasmagory dohromady. Konec se mi četl trochu hůře, poněvadž se mi zdál trochu nudný a konec useknutý, nebo spíše ne useknutý, ale typický Stančíkovský. top top top
To byla ale divna kniha. Jako detektivka to naprosto nefunguje. Jako magický realismus je tam příliš mnoho sexu. A jidla. Za to jsou tam mluvící mandragory, nefunkcni byť nebezpecne magicke společenství a dost mrtvych, kteří si to nezaslouží. A hodně dalsich divnot, které jsou tam dost zbytečné.
Hlavní hrdina se tim nenechává rozhodit, ale tak trochu si myslim, ze svou cenu s příchutí minerálů ziskala kniha hlavně proto, ze ji nikdo nerozumnel.
Byla jsem nadsena. Mix Urbana, Ajaveze a Cimrmana. Detektivka, 19.stoleti, Praha, tajemno, fantasy,erotika... co vic si přát:-)
Bavila jsem se, sem tam protocila oči a smala se. Ty napady, uzasny! Třeba originální jidla! Vynalezy! Skvela fantazie autora
(SPOILER) Zřejmě jsem našel nového oblíbeného autora, neboť mě historicko-magické vyšetřování komisaře Durmana naprosto uchvátilo, svým jazykem, ostro-vtipem, gurmánskými vložkami a také tím, že autor nechává čtenáře, aby si na vraha přišel sám. Člověk má potom z knížky po dočtení mnohem větší radost. Při čtení mi v hlavě šrotovali kola ozubená zkaženými vyrvanými lidskými zuby, mé mozkové buňky zešedli jako dlažba Staroměstského náměstí, z uší mi musela být upouštěna pára, abych celý tento literární kolos utáhl, a kolem mě tančili pražské lehké děvy, nesoucí na podnosech jídlo všeho původu a všech barev. Nutno prožít. Díky za takové publikace.
Líbilo se mi, jen mi tak přišlo, že komisař Durman má dva hlavní koníčky a to jídlo a sex. To má asi hodně lidí, ale co se týká toho jídla - to se fakt jedlo? Nebo má autor jen bujnou fantazii?
Štítky knihy
Praha humor 19. století česká literatura Čechy historické detektivky rok 1866 fantaskní Magnesia Litera česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2014 |  Mlýn na mumie |
| 2021 |  Pravomil aneb Ohlušující promlčení |
| 2016 | Andělí vejce |
| 2017 | H₂O a tajná vodní mise |
| 2008 | Pérák |
Parádní jízda po staré Praze a jazyce českém. Děj se krásně rozvíjí, magický guláš bublá, ale pak přijdou poslední kapitoly a jakoby panu spisovateli došel vtipný inkoust. To už by mi bylo milejší, kdyby kniha končila v půlce slova, dřív než vznikne pachuť připálených konců.