Anor505
komentáře u knih
Já jsem smrt
Chris Carter
Dostala jsem chuť na detektivní thriller a v tomhle žánru je Chris Carter většinou sázka na jistotu. Jen tentokrát už mi toho násilí přišlo trochu moc a kapitoly s mučením obětí jsem prostě přeskakovala, ono to pro děj nebylo nijak zásadní. Odhalení vraha spolu s vysvětlením bylo docela uspokojivé, ale z pantoflí mě to nevystřelilo. Předchozí díly se mi líbily víc. A taky mě zamrzelo to hrozné množství chyb v textu, určitě by to chtělo víc péče od korektury.
Vždycky není navěky
J.C. Cervantes (p)
Tohle byl opravdu krásný a něžný příběh, i když byl docela smutný. Autorka neuvěřitelně citlivě popsala, jak se Ruby (a nejen ona) vyrovnává se ztrátou lásky i nejlepšího přítele.
V knížce je spousta hezkých myšlenek a dojemných míst. Po hodně dlouhé době jsem si u knížky pobrečela, ale zároveň na mě ze stránek dýchal zvláštní klid.
Zlaté enklávy
Naomi Novik
Třetí díl začal přesně tam, kde skončil druhý a byla to zase paráda.
S El jsme si prošli otřesem z dramatického návratu ze Scholomancie, ale na dlouhé truchlení nebyl čas. Události se daly do pohybu a El se musela vydat na pomoc enklávám, kterými pohrdala.
Procestovali jsme téměř celý svět, navštívili skoro všechny velké enklávy a dozvěděli jsme se víc o světě mimo zdi školy. A bylo to skvělé, autorka to měla krásně promyšlené. Knížka mě chytila a nepustila, i když příběh nebyl ani moc akční, tak jsem chtěla vědět víc, chtěla jsem tomu přijít na kloub a opravdu jsem dostala odpověď na všechny svoje otázky. I konec byl promyšlený a dotažený.
Jedinou věc jsem nepochopila a to ty dvě epizodky s Liesel, to bylo z mého pohledu úplně zbytečné. I tak byla Scholomancie po dlouhé době série, kde mě mrzí, že je dokončená a už není další pokračování. Určitě se podívám i po dalších knihách od autorky.
Poslední absolvent
Naomi Novik
Uf, druhý díl se mi hodnotí těžko. Ubylo vtipu a smrtícího sarkasmu, přibylo vnitřních monologů hlavní hrdinky a šílená délka odstavců zůstala stejná.
Na druhou stranu se mi zase líbila škola, jak si nenápadně studentíky připravovala a dostávala je kam potřebovala, tak aby nepojali podezření a mě si povodila za nos taky. Dlouho jsem ale druhý díl chtěla hodnotit za 3 hvězdy, protože to místy bylo opravdu zdlouhavé, ale ten konec to vytáhl na 4.
Smrtící vzdělání
Naomi Novik
Tak tohle se povedlo, možná je to tím dušičkovým obdobím, ale knížku jsem si vážně užila. Líbilo se mi fungování magie i nastínění světa za zdmi školy. A škola, která studenty učí sama podle jejich možností a schopností, to byla pecka. Nesplníš úkol, no tak tě ten úkol sežere, kde je problém? Tomu říkám motivace. =)
Možná byla El na můj vkus ze začátku až moc negativní, ale zlepšilo se to a pak už jsem se jen bavila. Neměla to jednoduché, když si chtěla posvítit v pokoji a škola jí poslala kouzlo na vyvolání 12ti ohnivých elementálů.
Jediné, co mi vadilo, tak ty šíleně dlouhé odstavce. Místy to pak bylo trochu nepřehledné a na konci to neprospělo napětí, když šlo do tuhého. I tak knihu hodnotím na 4,5 hvězdičky a jdu hned na druhý díl.
Kudy ke hvězdám
Jenn Bennett
Já vím, že už dávno nejsem cílovka, ale nechala jsem se nalákat anotací, která vypadala moc dobře - romantika od přátelství k lásce, hvězdičky, lesy, kempování, to všechno já můžu. Jenže ona ta anotace v podstatě shrnuje skoro celý děj. A když jsem na TEN zvrat z anotace čekala do poloviny knihy, tak jsem se docela trápila a nebavilo mě to, druhá půlka už pak byla naštěstí lepší. A taky už se mi dlouho nestalo, aby mi byla většina postav takhle nesympatická, u některých to tak mělo být, ale nějak mi neseděla ani Zorie. Dávám 3 průměrné hvězdičky a do dalších knih od auorky se asi pouštět nebudu.
