Anor505
komentáře u knih
Dotek jako led
Jennifer L. Armentrout
Oukej, tak na tohle už jsem vážně stará. Začátek byl jako vystřižený ze Stmívání a milostné trojúhelníky bohužel nejsou moje oblíbená zápletka. Čtivé to bylo, to ano, ale nic mě výrazněji nepřekvapilo… Layla se chovala jako trubka, klaďas Zayne mi nějak neseděl a vtipného Rotha bylo pomálu. Celkově mám z druhého dílu vycpávkový pocit, snad bude třetí díl lepší.
Polibek bez duše
Jennifer L. Armentrout
Než jsem se do knížky pustila, tak jsem měla trochu obavy - peklo, nebe, démoni, andělé a modlení, to většinou není nic pro mě. Ze začátku jsem si opravdu říkala, že jsem na tohle asi už moc stará. Ale jak se příběh rozvíjel, tak to bylo čím dál napínavější a děj mě vtáhl. Místy jsem se i zasmála, takže dávám tak 3,5 hvězdičky a jdu se podívat na druhý díl.
Dům roztříštěných snů
Irena Moravcová
Atmosféra 1. rebubliky parádní, postavy sympatické, vývoj romantické linky nečekaný, detektivní zápletka chytrá a záporák záporný. Já jsem hrozně mile překvapená, bylo to originální, milé i napínavé. Po dočtení knížky se tu culím a nějak nemám co vytknout. =)
Útěk na venkov
Julie Caplin
Měla jsem chuť na milou, vtipnou, nenáročnou romanťárnu a přesně to jsem dostala. Knížku jsem přečetla za dvě odpoledne, pobavila se a krásně se odreagovala.
Kamenné nebe
Nora K. Jemisin
Celá série je opravdu zajímavá a hodně jiná, než bych od žánru fantasy čekala. Poslední díl se nese v podobném duchu jako druhý díl, dál vypráví příběh Essun a Nassun, navíc kontext doplňují kapitoly z dávné minulosti, které knize dodávají ekologický podtext. Série je hodně ženská, často se zde řeší téma mateřství a rodinných vztahů, často pokřivených okolnostmi a snahou přežít. Trochu mě mrzelo, že se z knih pomalu vytrácí ta ironie a nadhled prvního dílu. Navíc jsem se do knih nedokázala úplně ponořit a prožít příběh s Essun. Proto dávám i poslednímu dílu 4 hvězdičky, nebylo to špatné, ale něco tomu chybělo.
Brána z obelisků
N. K. Jemisin (p)
No, je to čím dál zajímavější. Způsob vyprávění se trochu změnil, teď je lineární a sleduje osudy Essun a Nassun, matky a dcery. Začátek je pozvolný, ale příběh nabere na obrátkách a konec byl parádní. Hodně věcí se vysvětlilo, ale je tu spousta dalších záhad, které si autorka nechala do posledního dílu. Jsem ráda, že mám doma celou sérii a můžu plynule pokračovat ve čtení.
Ještě musím zmínit, že jsem byla zvědavá na slibované fantasy se sci-fi prvky, konečně jsem se dočkala a ono to opravdu funguje, klobouk dolů.
Páté roční období
N. K. Jemisin (p)
Zajímavá, to za mě knihu asi vystihuje nejlépe. Líbil se mi lehce ironický styl vyprávění a musím ocenit skvěle propracovaný svět, který měl svou historii, dynamiku i pravidla. Dějové linky byly krásně přehledné, takže mi ani nevadilo více vypravěčů a to je co říct. Překvapilo mě, jak byly postavy normální, i když dokázaly pohnout horou nebo roztrhnout svět, tak jejich motivace i činy byly naprosto lidské a uvěřitelné.
Bohužel mě příběh nedokázal strhnout, neměla jsem problém dvě kapitoly před koncem knihu zaklapnout a jít spát, proto nedám plný počet hvězdiček. Do dalších dílů se ale určitě pustím, jsem zvědavá jak se to bude dál vyvíjet.
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Upřímně, kdyby nebylo ČV, tak bych se do téhle knížečky určitě nepustila. Bohumil Hrabal, jeho jazyk i téma příběhu jsou několik světelných let daleko od mé komfortní zóny.
Bezprostředně po dočtení jsem z toho byla hodně rozpačitá, teď když jsem to trochu strávila, tak musím uznat, že tohle dílko mělo určitou poetiku. A myšlenky, které autor naťuknul, mě nutí o knize přemýšlet i druhý den. Proto knihu hodnotím pěknými třemi hvězdičkami, ale chápu nižší i vyšší hodnocení ostatních čtenářů.
Syn času
Deborah Harkness
Už je to nějaký pátek, co jsem četla původní trilogii, takže mi chvíli trvalo než jsem se zorientovala. Jenomže ani pak mě čtení nechytilo a nebavilo a kdybych tenhle doplňkový díl vynechala, tak bych o nic nepřišla.
