Pravomil aneb Ohlušující promlčení přehled
Petr Stančík
Nový román nositele ceny Magnesia Litera inspirovaný skutečným příběhem válečného hrdiny, který se na sklonku života vrací do vlasti, aby vykonal spravedlnost. Pravomil na vlastní kůži prožívá klikaté dějiny 20. století od prvních lásek za první republiky přes výslechy na gestapu, mrazivé peklo sovětského gulagu, krvavé boje na frontě a dobývání uranu pro Stalinovy bomby, aby nakonec došel k poznání, že vzít spravedlnost do vlastních rukou znamená ztratit srdce. Pravomil je strašidelně poetická kronika dvacátého věku lidstva, prosáknutá tématy zločinu a trestu, práva a nespravedlnosti anebo nejobecněji smyslu života.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pravomil aneb Ohlušující promlčení. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (47)
Budu tu za kazišuka, protože na rozdíl od předkomentátorů já nepovažuji Pravomila za Stančíkův vrchol. Důvody jsou dva a trochu spolu souvisejí.
První je ten, že já mám prostě rád divné knihy (Mlýn na mumie, Nulorožec), což Pravomil není. A s tím právě souvisí i ten druhý problém. Pravomil je totiž historický román. Jenže bohužel jde místy o tak trochu alternativní historii. Jistě, Mlýn na mumie se také odehrával v určité lokaci v určitém historickém období a týkal se i určitých historických postav, které nebyl podány zrovna historicky věrně. Jenže jednak Mlýn na mumie je natolik bizarní a od reality odchýlený, že by nikoho nenapadlo brát ho vážně (podobně je to třeba s Tarantinem). A kromě toho jde o jinou historii, takovou tu, co už skoro odchází do říše bájí a pověstí. Zato Pravomil, to je historie dosud částečně živá. Proto by měla být přesná. Nejhorší totiž je, že ty Stančíkovy alterace reality v Pravomilovi nemusí být na první pohled zřejmé, takže to pak leckdo může považovat za historický fakt.
S těmi historickými fakty souvisí i to časté Pravomilovo šukání. Co je to teď sakra za zvyk, že ve (skoro) každé knize musí někdo někoho milovat nebo aspoň s někým píchat, nejlépe opakovaně? Nejde o to, že by mě to pohoršovalo, jde o to, že mě to zdržuje. Je to kniha o něčem jiném a tahle vata je tam úplně zbytečná a jen odvádí od tématu. Když v Mlýně na mumie komisař Durman chodí do bordelů (a nejen tam), má to svůj půvab zapadující do celkového koloritu bizarností. Ale v Pravomilovi ty sexuální pasáže nemají žádný význam a vůbec nechápu, proč tam jsou. Nemůže si autor pomoct? A nemohl by tedy radši nechat šukat Chrujdu? Nebo si od toho sliboval rozšíření spektra čtenářů? Prostě tomu nerozumím.
Související novinky (1)
Knižní novinky (20. týden)
16.05.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pravomil aneb Ohlušující promlčení v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 206x |
ve Čtenářské výzvě | 30x |
v Doporučených | 22x |
v Knihotéce | 69x |
v Chystám se číst | 129x |
v Chci si koupit | 37x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
nacismus gulagy detektivní a krimi romány komunismus pomsta gestapo české detektivky a krimi historické romány české romány těžba uranuAutorovy další knížky
2014 | Mlýn na mumie |
2021 | Pravomil aneb Ohlušující promlčení |
2016 | Andělí vejce |
2017 | H₂O a tajná vodní mise |
2008 | Pérák |
Kam se hrabe Indijána Jonesku!!