Nové komentáře u knih Katja Millay
Moře klidu
„Jedna hvězdička, a to jen za často velice úderné konce kapitol, které byly jak bouchnutí kladivem ve ztichlé místnosti, za Drewa a za poslední větu. Ale jinak nemohu říct, že bych si čtení nějak zvlášť užívala. V zásadě i ta poslední věta mi teď zpětně přijde dost hořká vzhledem k tomu, jak se Nastya chovala a jak popírala vše pěkné a nechtěla si takřka nic pozitivního dovolit prožít. Jak moc situací bylo přitažených za vlasy. V zásadě vše nosné — Nastya nemluví, ale stejně si takřka hned získává přátele, kterým nevadí, že od ní dost dlouho skoro nedostávají zpětnou vazbu. A to, jak jsou všichni v knize talentovaní a nádherní?
Ale jinak se patrně autorce mistrně povedlo přetvořit postavy do toho, jak se cítila Nastya a jak ji viděli blízcí. Do mrtvol. Táhlo se to, bylo to jak sledovat děj za poškrábaným, špinavým a ztmaveným oknem. Taková atmosféra na mě dýchala. I když došlo k emocím, jako by tam nebyly... Možná mi paradoxně nejvíc hmatatelný přišel Drew. Ale jinak, asi ve snaze vytvořit co nejvíc zlomené a ztracené lidi, se ztratila jejich lidskost, přístupnost. Celý jejich obraz. Jako by byli úplně mrtví. Nesoucítila jsem s nimi, což se mi v knihách neděje. Připomínalo mi to ne moc bublající gejzír, který bohužel i přes mé čekání nevytryskl. Koukat na něj znovu neplánuji, ačkoli nepopírám, že pocity, které z knihy mám, byly zamýšlené. Nastya, a nejen ta, je mrtvá.
A Drew? Stal se opomněným, celý děj pomáhal tvořit a držet zuby nehty pohromadě jako nosný sloup. A v závěru nevíme nic o tom, jak to s ním bylo dál. Jen náznak, ze kterého si můžeme domýšlet. Možná bych uvítala kapitoly i z jeho pohledu a změnilo by to můj náhled na knihu. Ale s tím, jak to je, nemohu hodnotit jinak a jsem zklamaná.“... celý text
— Sariklen
Moře klidu
„Krásný a dojemný příběh o dvou zraněných mladých lidech a druhých šancích. Kniha nese hezké poselství, že uzdravit se musí každý sám, že zlomeného člověka nikdo zázračně neslepí. Ale když se uzdravit chce, tak pomoc může přijít odkudkoliv a může mít mnoho podob.
I přes vážné téma je v knize spousta humoru, který je místy černý jak bota, ale do vyprávění perfektně sedí. Knížku můžu rozhodně doporučit.“... celý text
— Anor505
Moře klidu
„(pozor spoilery) Young Adult příběh o dívce, která nemluví a neví, co se sebou. Zpočátku se mi postupné odhalování pravdy a postupné získávání přátel hlavní hrdinky líbilo. Čekala jsem silný příběh o silné dívce, která se nakonec dokáže poprat s tím, co se hrozného se jí stalo. Bohužel jsem se ale dočkala nepochopitelných zrad a ublížení. Ano, hlavní dva hrdinové si akorát ubližovali, nedokázali vyhledat pomoc, nedokázali si pomoct navzájem. Mám z celé knihy akorát depresivní náladu, nevím, jestli mi její přečtení vůbec něco dalo.“... celý text
— jitka_dankova
Moře klidu
„Nastya a její příběh je jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy četla. Několikrát. Bolavý Josh, který si myslí, že ho Bůh nenávidí a zlomená Nastya.“
— michaela5515
Moře klidu
„Kniha měla pomalý začátek. Tím pádem mi trvalo se začíst. Potom to už šlo samo a stránky mi utíkaly před očima. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila a dokázala jsem se do nich vcítit. Líbilo se mi, jak se pomalinku poznávali a tím rostla i důvěra mezi nimi. Konec se mi líbil. Byl lehce idealistický, ale spisovatelka ho špetičku okořenila napětím. Doporučuji k přečtení!“... celý text
— kyticka152
Katja Millay knihy
| 2013 |
 Moře klidu |
Štítky z knih
láska smrt pro ženy střední školy vztahy smutek milostné vztahy pro dospívající mládež (young adult)
Millay je 42x v oblíbených.