Ekhö: Zrcadlový svět 9 a 10
Christophe Arleston
Modrá Crew - světové komiksy česky série
< 26. díl >
Co takhle trochu paralelní exotiky? Mravena Draapulová a její přátelé se v dalších dvou příbězích vydávají do rovníkové Afriky a do Číny… nebo do toho, co jim v paralelním světě Ekhö odpovídá. Protože, ruku na srdce, kdo jiný by dokázal vypátrat tropickou rostlinu, jež prikónům způsobuje fatální vypadávání chlupů, a kdo jiný by si poradil s přízrakem mnicha, který už tři sta let straší v šaolinském klášteře?... celý text
Přidat komentář
Autor se nám již pomalu a jistě cyklí a stále se víc a víc vyčerpává. V každém díle nám dává víceméně totéž a akorát nám ukazuje jinou část světa Ekhö. Závěr desátého příběhu nám naznačuje, že bychom některé postavy mohli vídat i nadále... ale také se může stát, že zase zmizí a jen se přesuneme řešit další vraždu v jiné alternativní zemi.
Když jsem otevíral již pátou knihu Ekhö, tak jsem si říkal, že už mě nemůže ničím překvapit. Že bude po deváté a po desáté omýlat furt to samé. No ano i ne. V prvé řadě je potřeba říct, že je zde pořád ta úžasná kresba Alessandra Barbucciho, plná úžasných a fantastických detailů, vtípky a lehké erotično. V devátém albu z Afriky jsem zjistil, že to k pobavení úplně stačí, i když se sleduje obehrané schéma. Překvapilo mě však desáté album z Číny. Schéma bylo lehce jiné a působilo to celkově mnohem komplexnější. Několik témat ze začátku alba se nečekaným dějovým obloukem na konci postupně uzavřelo a můj čtenářský zážitek byl větší než z devátého alba. Bylo tam více vtípků, více lehké erotiky a nechyběli ani netopýři v Wu-chanu a muž s taškou na náměstí Nebeského klidu. Hlavně za Čínu dávám maximální hodnocení.
Příběh z Nairobi patří bohužel k těm slabším. Vražda a následné vtělení do Mraveny nedává moc smysl a z africké kultury by se dalo vytěžit rozhodně o mnoho více. Pobavily snad jen vatikánské letušky a lovecké výpravy. Vyloženě pak zklamal Tarzan. To příběh z Číny je jiné kafe. Hodně mě bavilo utahování si z čínských tradic, ze kterých se stalo jen pozlátko pro turisty. I to, jak Mravena těžce nese svůj "volný vztah" s Jurijem, protože je jediná, která si tentokrát sexuálně neužívá. Včetně Sigiberta, který vyloženě řádí. A Mravena si pomalu uvědomuje, že jí k Jurijovi táhne i něco silnějšího, než je libido. Vyloženou třešničkou jsou pak narážky, jako ta s netopýří chřipkou a rouškou ve Wu-Chanu, nebo muž s taškou před tanky na Náměstí nebeského klidu. Takže ani tentokrát to není absolutní hodnocení, ale druhý příběh zvedá knihu hodně nad průměr. Rozhodně mě nezklamala.
První díl, který jen okázale šlape vodu. Detektivní ladění předchozích dobrodružství tu téměř absentuje. Jiskření mezi Jurijem a Mravenou chybí taky. A nadto to vypadá, že už nejsou ani žádná zásadnější tajemství ve fungování fikčního světa, které by čtenář mohl objevovat.
V podstatě souhlasím se všemi dosavadními komentáři. Scénáristicky už z toho asi nelze nic vytřískat, opakuje se to, a trochu jsem se v tom občas ztrácel (možná už jsem nedokázal udržet pozornost). Chybí více erotiky - myslím, že to byl v prvních albech podstatný prvek tohoto komisku. Občas nějaký vtípek (např. masky ve Wu-chanu, odkaz na náměstí Nebeského klidu). Zachraňuje to kresba a výběr exotických lokací (některé scenérie jsou nádherné).
Nové Ekhö ma potešilo a celkom príjemne prekvapilo. Priznajme si totiž, že posledné čísla z tejto hravej fantasy série už predsa len mali slabšie scenáre a prišlo mi, že sa už príliš opakujú. Tu však na mňa zabrala exotika Afriky a Číny a aj vďaka vizuálnej atraktívnosti ma to bavilo. Dokonca mi prišlo, že aj scenáre od Arlestona boli tentokrát znovu o niečo hravejšie ako v posledných číslach. Za mňa príjemná nenáročná zábava.
Klidně bych ještě přidal erotiky, ale zase jsem se u toho bavil, zvlášť u prvního příběhu, díky povedenýmu scénáři, druhej byl pak silnější v kresbě. Zájem o sérii obnoven. :-)
Ekho už trošku přešlapuje na místě. Možná, kdybych neznal předchozí díly, tak by to bylo ok, ale takto to už nebylo to pravé potěšení. Různých originálních vychytávek světa bez elektřiny je pomálu, částí, kde je Mravena vtělená do jiné osoby také, a když už je, tak to ani nemá ten správný náboj.
Ekhö je pořád fajn, ale bohužel ji dochází dech, kámen úrazu je repetetivní příběh, který se vždy ukáže jen v jiných kulisách..
Autorovy další knížky
2016 | Ekhö: Zrcadlový svět 1 a 2 |
2017 | Ekhö: Zrcadlový svět 3 a 4 |
2003 | Zatrollená historie |
2004 | Okultní oheň |
2018 | Ekhö: Zrcadlový svět 5 a 6 |
Autor se nám již pomalu a jistě cyklí a stále se víc a víc vyčerpává. V každém díle nám dává víceméně totéž a akorát nám ukazuje jinou část světa Ekhö. Závěr desátého příběhu nám naznačuje, že bychom některé postavy mohli vídat i nadále... ale také se může stát, že zase zmizí a jen se přesuneme řešit další vraždu v jiné alternativní zemi.