Moje kočka Jugoslávie
Pajtim Statovci
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296376/bmid_moje-kocka-jugoslavie-65c93ab469b94.jpg
4
43
43
Mladý muž, hroznýš a nevypočitatelná kočičí šelma. Jedna rodina, dvě země a spousta kousků zlomených srdcí. V 80. letech na jugoslávském venkově provdají mladičkou muslimskou dívku za mladíka, kterého sotva zná. Snaží se, seč může, aby byla dobrou ženou, ale čeká ji jen jedno zklamání za druhým. Když se země rozpadne v plamenech válečné vřavy, rodina prchá a život, jak jej znávala, nechává za sebou. Mladý přistěhovalec vyrostl ve Finsku, chladné zemi, kde se od nově příchozích očekává, že vděčně přijmou určené místo ve společnosti. Osamělý vyděděnec si koupí hroznýše, poté se v baru seznamuje se záhadným kočičím stvořením, díky kterému se odhodlá se svým životem konečně něco podniknout.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2016
,
Argo
Originální název:
Kissani Jugoslavia, 2014
více info...
Přidat komentář
Hodně zajímavá kniha, v níž se autorovi podařilo propojit hned několik zdánlivě nepropojitelných témat (postavení muslimských žen, válka v bývalé Jugoslávii, homosexualita, život přistěhovalců ve Finsku...). Dvě časové linie, dva světy, dva příběhy, které se nakonec potkají. Příběh o hledání sebe sama, který neservíruje čtenáři vše na zlatém podnosu, a dává možnost k úvahám. Jen ta agresivně růžová obálka trochu tloukla do očí i při vlastním čtení. Po prvních několika stranách šla z knihy dolů :-).
Nesedla mi. Mám ráda magický realismus a hru se symboly. Symboly se však musí někde protnout a dát mi na konci význam, což se u Kočky Jugoslávie nestalo. Co znamená kočka? Je to společnost? Zrcadlí duši toho, kdo si ji ochočí? Co znamená had? A co jejich souboj? Proč měl jeden z hrdinů fobii z hadů a proč tento strach náhle zmizel? Po přečtení znám sice příběh, ale kniha pro mě nadále zůstává stejnou neznámou, jako bych ani neotevřela její desky a nedostala se dál než za růžovou obláku.
Dva zdánlivě mimoběžné životní příběhy dvou kosovských Albánců v různých časových rovinách - Bekima a Emine. Bekimův příběh začíná náhodným homosexuálním sexem v současném Finsku. Eminin v Kosovu v roce 1980, když se jakožto 17-letá vdá za krásného "prince na bílém koni", ale odchodem z rodného domu se její život vmžiku vmáčkne do tradičního muslimského uspořádání rodiny, ještě krutějšího a svázanějšího než je běžné. Sledujeme ji až do pozdního stáří a je to vyprávění svižné a zajímavé.
Zato Bekim se nějak ve všem plácá - nejen tím, že je přistěhovalcem ve Finsku. Jsme svědky jeho jednorázových homosexuálních vztahů, podivného soužití s kočkou (semetriky co mluví a pije brčkem) a dlouhodobějšího vztahu s o hodně starším mužem. Tahle linie vyprávění mě nebavila skoro v žádné jeho fázi. Celé to bylo podivné a motiv "tajemné" kočky mi přišel strašně naivní.
Obě dějové linie se střídaly velice rychle, což mi nevyhovovalo.
Zhruba do půlky to vypadalo na plný počet, ale pak to upadlo - zejména v dějové lince mužského hrdiny. Jako by to byly dvě knihy: tu o Emine bych četla s chutí, tu o Bekimovi bych odložila (resp. bych po ní asi vůbec nesáhla).
Ten rozruch a množství cen upřímně moc nechápu.
Překlad se bohužel nepovedl - chybí mu cit pro jazyk, takže se v knize vyskytují divně znějící výrazy, třeba že kočka "vystrčí" drápy a ne že je "vytáhne". Nevím, zda je takhle jazykově nemotorný už originál, ale ať už to pochází od autora nebo od překladatelky, takový úpadek jazyka je žalostné číst.