Vládce hvězdné oblohy
Laura Thalassa
Obecně nejsem velký fanoušek doplňkových knih k sériím, ale tohle docela šlo. Zejména první polovina knihy byla fajn, dozvěděli jsme se víc o Desově mládí, o jeho nástupu na trůn a o pátrání po spřízněné duši. Druhá polovina ale už nic převratného nepřinesla. Celkově to bylo takové milé ohlédnutí za sérií, knížečka byla krátká, kapitoly taky, přečteno za odpoledne.
Temná harmonie
Laura Thalassa
Nestává se mi často, že bych poslední díl série hodnotila jako nejslabší, ale tady bohužel musím souhlasit s Thalin.
Konec druhého dílu měl skvěle našlápnuto ke strhujícímu finále, ale nějak to vyšumělo do ztracena. Místo toho jsme dostali třista stran romantiky, erotiky, vyrýsovaných svalů a zářící kůže, až mě to začalo nudit. Des i Callie už mi místy lezli na nervy a linka s Temper mi taky moc neseděla.
Posledních sto stran to trochu zachránilo a finále mělo hlavu a patu. Ale přiznám se, že jsem už byla docela otrávená a knihu dočítala s pocitem, už abych to měla za sebou. Přitom předchozí díly se mi moc líbily a příběh měl parádní potenciál.
Neznámý žalm
Laura Thalassa
Druhý díl byl ještě lepší než první. Začátek byl pozvolnější, víc jsme se seznámili s Říší noci, s uspořádáním Jinosvěta i s vílí povahou. Druhá polovina knihy, to už byla jízda, od které jsem se nedokázala odtrhnout. Vývoj postav se mi taky moc líbil a všechno do sebe postupně hezky zapadalo.
Jediné, co bych vytkla, tak tu spoilerovou báseň (či proroctví) hned na začátku. Kdo má trochu načteno, tak si domyslí dost na to, aby přišel o aha! moment, když autorka vyloží karty.
Rapsodie
Laura Thalassa
První díl ze série Handlíř mě mile překvapil. Vůbec to nebylo špatné, i když šlo o romantickou fantasy s klasickými tanečky má mě rád/nemá mě rád a s pěknou řádkou klišé, které k tomu už asi patří. Des byl asi to největší klišé ze všech, ale četlo se to hezky. =) No a Callie mi byla vážně sympatická, byla správně přidrzlá a svá a často jsem se u jejích průpovídek dobře bavila. Příběh se odehrával ve dvou časových rovinách, které se hezky doplňovaly. Knížka se četla úplně sama, jen většina těch opravdu zajímavých věcí se semlela až na konci. Takže jdu na druhý díl.
Sedm manželů Evelyn Hugo
Taylor Jenkins Reid
Občas mám chuť vystoupit ze své komfortní zóny a sáhnu po žánru, který obvykle nečtu. Bohužel to tentokrát byl krok vedle. Kniha není špatná, autorka si dala záležet, aby působila reálně, ale mně vůbec nesedla. Život Evelyn mi byl úplně ukradený, knížka se mi zdála nekonečná a táhla se jak týden před výplatou. Nerada odkládám knihy nedočtené, tak jsem zatla zuby a dočetla to. Nechci dávat nízké hodnocení, kvůli své špatné volbě, takže 3 hvězdičky.
Kouzlo všité do šatů
Barbara Davis
No, tak tohle bylo překvápko. Knížku jsem si půjčila v knihovně, protože jsem měla chuť na romantiku s trochou magie a obálka i anotace vypadala slibně. Jenže uvnitř se schovával doják pro babičky - to nemyslím nijak zle, ale hlavní hrdince je kolem šedesátky.
Začátek byl pomalejší, zhruba od strany 180 jsem věděla, jak příběh skončí a té magie tam nakonec taky moc nebylo. Ale uznávám, že na tenhle typ literatury to bylo milé, čtivé, dojemné a nic mě nenutilo protáčet oči v sloup =). A jako bonus jsem si nečekaně splnila i bod do čtenářské výzvy, protože část příběhu Soline se odehrává v okupované Paříži za 2. světové války.
Vinice ve Francii
Julie Caplin
Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že Francie autorce nějak nejde. Cukrárna v Paříži je můj nejméně oblíbený díl a Vinice ve Francii jí šlape na paty. Příběh tak nějak plyne, stránky ubíhají a nic moc se neděje. Úklid velkého sídla, vaření a přípravy na velkou událost, to už tu bylo ve Skotsku. Doufala jsem, že se třeba něco dozvíme o výrobě šampaňského, ale nene. Navíc jak píše martini.ce, v textu byly faktické chyby a nebylo jich málo. Vadilo mi toho mnohem víc, ale nechci tady spoilerovat. Vím, že Julie Caplin to umí rozhodně i lépe, proto tentokrát jen 3 hvězdičky - romantika, co neurazí, nenadchne.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Díky ČV jsem se ke knize dostala znovu po letech. Nestává se mi často, abych si tak dlouho pamatovala děj knihy, ale Růže pro Algernon k těm několika výjimečným rozhodně patří. Je to smutné čtení a forma deníkového zápisu, to jen umocňuje.
