Monarcha Absint
Natálie Kocábová
Novela je (svým způsobem) naléhavou a dosti kontroverzní generační výpovědí, zavede nás do světa dnešních mladých lidí, jimž není cizí žádná z dostupných pozemských slastí: alkohol, sex ani drogy. Nejde však v žádném případě o pouhou reflexi prožitého či prožívaného — autorčina citlivost, všímavost a potřeba hledání (boha, pravdy, smyslu života) dodává textu nezbytný přesah a přináší především poselství o tom, že je třeba jakýmkoli způsobem čelit pocitu marnosti a bezvýchodnosti… Pokud to tedy jde a pokud nás všudypřítomná "nuda" dříve nepohltí.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem ji před x lety a doteď na ni vzpomínám jako na nejhorší knihu, kterou jsem kdy četla (a nedočetla). S prominutím...je to odpad.
Docela slušná schíza. Místy zbytečně mnoho slov, ale pokud se člověk nechá pohltit vykreslovaným světem, musí mu na některých místech dojít, že ta jeho fantaskní absurdnost je mnohdy jen extrémně zveličená absurdnost našeho světa. A nemusí nutně souviset s věkem.
Jako prvotina hodně dobré.
Prozaická prvotina Kocábové může být vnímána jako novodobá verze apokalypsy, surrealistická vize postmoderní společnosti, nebo jako feťácký úlet. Samotné vydání knihy vzbudilo mnoho pečlivě připravovaného vzrušení. Mediální akce byla podpořena údajným nesouhlasem autorčiny rodiny, aby došlo k prodeji knihy, a bulvárními médii, stále sledujícími těhotenství mladé autorky. Té nelze upřít jistý literární talent, resp. schopnost vyjádřit své myšlenky, divoké sny, bujné pubertální představy a noční můry pomocí slov, přesto je její debut nedozrálou a nevyváženou knihou, v níž lze nalézt jak velmi silná a poutavá místa, tak vyloženě prázdná, plytká a nudná. Kdyby Kocábová nebyla dcerou svého otce, kdo ví, jestli by Mladá fronta tak nadšeně tiskla a investovala.
V nějakých šestnácti, kdy jsem knihu četl, bych pochopitelně - stejně jako většina kolegů zde - hodnotil nulovým počtem hvězdiček. Kniha je prvoplánově vulgární, snaží se lacině šokovat a je z ní patrné, že autorka chce mermomocí nálepku kontroverzní autorky.
Nyní, po více než desetiletém odstupu, bych nebyl tak příkrý. Text můžeme vnímat jako autentické post-pubertální vyblití směřující k metafoře moderní společnosti. Možná tehdy udělala Kocábová chybu, že text nerozsekala do menších částí, ty pak do veršů a nevydala to jako dekadentní básnickou sbírku. Takhle by to kritika mohla spolknout i s navijákem.
Přečteno a zklamání. Je cítit, že i k psaní a výpovědi o životě musí spisovatel dozrát. Děti slavných mají svět otevřený, ale....
Jedna z nejhorších a nejzbytečnějších knih...nerozumím tomu, proč se tohle vůbec dostalo ke čtenářům.
Proboha!! Jak někdo může tolik ublížit čtenářům a toto vydat? Čistě ze zvědavosti jsem si půjčila tuhle knihu. Literaturu miluju a žádné knize bych nemohla ublížit. Ale tuhle bych roztrhala a ještě pro jistotu podpálila, aby už ji nemusel nikdo číst. Takhle to dopadá, když protekční spratek v pubertě nabyde dojmu, že je umělec a za každou cenu to hodlá dokázat světu. Nepředstavitelná úchylárna, zvrhlost nad zvrhlost a hnus. Prý surrealistický počin.. Surrealisté se musí v hrobě obracet. Cituji: Dívka mnoha nadání a zájmů – zpěvačka, herečka, básnířka, prozaička, autorka divadelních her… Není toho už trochu moc? Dokázala jsem přečíst 20 stran, nechápu, jak se mi to povedlo.
naprostá idiotina, přečetl jsem s hnusem asi 70 stran...........natalka je zkrátka po starém "rokoko" kocábovi
Tahle kniha opravdu je nepředstavitelný úlet a protože se mi začal silně zvedat žaludek, knihu jsem navždy odložila a zavrhla. Takže ji ani nepřidávám do přečtených, ani nehodnotím. Pokud to ovšem, jak praví komentář, napsala " citlivá a všímavá duše, hledající životní pravdy a vůbec smysl života " tak děkuji osudu, že jsem podle všeho necitlivý a ignorantský tvor, který nehledá vůbec nic a pevně doufám, že to tak i zůstane. Natálii bych osobně vřele doporučila, aby se chytla nějaké pořádné práce a snad ji ty přihlouplé pózy přestanou bavit.
Tahle kniha byla nepředstavitelný úlet, ale líbila se mi. Myslím, že po alternativě její nejlepší počin:)
Autorovy další knížky
2003 | Monarcha Absint |
2010 | Tři maminky a tatínek |
2019 | Nepatrně smutná žena |
2004 | Schola alternativa |
2012 | Jmenuji se Veronika Peková… |
k této knize bych si dovolil napsat jenom jednu větu.... Kocábová je nejhorší česká spisovatelka, kterou jsem se pokoušel číst /tři knihy/
.... ostatně má to mít po kom.....
to se ani nehodí hodnotit, hluboký odpad.......