Modrý dům
Táňa Keleová-Vasilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249738/bmid_modry-dum-6um-249738.jpg
4
359
359
Příběh se odehrává na samotě, v modrém domě, kde se na Vánoce setkává velká rodina. Postupně se před námi odvíjejí nejen osudy, ale i charaktery lidí, které spojuje charismatická a silná osobnost - jejich matka. Staré paní je sedmasedmdesát let, oplývá moudrostí a láskou, a přestože svoje děti miluje, vidí i jejich nedostatky a slabosti. Příběhy členů jedné rodiny se odkrývají v průběhu tří svátečních dnů. Někdy opravdu stačí tak málo času, aby se toho v životě tolik změnilo...... celý text
Přidat komentář
Ke knize jsem se dostala úplnou náhodou díky Čtenářské výzvě. Mně se příběh rodiny, kterou spojuje Modrý dům stojící na samotě kousek od lesa, líbil. Kniha se mi četla dobře, příběh plynul a rychle jsem se do něho začetla, i když jsem ho četla v době neúprosných letních veder a děj je zasazený do období Vánoc. Postupně jsem se o jednotlivých členech rodiny dozvídala víc a víc. Některé členy rodiny jsem si oblíbila a jiní mi tak sympatičtí nebyli, ale to je normální, je tomu tak i v životě. Doporučuji jako relaxační četbu.
Tak toto bylo šlápnutí vedle. Vůbec mi nesedl styl psaní. Po přečtení pár stran jsem tuto knihu vrátila do knihovny. Vůbec nerozumím zdejšímu vysokému hodnocení.
Ke knížce bych se vůbec nedostala, kdyby nebylo zadání číst slovenského autora v našem místním knižním klubu. Jsem moc ráda, že jsem si knížku přečetla, byl to pohodový a milý rodinný příběh, který se odehrává během vánočních svátků. Sejdou se tři (respektive čtyři) generace jedné rodiny a řeší se jejich minulost, současnost a vlastně i budoucnost. Bylo to velmi pěkně napsáno, knížka mě vtáhla do příběhu a četla se velmi dobře. Ke konci mi přišla až kapánek přeslazená, ale nikam mi to mé hodnocení neovlivnilo. Asi jsem právě teď přesně takovou knížku potřebovala a můžu ji rozhodně doporučit.
Před několika lety jsem si tuhle knihu vyhlédla a překvapila mě, hlavně autorka a její romány. Mezi čtenáři je oblíbená
a já se také řadím mezi ně.
Nádherná kniha o jednom rodinném setkání o Vánocích, kde se vyřeší všechny problémy děti a vnoučat hlavní postavy. Krasně napsané.
Vůbec netuším, jak to chodí ve velkých rodinách. Asi i proto na mě tento příběh působil velmi strojeně, nepravděpodobně. Možná ho více ocení a pochopí ti, kteří vyrůstali s více sourozenci.
V určitých fázích jsem měla dojem, že se ocitám v telenovele - milí byli přemilí, hodní přehodní, zlí neskutečně zlí, hříšníci napravení, vlastní nejsou vlastní, cizí si nejsou zas až tak cizí a ti co jsou, rozhodně už nebudou... Přiznávám, že mnohá scifíčka a fantasy mi připadala v oblasti vztahů reálnější.
Líbilo se mi vzpomínání staré paní a její rozmlouvání s pejskem. To znám... :o)
Úplně první kniha, kterou jsem od této autorky četla, pak jsem četla ještě další, některé se mi líbily, některé méně, ale jedině tuto považuji za výjimečnou, budu ji mít už navždy spjatou s obdobím kolem Vánoc, a to nejen proto, že děj se odehrává o Vánocích, ale i já sama jsem ji na Vánoce četla. Moc se mi líbila a určitě si její čtení zopakuji.
patří k mým oblíbeným a prvním od téhle autorky, zřejmě proto, že je odlišná od těch ostatních. žádná další už mě tolik na duši nezahřála. Oceňuji příměr dr.romca - babička po česku. Autorka má dar výstižného popisu místa, vůní a pocitů, v jejím podání cítíte vůni závinu, zelnice, nenávist Lenky ... Milé čtení.
