Mnichovský přízrak
Georges-Marc Benamou
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15784/bmid_mnichovsky-prizrak-dzt-15784.jpg
4
51
51
Mladá americká novinářka vyhledá v létě roku 1968 v ústraní žijícího bývalého francouzského premiéra Édouarda Daladiera, aby se po třiceti letech pokusila objasnit zákulisí mnichovské dohody, a navzdory počátečnímu odmítnutí nakonec získá svolení, aby pro svou práci využila politikův soukromý archiv i vzpomínky, s nimiž se jí rozhodne svěřit. Před čtenářovýma očima se tak začíná odvíjet strhující drama osudného zářijového dne roku 1938, doprovázené výstižnými psychologickými portréty jeho hlavních aktérů a popisy jejich konfrontací i společného úsilí dospět ke vzájemně přijatelné dohodě, jež má na úkor osamoceného a k jednání nepřipuštěného Československa „zachránit všeobecný mír“. Román současného francouzského prozaika a publicisty mistrně oživuje historickou událost, jež významně ovlivnila osud Československa i Evropy a stala se symbolem hanebné politiky ustupování agresi a porušování mezinárodního práva, a vedle fascinujícího čtenářského zážitku přináší i řadu podnětů k zamyšlení nad procesem utváření lidské paměti, nezřídka se snažící překrucováním skutečnosti uchránit člověka před tíhou vlastního svědomí.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2008 , PasekaOriginální název:
Le fantôme de Munich, 2007
více info...
Přidat komentář
V této tragické události českých dějin máme tendenci Édouarda Daladiera spíše přehlížet. Pokud je mi známo, nevyšla u nás o něm ani žádná ucelená biografie. Jeho kariéra před osudovým rokem 1938 je však velice zajímavá a názorně se v ní zrcadlí problémy francouzské republiky v meziválečném období.
Kniha je psána čtivým stylem a ačkoliv čtenář ví, jak celé jednání v Mnichově dopadne, dokázal autor udržet atmosféru napětí až do úplného konce.
Nicméně se domnívám, že Benamou nevytěžil z tohoto tématu maximum a mohl podat mnohem dramatičtější popis Daladierových myšlenek. Příliš nechápu, proč věnoval v kapitole o samotné konferenci v Mnichově tak dlouhou pasáž jednání Hitlera a Mussoliniho, u něhož Daladier nebyl přítomen, a v němž Hitler podrobně vysvětluje své plány (byť údaj o začátku války k roku 1942 se skutečně zakládá na tehdejších úvahách).
Celkově bych tedy konstatoval, že čtenář nebude zklamán, ale pokud trochu zná pozadí událostí roku 1938, bude mu příběh připadat poněkud neúplný.
Nekonečně pochmurné, nesnesitelné čtení...
Mnichov. Bolestné trauma, které v české duši přetrvává po generace. Téměř si ho hýčkáme. Jenže ono se není co divit. Hned, jakmile se objevil na pultech, Mnichovský přízrak jsem si koupila. A teď, po letech, zase objevila. Hitler vyhrál. Spojenci nás zradili. Člověk odmítá i neodmítá uvěřit. Velmoci vždy hrají svou hru. Nemohl mě tak nenalákat francouzský pohled na zradu Francouzů situovaný do 60. let minulého století. Holčičí pocity mladé americké novinářky zpovídající zestárlého Daladiera nejsou tím nezajímavějším na tomto románu a neměly by čtenáře odradit. Jen kulisa skutečných událostí vyprávěných poutavým, přesvědčivým jazykem. Je zajímavé, jak stud a nikoli skutečný spojenecký závazek nakonec vedly britského premiéra appeasementu k tomu, aby Čechoslováci byli připuštěni k jednání o svém osudu alespoň za dveře, když už nemohli být přede dveřmi s těmi, kdo o nich/nás rozhodovali. A je smutné, jak zbabělost přetavená ve vzletné myšlenky o zachování míru ochromila dalšího "spojence", Daladiera, ale i francouzský lid.
Ano, vše pochopitelně známe. Nicméně část v knize věnovaná onomu osudnému dni 29.9.1938 předkládá strhující rekonstrukci hodinu po hodině, a výmluvně popsané úvahy a pocity jednotlivých aktérů. Nutno uvést, že autor vychází z historických faktů, ze zahraničních archivních pramenů a z Benešových "Pamětí". Vlastně bychom neměli zapomínat, že sám Edvard Beneš v zájmu zabránění krveprolití našeho lidu předem tajně připravoval únikový kompromis o odstoupení rozsáhlých území s dvěma miliony československých Němců... Což ovšem nijak neomlouvá postoj spojenců. Velká čtyřka se spokojeně rozešla, aniž vůbec tušili, aspoň někteří, že se právě dohodli na druhé světové válce.
