Anor505 komentáře u knih
Nečekala jsem mnoho, ale tohle bylo nemastné, neslané a ještě ke všemu kostrbatě napsané. Alespoň knížka nebyla dlouhá a bod do čtenářské výzvy je splněný.
Knížka byla rozhodně jiná než všechny předchozí. První polovina se mi líbila moc a svým způsobem mi připomínala Mlčení jehňátek, jak už někdo přede mnou zmiňoval. Jenže ve druhé polovině pro mě příběh začal ztrácet dech, i když autor hodně tlačil na pilu a Roberta ani trochu nešetřil. Většinu zvratů na konci knihy jsem tak nějak tušila a navíc mi chyběl Garcia. Ale pořád je to napínavý thriller, takže dávám pěkné 4 hvězdičky.
Po delší době jsem zase sáhla po Carterovi a byla to dobrá volba. Zápletka byla dobře vystavěná, vraždy opět brutální (kam na ty nápady autor chodí?) a detektivové sympatičtí. Garcia tu na mě konečně nepůsobil jako berlička, přes kterou autor vysvětloval všechny Hunterovy geniální myšlenkové pochody. Jediné co bych vytkla, tak Robertův aha moment, kdy vyřešil celý případ, v podstatě jako když sjede blesk z čistého nebe. Ale přesto to pro mě zatím byl nejlepší díl ze série, asi se rovnou podívám po dalším.
Mám za sebou další romantický útěk, tentokrát do Tokia. Japonsko bylo představené hezky, i když jsme se jen sklouzli po povrchu, no ano, jako na výletě. Haruka s rodinou byli skvělí a některé myšlenky se mi vážně líbily.
Bohužel mi tam tentokrát nějak neseděla romantická linka, respektive Gabe. Možná je to tím, že jsem četla dvě knihy v krátkém sledu za sebou, ale viděla jsem až moc podobností s Pláží v Chorvatsku. Celkově to opět bylo milé nenáročné čtení, ale na 5 hvězdiček to tentokrát není.
Tohle bylo velmi milé překvapení. Knížka byla moc hezká, vtipná a tak akorát romantická. Oba hlavní hrdinové byli vážně sympatičtí, chovali se dospěle a dokázali spolu mluvit, i když to pro ně občas bylo těžké. Jo, tohle se mi líbilo.
Knížku jsem si šetřila na správnou příležitost, teď jsem ji dočetla na dovolené u moře a jsem spokojená. Autorka tyhle lehké romantické příběhy prostě umí. Tentokrát jsme se podívali do Chorvatska a atmosféra horkého léta, vůně moře, borovic a tradiční chorvatské kuchyně z knihy jen dýchá.
Matematické vzorce a vědecké dedukce mě na téhle sérii od začátku bavily, bylo to díky nim jiné. Jenže to, co mě bavilo, šlo v téhle knize stranou, protože Theo přesedlal na intuici. A to ani nemluvím o tom, že se ve všech dílech neustále opakuje stejný vzorec - Theo najde sériového vraha, policie mu nevěří, Theo to vezme do svých rukou, chytí vraha a všechno mu projde. Už to začíná být trochu nuda, ale napsané je to čtivě, to ano.
Podle anotace i názvu knihy jsem asi očekávala něco trošku jiného. Knížka obsahuje dva téměř samostatné romantické příběhy - jeden z minulosti a druhý ze současnosti.
Oběma dějovým linkám se dostane zhruba stejné pozornosti a to je podle mě kámen úrazu. Díky tomu autorka pouze klouže po povrchu a oběma příběhům chybí hloubka. Minulost a současnost se střídají docela rychle, takže sotva jsem se začetla do jedné linky, už jsem musela přepínat na druhou. To mi prostě nějak nesedělo.
Jinak nápad je to pěkný, archeologie, vikingové, trošku duchařiny a osudovost. Klidně bych přidala pár stran, aby se příběhy více prokreslily a pak by to byla pecka.
Poslední dobou na mě Mariana Zapata vyskakuje skoro všude, tak jsem se nechala ukecat a pustila se do čtení. Začátek knížky byl sice pomalejší, ale po pár stranách mě to začalo bavit. Krasobruslařské prostředí autorka představila moc hezky a pomalu se rozvíjející romantická linka byla příjemná. Jen kdyby se ti dva chovali přiměřeně ke svému věku a ne jako praštění puberťáci. Příběh se otřel i o několik vážnějších témat, ale přišlo mi to trochu nedotažené, což byla škoda. Celkově byla knížka prima a jestli od autorky potkám nějakou další, tak si jí ráda přečtu.