Kniha obsahuje v podstatě tři samostatné příběhy, mezi kterými čtenář přeskakuje tam a zpátky, z minulosti do současnosti a tak pořád dokola. Bohužel ani v jedné dějové lince se nic moc neděje a přeskakování v čase tomu taky nepomáhá.
Možná kdyby ty tři příběhy autorka napsala jako samostatné povídky, tak by to bylo lepší.
Srdcem proti zdi
Mariana Zapata
Knihy Mariany Zapaty pro mě asi nebudou to pravé ořechové. Já vím, že autorka píše slow burn romantiku, ale tohle bylo na můj vkus až to much slow.
První čtvrtinu knihy bych klidně vynechala a nic moc by se nestalo. A kdyby Vanessa neopakovala každou druhou větu třikrát, tak by se kniha dostala i na příjemnou délku. Takhle jsem jen nabyla dojmu, že by si hlavní hrdinka měla nechat vyšetřit štítnou žlázu, její zběsilé monology mě často ubíjely.
Když už se příběh rozběhl, tak to bylo docela fajn… jenže pak přišla poslední kapitola před epilogem, eh. Erotika v knihách mi nevadí, ale tohle bylo divné, nacpané na poslední chvíli na sílu, vůbec to tam být nemuselo a ty výrazy, prostě ne.
Nezkrotná magie
Allison Saft
Tohle byla docela příjemná, něžná, pomalá romantika, která mě mile překvapila. Vyprávění opravdu nikam nespěchá, vztah Margaret a Wese se vyvíjí pomalu a přirozeně od počáteční nedůvěry k přátelství a možná i k něčemu víc. Oba hrdinové jsou sympatičtí, mají své silné i slabší stránky, historii, rodinu a proto působí docela reálně. Atmosféra blížící se zimy a lovecké sezóny je taky vykreslená moc hezky.
Autorka otevírá i několik vážnějších témat jako je například rasová či náboženská nesnášenlivost a komplikované rodinné vztahy.
Bohužel mě zpočátku mátl popis prostředí. Docela dlouho mi trvalo, než jsem si ujasnila, jak vlastně vypadá tenhle fantasy svět. Nakonec jsem si ho představovala zhruba jako začátek 20. století, které bylo vylepšené o alchymii. Proto mi přijde poněkud zavádějící název knížky, moc magie jsem v tomhle světě opravdu nenašla. I tak dávám knize pěkné 4 hvězdičky, protože příběh byl krásně komplexní.
Poslední song
Nicole Böhm
Měla jsem chuť na nějaký současný, romantický, milý příběh, který se točí kolem hudby. V podstatě jsem dostala všechno, co jsem chtěla, ale knize uškodila její délka. Bylo tam příliš mnoho vaty a hluchých míst, kde se nic nedělo, příliš mnoho sebelítosti u Riley i Juliana. Místy jsem se docela nudila a navíc mezi hrdiny nějak nefungovala chemie. Oba byli milí, sympatičtí, ale nedokázala jsem se do jejich příběhu vžít a celou dobu jsem měla pocit, že koukám jen přes okno.
Celkově bych knihu zhodnotila jako neurazí, nenadchne, takový průměr.
Brána pekel
Leigh Bardugo
Nevím, proč jsem si myslela, že tahle série má jen dva díly. Prvně jsem byla trochu naštvaná, že mám rozečtenou další sérii. Ale po dočtení Brány pekel jsem ráda, že bude i třetí díl, že se do strašidelného kampusu Yale ještě jednou vrátím.
I druhý díl se nesl v duchu mysteriózní detektivky, jen duchařinu nahradila démonologie. =) Tempo vyprávění je pořád pomalejší, ale už ne tak pomalé jako v Devátém spolku. Líbil se mi vývoj postav a jak věci naznačené v prvním dílu hezky začaly zapadat na místo.
Teď jsem zvědavá, jak série skončí. Zaujal mě nový Prétor, ten má něco za lubem. No a samozřejmě Alex a Darlington, jsem napjatá jak kšandy, co s nimi má autorka v plánu. A co si budem, Dawesová, Mercy a trumbera Tripp mají taky potenciál. =)
Až vyjde třetí díl, tak si mám v plánu celou sérii přečíst znovu, aby mi nic neuteklo, protože všechny podrobnosti si určitě pamatovat nebudu.
Devátý spolek
Leigh Bardugo
Devátý spolek mě příjemně překvapil - nečekala jsem takhle temnou mysteriózní detektivku s nebezpečnou magií a duchařinou. Vyprávění bylo sice pomalejší, ale zase tím dostalo prostředí i postavy hloubku a to já mám ráda.
Hned v prvních kapitolách byl čtenář hozený do děje a musel plavat, i to mám radši než zdlouhavé úvody a seznamování s postavami. Jen mě ze začátku trošku štvalo, jak okatě autorka zadržovala některé informace.
