Moje Pacifická hřebenovka
Monika Benešová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546884/bmid_moje-pacificka-hrebenovka.jpg
4
498
498
Na Pacifickou hřebenovku se ročně vydá několik tisíc lidí, ale dokončí ji jen desetina z nich. Monika patří mezi ně. A to byla ještě před nedávnem bledou pacientkou s vážnými zdravotními a psychickými problémy. Přesto se rozhodla změnit život a splnit si sen – projít pěšky celou Ameriku. Postavila se nemoci, poušti, omrzlinám, medvědům i pumám, které potkávala, když putovala sama divočinou. Pacifická hřebenovka ji tvrdě zkoušela. Naučila ji ale nevzdávat se.... celý text
Přidat komentář
Jsem nadšená. Monika má můj hluboký obdiv. Někdo životem hladce proplouvá,ale někdo s ním občas (nebo pořád) bojuje. Nedokážu si představit tak dlouhou a náročnou cestu a bolest,kterou musela vytrpět. Vlastně asi nemusela,ale chtěla. Zabojovala sama se sebou,dokázala si přiznat pravdu a dospěla k poznání. Obyčejná a krásná holka bez větších zkušeností zvládla to,co dokáže jen pár vyvolených a mimořádně silných lidí. Uměla si ze sebe udělat srandu a její hlášce s výfukem se budu smát hodně dlouho. Děkuji Vám Moniko.
Schválně jsem si vybrala podání PCT z pohledu holky, protože bude úplně jiné - zaměřovat se na holčičí trable, komfort, strachy..než pohled nějakého outdoorového macha s cepíny a ultra hitec výbavou. A taky že jo! I když mě první kapitolka spíše vyděsila, že půjde o labilní neschopnou dívčinu, po vydání se na cestu jsem si ji zamilovala a nemohla přestat číst. Moc se mi líbilo že si na nic nehraje, že před pavoukem utíká na sto metrů, že sebou tahá náušnice a i v divočině řeší důležitost krému proti vráskám. A i když jsem taky městská holka, makeup bych taky táhla sebou, při čtení knihy mám pocit, že to taky zvládnu. Sic jsem západ USA projela jen autem, ale projít alespoň část PCT, mám jako sen - velmi fantasmagorický, někde vzadu v hlavě taky. Klobouk dolů za to, že kus takové cesty ušel někdo bez předchozích zkušeností.
Monika Benešová, Cheryl Strayedová hoc aká žena čo prejde Pacifickú hrebeňovku je mojím vzorom. Na svete neexistujú silnejšie ženy. Od kedy som prečítala ich knihy myslím na ne každý deň a v každej ťažkej chvíli. Keď potrebujem prekonať strach, alebo keby som sa dostala do neriešiteľnej situácie tak viem že sú tu pre mňa hory. Aj ja som v horách našla veľkú oporu. A pre osobnú spoveď autorky má u mňa tá kniha ešte väčší obdiv.
Krásné čtení… alespoň na dálku z křesla domova jsem si užil tuhle drsnou dobrodružnou cestu. Monika má můj obdiv a uznání. Už v průběhu čtení, jak jsem hltal stránku za stránkou, jsem měl chuť sbalit batoh, nazout pohory a vyrazit na nějakou delší túru. Jediné co by se mi na knize víc líbilo je obsáhlejší popis právě procházenou krajinou.
Knihu jsem si moc užila! Při jejím čtení jako bych měla batoh na zádech a ťapala také tou krásnou a divokou přírodou. Tuhle cestu jít je můj sen a já se díky této knize toho snu alespoň nadechla, lehce se ho dotkla a pocítila příjemné mravenčení v nohách. Za měsíc jdu na přednášku autorky o této knize a o její cestě a šíleně se těším!
Čtenářská výzva - kniha s méně než 10 komentáři, stihla jsem to tak tak :-)
Monika je sympaťačka a její příběh je inspirativní i zábavný. Samozřejmě se nedá přít o tom, že Monča spisovatelka není, a tak popisuje vše svým přirozeným jazykem, prostě jak jí huba narostla :) Ale i v tom je osobité kouzlo této knihy a svá důležitá poselství předává čtivě úplně bez problémů.
Před pár měsíci jsem četla rozhovor s touto slečnou o její pouti, který byl velmi zajímavý, takže když jsem se dozvěděla o knize, hned jsem pro ní běžela. Už je to vlastně třetí kniha, co jsem o PCT přečetla, a každá byla úplně jiná. Zde se autorka hodně zaměřila hlavně na to, jak jí trail pomohl zdravotně a psychicky a bylo to opravdu zajímavé čtení. Trošičku mi chyběl podrobnější popis samotné cesty.
Chuť vyrazit taky na cestu, máme u těchto knih asi všichni, že? :) Proto velmi obdivuji všechny, co mají tu kuráž se sbalit a skutečně vyrazit. Velmi inspirující čtení!
Monika mi dodala sílu a odvahu. A věřím, že nejenom mě, ale i stovkám dalších čtenářů. Její příběh je neuvěřitelný - jak z malé rozmazlené holky dokáže dospět v sebevědomou ženu a nejen to. Cesta jí přináší hromadu překážek a vlastního uvědomění. Zjišťuje, že na spoustu věcí stačí sama a nepotřebuje dohled ostatních, zda to dělá správně. A to je to, co jí pomalu otevírá oči a posilňuje ducha. Občas by takovou cestu potřeboval každý - aby pochopil nejen sám sebe, ale i lidi kolem. Děkuji za inspirativní čtení! A jak sama Monika píše to, co ji jeden hiker prozradil ... "každý z nás si neseme batoh svého trápení a svých problémů" ... Teď jdu zapracovat na tom svém. :)
Nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Monika má můj obdiv, dokázala neskutečnou vůlí změnit svůj život. Krok za krokem bojovala se svými fyzickými a psychickými problémy. Nevěřila bych, že to na první pohled tahle netrénovaná, křehká a jak sama píše "rozmazlená" holka dá. Člověk si uvědomí, jak důležitá, ne-li nejdůležitější, je naše vůle. Vůle, pokora, odhodlání a nebe i země se spojily, aby jí pomohly. Zajímavé, čtivé, vtipné, dojemné. Příběh Moniky může některým lidem ukázat, jak je důležité se nevzdávat a hledat svoji cestu.
Není to klasická cestovatelská knížka. Dozvíte se nejen o cele její cestě ale taky duvody proc tohle putovani podstoupila. V knize je Monika velmi upřímná k tomu, jak zdolavala po fyzické a psychické stránce putování a svoje zdravotní problemy i jak řeší celkově svůj život. Což se mi velmi líbilo.
Kniha je psana upřímným a spontálním stylem a velmi se to dobře četlo.
Je to jednoduché, ale čtivé, za dva dny jsem to měla přečtené. Hned bych šla sbalit batoh a vyrazila bych vstříc divočině... :)
Je to moje už několikátá kniha o tomhletom tématu a všechny mě neuvěřitelně baví, tahleta je velmi praktická pro případné následovníky s konkrétními typy - zastávkách a vybavení.