"Nemůžeme po spřátelené zemi chtít, aby spáchala sebevraždu, ale možná můžeme požádat aby si uřízla nohu" (Daladier ve svých alibistických úvahách o Československu po prvním kole Mnichovské konference. Jak patetické, alibistické a tragicky naivní... )
Téma emotivní, protože se nás bytostně týká, ale jinak kniha nepříliš zajímavě napsaná. Dočteno z vlastenecké povinnosti. ;)
Zajímavá výpověď člověka, který podepsal v roce 1938 Mnichovskou dohodu a vlastně jediný ze zástupců čtyřky přežil 2. světovou válku. Celá Mnichovská dohoda je tak trochu zahalena tajemstvím a různými konspiračními úvahy světových historiků. Podle některých odborníků totiž odstoupení Sudet, měl měsíc před dohodou, navrhnout sám prezident Beneš.
Autor na můj vkus knize vtiskl příliš přepjatou, rádoby dramatickou formu. Působí spíš jako předpřipravený scénář pro dokudrama. Téma k zamyšlení jistě nabízí, ale forma shazuje obsah.
Myslím, že je to velice zajímavá kniha, která čtivým způsobem objasňuje a nastiňuje události a atmosféru kolem jedné z nejhorších událostí novodobých dějin. Po přečtení musím neustále myslet na to, jak by se dějiny vyvíjely, kdyby to nakonec Daladier nepodepsal.
No to byl děs.Myslela jsem,že knížku nedočtu.Nevadilo mi o čem byla,ale jakým způsobem byla napsaná.Nuda!A člověk se moc nedozvěděl.
Velmi dobře napsaná kniha. I když jsem samozřejmě věděl jak to dopadne, stejně mi to přišlo napínavé.
Bohužel, čekal jsem od toho víc. V dnešní době, ale dobré k zamyšlení ohledně povinných kvot pro uprchlíky, které nám vnutila EU a Polsko se zaleklo.
[…],, Autarkie není možná. Když přijde ta nejvhodnější doba, napadnu Francii a Anglii. Sám sebe musím prohlásit za nenahraditelného a neomylného. Jsem přesvědčen o síle svého intelektu a schopnostech rozhodovat. Budu riskovat; musím si vybrat mezi vítězstvím a zničením. Volím vítězství a doufám, že mezitím nepřijde žádná svině s mírovými návrhy, které bych musel brát v potaz.“[…]
Pozoruhodná kniha o všeobecne známych udalostiach Mníchovskej dohody, ktorá v podaní Benamoua zaujme nejedného čitateľa. Aj keď veľmi nemusím knihy s politickou tématikou, zrovna táto je jedna z tých, ktorá sa číta sama. Údajne sa má natáčať aj film, na ktorom sa podieľa Miloš Forman. 4,5/5
Z podobných knížek ze kterých úplně tryská beznaděj oněch dnů je mi zle a do pláče. Snad už nikdy nic podobného nebude naše zemička muset znovu prožít....
Konečně jsem měla možnost nahlédnou "za oponu" této historické události a prozkoumat ji jiným, než učebnicovým pohledem. Kniha - i když vypovídala o historické události, což pro někoho může být tortura nemyslitelná - je napsaná tak, že mě bavila, že jsem si některé okamžiky dokázala v hlavě představit a že jsem poznala další pohled na celou tu (pro nás tak bolestivou) situaci.
Velmi zajimavá knížka z pera současného poradce Sarkozyho. Zaroveň potěšující, že se zabývá naší tragedií a křivdou na nás spáchanou. Stejně tak vyznívá i tento "román", který kritizuje našeho tehdejšího největšího spojence Francii a nenechá nit suchou na Anglii. Román pečlivě vychází s historických pramenů a vykresluje detaily této černé hodiny pro naše dějiny. Psáno s nadhledem, který je potřeba a důležité je pro mě, že se nesnaží komukoliv stranit a snaží se pojmout tuto problematiku komplexně a hlavně velmi čtivě. Je to skutečné drama. Mimochodem v době, kdy píšu tento příspěvek se jedná o spolupráci Václava Havla jako scénáristy a Miloše Formana jako režiséra na zfilmování této knihy.
Mnichovský přízrak
Zajímavý román psaný z francouszského pohledu o okolnostech, které se dotkly a ovlivnily především Československo. Odkrývají zejména psychologické pohnutky premiéra Daladiera a jeho osobní účast na aktu zrady. Nejen pro nás bolestné trauma. Román ovšem nabízí širší pohled na okolnosti, které vedly k podepsání Mnichovské dohody.