Nevím, jestli si kniha zaslouží plný počet hvězdiček, ale mně prostě sedla. Žánr dark academia je pro mně nový a neokoukaný, některé zvraty byly opravdu nečekané a hlavní hrdinka byla netradiční. Jsem docela zvědavá na druhý díl.
Děti nade vše
Delphine de Vigan
Tohle byla velmi zajímavá kniha, kde autorka otevřela důležité téma dětí na internetu a jaký dopad to může mít na jejich životy. Chtěla jsem si ji přečíst už dlouho, ale dostala jsem se k ní až teď díky čtenářské výzvě.
Příběh byl rozdělený do tří částí, v první jsme se seznámili s hlavními postavami a jejich historií. Zpočátku to bylo nezáživné a matoucí, ale bylo to důležité pro pochopení dalších souvislostí. Samotné pátrání po malé Kimmy mě vtáhlo do děje a asi jako všichni jsem si říkala, že tohle snad není možné. Bohužel pak konec knihy nějak vyšuměl do ztracena a musela jsem se nutit, abych to vůbec dočetla.
I tak si myslím, že je kniha důležitá a měl by si jí přečíst každý rodič.
Božská hra
Danny Tobey
Knihu jsem si náhodou vytáhla z police v knihovně a anotace mě tak zaujala, že jsem si řekla, proč to nezkusit. A dobře jsem udělala.
Příběh se točí kolem umělé inteligence, která si myslí, že je Bůh… a že není milující ani milosrdný, to asi nemusím zdůrazňovat. Autor si vybral i perfektní hlavní postavy - skupinu chytrých teenagerů, kteří jsou od přírody zvědaví a k počítačům mají blízko, ale zároveň jsou zranitelní. Postavy nejsou černobílé, mají své kladné stránky i problémy, které jsou naprosto uvěřitelné. A když jim Bůh slíbí, že jim za drobné protislužby a úkoly splní všechna přání, tak se rozjíždí řetězec událostí, které připomínají spíš peklo.
Téma bylo zpracované velmi dobře, že mě místy opravdu mrazilo. Knížka se četla rychle díky krátkým kapitolám, bylo to napínavé a neuvěřitelně uvěřitelné.
Proto mě trochu zklamal konec, asi vím, jak to autor myslel, ale přišlo mi to jaksi překombinované. I tak dávám pěkné 4 hvězdičky.
Pražský (k)rok
David Černý
Knížka obsahuje krásné fotky, milé povídání a parádní tipy na výlety. I když jsem v Praze už ledacos prolezla, tak jsem tady stejně našla pár nápadů kam se ještě podívat.
Lekce chemie
Bonnie Garmus
Tuhle knihu jsem měla v hledáčku dlouho, ale trošku jsem se bála, že mě zklame. První kapitola vypadala hodně slibně, jenže potom jsem se asi sto stran trochu trápila, ale pak příběh nabral druhý dech a já jsem si čtení začala konečně užívat.
Už dlouho se mi nestalo, že bych se takhle sžila s hlavní hrdinkou. Elizabeth byla svéráz, ale taky měla pevně dané morální hodnoty a velikou odvahu. V knize je hlavním tématem rovnost pohlaví - nejen ve vědě, ale i ve společnosti. A i když je děj zasazený do šedesátých let, tak některé problémy byly až nepříjemně současné. Vážných témat kniha otevírá víc, ale zároveň je odlehčuje inteligentní humor s trochou nadsázky.
Ve výsledku jsem velmi spokojená a knížku můžu doporučit.
Trůnu předurčená
Hannah Whitten
Kniha Vlku zaslíbená se mi moc líbila a měla naprosto skvělou atmosféru, tak jsem byla na příběh druhé sestry docela zvědavá. Nebylo to špatné čtení, ale kvalit prvního dílu to nedosáhlo.
Říše stínů měla být asi temná a děsivá, ale někde se to zadrhlo a ve výsledku byla spíš nudná. Romantickou linku mohla autorka klidně víc rozvinout. A neustálé opakování, že je vše šedé, všude jsou kosti a všichni mají jizvy, mi trošičku lezlo na nervy.
Za to linka Redy a jejích přátel byla docela fajn, i když se opakoval motiv z prvního dílu - záchrana někoho, kdo nechce být zachráněný.
V závěru knihy se mi líbilo, jak to autorka vymyslela, hezky to do sebe zapadlo.
Zahrada slibů a lží
Paula Brackston
No, asi můžu klidně zopakovat, co jsem psala u Tajemství čokoládovny. Knížka byla vzhledem k obsahu opravdu dlouhá, navíc mě ubíjely šíleně dlouhé odstavce a slibovaná romantika se opět nedostavila. Hlavní hrdinka, to je kapitola sama pro sebe. Její plány a lsti mi hodně připomínaly bojové hry dětí v mateřské škole, to jako vážně? Abych nebyla nespravedlivá, tak začátek knihy a poslední dvě kapitoly mě docela bavily. A celá série má opravdu krásné obálky, za ty dávám hvězdičku k dobru.