Ve stínu Hvozdu

23.11.2024

Musím souhlasit s Annabelle, i pro mě byla tato kniha zklamáním.
Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale to se občas stává, vydržela jsem a začalo mě to bavit. Jenže v tu chvíli se děj přesunul jinam a já byla zase na začátku, nebavilo mě to a nakukovala jsem dopředu, kolik mě toho ještě čeká.
Příběh mi přišel až zbytečně komplikovaný a v druhé části natahovaný. Romantická linka byla tak nenápadná, až jsem jí nedokázala uvěřit. A hrozně mi vadilo neustálé nadávání Agniezsce do hus, to snad nebylo nutné.
Konec byl zvláštní, tam bych pro změnu ocenila víc informací, případně nějakou tu historii.
Po výborné sérii Scholomancie byl tohle takový průměr, který nejspíš rychle zapomenu.

12.10.2024

(SPOILER) Četla jsem, že Ve stínu Hvozdu je dalším retellingem na Krásku a zvíře, proto bylo jasné, že se mi knížka musí dostat do ruky. I když z počátku vypadal příběh zajímavě, je pro mě bohužel dalším knižním zklamáním.
 
Na začátku příběhu se setkáváme s Agnieszkou, obyčejnou dívku z malé vesničky, kterou obklopuje temný a zlý Hvozd. Ve Hvozdu se nachází mnoho zlých a odporných sil, před kterými je má chránit Drak – čaroděj, který si každých deset let za odměnu vybere ve vesnici dívku. Nyní všichni předpokládají, že si vybere Kasiu, která je krásná a okouzlující, ale jeho zrak padne na obyčejnou, a ne tolik krásnou Agnieszku.
 
První třetina knihy se mi moc líbila, mnohdy vtipné soužití Agnieszky s Drakem, seznámení s prostředím a zajímavé prostředí… zkrátka příběh se četl jedna radost. Pak se ale příběh přehoupl do jiného prostředí a stal se něčím, co bylo neskutečně natahované, Agnieszka zažila naprosto neuvěřitelný přerod v silnou a nezávislou ženu, která vlastně umí vše, i když z počátku nevěděla, co v ní dřímá. Příběh se neskutečně vlekl, situace se stále stávala neřešitelnou a pak se náhle zjevilo nějaké řešení, které přišlo zčistajasna bez předchozího vysvětlení.
 
Knížku jsem musela během čtení často odkládat a některé stránky i přeskakovat, protože se tam vesměs nic nedělo. Dokonce i vztah hlavních hrdinů, který najednou překročil tu „posvátnou“ hranici, mi přišel těžko uvěřitelný vzhledem k okolnostem první třetiny knihy. Takže opět jsem bohužel narazila na kousek, ke kterému se už zřejmě nikdy nevrátím a budu doufat, že příští retelling, na který narazím bude mnohem lepší.

08.10.2024

Tak jsem si dala po roce rereading a tentokrát jsem knížku dočetla až do konce. Opět jsem měla ze začátku problém se začíst, ale pak už to šlo snáz a docela mě to chvilkama bavilo, hlavně ty temné části. Nebavil mě ten boj na konci a nevím, jestli se mi líbilo jak byla knížka zakončená. Bylo to dost zvláštní čtení.

24.09.2024

Pěkný fantasy příběh prostoupený magií a prvky východního folklóru a mytologie. Velmi příjemnou změnou je, že hlavní postavy jsou lidové a nedokonalé - Agnieszka moc krásy nepobrala, a ještě je k tomu nemotorná a věčně upatlaná, Drak je mrzutý bručoun, kterým i zůstane...

