Černočerná tma

Černočerná tma
https://www.databazeknih.cz/img/books/95_/95644/mid_cernocerna-tma-pDo-95644.jpg 4 1657 1657

Povídky a novely série

< 12. díl >

Ve čtyřech temných příbězích nám mistr napětí Stephen King připomíná, jak iluzorní je bezpečí známého prostředí a každodenního života. Nejenže si nemůžeme být jisti, jestli opravdu známe své nejbližší, ale ani nevíme, čeho jsme v jistých situacích sami schopni. "V každém z nás se skrývá cizinec…," tvrdí autor. Znásilněná žena v povídce Velký řidič nepochybně neměla tušení, že dokáže převést svou teoretickou znalost vraždění do praxe (je spisovatelkou detektivních románů) a farmář z úvodního příběhu jenom toužil dál nerušeně hospodařit na svém pozemku. Ostatně ani v Prodlužování času, kde zdeptaný muž uzavře velmi podivnou smlouvu s velmi zvláštním obchodníkem, nakonec překvapivě není hlavním nositelem zla ďábel...... celý text

Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: , Beta-Dobrovský
Originální název:

Full Dark, No Stars, 2010


více info...

Přidat komentář

klmonkaa
21.11.2024 5 z 5

Poviedky v tejto knihe boli napísané každá jedna absolútne pútavo. Človeka až zamrazí, do čoho všetkého človeka dostane vôľa žiť, túžba po pomste, túžba po zdraví a túžba po zachovaní svojho majetku...

parxel
16.11.2024 3 z 5

Černočerná tma je sbírka čtyř hororových povídek. Podle mého názoru jsou to dobré povídky, ale Stephen King umí líp. Já osobně bych z jeho rozsáhlé tvorby raději sáhnul po něčem jiném a k těmto povídkám se nebudu vracet. Dávám tři hvězdy.


Vatram
01.11.2024 5 z 5

Úžasná kniha, skvělé povídky.

alef
22.10.2024 5 z 5

„Té noci jsem objevil něco, čeho je většina lidí ušetřena: vražda je hřích, vražda je prokletí (přinejmenším mysli a ducha …), ale vražda je taky práce. Drhli jsme ložnici, až nás bolel hřbet, … pokaždé, když už jsme si mysleli, že máme hotovo, jeden z nás našel krvavý flek.“

Černočerná zákoutí lidské duše zkoumá SK (jak jsme u něj zvyklí) opravdu velice důkladně. ve čtyřech povídkách jejichž společným motivem je … jak daleko je člověk schopný zajít, když je postavený do, zdá se, naprosto bezvýchodné situace. Všechny čtyři příběhy jsou (jak jsme u něj zvyklí) řádně okořeněné brutalitou a osolené morálními dilematy.

A tak přemýšlíš – jak moc temné stránky v duši dokáže extrémní tlak probudit. Sleduješ totiž v přímém přenosu krutým způsobem (plným drsného násilí) provedený rozpad mysli … a tak se tu smlouvá s ďáblem, pragmaticky se hledají praktické nástroje na vraždu a černý humor dláždí cestu do pekel!

Bezvýchodnost situace je podpořená ironií osudu, absurdními úvahami, cynickým nadhledem a morbidním humorem – výsledkem tak je, že líčení příběhu vyznívá zvláštně lehce?, skoro jakoby nezúčastněně --- jako by na tom, co se děje nebylo nic, z čeho bys měl mít hrůzu, co by nahánělo minimálně nepříjemné pocity --- což mi trochu pomáhalo se od příběhů emočně odpoutat (myslím, že jinak bych je asi nezvládla číst). Dostala jsem se tak spíš do rozumové roviny, kdy o tom přemýšlíš a se špetkou cynismu hledáš příčiny toho, jak mohlo zlo v člověku porazit dobro na plné čáře …

„Prosím, ať z toho není moc krve …“
„Nebo ještě líp, ať to … vzdá, v tuhle poslední chvíli. Jenže to nevzdal.“

