Moře klidu
Katja Millay
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/167554/more-klidu-167554.jpg
4
882
882
Dva a půl roku. Tolik času uplynulo od té hrozné tragédie. Po ní už nic nebylo jako dřív. I z Nastyi Kashnikové zbyl jen stín holky, kterou byla předtím. Teď je rozhodnuta nechat temnou minulost za sebou a držet si všechny lidi pěkně daleko od těla. Tenhle úmysl jí ale vydrží jen do chvíle, kdy se potká s Joshem Bennettem. Je osamělý stejně jako ona. A neuvěřitelně přitažlivý. Joshův příběh zná kdekdo: všichni lidé, které miloval, zmizeli z jeho života. Teď má sedmnáct roků a zůstal úplně sám. A když je vaše jméno synonymem pro smrt, lidi se s vámi moc nebaví. Až na Nastyu. Ta se naopak Joshe drží jako klíště a postupně se stává součástí každé stránky jeho života. Táhne je to k sobě, jiskří to mezi nimi stále silněji. Ale zároveň se Josh začíná zamýšlet nad tím, jestli se někdy dozví všechna tajemství, která před ním Nastya skrývá. A vlastně ani sám neví, jestli se je dozvědět chce.... celý text
Literatura světová Romány Dívčí romány
Vydáno: 2013 , DominoOriginální název:
The Sea of Tranquility, 2012
více info...
Přidat komentář
Emoce prýští celou knihou.
„Co cítíš, když se na ni podíváš?“ „Radost, strach, frustraci, touhu, kamarádství, vztek, potřebu, zoufalství, lásku, chtíč?“
Na knihu jsem narazila náhodou, nečekala jsem, že mě takto zaujme. Kniha není o velké osudové lásce. Je o druhé šanci, kterou je potřeba vždy využít, o tom nevzdat se a nelitovat sebe sama a hlavně je o potřebě mít blízkého člověka - cítit ho, vnímat ho, mít si s kým povídat, s kým trávit čas... Závěr je nádherný - jedna věta sdělila vše! Knize dávám pět hvězdiček přesto, že prvních cca 60 stran jsem se do knihy nemohla začíst.
"Lidé věří v Boha, protože nevěří sami v sebe. Potřebují něco jiného, na čem mohou být závislí nebo čemu mohou klást za vinu, že jsou v prdeli."
Tuto knihu jsem si velmi oblíbila.. byla nápaditá a nechala čtenáře tápat, co se vlastně stalo a proč je taková jaká je.. tuto knížku doporučuji hlavně těm, kteří jsou romantické duše, nebo mají bujnou fantasii a rádi hádají, co se postavám v životě stalo, že je to takto ovlivnilo..
Ted jsem zrovna přečetla podruhé a opět neuvěřitelný zážitek. Z té knihy jde tolik emocí. Moc krásný příběh.
Toto je Kniha s veľkým K. Zanechá to vo vás všetko pocity aj tie ktoré nechcete a práve preto je tak skvelá!
Tohle bylo krásný. Příběh o dvou zlomených duších, které se pokouší navzájem uzdravit. Jak Josh, tak Emilia to neměli v životě jednoduché a bylo super sledovat, jak se postupně jeden druhému otevírají. Bavilo mě to tajemno okolo, kdy poměrně dlouho trvalo, než Emilia odhalila, co si ji vlastně stalo. Kromě hlavních hrdinů musím ocenit i Drewa, který byl skvělý a byla s ním legrace.
ze začátku jsem knihu furt odkládala a nemohla se začíst, ale jsem ráda, že jsem se ke knize nakonec vrátila :-) snad oba našli klid
Jedna z knížek, ke které se ještě někdy určitě vrátím. Nejedná se o typickou YA romantiku. Je vůberc možné znovu se scelit po neočekávaně krutém nárazu střetu s traumatizující realitou života nebo po tom, kdy člověku osud krok za krokem bere to, na čem záleží? Nemilosrdné, drsné, a přesto se za tím vším skrývá naděje na uzdravení.
Silný příběh, který mě kompletně vtáhnul do děje a nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Líbí se mi, že je příběh psaný z pohledu dvou osob a přišla mi zajímavá myšlenka nechat hlavní hrdinku čtvrtinu knihy komunikovat s okolím pouze mimikou a gesty. Čtenář ví, co se Nastyi honí hlavou, protože jsem v knize pasáže, kde vypravěčem je převážně ona, ale neodehravaji se tam dialogy mezi ní a dalšími osobami. Čekala jsem co bude zlomový moment, který Nastyu přiměje promluvit a s napětím jsem i očekávala, kdy odhalí svá tajemství Joshovi. Trochu mi vadil překlad do češtiny a moc se mi nelíbilo, že autorka udělala hlavní hrdinku (co se týká vzhledu) šlapku, ale budiž. Velmi jsem si oblíbila postavy Joshe a Drewa. Celkem mě mrzí, že autorka nenapsala něco dalšího, protože bych si to určitě přečetla.