07.09.2024

Díky spolupráci s @hostbrno se mi do ruky dostala tato krásná knížka, která byla opravdu skvělá. Líbily se mi odlišné hlavní postavy. Agneszka, která milovala svou rodinu, blízké, své rodné město a jednala dost impulsivně v protikladu s Drakem, který si zase držel od všech odstup, byl ke svému okolí chladný a jednal více přepisově. I když bych možná v jiné knize ocenila romantiku mezi těmito postavami, tady mi to přišlo dost mimo. Ne, že by se mi to vyloženě nelíbilo, ale nemuselo to tam být. Nebo aspoň rozvedené. Nesmím zapomenout ani na kamarádku od Agnieszky Kasiu. Jejich vzájemné pouto bylo opravdu jedinečné a líbilo se mi, co byly schopné jedna pro druhou udělat.
Autorka má opravdu čtivý styl psaní a dokáže čtenáře vtáhnout do děje. Krásně popsala svět, vykreslila Hvozd. Jeho přírodu a monstra spolu s historií a také svedené bitvy. Nesmím opomenout, také magii, které je v knize spoustu. Ta byla vždy nejkrásnější v případě spojení Agnieszky a Draka. Mě samotné se nejvíce v knize líbilo postupné odhalování pravdy o Hvozdu. Opravdu to bylo v knize dávkované skvěle.
Ocenila bych v knížce ale nějakou mapu, abych si při čtení lépe některé části představila.

21.08.2024

Na knihu jsem narazila náhodou. Velmi mě překvapila jak byla čtivá a příběh byl opravdu moc pěkný. Druhou podobnou knihu jen tak nenajdete. Do poslední chvíle jsem si myslela, že to snad ani nemůže skončit dobře. Všem velmi doporučuji. :-)

02.06.2024

Netušila jsem do čeho jdu a musím říct, že jsem byla mile překvapena. Ačkoliv již nejsem cílová skupina, děj byl příjemný a Agneszky příběh mě zaujal. A to hlavně proto, že autorka vymyslela zvláštního "nepřítele", u kterého se do poslední chvíle neví, jak proti němu bojovat.
Zajímavé postavy - Agnieszky láska k rodinně a celkově lidem v údolí, Drakův chladný odstup od všeho, Markův obrovský zápal pro cokoliv, vlezlost Sokola.., vykreslení prostředí i pojmutí boje proti Hvozdu, to vše je moc dobře napsané.
Maličko mi vadilo, že hlavní postavy nebyly trochu víc rozvinuté a to platí i o vztahu hlavních hrdinů. Ačkoliv jsem si "potřebné věci" domyslela, osobně bych uvítala pár drobnějších zmínek, aby to bylo takové.. věrohodnější.
I když bych tam našla ještě pár drobnějších vad, příběh jako celek se mi líbil a nelituji přečtení knihy.

30.05.2024

(SPOILER) Jako co říct kniha dobrá už jsem se pustila do zajetí zimy:-) draka/sarkana mám mega ráda je mi líto Marka u něho se mi tak pořád střídaly pocity nejdřív se ukázal jako největší blbec pak to pokračovalo u matky projevil nějaké city tak se mi začal líbit pak se zase ukázal jako blb ale těsně před smrtí jsem si ho zase velmi oblíbila (jo asi jsem divná) ale jako taký můj názor sarkan solja Marek všeci tři jsou uchylové jako to co drak dělal když ho agnežka vzbudila mě celkem vyděsilo solja to nemusím ani mluvit :-) a Marek no první dojem zrovna neudělal. To ale neznamená že to byla špatná kniha já si to i s tímhle vším užila strašně moc doporučuju všem :-)))))

14.02.2024

Agnieszka a její láska k domovu a lidem. Z počátku mi trvalo se začíst, ale od výběru čaroděje Draka/Sarkana, který byl jasný již z anotace, se to naštěstí stále zlepšovalo, a i přes obavu, aby Nieska nebyla dlouho zavřená pouze ve věži, střídala akce akci a následně protireakci Hvozdu. Zaujal mě důvod, proč si Drak každých 10let vybíral jednu z dívek. Oceňuji popis přírody, monster, svedených bitev...., i když mrtvých bylo na můj vkus až moc a některých jsem vážně litovala. Líbilo se mi přátelství s Kasiou, které bylo v dobrém, ale hlavně i v tom zlém, a to i přes obnaženou vzájemnou závist. Nieska se mi celkově jako hlavní hrdinka zamlouvala, protože dokonalost se přeceňuje a její nemotornost a neupravenost mě bavila. 4,5*

08.02.2024

překvapivě hodně příjemné fantasy, které odráží problémy z reality, přiměřená romantická linka, barvité popisy, postavy příjemné, chování očekávané ale přesto napínávé a čtivé. pro mne rovnováha mezi realitou a fantasy v naprosto brilantním podání. je zde mnoho témat, o kterých můžete po přečtení dále přemýšlet. není to jen pohádka, není to jen romantika, nejsou to jen boje a kouzla. Mě se to líbilo a určitě to mohu doporučit.

