Útěk na venkov
Julie Caplin
Ilustrátorka Ellla odjede z milovaného Londýna na venkov hlídat dům své kmotry Magdy poté, co jí přítel oznámil, že si potřebuje dát pauzu. Chce si tam utřídit myšlenky a přijít na to, co od života doopravdy chce. Magda ale zapomněla zmínit jednu maličkost – že na ni v domě bude čekat fenka Tess, o kterou je třeba pečovat. Jak si Ella poradí se čtyřnohou spolubydlící, s mrzutým veterinářem Devonem a starousedlíky, kterým soukromí moc neříká? Přehodnotí svůj život a dá šanci lásce, i když si slíbila, že se bude mužům vyhýbat?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , CosmopolisOriginální název:
A Girl's Best Friend, 2018
více info...
Přidat komentář
Ella nachádza po náročnom rozchode útočisko na anglickom vidieku v dome svojej tety. Okrem nečakaného spoločníka v podobe labradorky Tess, ju čakajú aj tajomné darčeky s odkazmi, ktoré ju vedú na cestu sebapoznania a možno aj k novej láske.
Od autorky som mala vysoké očakávania a námet knihy sľuboval zaujímavý príbeh. Avšak kniha ma nakoniec sklamala.Aj keď sa opisuje ako 'slow burn', tempo bolo pre mňa až príliš pomalé a nedokázala som sa naplno ponoriť do deja. Neraz som sa pristihla, že sa nesústredím a musela som sa vracať k predchádzajúcim kapitolám, aby som pochopila, o čo vlastne ide.
Príbeh sa mi zdal príliš rozvláčny a chýbala mu dynamika, ktorá by ma dokázala vtiahnuť. Chýbala mi tam väčšia iskra a chémia medzi Ellou a Devonom, ich vzťah mi prišiel trochu fádny a nevýrazný. Hoci autorka zahrnula do príbehu pekné momenty priateľstva, celkový dojem z romantickej línie bol pre mňa skôr sklamaním.
Ďalšou vecou, ktorá ma zarazila, bola neuveriteľnosť niektorých zápletiek. Pozor, spoiler: Jedna z nich sa týka toho, že Ella netuší o tom, ako sú jej knihy a kresby populárne. V dnešnej dobe internetu mi to prišlo dosť nereálne – je ťažké si predstaviť, že by si niekto nevšimol svoj úspech. A tiež ma prekvapilo, že obaja hlavní hrdinovia mali rovnaký problém so svojimi bývalými partnermi. Pôsobili v tomto ohľade príliš naivne a zápletka neuveriteľne.
Na druhej strane, čo sa mi na knihe veľmi páčilo, boli opisy života na vidieku. Autorka sa dokázala pohrať s detailmi anglického vidieka, vedela som si ho živo predstaviť a niektoré postavy mi dokonca pripomínali ľudí z môjho okolia. Opisy dedinských domčekov, pokojné prechádzky prírodou, „dedinský život“ a celková atmosféra týchto častí boli pre mňa balzamom na dušu.Tieto scény som si skutočne užívala, aj napriek tomu že všetko pôsobilo príliš idylicky.
Mne kniha príliš nesadala. Ak ale hľadáte príbeh s jemnou romantickou atmosférou a nádhernými opismi vidieckeho života,ak vás priťahuje pokojné prostredie anglického vidieka a vychutnávate si pomalšie budovanie atmosféry, táto kniha by pre vás mohla byť tou správnou voľbou.
Oddechovka a moc příjemná. Příběh krásně ubíhal, hlavní hrdinové sympatičtí a ačkoliv rozuzlení předvídatelné, vůbec to na nevadilo. Moc jsem si četbu užila a Julie opět nezklamala. Pro sychravé podzimní dny ideální čtení. Určitě doporučuji milovníkům psů a zvláště labradorů a těm kdo potřebují trochu vypnout.
(SPOILER) Příjemná kniha, čtivá. Autorku mám ráda a líbí se mi, že tady zajela až na hlubinu duše. Za mě zatím nejvíc procítěná kniha. Jediné co mi nesedlo byli ti psi. Tohle bych asi nepřežila, kdyby mi někdo strčil psa ve stylu na a starej se. Jsem ten typ člověka co si psa nikdy dobrovolně nepořídí a po přečtení knihy tím tuplem ne.