Před deseti, patnácti lety bych si řekla, že ten příběh je pěkně přitažený za vlasy a možná bych knížku ani nedočetla. Ale s věkem člověk zjišťuje, že lidské osudy jsou nevyzpytatelné a občas se vztahy mění rychleji, než se nadějeme. Oceňuji vánoční atmosféru, styl vyprávění i to, že kniha nekončí všeobjímajícím happyendem. Samozřejmě se dá vytknout, že je tam jen jedna jediná záporná postava a ostatní jsou jak lilie, popřípadě polepšené lilie, ale na druhou stranu - kdy jsem nějakou literární postavu chtěla profackovat? Takový záporák se jen tak nevidí!
Moje první kniha od autorky a musím říct, že se mi líbila. Pěkně se četla a je prostě ze života. Trochu mě zlobila negativní postava Lenky, do celkem pohodové rodiny moc nezapadala.
Taková Babička po slovensku. Skoro se mi na konci chtělo říci : ŠŤASTNÁ TO ŽENA.
Každý v životě se občas setká tak s negativním člověkem, jako byla právě dcera hlavní hrdinky.Tyto lidi většinou málokdy přiznání ,že mají problém hlavně samy že sebou .Bohužel i o tom je život . Když člověka milujeme musíme ho boužel přijímat jaký je obzvlášť pokud jde o vlastní krev.Kniha byla velmi čtivá a určitě k zamyšlení.
Z knihy jsem měla pocit, že je vlastně depresivní. Neustále hádky, výčitky, brek... Paní Vasilková má lepší knihy než je tato.
Ke knize jsem se dostala pres doporuceni "podobnych" u Hermankoveho udoli, tak jsem se tesila na dobrou knihu. Po prvnich par strankach jsem myslela, ze knihu odlozim, tak moc mi nesedel styl psani a preklad do cestiny mi misty prisel docela kostrbaty, ale mozna to bylo originalem, kdo vi. Kazdopadne jsem vytrvala a s pribyvajicimi strankami se docela zacetla. Je to takove pozitivni povidani o jedne velke rodine, celkem fajn cteni, misty smutne, misty celkem oddychove, ale Hermankove udoli to rozhodne neni. Je to ale kniha, u ktere si prejete, abyste meli taky takovou velkou rodinu, ktera drzi pri sobe, v dobrem i zlem.
Moja prvá kniha od autorky, ale nezaujal ma štýl písania. Občas dosť nereálne dialógy a to neustále oslovovanie "moja" .. ale atmosféra Vianoc bola pekne opísaná.
Jedna z mých prvních . Je to dávno, ale pamatuju si ten pocit dodnes , zima, útulno a laskavá stará paní . Není co vytknout . Příběh zahřeje na duši.
70% - Asi by mě nenapadlo po této knížce sáhnout, ale vybral ji pro mě knihovník u výdejního okénka v knihovně. A třebaže jsem podle obsahu očekávala pomalu plynoucí příběh o staré paní připravující s láskou vánoční svátky pro svoji širokou rodinu, brzy jsem pochopila, že pod harmonickým vnějškem se těch rodinných tajemství skrývá víc, než by člověk čekal na první pohled, když vidí, jak nadšeně se všichni do modrého domu sjíždějí. Dávné i čerstvé křivdy, nevěra, závist, smutek nad ztrátou blízkých, ale i radost z nových ratolestí a naděje do budoucna. Aneb nejstarší rozumná Zlatka, zapšklá Lenka, rozlítaná Renátka, vytoužený nejmladší syn Martin a mladičká neteř Janička, kterou stará paní se svým manželem vychovávali po smrti jejích rodičů. A jejich partneři, děti, vnoučata. Koncept celkem známý z filmového žánru (rodina se sejde na svátky u jednoho stolu a na povrch vyplývají vztahy mezi nimi), takže zas tak moc překvapivého a originálního tam toho nebylo, ale tato česko-slovenská variace na dané téma se přesto četla docela příjemně.
Zcela mimo moje preference. Vánoční příběh jedné rozvětvené rodiny. Hlavní "osobnost" této knihy netrumfne ani "Babička".