Nejsem si jistá, jestli bude spoiler, když napíšu, že na zhruba 350 stranách se nestalo téměř nic, jen Kiva se neustále zmítala v pochybnostech. Kdyby se děvče zamyslelo, tak by přišlo na to, co bylo očividné už v prvním díle. Jenže to by asi bylo moc jednoduché, místo toho se neustále opakovaly věty:
Kiva se rozhodla nemyslet na -
Kiva si nedovolila myšlenku dokončit -
Kiva radši nepřemýšlela o -
Nejradši bych ji propleskla, aby se probrala a začala používat tu věc, co má na krku.
Abych nebyla nespravedlivá, tak knížka je napsaná hezky a čte se dobře, zvraty jsou docela nečekané a zajímavé. Bohužel všechno důležité se stane až na posledních 50ti stranách.
Na příběh, kde je hlavní hrdinkou ranhojička, jsem se hrozně těšila a doufala jsem, že to bude příjemná změna. A kdybych hodnotila jen druhou polovinu knížky, tak bych dala bez váhání 5 hvězd.
Jenže je tu taky ta první polovina, asi půjdu proti proudu, ale mně prostředí vězení nesedlo. Ano, bylo to jiné, zajímavé a neotřelé, ale i tak jsem se do knížky nemohla začíst. Popisované útrapy jsem Kivě prostě nevěřila, stejně jako důvody, kterými vysvětlovala svá rozhodnutí. Naštěstí to později začalo dávat smysl a konec byl parádní. Jsem zvědavá na druhý díl, našlápnuto má dobře.
Poslední díl časodějné série nezklamal. Vyprávění bylo napínavé od začátku do konce. Objevilo se i několik zvratů, které jsem nečekala nebo jsem je čekala trochu jinak. A na závěr do sebe všechno důležité hezky zapadlo. Ano, pamatuju si několik událostí z předchozích knih, které se zdály důležité a nakonec vyšuměly do ztracena, jako by to autorka na poslední chvíli vymyslela jinak, ale co už.
Zakončení celé série pro mě bylo naprosto uspokojivé, i když už dávno nejsem cílová skupina. Kdybych četla Časoděje jako mladší, tak bych byla určitě nadšená. Celou sérii můžu rozhodně doporučit.
(SPOILER) Vesmírné sci-fi obvykle nečtu, ale i tak se mi knížka líbila. Nápad s astrofágy byl geniální. Postupné hrdinovo rozpomínání, kde vlastně je a proč tam je, bylo prima. Kolem poloviny knihy se děj trochu vlekl a tak se objevil Rocky, beruška, aby zachránil situaci, i když s jeho xenonitem si to autor hodně usnadnil.
Druhá polovina knihy byla akčnější, jen mi místy superhrdinské Rylandovy kousky přišly už opravdu hodně sci-fi. Závěr se mi zdál trochu uspěchaný, možná proto mi teď po dočtení příběhu pořád chybí některé odpovědi: Co se stalo Yaovi a Iljuchinové? Co se dělo na Zemi těch 26 let? Kdo byla vlastně Strattová a kde ji vzali? A možná proto pak vyplouvají na povrch i ty rýpavé otázky jako: Vážně by evoluce vesmírných breberek trvala jen několik týdnů?
Knížka mě donutila se zamyslet, vygooglovat si pár věcí, zasmát se a v noci lítat po hvězdách, takže dávám pěkné 4 hvězdičky.
Tak teď jsem vážně zvědavá, jak to s našimi hodináři dopadne. Příběh byl opět napínavý, padouši byli tentokrát opravdu zlotřilí a hlavní dějová linka si s přehledem podržela úroveň minulého dílu.
Co mi ale trochu vadilo, tak jak začala logika skřípat ve chvíli, kdy různí lidé začali vysvětlovat důvody, proč se v minulosti rozhodli tak jak se rozhodli. V těch chvílích se mi zdálo, že to trochu plave na vodě. Ale třeba to do sebe všechno zapadne v posledním dílu, každopádně už se na něj těším.
Dlouho jsem měla Stephena Kinga na seznamu autorů, které chci vyzkoušet. Díky výzvě jsem se k němu konečně pročetla.