Alespoň prozatím
Amélie Salingerová
Tak tohle byla paráda! Sice už mi dávno není -náct, ale možná právě proto bych tuhle knížku dala do povinné četby. Jasně, například Válka s mloky je určitě důležité čtivo, ale myslím, že tohle by mělo větší dopad na mládež v tom nejlepším smyslu, minimálně by to čtenáře bavilo.
Jsem nadšená jak autorka klade důraz na komunikaci ve vztazích (nejen romantických). Miluju Marininu maminku a její přístup k dospívání dcery, jejich rozhovory a následnou důvěru. Pandemie tu tvoří kulisy krásné první lásky, které nemám co vytknout. Z příběhu jsem nadšená.
Knížka jako taková je vymazlená, ořízka je krásná a proto nechápu ten titěrný font, kterým je kniha napsaná. Ale to nic neubírá ze zasloužených 5 hvězdiček.
Z popela
Aly Martinez
Musím říct, že autorka se toho nebála a Easonovi i Bree pěkně naložila. Zejména na začátku knihy to byla pěkně divoká jízda. Líbilo se mi, jak se postavy vyrovnávaly s traumatem, ale zároveň se v tom nikdo moc nepitval a příběh jel plynule dál.
V polovině knihy se vše uklidnilo, možná až moc, místy jsem se trochu nudila a čekala, co ještě přijde. A ono přišlo, přesně podle očekávání. Ale knížka se mi i tak líbila, postavy byly sympatické, příběh hezky odsýpal, pěkné 4 hvězdičky.
Miláčkové z metra
Kate Spencer
Tohle byla milá romantika se sympatickými hlavními hrdiny. Člověk od začátku ví, jak to dopadne, hlavní zvraty taky tak nějak tuší. Ale vlastně to ničemu nevadí, protože to od romantické knížky všichni chceme, ne?
Nelži, andílku!
Lenka Hnátová
Hodnocení téhle knížky je pro mě trochu oříšek. Začátek se tváří jako klasická romantika/erotika, ale chyběla tomu šťáva a do čtení jsem se musela nutit. Následně přišla změna a z příběhu se stalo něco jako rodinné/psychologické drama? Hmm, to bylo zajímavé, bohužel taky předvídatelné a překvapení na závěr už se tím pádem nekonalo.
Hlavně ze začátku bylo psaní takové kostrbaté, ale časem jsem si asi zvykla. Co mě iritovalo mnohem víc, tak to hysterické množství vykřičníků a vnitřní monology hlavního hrdiny. Uf…
O trapných situacích, stupidních dialozích a fackování ani nemluvím.
S hodnocením se zmítám někde mezi 2 a 3 hvězdičkami - první polovina za 2, druhá to vytáhla na 3 s odřenýma ušima.
Kosti Mraza
Alžběta Bílková
Začátek knížky byl parádní, úplně na mě dýchla atmosféra, jako bych se vrátila do světa ze série Trilogie zimní noci, která se mi moc líbila. Prostředek byl slabší, putování zmrzlou divočinou a hledání sebe sama bylo trochu dlouhé. O to překvapivější pro mě byl konec, tohle jsem vážně nečekala, i oko mi zvlhlo.
Slovatepectví bylo krásně originální a líbila se mi myšlenka, co můžou způsobit neuvážená slova.
Po dočtení mi ale vrtají v hlavě některé nedořešené věci, taky bych chtěla znát celý Belekův příběh, Yalky i Lady.
Nemůžu se zbavit dojmu, že knížka měla obrovský potenciál, který bohužel nevyužila na 100%, ale i tak jsem si ji užila. Určitě se podívám po dalších knihách od autorky.
Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
Sangu Mandanna
Čarodějky, neposedná magie, špetka romantiky a nějaké to tajemství, to funguje skoro vždycky. Tady byly navíc tři malé čarodějné cácorky a trochu netradiční, lehce šílená rodinka, díky kterým jsem se u čtení docela bavila. Celkově to byla miloučká knížka, na léto jak dělaná, i když místy byl příběh tak sluníčkový, že mi tam chyběl už jen jednorožec, který prdí duhu.