07.02.2024

Musím říct, že od začátku měla kniha nádherně zvláštní vypravování, které mě okamžitě upoutalo. Zhruba v půlce knihy jsem však měla docela problém se do příběhu opravdu ponořit. Po přečtení můžu říct, že téma i pointa příběhu jsou skvěle propracované a poměrně dotažené, ale některé věci se mi zdály dělané na půl plynu.
Největší problém jsem asi měla s nedostatečnou hloubkou charakterů. V příběhu bylo poměrně málo hlavních postav, takže autorka mohla nechat trochu víc prostoru jejich psychologii. Kvůli tomu jsem s nimi nedokázala plně soucítit a jejich motivace mi přišla poněkud prvoplánová. I s ohledem na ich formu bych čekala, že se mi bude lépe sledovat vývoj hlavní hrdinky, ale i navzdory necelým 500 stranám jsem prostě některé její počínání nemohla pochopit a jenom těžko bych ji teď mohla dobře charakterizovat. Stejně tak mi romantická linka připadala skoro bez vývoje. Nevím, Agnieszka neměla moc příležitostí opravdu navázat pouto a celé to bylo na mě až moc podezřelé. To ani trochu neměla zábrany navázat vztah s člověkem, který jí celou dobu nadával? To se na ní ani trochu nepodepsalo, jak ji každý viděl, jak s ní jednal? Přesně tahle hloubka mi chyběla, a pak už postava ztrácí svou věrohodnost.
Jinak musím ocenit autorčin jazyk a užívání krásných metafor při popisech krajiny, uchopení slovanské mytologie a především popis morálky společnosti v zapadlé vesnici (třebaže jsem zrovna tohle neměli možnost sledovat příliš dlouho). Knihu určitě doporučuji a chystám se na její mladší dílo V zajetí zimy.

01.02.2024

(SPOILER) Nevím co si o tomto díle myslet. A ani moc co napsat. Knihu jsem dočetla před pěti minutami, takže ji mám ještě plnou hlavu. Přesto po mě příběh jen tak klouzal,aniž by zanechala hlubší dojem. Jako není špatný, literární zpracování je také na dobré úrovni. (Tedy kromě věčně buranskych proslovů od Sarkana směrem k hlavní hrdince, to mi opravdu lezlo krkem) a taky tedy polský názvy a jména mě osobně nevyhovují.
Svět i motivy konání jednotlivých postav jsou uvěřitelné. Přesto přes šměřování k epické bitvě a rozuzlení příběhu v srdci hvozdu (což jsem očekávala) tomu něco chybí. (..... navrátí se k věži a co se stalo s 6 tisíci mrtvými vojáky rozsekanými všude kolem??!!....)
Ano. Nejsem cílovka, ale toto není typické YA kniha. Romantická linka mi úplně stačila. Ne, že bych si ji jinde neužila víc. Ale čeho je moc, toho je příliš (že, Armentroutová), takze rozhodně nečekejte popisy žhavých scén, ani žhavých pohledů, ani nadsamců, ani popisu pánského vybavení na deset stran.
Když se nad tím víc zamýšlím, vyvolá to ve mě vzpomínky na Soneu.
Shrnuto podtrženo, četla jsem daleko víc horších, ale i víc lepších fantasy. Přesto mohu knihu s čistým svědomím doporučit.

21.01.2024

Tohle mi moc nesedlo. Byla to má první přečtená fantasy kniha. Styl psaní skvělý, ale na mě až příliš temné a hlavní hrdinka mi úplně sympatická nebyla a prodělala pro mě ne moc uvěřitelný přerod. Z nezkušené dívenky se zničehonic stala zkušená a sebevědomá žena, co se vyzná ve všem, včetně kouzlení a sexu. Moc jsem to autorce nevěřila.

