Modré tóny
Anne Cathrine Bomann
Kolik zármutku je už příliš? A jak daleko můžeme zajít, abychom se vyhnuli bolesti? Dánská farmaceutická společnost jako první na světě vyvinula lék proti protrahovanému truchlení a výzkumná skupina na Aarhuské univerzitě právě dokončuje studii, která jeho účinnost ověřila. Profesor psychologie Thorsten Gjeldsted má ale podezření, že data studie někdo zmanipuloval, aby utajil znepokojivé vedlejší účinky léku. Ani jeho kolegové, ani farmaceutická společnost mu však nechtějí naslouchat, a tak se Gjeldsted na vlastní pěst pustí do vyšetřování, do něhož následně zapojí dvě své studentky: Annu, která nedávno sama prožila hluboký zármutek, a Šádí, která se obvykle drží zpátky. Společně se snaží vypátrat, co se děje, dřív než se lék dostane k pacientům v celém Dánsku. ––– Anne Cathrine Bomannová napsala napínavý román o truchlení, vědě a lásce, která překoná vše. Zápletka je dramatická a originální a odvíjí se ve strhujícím tempu. Krátké kapitoly a vyprávění z pohledu různých vypravěčů udržují čtenáře v napětí. — Bog, dag, bog... celý text
Přidat komentář
Vzhledem ke smíšeným hodnocením zde na Databázi jsem šla do četby bez očekávání, s tím, že si vytvořím zcela vlastní názor. Kniha se mně líbila. Díky kraťoučkým kapitolám odpovídajícím úhlům pohledu jednotlivých postav se četla velmi svižně. Knížka je poutavá, postavy, které mi zprvu nebyly dvakrát sympatické, jsem si postupně oblíbila. Jednu hvězdičku ubírám za to, že jsem sem tam měla pocit jistých nelogičností či přitaženosti za vlasy a taky jsem se místy lehce ztrácela v odborném "psychofarma" žargonu. Jinak ale určitě doporučuji pro zajímavé téma, dobrou dynamiku postav a pěknou formu.
Vývoj nového léku proti truchlení je obestřen mnoha tajemstvími. Ale, když se jedná o člověka a jeho city, lásku, vnímání okolí .... tak s tím si nesmí nikdo zahrávat. Uvedení žádného nového léku na trh se nesmí uspěchat.
Pane jo! Tohle teda bylo hodně zajímavé čtení. Kdy je zármutku příliš, kdy přestane být normální a zdravé truchlit? A kam je člověk schopný zajít, aby se těmto pocitům vyhnul?
Kniha je vyprávěna ze čtyř úhlů pohledů, takže se to ze začátku trošku plete, kdo s kým atd. Ale zase já prostě ty jiné názory na jednu situaci mám v knihách ráda.
Každá hlavní postava má své trápení, takže by se zdála být vhodným adeptem pro užívání zkoumaného léku. To bylo zajímavé a čekala jsem, kdo po tom sáhne.
Samotný výzkum byl trochu strašidelný a k zamyšlení. Co vše se dokáže přelstít a obejít, aby se uvedl na trh lék s neověřeným složením a účinky. Já jen doufám, že tohle platí pouze ve fikci, protože jinak potěš.
Co mi v knize dost vadilo, tak byla předvídatelnost, za kterou beru 30%. Vše, co se stalo, jsem prostě odhadla X stránek předem, takže se žádné wow nedostavilo.
Celkově ale zajímavé a originální čtení. Doporučuji.
Děj knížky Modré tóny se odehrává v Dánsku v blízké budoucnosti. Dánská farmaceutická společnost právě testuje lék na protrahované (rozumějte dlouhodobé, paralyzující) truchlení. Jedním z členů výzkumné skupiny je i univerzitní profesor Thorsten, který analyzuje dopady a vedlejší účinky nového léku před uvedením na trh. Záhy však zjišťuje, že lék má dost závažné vedlejší účinky, které se začaly projevovat již při úvodním testování, někdo tedy pravděpodobně cíleně upravuje výsledky tak, aby uvedení léku na trh nic nezabránilo. Thorstenovi s odhalováním pravdy pomáhají dvě jeho studentky, které píší diplomovou práci týkající se diagnózy protrahovaného truchlení a k tématu mají velmi blízko.
Proč někdo cíleně upravuje výsledky testů? Jaký dopad na pacienty mají vedlejší účinky léku? Proč je v nejvyšším zájmu Elizabeth, vynálezkyně léku, aby byl lék distribuován co nejdřív na světové trhy?
Tohle mě bavilo moc! Univerzitní a vědecké prostředí, akademické a odborné popisy, zároveň ale upravené tak, aby byly čtenářsky záživné a srozumitelné. Moc mě bavily postavy, moc mě bavil kontrast obou studentek (jedna navíc s OCD poruchou), moc mě bavily pohledy jednotlivých postav na celou situaci.
Kniha je navíc poměrně krátká a úderná, neobsahuje žádné složité popisy; pár věcí si musíte domyslet (částečně včetně závěru), ale já mám ráda, když autor čtenáři nepřipraví vše na stříbrném podnose.
S ohledem na množství přečtených knih je těžké mě překvapit - ale Modrým tónům se to povedlo!
Kolik zármutku je už příliš? První věta anotace, která stačila k tomu abych se nechala nalákat ke čtení. A víte co? Bylo to úžasné, už jenom samotné téma bylo tak zajímavé, že jsem knihu přečetla za pouhé jedno odpoledne.