Rony70
03.09.2024 5 z 5

Moje první kniha od tohoto autora a taky první podobného zaměření. No a dost pozitivně mě překvapila a překvapilo mě i to, jak kniha dokázala ovlivnit moje nálady (ne ale do pozitivna :-) ). První povídka ze začátku taková nezajímavá, říkal jsem si, dobré, zavraždil manželku, už to víme a co jako s tím? No jenže příběh nabral směr, který jsem vůbec nečekal a závěr mě dorazil :-) Když jsem ten příběh pak vyprávěl kolegům v práci, tak z toho byli taky dost na větvi. Druhý příběh mě zaujal hned od začátku, ten mi připadal taky hodně silný. Znásilněná spisovatelka, která objeví vcelku slušně zorganizovaný zločin a vezme spravedlnost do vlastních rukou. Třetí příběh mě malinko zklamal. Vynikající myšlenka, celou dobu jsem se těšil, čím mě King překvapí a jak to dopadne. No ale ono to nedopadlo vlastně nijak... Takže trochu zklamání. No a čtvrtá povídka opět super, manželka, která po 27 letech manželství zjistí, že její manžel je sériový vrah a násilník. Navíc je to inspirované skutečným příběhem, jak píše autor v doslovu. Prostě pro mě kniha, u které jsem se nejen nenudil, ale i trochu pohla s mými emocemi a duševním stavem.

nattotoast
03.04.2024 2 z 5

Černočerná tma je sbírka povídek, která se mi do jisté míry líbila. Některé příběhy mi sedly více než jiné, ale často jsem měl pocit, jako by se King a Bachman střídali ve vedení vyprávění, což vytvářelo dojem, že "oba autoři" spolu na stránkách soupeří a to mi úplně nesedlo.
I přes svou vysokou kvalitu a poutavost v momentě čtení, nezanechává dlouhodobější stopu v paměti. Každá povídka sice stojí za solidních 5 z 6 hvězd hned po přečtení, avšak s časovým odstupem pár týdnů se jejich obsah zdá být méně zapamatovatelný, což můj celkový dojem snižuje na 3 hvězdy.
To však neznamená, že Černočerná tma je špatným čtením - naopak, čtení solidně odbíhá, ale možná nebude dlouhodobě rezonovat.

Monnyska
08.02.2024 5 z 5

Velmi povedené, čtivé, starý dobrý King.. zanechá ve čtenáři stopu a ještě dlouho musí o příbězích přemýšlet... dokázala bych si všechny povídky představit jako román. Četla bych to se stejným nadšením

Pythonissam
25.01.2024 5 z 5

(SPOILER) Mé první povídky od Kinga, které se mi dostaly do ruk, a jsem nadšena! Překvapilo mne na začátku že první dvě povídky jsou obsáhlejší než druhé dvě, ale řekla jsem si, že uvidím co z toho vznikne.
První povídka o farmáři mne dostala, stejně jako o spisovatelce. Obě měly ten temný nádech, morbiditu, které u tohoto autora miluji, a užila jsem si je nejvíce. Jako by ten člověk byl přímo v té situaci. Třetí mne tak nenadchla a přišla mi slabší, ale nemám od Kinga tolik knih ještě přečtených, a jsem zvyklejší na krev a morbiditu. Poslední příběh mi připomněl všechny ti krimi co sleduji a čtu, ale tohle bylo skvěle napsáno ze strany ženy sériového vraha, jak by to asi bylo. Úžasné.
Dovětek autora mne mile překvapil, a četla jsem jej celou dobu s úsměvem.

hanina.k
02.01.2024 5 z 5

Konečně jsem prolomila povídkové prokletí u Stephena Kinga, volejte sláva a tři dny se radujte!
V této knize najdeme 4 příběhy, ne zrovna pozitivní, jak je u Kinga zvykem, ale jeden lepší jak druhý. Na rozdíl od jiných povídkových knih, jsou tu jen 4 příběhy, takže jsou dostatečně dlouhé na to, aby vás vtáhly do děje a dokázali jste si příběh náležitě užít. Nevyhneme se tu detailním, leckdy i nechutným detailům, ale to ke králi hororového žánru neodmyslitelně patří. Ano, tuhle knihu jsem si moc užila, vřele doporučuji.

Bakana
29.12.2023 4 z 5

Nejvíc se mi líbil dovětek od autora na konci. Něco v tom smyslu, že on nechce psát o neobyčejných lidech v obyčejných situacích, ale o obyčejných lidech v neobyčejných situacích.
V žádné ze situací, které byly vykreslené v povídkách, bych se asi nezachovala jako hlavní postava. Jsem posera, který by běžel na policii, případně trpně snášel svůj úděl. No ale taky jsem se v žádné z těch situací neocitla, takže těžko můžu soudit, že?