Kdo je had a kdo je kočka? A koho se bát víc? Magický realismus sluší balkánské literatuře velmi. Knížku jsem "stáhla" za dva dny, stylově na trajektu z chorvatského ostrova Vis a na zahrádce bungalovu u moře v Primoštenu.
Těšila jsem se na tuto knihu v sytě růžovém přebalu, ale zároveň jsem se i trochu bála. Začetla jsem se však rychle a plně jsem se ponořila do příběhu dvou hlavních postav, který tak plynul, plný bolesti a osamění. Od rozličných zvyků, které jsou pro nás tak cizí, jasně určených rolí pohlaví v muslimském manželství, osamělosti, násilí, pocitu, že vás nikde nechtějí, ať už jdete kamkoli, až po problémy s navazováním kontaktů a nepochopení okolí, protože nikdo vás neodsuzuje, ale přitom všichni odsuzují "takové, jako jste vy." Ztracená léta kvůli válce, ztracená léta po boku člověka, ztracená možnost žít stejný život jako lidé ve vašem okolí, protože těžko zbavíte všechny předsudků a sebe toho, že procházíte z jiné, naprosto odlišné země. Moje hadí noční můry znovu ožily a alergii na kočky jsem pocítila jako nikdy dříve, ale prášek jsem si nevzala. Autorovi smekám.
Tato kniha pro mě byla příjemným překvapením. Je napsaná poutavě, obsahuje plno rozmanité symboliky, která ale nepřerůstá přes hlavu natolik, aby se text stal nečitelným a dnes velmi aktuální téma je podáno zajímavě. Nemohu než doporučit k přečtení :)
Úžasná kniha plná bohaté symboliky, která se kolem vás ovine jako hroznýš a kdykoliv se od ní pokusíte utéct, sevře vás o něco pevněji. Vyprávění se odehrává ve dvou časových rovinách, ta jedna je až příliš reálná, tak jako sama válka, která rozervala Jugoslávii na kusy a vyhnala jednu albánskou rodinu z domova a druhá se pohybuje na hraně magického realismus a mrazivé výpovědi cizince v cizí zemi, jenž není nikde doma. Je to kniha o ztrátě snů a iluzí, o ztrátě rodiny, místa na světě, identity. Sonda do pocitů uprchlíků, kteří nejsou nikde vítaní, které válka přinutila zpřetrhat vazby na domovinu a všude jinde na ně pohlíží jako na příživnickou špínu, je vzácně upřímná a silná (a stále bolestně aktuální). Výborný překlad se stará o to, že kniha plyne jako Drina, nechte se unášet, otevřete mysl, uvěřte a přemýšlejte. Stojí to za to.
Štítky knihy
kočky Finsko finská literatura přistěhovalci, imigranti válka v Jugoslávii (1991-2001) gayové
Upřímně jsem na tento titul narazil velkou náhodou, neboť jsem si po studijním pobytu ve Skopje chtěl počíst něco nového o Titově Jugoslávii, a když jsem slovo "Jugoslávie" zadal do knižní databáze městské knihovny, vyjel mi tento titul. A říkám si, tak dáme tomu šanci.
Musím přiznat, že ačkoliv jsem neměl žádná očekávání, tato kniha mě neskutečně oslovila. Vlastně ani nedokážu popsat čím. Symbolikou? Jistým nádechem té kosovské Jugoslávie z roku 1980 a tradiční albánské rodiny? Nebo to byla ta magičnost a tajemnost, která celé dílo tak docela doprovázela? Určitě.
Vzhledem k tomu, že miluji magický realismus a tvorbu Harukiho Murakamiho, toto mi jej do jisté míry připomínalo. Každopádně se jedná o unikátní titul, u kterého jsem velmi rád, že jsem jej úplnou náhodou objevil.