Zabiják 1 a 2 (první část)
Matz (p)
Modrá Crew - světové komiksy česky série
< 32. díl >
Předloha filmu Davida Finchera. Není to nájemný vrah z akčního filmu, ale spíš tuctový člověk, který si vražděním vydělává. Volí mrazivě věcný přístup a chce být hlavně nenápadný. Na co u toho myslí? Jak svoje činy ospravedlňuje? A hlavně jak dlouho mu to může procházet? Originálnímu přístupu k tématu odpovídá i kresba Luka Jacamona, která střídmě, ale velmi působivě zachází se žánrovými klišé, s barvou i panelovým členěním. Francouzský komiks, který zabodoval i v anglickém vydání, přináší neotřelý pohled na svět nájemných vrahů.... celý text
Přidat komentář
Určite ma to bavilo viac, ako Fincherov film a cítim v látke potenciál, možno dokonca nemalý, ale zatiaľ sa to iba pomaly rozbieha. Pravdupovediac nečakám, že to v druhej a tretej knihe naberie smrtonosnú rýchlosť rýchlika s pokazenými brzdami, ale minimálne čakám zaujímavejšie smerovanie zápletky a výraznejšie scény. Už v prvej knihe je to ale slušne atmosférická a i vďaka svojskému hlavnému antagonistovi (na ktorom je paradoxne zaujímavé to, aký je nezaujímavý) originálna záležitosť. A za mňa skvele nakreslená Lucom Jacamonom, presne tento štýl patrí do Modré CREW.
Úplná pecka. Úplne inde než film, oveľa lepší, dravejší dej, skvelé myšlienkové pochody hlavného antihrdinu a pekná kresba. Fakt film bol taký chladný, nezáživnejší, toto je emotívne, napínavé a fakt jeden z najlepších európskych komiksov, aké som doteraz čítal. Páči sa mi ešte viac ako Velký mrtvý od Vybírala, hoci je to iný žáner. Teším sa na pokračovanie.
Nejlepší, co vyšlo v Modré Crwi. Ty úvahy a flashbacky v prvním příběhu jsou naprosto parádní a hlavně komix posouvají úplně jinam, než film, který podle něj vznikl.
Komiksy jsem četla naposledy v sedmdesátých letech – tajné zásoby Rychlých šípů, nedostatkový Čtyřlístek, sem tam Pifa a Asterixe v Sedmičce pionýrů. A až teď - Zabiják.
Je to trochu drsnější čtení v porovnání se Čtyřlístkem, ale nadšení ze čtení je stejné. Líbí se mi obrázky. Mimochodem, v roli Zabijáka si představuji herce Luboše Veselého, bylo to vteřinové rozhodnutí po zhlédnutí obrázku z titulní strany. Texty mě baví, hlavní hrdina je sympaťák, děj frčí rychleji, než si přeji a taky se nemůžu dočkat dalšího čísla.
Skvělá ilustrace s výbornýma hláškama onoho zabijáka. Obě části se mi líbily a další pokračování si určitě nenechám ujít.
Jako asi většina z nás jsem jako první viděla film Zabiják Davida Finchera, který je tímhle komiksem inspirovaný. Ale nechci porovnat neporovnatelné. Je to jenom inspirace. A film samotný mám v oblíbenosti hodně vysoko. Takže jdeme na to...
Kniha obsahuje dva příběhy:
Rána vedle
Ozubená kolečka (část první)
Rána vedle:
Rána vedle obsahuje přesně to, co názvem slibuje. Ránu vedle jako vyústění dlouhého čekání na cíl, který stále nepřichází. Jenže tenhle Zabiják se opravdu rád poslouchá a počítá s tím, že všichni ostatní jsou celý nadšený z toho, že mají tu možnost ho poslouchat. Rána vedle je jeden dlouhý vnitřní monolog, kde se rozebírá minulost, starší zakázky, první práce mezi tím čekáním na cíl.
Mě osobně ta ukecanost nevadila. Vlastně ani to skákání z jednoho tématu do druhého. Jenom se to musí brát čistě jako úvod. Je to jenom o poznání Zabijáka. A toho, že rána vedle může být vážně hodně nepříjemná věc...
Jenže v návaznosti na to, že tohle je vlastně úvod, tak knihu trochu shazuje jako celek její druhá část...
4,5/5
Ozubená kolečka (část první):
Ozubená kolečka jsou fajn, dokud vám nedojde, že možná nestačí ani jednou orotovat ve strojku a je najednou konec. Protože tady už je už konečně pořádný příběh. Který než se pořádně rozjede...přijde jeho rozdělení. A druhá část v druhé knize.
A to je vážně škoda. Protože tentokrát sice dostaneme další oblíbenou Zabijákovu exkurzi do historie, ale taky trochu jiné hrabičky než ty, které měl v prvním příběhu. Prostě je konec uprostřed konverzace. A to je poměrně škoda. Ale chápu, jinak by asi nešlo v rámci modráska. Jenom to působí trochu divně. Tak si holt počkáme na pokračování :)
4,5/5
Kresba je tady vážně moc fajn a celková práce s barvama a hned několikrát super vyblnutí s oknama, jo, moc fajn. Na obě džungle se moc dobře kouká, jak na tu městskou, tak na tu zelenou. A já si nedovoluju tímhle směrem říct cokoliv špatného.