Timkim
20.12.2023 4 z 5

Vynikající kniha. Přesedlal jsem z románů na povídky a nebylo to vůbec zlé. První byla skvostná, ten popis vraždy, řezání...pěkně detailně popsáno. Druhá taktéž, úplně jsem to viděl před sebou. Další dvě spíš nechávají na fantazii čtenáře, jak s tím naloží. Každopádně, vše předloženo pěkně syrově, bez zbytečných omáček okolo. Velice povedené. 90%

jejda.majda
12.12.2023 5 z 5

Na co jsem tak dlouho čekala, že jsem si prvního Kinga přečetla až teď? Stydím se. Bylo to tak skvělé!

I když se jedná o knihu povídek, příběhy jsou poměrně dlouhé, takže vás dokážou dostatečně vtáhnout do děje a udržovat v napětí. Postav nikdy není mnoho a je dost času na jejich vypracovanou psychologii. Prostě všechno je tak, jak má být.

Kingův styl psaní mě opravdu hodně bavil a fakt mi sedl. Rozhodně si od něj chci přečíst něco dalšího. Vlastně spoustu dalších knih.

mataaskorice
05.11.2023 4 z 5

První povídka Černočerné tmy s názvem 1922 pro mě bylo takové utrpení, že jsem knížku na více než měsíc odložila. Pak jsem se zkusila hecnout a knížku nějak dorazit a ejhle - obrat. Další povídky jsou dobré. Velmi surové, přitom okořeněné morbidním humorem. Zkoumají duši hrdinů do těch nejtemnějších zákoutí a tato psychologická expedice do netušených míst v mysli každého z nás je vážně vydařená. Až na úvodní povídku skvělé počtení.

Crimble
23.10.2023 4 z 5

Kingův vysoký standard. Někdy trochu rozvleklý, ale prostě dobrý.

Adilajla
21.09.2023 4 z 5

Toto bylo moje první kniha od toho autora a u první povídky jsem byla trochu v šoku a znechucena. I tak mě to nutilo číst dál. Ale ostatní povídky bylo mnohem lepší. Určitě chci zkusit další knihy !

PanKrbec
25.07.2023 4 z 5

Mně osobně se nejméně líbila hned ta první povídka "1922", která mi, až na samotný závěr, připadala zbytečně utahaná a tím pádem nudná. Příběh samotný i vykreslení venkova a atmosféry té doby se mi líbilo, ale mohlo to být vše klidně o polovinu kratší. Ostatní tři povídky už se mi líbily hodně a vylepšily tak mé pocity z knihy jako celku.

Marekh
19.06.2023 5 z 5

Kniha obsahuje 4 povídky: 1922, Velký řidič, Prodlužování času a Dobré manželství. Všechny povídky se mi líbily, byly zajímavé. Nejvíce se mi líbila povídka Dobré manželství. Povídka Prodlužování času se mi také líbila, ale mohla být více propracovanější a závěr u této povídky jsem čekal trochu jiný.

Kniha má pěknou obálku a v závěru knihy se nachází DOSLOV.

SeanFifield
18.06.2023 4 z 5

Čtyři příběhy v Černočerné tmě jsou velmi povedené, tajemné, napínavé a z části i hororové. Osobně se mi nejvíc líbila povídka první s názvem 1922.

Megynka
17.06.2023 4 z 5

Konečně opět King podle mého gusta. Přiznám se, že jeho fantasy mě za srdce moc nechytlo (i když fantasy je vlastně skoro všechno), ale tohle je super. Konečně v tom vidím to, co na jeho psaní tak strašně miluju!
.
Tyto 4 povídky vám dostanou nejen svou surovostí, ale hlavně myšlenkou a upřímností. Dostanou vás realitou a budete si je pamatovat po zbytek života. Nahlédnete do temnoty lidské duše a budete se jen ptát - kam až je člověk ochoten zajít, aby dosáhl svého...?
.
Za mě vede jednoznačně povídka 1922. Wilfred miloval svoji půdu víc, než cokoli jiného a jeho žena mu stála v cestě. Kdy byla ta chvíle, kdy se to ještě dalo zvrátit? A dalo se to vůbec? ...
Třetí povídka (Prodlužování času) pak byla nejslabší, ale i tak knihu opravdu velice doporučuji a jsem strašně ráda, že jsem opět objevila svého milovaného spisovatele takového, jakého si ho pamatuji ...

bookcase
10.06.2023 5 z 5

Hodně dobrá sbírka povídek, čte se skvěle, nic nedrhne a tentokrát ani nic nepřebývá, žádné škrty nejsou třeba :).