1922: Tahle novela byla z celé sbírky nejslabší. Dobře tu byla vykreslená bezútěšná atmosféra amerického venkova, ale jinak to byla zoufalá nuda, která byla místy proložená nějakou tou nechutností. Docela zajímavý byl příběh syna, ale ten tvořil jen zlomek celého dílka. Na konci jsem měla chuť knihu odložit a dál nečíst.
Velký řidič: Hrozné klišé, ale aspoň to bylo akční a napínavé. Hlavní hrdinka byla sice trochu šílená, na druhou stranu, kdo by se jí divil.
Prodlužování času: Zajímavé, ale hodně rychlé - jako koncept, který nikdo nerozvinul.
Dobré manželství: Povedená povídka, pro mě byla z celé knihy nejzajímavější a byla jsem ráda, že jsem vydržela až do konce.
Poslední část knize výrazně vylepšila moje hodnocení, ale nejsem si jistá, jestli se někdy pustím do další kingovky. Tuším, že příběhy budou hodně různorodé a pokud do toho půjdu, tak budu muset pečlivě vybírat.
Ševče, drž se svého kopyta. Přesně tohle mi běželo hlavou, když jsem knížku četla.
Colleen píše zejména romantické příběhy, ale umí si zvolit zajímavé, originální téma a píše velmi čtivě, že stránky jen letí pod rukama.
Tohle mělo být něco trochu jiného a příběh měl opravdu potenciál, aby se z něj stal parádní psychothriller. Jenže to by to autorka musela myslet vážně a nesměla do toho motat tu romantickou linku. Když už se povedlo vybudovat napjatou atmosféru, tak šup tam s trochou romantiky, asi aby to nebylo moc děsivé.
O kapitolách z pohledu Verity radši moc nepřemýšlím, to mi prostě nesedlo.
Ve výsledku mi dvě hvězdičky přeci jen přijdou málo, ale tři zase moc, takže dávám tak 2,5.
Páni, tohle byla jízda jak na horské dráze. Příběh nabral tempo už od prvních stran a téměř mě nenechal vydechnout. Některé zvraty byly tak nečekané, že jsem se prostě musela podívat dopředu, co mě čeká, abych vůbec mohla jít spát.
Kniha je na YA fantasy neuvěřitelně komplexní a to i ve vztahových linkách, kde mají i vedlejší postavy své vlastní motivace a o nečekaná odhalení tak není nouze.
Taky oceňuju, že konec knihy nebyl uspěchaný, uzavřely se všechny dějové nitky a všechno do sebe hezky zapadlo. Zasloužených 5 hvězdiček.
Nevím, co jsem čekala, ale hned na začátku mě překvapilo, že kniha volně navazuje na trilogii Letopisy pozůstalých, kterou jsem četla loni a moc se mi líbila (asi bych měla číst anotace pozorněji). Díky tomu jsem jen hladce vplula do známého světa.
Autorka umí psát, příběh je dobře vystavěný, čtivý a má více vrstev, které se postupně odkrývají. Postavy jsou od sebe dobře rozlišitelné, i když je jich hodně. Kazi i Jase jsou skvělí, ale mám k nim drobnou výtku, nechovají se na svůj věk, kdyby jim bylo 23 a 25, tak bych jim to věřila víc. Knížku jsem přečetla za víkend a bavila mě moc, takže dávám poctivé 4 hvězdičky.
Zamrzel mě ale český překlad, ve kterém je strašně moc chyb, překlepů a občas dokonce chybí celá slova, kniha by si zasloužila víc péče.
Čtvrtý díl Časodějů je zase o trochu svižnější, vtipnější a napínavější než předchozí. Charaktery postav se začínají vybarvovat a Vasilise konečně někdo odpovídá na otázky, hurá! Občas se objevuje i vyprávění z pohledu ostatních postav a to je moc fajn. Těším se na další díl.
Chtěla jsem si přečíst nějakou romantickou oddechovku a tady mě nalákala anotace. Příběhy o přátelství, které se změní na něco víc mám ráda a nápad s dopisy se mi líbil.
Začátek byl hodně slibný, jenže pak to začalo váznout, nevím čím to bylo, ale kniha mě nebavila. Možná mi nesedl překlad, některá slova byla volena hodně zvláštně a celou situaci to pak shodilo, že nevyzněla tak jak asi měla. Nejspíš i proto mi hlavní hrdinové často lezli na nervy. Z celé knihy mě nakonec bavil nejvíc doktor a Hortenzie.