Do příběhu jako čtenář vklouznete velice snadno. Nebo já to tak rozhodně měla. Hlavní hrdinka se totiž pohybuje v univerzitním prostředí. Píše svou závěrečnou práci o zármutku a snaží se pomoct profesorovi Thorstenovi. Vím, že je to trochu mimo téma, ale tato dívka používá v knize program SPSS. Tedy statistický program, se kterým jsem se sama prala dva roky na vysoké. A rozuměla jsem všemu, co dělala. Panečku to byl pocit! Konečně mi ta statistika k něčemu byla!
Příběh byl zajímavý, poutavý a nemůžu jinak než Vám ho doporučit všema deseti, i když je atmosféra tíživá a máte povětšinou pocit jako by na Vás někdo hodil těžkou deku, tak jsem si jistá, že nebudete z přečtení příběhu zklamaní.
3,5*
Zármutek, smutek, žal, truchlení, spousta pojmenování pro ten těžký svíravý pocit, který komplikuje každý nádech a utlačuje ostatní potřeby do pozadí. Ruku v ruce jde s bezmocí, která jako plíživý stín kráčí v jeho stopách a útočí bez varování. Kdo kdy někoho ztratil, ví, jak silný může být zármutek a jak dlouho se může držet lidské mysli. Jak se říká, čas léčí a hojí rány na duši. Ale kde je ta pomyslná hranice, kdy by žal už měl postupně zeslábnout a umenšit se, kdy už překračuje mez?
Nepřeklene se pak nestabilní duševní stav do duševní nemoci, když už to trvá až příliš dlouho?
Dánská farmaceutická společnost vyvíjí lék proti protrahovanému (jo, fakt je to slovo, není to chybně napsané protahovanému) truchlení, který by měl lidem pomoci umenšit jejich žal a urychlit jejich návrat jakožto funkčního jedince do společnosti. Existují však jisté pochybnosti o vedlejších účincích léku, které by mohly mít fatální následky.
Příběh má čtyři vypravěče: studentku Annu a Šádí, učitele psychologie Thorstena a Elizabeth, které zemřel malý syn. Postavy jsou velmi lidsky vykresleny, působí jak reální lidé, na které by jeden mohl v klidu natrefit. Autorce se podařilo snadno nastínit osobnost každého jednotlivce, aniž by se pouštěla do nějakých niterních sond do hlubin duše.
Vzhledem k rozsahu (256 stran) je námět zpracovaný stroze, ale funkčním stylem. Nefilozofuje se tady nad definicí smutku, případné detailnější debaty jsou psány na laické úrovni, ale zároveň tak, aby neztratily nádech vědeckého pohledu. Zakončení knihy by se mohlo zdát jako vyšuměním do ticha, bez nějakých hlasitých fanfár a dramatických akcí, ale ono to k tomu nakonec sedne. Celý průběh a hlavně samotný konec působí dost reálně.
Zajímavost na konec z doslovu - v době vzniku knihy se v Dánsku prý skutečně zavádí nová diagnóza poruchy protrahovaného truchlení.
Dánsko, blízká budoucnost let 2024 a 2025.
Studentky psychologie Anna a Šádí se zapojí do výzkumu léku, který byl vynalezen k tomu, aby pomohl lidem zvládat bolestné truchlení po milovaném člověku. Společně se svým profesorem Thorstenem ale postupně přicházejí na to, že lék má možná velice neblahé vedlejší účinky.
Anotace zněla skvěle, takže jsem se těšila na thriller a spoustu překvapivých odhalení či zvratů. Bohužel, moje očekávání přišlo vniveč. Připadalo mi, že vyprávění nemělo ten správný spád, žádné velké zvraty ani překvapení se nekonaly. I když mě téma velmi zaujalo, autorka jeho potenciál podle mě nedokázala využít na maximum, zpracování bylo podle mého názoru průměrné, což je velká škoda.
Zajímavý je závěrečný dodatek o tom, že v Dánsku výzkum dlouhodobého a paralyzujícího (protrahovaného) truchlení opravdu probíhá a skutečně se uvažuje o tom, že by se z něj stala diagnóza.
Hodnocení: 3* z 5*
Tahle vcelku nenápadná, útlá knížka, se ke mně dostala formou štafety. A já jsem moc ráda, že jsem si ji mohla přečíst :-) A rozhodně ji můžu doporučit dále ;-)
Knihu nám ze svých pohledů vypráví čtyři hlavní postavy, studentky univerzity: Šádí a Anna, jejich profesor a zároveň výzkumný pracovník Thorsten a vědkyně Elizabeth, která bohužel přišla o malého syna a snaží se s tím nějak vyrovnat a žít dál.
Každá z těchto postav bojuje s nějakými svými démony, a zároveň se snaží prostě jen žít. Anna a Šádí spolu píšou diplomovou práci o nové diagnózev oboru psychologie, o tzv. protrahovaném truchlení. A je to právě Elizabeth, která vymyslela a toho času zrovna testuje zázračnou pilulku, ale nic není tak jednoduché, jak se zdá.
Dozvídáme se o zatajování pravých výsledků testů, korupci, o tom kam až je člověk schopen zajít při honbě za slávou, penězi, ale vlastně i jen obyčejnou úlevou od bolesti duše....Ale co vedlejší účinky? Opravdu bereme úlevu od bolesti způsobené truchlením za každou cenu ? Co byste byli ochotní obětovat za zmírnění takovéto bolesti vy ?