Moje mládí v Gronsku
Peter Freuchen
Autorovi sa ako 20-ročnému mladému mužovi naskytla príležitosť odísť s výpravou Mylius-Erichsena do Grónska. Tam sa zoznámil so známym polárnym bádateľom, s ktorým založil najsevernejšie obchodné stanice. Opisuje tu tiež polárnych Eskimákov, medzi ktorými si Freuchen našiel ženu s ktorou mal dve deti – o tom všetkom a o mnohých ďalších zaujímavostiach sa dočítate v tejto pútavej knihe....... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1939 , Václav PetrOriginální název:
Min grønlandske ungdom, 1936
více info...
Přidat komentář
neuvěřitelně syrové, ale zároveň plné nadhledu a laskavosti k původním obyvatelům gronska. nutno ovšem říci, že popisuje eskymáky již v procesu nasákávání civilizací, ale zároveň ješetě autentické. kniha, kterou jsem si po přečtění musel koupit, abych se k ní mohl vracet. dlí na čestném místě domácí knihovny.
Nádherná knížka, byl to zážitek ji číst. Je nás tady zatím 5, kteří jsme ji četli a všichni dali 100%, to už o něčem svědčí.Souhlasím se všemi komentáři pode mnou. Opravdu to stojí za to, doporučuji všem tundrofilům!
Opravdu jedinečná kniha. Autor popisuje život Eskymáků laskavě, ale zároveň se zdržuje jakékoliv idealizace. Některé zvyklosti jsou opravdu docela odporné, ale v daném prostředí asi nevyhnutelné. Freuchen se mezi Eskymáky dokázal včlenit, aniž by je soudil, idealizoval nebo snažil změnit, což je velmi sympatické. A na rozdíl od jiných dobrodruhů má také docela literární talent, jemná ironie a humor dělá z knihy opravdu zábavné čtení. Na konci jsem byla až dojatá. Doporučuji.
(Bohužel už kniha není moc dobře dostupná, ale v pár antikvariátech ji ještě mají. Podařilo se mi sehnat nádherný, zachovalý výtisk v původním pouzdře, byla opravdu radost ho číst.)
Je jedním z nejlepších vyprávění o Eskymácích co jsem kdy četl.Místy nostalgickým o tom jak to vypadalo v Grónsku ve dvacátých letech minulého století.Dánové Freuchen a Rasmussen zde budovali obchodní stanice pro obchod s kožešinami a zároveň studovali život posledních pravých původních obyvatel.Freuchen je dobrý vypravěč,některé historky ze života Eskýmáků jsou drsné až šokující. A ač se děj odehrává v oblastech ledových pouští kde by většina z nás zahynula ztrátou orientace,zimou nebo hlady,popisy prostředí nenudí.Naopak když jsem vzal knihu do rukou,okamžitě jsem byl přenesen na grónský ledovec,všude jsem slyšel skučící vítr a cítil třeskoucí mráz...
Autor ačkoliv byl rodilý Dán, považoval Grónsko,tuto poněkud drsnou a jednotvárnou zemi,která mu poskytla absolutní svobodu pohybu a konání za svůj pravý domov..
Na civilizaci zahořknul,cítil se v ní podveden a nesvůj...
"Kolkolem se vynořovali tuleni. Obrovský tuleň náhle vyskočil a ulehl k odpočinku na kru těsně vedle mé kry. Zavolal jsem na něj, a tu se leknutím vymrštil. Když mne spatřil, byl zcela ochromen hrůzou, ale po chvíli asi seznal, že nikdo nezemře od toho, že na něj někdo volá, ulehl k spánku, jen po mně chvílemi zvědavě pokukoval. Když se konečně potopil, cítil jsem se opět velmi osamělý." (s.163)
Drsný život v nehostinném Grónsku popisuje Peter Freuchen s mírnou ironií a značnou otrlostí (co také čekat od muže, který stráví celou polární zimu s jedinou knihou, a to Poměr avignonských papežů k Dánsku). Některé historky ze života Inuitů mě sice budou ještě dlouho strašit ve snech, ale krásy ledových pustin, svéráz jejích obyvatel a Freuchenovo vtipné vyprávění mě naprosto okouzlilo.
Autorovy další knížky
1972 | Kniha sedmi moří |
1939 | Moje mládí v Gronsku |
1972 | Pod polárním sluncem |
1930 | Velký lovec |
2023 | Ivalu: láska v polárních krajích |
grónsko je země, do které se musím nutně podívat, protože si mě každá kniha, která o něm vypráví podmanila. Nejinak tomu je v případě tohoto vyprávění. Doporučuji, je to drsné a zajímavé zároveň.