Polibek bez duše přehled

25.11.2024

Jsem zvyklá na všechny ostatní díla Armentroutové, ale určitě jsem nečekala nic takového. Něco tak normálního, kde se mísí středoškolský život teenagerů s životem démonů a biblických postav. Hlavní hrdinka Layla by mohla mít lepší charakter, stejně jako její mužský hrdina Roth. Ale co asi můžeme čekat na 340 stranách? Vesměs odpočinkovou knihu, s mixem různých žánrů a mixem pocitů. Popravdě ve srovnání se sérií Z krve a popela tohle byl kompletně jiný autor, žánr, styl.... netuším, zda to hodnotit pozitivně nebo negativně. Pro mě to byla vesměs velmi průměrná kniha s průměrným příběhem i průměrnými postavami. Pokud by se ke mně dostal i druhý díl, asi bych do něj šla, ale ne za každou cenu.

(SPOILER) Tak. Do rukou se mi konečně dostala kniha od Armentroutové. Velké nadšení však vystřídala ledová sprcha v podobě zklamání.

Jelikož já stoprocentně patřím do cílové skupiny, mohu říci, že chování hlavní hrdinky, která by měla být ve stejném věku jako já, bylo skoro jako mé chování ve třinácti letech. Bohužel, tento fakt se podepsal i na stylu psaní a délce vět, aby tomu lidé v "teen" věku dostatečně rozuměli. Holky mezi sebou řešily normální "holčičí" věci. Však to znáte... první lásky, první sex, nějaké erotické představy, spory mezi barbínou třídy a hlavní hrdinkou... to všechno to mělo.

Layla byla... eh. Naivní, trochu tuctová, s jasným konfliktem a s ještě jasnějším darem ve vínku. Možná to bylo právě tím, že byla opět jednou z těch "naprosto nejvyvolenějších z vyvolených", celý svět jí celý její život lhal a bla, bla, bla... (opravdu, potřebujeme číst pořád dokola větu "Jsi jediná, kdo může zachránit svět, jsi to ty, jen ty, a nikdo jiný"?). Navíc ten detail, že je "mula" (vysvětl. kříženec) mi taky nějakým způsobem vadil, a to se mi často nestává.
Roth by mohl být světlem na konci tunelu s jeho skvělými sarkastickými poznámkami a autorčiným odkazem na moji oblíbenou písničku "Paradise city", ale nakonec to ani on nezachránil. Stal se z něj princ démonů, opět zachraňoval hlavní hrdinku vždy a všude, což by bylo samozřejmě v pořádku, kdyby to nedělal při každém konfliktu.
A když už jsme u těch konfliktů, ten jeden, který byl klasifikován jako "hlavní", (kdy Zayn zázračně prozřel a rozhodl se taky zapojit do dění a nebýt pořád jenom slepičí prdelkou, kdy Roth se rozhodl být příkladem hodného démona a kdy Layla zázračně získala podobu Strážce a démona v jednom a všichni tři si najednou hráli na hrdiny, jakoby vůbec nebojovali v tělocvičně střední školy s nějakým šíleným démonem a hromadou dalších fanatických Strážců), byl napsán tak moc informativně, že jsem si vlastně ani neuměla představit, co se tam odehrává a nemohla jsem ani s tím Rothem soucítit, přestože šlo o jednu z mála postav, které mi jakž takž nelezly na nervy.

Ale dost hatů. Teď vám zkusím dát důvod, proč by vás kniha mohla oslovit: krásná obálka, konflikt andělé x démoni, docela rychlé tempo.

I když se kniha četla docela svižně, nebylo to kvůli jejímu obsahu, nýbrž mé touze ji už konečně dočíst a vrátit do knihovny, abych se jí zbavila. Ve spoustě chvílí jsem si říkala, jestli právě nečtu nějakou pochybnou fanfikci na Teen Wolf nebo Twilight. Nakonec jsem se po dlouhé pauze ale rozhodla, že druhému dílu dám šanci mě v tomto názoru a hodnocení buď utvrdit, nebo mi jej vyvrátit.