Definitivně příběh, který vybočuje z klasických romantik. Asi do 45 stránky jsem měla chuť to snad poprvé vzdát... Ale pak jsem vzala knihu do ruky s novým nadšením a prokousala se až na konec. Pro mě zajímavé postřehy o tom, jak lidé postižení takovými tragickými událostmi vnímají postoje okolí - ztotožňuji se s pohledem, že by stačilo, aby lidé ke mě byli prostě jen "normální". Rovněž vyústění důvodů napadení Emily jsou pro mě představitelné a jsem vždy přesvědčena, že se věci odehrávají tak, jak mají, protože každý z nás si v určitém okamžiku prostě potřebuje něco odžít. Takže tak... :-)
Není to klasický román, je depresivní, je agresivní a dost dobrý :D
Ten kdo má citlivou duši, je možné, že budete mít noční můry. Kdo jste zkažený, izolovaný jednorožec co při klasických sladkých románech zvrací duhu jako já, vřele doporučuji.
Hlavni postavy nelze nemít rád. Jsou hezky popsané a kniha Vás vtáhne do děje.
Má krásný konec a ráda si ji přečtu po druhé. :)
Velice silná kniha o dvou mladých lidech, kteří ve svém věku zažili mnohem víc smutku a hrůz než někdo zažije za celý život. Líbil se mi vývoj jejich vztahu.
Drew byl takový zlehčující prvek, který knihu trošku nadlehčoval, aby nebyla až tak depresivní. Úplně poslední věta mě přesvědčila, že si zaslouží plný počet.
Neuvěřitelně silný příběh. Moc se mi to líbilo. Škoda jen, že autorka nenapsala více knížek. Nebo, že nebyly vydány v češtině.
Kniha se dobře četla, byla i napínavá, byla jsem zvědavá, co se Nastye stalo, proč je taková jaká je, proč nemluví. Líbilo se mi, že se střídaly pohledy Joshe Bennetta a Nastyi Kashnikovové. V knize vlastně nebyla postava, která by mi vadila. Drew Leighton byl sice trochu zvláštní, ale i toho jsem si oblíbila. Líbila se mi myšlenka konání nedělních večeří u Leightonových a chtěla bych vidět některé Clayovy kresby. Josh byl prototyp dokonalého kluka s tragickou minulostí, nešlo si jej neoblíbit už od prvních stránek.
Líbil se mi i závěr knihy, který byl uvěřitelný, doporučuji k přečtení.
Strašně nudná knížka, která se nedala dočíst. Nastya mi byla od začátku nesympatická a protivná, kniha neměla šťávu. Když jsem ji v rychlosti prolistovala, nenašla jsem nic, co by mě zaujalo. Už nikdy víc.
Je mi to líto, ale fakt mě to vůbec nebavilo. Navíc mi to celý přišlo strašně depresivní. Dočetla jsem to večer před spaním a celou noc se mi zdály noční můry.
Poslední stránky dokázaly celkově přehodnotit můj názor na Nastyu. Zpočátku se mi moc líbilo to tajemno kolem její postavy. Ale čím více vyplouvala na povrch pravda, tím mi byla méně sympatičtější. V několika okamžicích jsem ji i nesnášela, jelikož svým chováním ubližovala nejsem sobě, ale především lidem okolo. Neměla jsem pochopení pro její činy. Až teprve, když v televizi byla zpráva o události, která se stala v roce 2009, mi naplno došlo, že Nastya zažila vážně peklo. Doposud jsem si totiž říkala, že se jí sice stalo něco hrozného, ovšem stávají se i horší. Až hlasatelka, která pronášela ta děsivá slova, mi otevřela oči. Teď se stydím sama za sebe. Nemám právo posuzovat, co a jak na koho zanechá následky. Ale nebyla to jen ta zpráva v televizi. Poslední stránky ve mně zanechaly hlubokou stopu.
Joshe jsem si oblíbila hned. Je to prostě takový ten klišé hrdina, ale na mě to vždy účinkuje. V knize mě zaujaly některé momenty. I když jsem si několikrát během čtení pomyslela, že vůbec nechápu to vysoké hodnocení, je kniha psaná stylem, který mi vyhovoval.
*Vzal mi právo na volbu. Vzal mi možnost se rozhodnout.* Nastya.
Moře klidu
Moc pěkná a silná kniha. Občas zdlouhavá, ale určitě za to stála.