Moje levá noha
Christy Brown
Christy Brown, postižen mozkovou obrnou, v této knizu popisuje celý svůj boj s životem a to, jak se pomocí své levé nohy stane spisovatelem a malířem.
Přidat komentář
Můj velký obdiv autorovi i jeho mamince, která v roce 1932 nedala na doměnky doktorů, že její syn je mentálně postižený a rady, že by měl být odložen do postele bez možnosti se vyvíjet. Tato žena se i přes to, že měla už čtyři malé děti, synovi věnovala a pomohla mu začlenit se mezi zdravé děti (sourozence a kamarády), ale i objevit jeho talent a naplnit potenciál.
Postižený člověk potřebuje od druhých i štěstěny pomoci a pokud má k tomu ještě hodně silnou vůli a velmi se snaží, dá se snesitelně žít i při velmi těžkém handicapu. Nevzdávat se, nelitovat se!
Četla jsem tak dávno, že už si moc nepamatuji, ale z dnešního pohledu stojí za přečtení právě pro povzbuzení a uvědomění si co je v životě podstatné a co téměř zbytečné:))
Někdo má problémy a někdo PROBLÉMY. Je dobré si jednou za čas uvědomit, že na tom vlastně nejsme tak zle, jak si často myslíme. Tahle kniha je právě o takovém pohledu na život.
Každý by si měl přečíst takovou knihu o lidech co mají Skutečné problémy. Hleděli by na svět jinak
Jedna z nejsilnějších knih, které jsem kdy četl. Doporučuji všem, ať vidí, čeho všeho je člověk se silnou vůlí schopen.
Zajímavý příběh o člověku, který se nevzdal. I přes velké překážky životní i zdravotní tento člověk dokázal hodně a má můj velký respekt. Viděla jsem také filmové zpracování, které na mně rovněž působilo velice pozitivně, laskavě a z hlavního hrdiny čišela obrovská vůle a odhodlání.