Takže kolem a kolem vlastně moc fajn. A za chvíli pokračování. I tak ale dávám jenom 90%. Zatím. Možná se to změní, ať přečtu celé hned za sebou :)
Pre mňa jeden z najlepších komiksov v edícii Modrá Crew. Poznám tento komiks už roky a vždy som tajne dúfal, že ho u nás niekto vydá. Preto patrí veľké ďakujem Crew a snáď bude tento thriller o zabijakovi natoľko úspešný, že sa postupne dočkáme celej série. Veď napokon to môže byť vydávané rovnakým spôsobom ako je Ekho či Okko a teda raz za čas. Veľmi ma na tom bavilo, že sa jedná v podstate o obyčajného chlapíka, ktorý je však v zabíjaní ľudí veľmi dobrý. Nie je tu tak veľa akcie, no celé je to podané tak pútavo, že som to preletel celé prekvapivo rýchlo. Skvelé a právom jeden z kultových Francúzskych komiksov.
„Jak prokázal Milgramův experiment,
z deseti náhodně vybraných osob
sedm bližního klidně oddělá nebo ho bude mučit,
jen tak, protože to dostali příkazem,
dokázáno, potvrzeno.“ *
No, úplně náhodou jsem viděl film s robotem Davidem, pardón s Michaelem Fassbenderem, který si zahrál robota Davida ve filmu Aliens: Covenant. Že existuje i komiks, to jsem nezjistil díky filmu Zabiják, ale díky edici Modrá Crew. A vlastně hned na začátku jsem našel hodně rozporů – Film vs. Grafický román. V komiksu hlavní postava docela kecá, je upovídaná a někdy si dokonce i protiřečí. Nejdříve povídá, že jí její oběti nezajímají, že o nich nic neví a prostě je za prachy zabije. Ale u té oběti, u které začíná příběh, vyndá jeho fotku (což by mu vlastně podle těch keců mělo stačit) a docela dost se o něm (myslím oběť) rozpovídá. Film je dobrý v tom, že Fassbender prostě docela dlouho jen mlčí. Možná bych to přivítal i v tomto komiksu.
Citát: Nejpříjemnější je přečíst si v novinách, že to policajti uzavřeli jako nehodu.
Svazek je rozdělen na dvě části. Rána vedle a druhý příběh se jmenuje Ozubená kolečka a je to část první. Kresba je přívětivá. Pozadí komiksových oken je plné detailů. Kresba je vlastně velmi povedená. O scénáři jsem v prvním příběhu hodně pochyboval. Druhý příběh je vlastně skoro o ničem. Nic se v něm v podstatě neděje. Až na žrádlo pro kajmana. Komentáře k oboum příběhům najdete v sekci části díla u této knihy.
Citát: Pokud zabíjíš lidi podle instinktu, bude líp přestat. (Ozubená kolečka 1)
* PS - Milgramův experiment je název pro experiment amerického sociálního psychologa Stanleyho Milgrama, jenž se v roce 1963 pokusil ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě. Milgram se tak pokusil přispět k vysvětlení psychologických příčin holocaustu. (Wikipedie)
Vyprávění nemá velké tempo, ale přesně odpovídá naturelu hlavního hrdiny,. Nedávno jsem viděl i film, ale zatím za mne komiks určitě lepší. Těším se na další díl.
Část díla
Autorovy další knížky
2024 | Zabiják 1 a 2 (první část) |
2024 | Zabiják 2 (druhá část) a 3 |
2024 | Zabiják 4 a 5 |
Sonda do mysli psychopata a vhled do řemesla zabijáka. Taková příručka, jak se připravit na akci, na co si dávat pozor v době mezi zakázkami a jak být se vším srovnaný. Na začátku jsem si říkal, že tohohle parchanta si rozhodně neoblíbím. Ve třetí knize jsem se tomu předpokladu už jen zasmál. Je to zvláštní pocit, sžít se v příběhu s někým, koho byste ve skutečnosti znát nechtěli a kdo by vás bez váhání zabil, i kdybyste ho měli za nejlepšího přítele. Celé to má velmi zvláštní tempo vyprávění . Pořád je to pomalé, brutálně pomalé, ale pak to znenadání zrychlí do divoké cvalu, aby se to zase vrátilo k rychlosti tekoucího medu. Nemůžu říct, že by se mi to líbilo od úplného začátku. Spíše mi to připadalo zajímavé. Pokud bych mě vypíchnout, co se mi na tom příběhu líbilo nejvíc, tak asi to, jak si takový asociální psychopatický studený čumák, který preferuje samotu, nedůvěru a ostražitost, začne pomalu pouštět k tělu nové lidi, na kterých mu nečekaně záleží.