Moderní básníci angličtí
* antologie
Výbor anglické poezie tvůrců v rozmezí let 1700 až 1800, od Thomsona až k Tennysonovi, v překladu Jaroslava Vrchlického. Kniha obsahuje celkem 50 autorů, včetně ukázek z obou vrcholů anglické poezie Byrona a Shelleye – celkem 176 básní. „Měl jsem původně úmysl podati stručný výbor celé anglické i americké poesie v jediném svazku, ale již v začátcích viděl jsem, že by takto vznikl jen obraz velice kusý a pln mezer. Jeť poesie anglická bez odporu největší rozsahem i jakostí ze všech evropejských. Nezbylo, než látku rozděliti na skupiny. První z těchto, obsahující dobu od r. 1700–1800 od Thomsona až k Tennysonovi, dnes podávám veřejnosti. Obsahuje 50 autorů, mezi nimiž i ukázky z obou vrcholů poesie anglické Byrona a Shelleye – celkem 176 básní. Budou-li následovati za touto docela samostatnou knihou skupiny básníků dalších, nemohu dnes určitě říci. Doba nepřeje těmto pracím, které patří k nejnevděčnějším z celého písemnictví. A já se přiznám, že kdybych nebyl potřeboval většiny zde tištěných kusů jako dokladů pro své výklady universitní, že bych po smutných zkušenostech starších sotva byl se podjal na novo práce tolikrát již nedoceněné. Ale co platno, třeba již doorati trpělivě brázdu započatou.“ – Slovo úvodní J. Vrchlického... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
17. století 18. století anglická literatura
Část díla
- Duch admirála Hosiera 1740
- Elegie psaná na hřbitově vesnickém 1751
- Hymna (epilog Počasů) 1730
- Láska k vlasti 1785
- Madrigal
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Jednoznačně pozoruhodná sbírka představující díla významných britských básníků 18. a 19. století. Navrch vypracovaná Jaroslavem Vrchlickým, což lze u nás nepochybně považovat za záruku kvalit překladových i redaktorských. Byť jsem se přesvědčil o určité pravdivosti tvrzení, že překlad poezie je patrně ten nejrizikovější možný obor v rámci překladu. Nejen, že se do výsledku promítne osobnost konkrétního překladatele, zároveň je text poznamenán dobou vzniku. V tomto případě rokem 1898. Jakkoli je to jazyk krásný, přece jen působí pro současného čtenáře dosti zastarale. Zajímavé, že u beletrie není stará forma jazyka tolik znát, ba naopak ještě mnohé překlady naopak zdobí.
Vrchlický českým čtenářům představil 150 let britské poezie ve 176 básních (pravda, v různé délce) od padesátky autorů. Přičemž pochopitelně neopomene velikány typu Walter Scott a Tobiase Smolleta, představitele jezerních básníků v čele s Wordsworthem a Coleridgem a samozřejmě nechybí ani největší romantici Byron a Shelley. Doplněno je to pak dalšími méně známými, polozapomenutými nebo dokonce překvapivými jmény. Sbírku naprosto skvěle otevírá Thomsonova "Vládni, Británie!". Každého autora doplňuje představení v několika větách - stojí za zmínku, jak moc jich živořilo, zbláznilo se či k smrti vyčerpalo.
Pro mě osobně byl největším překvapením Robert Southey, jeho básně mě skutečně zaujaly. Ba pohltily. Obecně jsem co do poezie dosti barbar, kdy mám raději tu, která vypráví příběh (Macaulayův Horatius) než popisující statické záležitosti a hluboké city (jezerní básníci a plačící Shelley). Vrchlického antologie je vskutku povedenou prací, která jednak představuje ono stoleté období britského básnictví, obsahuje v některých případech dosud jediné české překlady a poodhrnuje specifičnost ostrovní poezie. Zatímco angličtí básníci jsou cituplní ve smyslu jemnosti, ti skotští (tak jako jejich předchůdci) jsou mnohem tesknější, temnější a přece povzbuzující, tematicky víc zaměření na svou domovinu a provázanost s ní. Irové stojí zase na svých vlastních nohách.