Tak tato kniha od mé velice oblíbené spisovatelky mě docela zklamala. Byla to tak trochu nuda, až tak sto stránek před koncem jsem se konečně do knihy začetla a jsem ráda, že už jsem se dobrala ke konci. Spisovatelka a je ale výborná vypravěčka a tento příběh, ve kterém hrála velkou roli láska ke psím miláčkům mě tudíž nedovolil knihu nedočíst. Závěr se dal velmi dobře předpovědět, neboť to byla tak trošku červená knihovna.
Nejkrásnější a nejdojemnější kniha od J. Caplinové, kterou jsem zatím četla, a to je tyto prázdniny čtu ve velkém! Zpočátku se mi příběh moc nezamlouval, ale jako mávnutím proutku jsem přestala vnímat realitu. U Útěku na venkov jsem i několikrát brečela. A začetla jsem se tak moc, že jsem musela knihu dočíst - 190 stran na jeden zátah. Doporučuji moc a moc!
Taková téměř červená knihovna... z toho, co jsem od J.Caplin četla, asi nejlepší. Nechci nikoho urazit, ale je to pro nenáročné čtenáře, taková obstojně letní oddechovka. Získala si mě hlavně psí "spoluhrdinkou", takže si tím vysloužila o hvězdičku víc.
Špatná kniha to není, ale já se při čtení docela nudila. Postavy mě moc neoslovily. Bohužel ani jedna. Chemie mezi nimi taky žádná. Bohužel k autorce se už asi nevrátím. Na druhou stranu mám knížku, kterou se nebudu bát půjčit mámě.
Julii Caplin mám ráda, když jsem přesycená detektivek, psycho thrillerů nebo sci-fi, sáhnu po knížce z její série "Romantické útěky". Nevím čím to je, ale tuto knížku jsem až do poloviny nečetla s žádnou lehkostí, nebavilo mě to a chtěla jsem ji úplně odložit. Odložila jsem ji nakonec na chvíli, po určité době jsem se k ní vrátila a najednou se četla sama. Čím to je, netuším. Každopádně, příběh dopadne přesně tak, jak čtenář na začátku knížky odhaduje, žádné překvapení se nekoná.
Na tuto knihu od Julie jsem se moc těšila, protože venkov miluji a ráda se tam vracím. A opět jsem byla nadšená, mám prostě tyto oddechovky moc ráda.
Myslím, že mám novou oblíbenou autorku. Toto není první knížka od ní. Už jsem jích pár přečetla a ani jedna mě nezklamala. Obsah se nemusí líbit každému. Každý čte to, co mu vyhovuje, co v té chvíli zrovna potřebuje. A mně se tento typ knížek líbí moc. Není to vyloženě červená kniha, ale je tam příběh a vždycky nějaký hezký, originální příběh.
Přistihla jsem se, že jsem protahovala čtení, aby kniha neskončila tak brzy. Pro mě je znakem dobré knihy, když mám pocit, že v tom příběhu jsem taky. Když se přistihnu při tom, že to, co se v knize odehrává, se týká i mě, že je to i můj příběh. A tohle je pro mě znakem kvality. A u knížek této autorky to platí jednoznačně. Já tedy musím dát plný počet hvězd a už se těším na další její knížku.
Aniž bych to na začátku předpokládala, jelikož se to zdálo dost rozvleklé, dávám nakonec plný počet. Jak příběh plynul a postavy se měnily, bylo to lepší a lepší. Z Londýna na venkov - jupí, a ano, všichni byli na sebe příliš milí, ale proč ne... Příjemná venkovská idylka, kde nechybí sladká psí slečna Tess a neúnavné sousedky.
- Nikdy v minulosti mu nedala žádný důvod myslet si, že se zatoulala mimo stránku, kterou spolu četli. Bohužel jí začalo být naprosto jasné, že nejsou jen na různých stránkách, ale čtou úplně jiné knihy v různých jazycích.
Romantické útěky mám ráda, ale tato kniha mě nudila. Nutila jsem se do čtení. Moc zdlouhavé a nezáživné.
Měla jsem chuť na milou, vtipnou, nenáročnou romanťárnu a přesně to jsem dostala. Knížku jsem přečetla za dvě odpoledne, pobavila se a krásně se odreagovala.
Pro me bohuzel hodne nezazivne cteni. Nemam nic proti milym romantikam, ale musi mit spad, byt ctive. Tuhle jsem cetla po vecerech tu 10 stran, tu 20 a nudila jsem se az do konce. Kdyby to aspon bylo vtipne, ale kde nic, tu nic. Autorku mam rada a umi to mnohem lepe. Za sebe rikam, pokud autorku neznate a chcete si od ni neco precist, sahnete radsi po jine jeji knizce.
(SPOILER)
Sérii Romantické útěky jsem si od autorky velmi oblíbila, i když se nejedná o můj běžně čtený žánr. Tím, že právě tato kniha nespadá do této série, tak jsem ji původně neměla v plánu číst. Nakonec jsem po ní stejně šáhla, a jsem za to ráda.
Ella, hrdinka knihy, mi byla z kraje velmi, ale opravdu velmi nesympatická, ale postupem času, jsem si jí oblíbila, což předpokládám, tak byl autorčin záměr. Ale rozhodně mě to neodradilo. Naopak, Ellino chování k fence Tess, mě zase nepřišlo od začátku tak strašné, vzhledem k její prvopočáteční averzi. Samozřejmě, vím, ze se jedná o smyšlený příběh a jelikož sama psy nevyhledávám a neumím to s nimi, tak nevím, nakolik to její chování je nebo není špatné. Jen mě zkrátka přišlo celkem v pohodě a postupem příběhu už úplně v pořádku.
Příběh má klasickou dějovou linku, typickou snad pro všechny autorčiny příběhy. Jen, tady se moc neobjevují nova místa a nepoznavají nové chutě. Od začátku je vám jasné, jak příběh skončí, tím pádem nemůže překvapit. Nicméně je milý, nenáročný a ideální jako odpočinková četba.
Útěk na venkov byl mou první ochutnávkou tvorby Julie Caplinové. Jakožto knihkupkyně jsem si velice dobře vědoma, jak oblíbená tato autorka mezi čtenáři - a především čtenářkami - je, takže i přesto, že ženské romány čtu jen výjimečně, jsem si řekla, že to zkusím, abych zjistila, zda je tolik chvály opravdu na místě...
No a moje dojmy po dočtení?
Zaprvé, jsem trochu na rozpacích, protože ač to nebylo špatné, nejednalo se o nic mimořádného. Byla to jedna z mnoha romantických oddechovek, u níž jsem nemusela přemýšlet a určitě se mi brzy vykouří z paměti. Krom toho nemám ani tu nejmenší potřebu se k ní vracet a tudíž by pro mě koupě naprosto postrádala smysl.
Zadruhé však oceňuji, že se autorka vyvarovala explicitní erotiky a sexu, vulgarismů atd. Z knih, které jsou tímto procpané, jsem totiž znechucená a nevyhledávám je.
Také stojí za zmínku vykreslení charakterů postav, jejich osudy a různé "nedokonalosti", jež přispěly k větší uvěřitelnosti.
Jakožto pejskařka a vesničanka dávám velké plus i za fenku Tess a hezky popsané venkovské prostředí a přírodu.
A zatřetí - mimo chvály na autorku jsem zaznamenala i reakce, že tato kniha není na takové úrovni jako její díla ze série Romantické útěky. Jelikož jsem člověk, který si rád udělá názor sám, rozhodla jsem se, že dám spisovatelce ještě šanci a někdy v budoucnu se na její další knihy mrknu.
Nakonec tedy s lehce přimhouřenýma očima 4 hvězdičky.
Štítky knihy
přátelství dopisy láska útěk venkov romantika člověk a pes člověk a příroda nový začátek sousedé
Autorovy další knížky
2018 | Kavárna v Kodani |
2020 | Hotýlek na Islandu |
2021 | Chata ve Švýcarsku |
2019 | Cukrárna v Paříži |
2019 | Pekárna v Brooklynu |
Tak po Skotsku a Paříži jsem si zase spravila chuť a názor.. tahle se povedla..moc pěkné napsané..tady jsem se nenudila.. doporučuji