21.01.2024

(SPOILER) Úžasná kniha! Styl psaní paní Novikové je tak poutavý! Nádherné popisy okolí, ale hlavně kouzel. Nejvíce se mi líbili pasáže s popisy, kdy Agnieszka kouzlí s Drakem.
Byla jsem docela naštvaná, když Agnieszka na ⅕ knihy odjela do města bez Draka a tyto kouzelné popisy na chvíli zmizely, ale i vývoj děje ve městě, kde se Agnieszka stává plnohodnotnou čarodějkou, poznává Aloszu a kouzlení jí jde úplně instinktivně (ona se nepotřebuje učit kouzlit, ona má magii v sobě) je nakonec velice zajímavý.
Taky jsem byla na Sarkana naštvaná, že Agnieszce neustále nadával do hus a zpočátku nechtěl respektovat její způsob kouzlení. A pak přišla jejich první romantická scéna a Drak jí řekl jen "Zmiz" a nadále jí zase nadával do hus a oba dělali, jakože se nic nestalo. Dokonce, i když Agnieszka Drakovi zachránila život, tak se na ni zase jen naštval. Tahle Drakova vlastnost mě opravdu štvala, ale o to víc jsem chtěla číst dál, abych se dozvěděla, jestli se jeho přístup změní. Opravdu bych chtěla některé pasáže v knížce vidět i z Drakova pohledu, jak to doopravdy prožíval on.
Agnieszka se ho ze začátku dokonce bála a když ji učil kouzla, tak si myslela, že jí ubližuje, ale když Drak odjel a ona musela sama pomocí kouzel zachránit vesnici, tak pochopí, že magie je krásná a užitečná.
Taky se mi moc líbilo, jak je celou knihou propleteno hluboké přátelství Agnieszky s Kasiou. Na začátku musí překonat pár překážek v podobě závisti, ale pak se Agnieszka bezhlavě vrhne do Hvozdu Kasiu zachránit a vše je odpuštěno.
Celou knihou se dokonale snoubí Agnieszcin soucit, tvrdohlavost a vrozený talent na magii s Drakovým rozumem a pragmatičností.
A nakonec Hvozd, úplně jiný druh nepřítele, než ve většině knížkách, tak dokonale promyšlený a popsaný, moc se mi líbí i Agniszcino vnímání Hvozdu.
Je to opravdu nádherná kniha plná překvapivých rozuzlení a se silnou hlavní hrdinkou, která projde obrovským vývojem. Knížka vás vtáhne do děje už na první stránce a nepustí vás, protože se toho děje tolik...

19.12.2023

Nebudu hodnotit, protože jsem knížku nedočetla. Skončila jsem na 150 straně a i těch 150 stran se na mě straně táhlo a nebylo tam nic co by mě zajímalo natolik, abych to dočetla do konce.

12.08.2023

Po dlouhé době jsem se rozhodla dát šanci spisovatelskému umění Naomi Novikové a jsem ráda, že jsem to udělala. Její styl psaní, vyjadřování a stylistiky je na úrovni, která v dnešních fantasy knihách není samozřejmostí a opravdu vyniká. Těší mě, že jsem si přečetla po delší době fantasy příběh někoho, kdo umí psát.

Cením odkazy na mytologii, folklór a pohádky, vše je umně zakomponované do autorčiných vlastních představ, takže mě její svět zaujal a svým způsobem pohltil. Asociace a popisy působení magie a energií jsem si užívala a nechávala se jimi unášet ve směru vyprávění, přestože uznávám, že pro někoho jich může být přehršel. Nikoliv však pro mne; opětovně musím vyzdvihnout Novikové talent vyjádřit zamýšlenou podstatu.

Příběh je komorní, Agniezska je pro mne sympatickou hlavní protagonistkou a vedlejší postavy dějství směle obohacují. Osobně bych knihu neřadila do fantasy pro děti ani YA literatury.

Jediné, co působí jako YA prvek je romantická linka, která je napsaná zejména zpočátku velmi neuměle a hrubě, přesně v duchu toho, s čím jsem se v YA doposud setkala.

To mě mrzí a jedná se o, z mého pohledu, opravdu jedinou kaňku na překrásné tapiserii. Jako by autorka nutila postavy hrát si na něco, co nejsou. Jestli mi něco v klasických YA romantických linkách chybí, tak je to respekt a vzájemná úcta jedné bytosti k druhé. Přitom vůbec nebylo zapotřebí postavy takto srážet, v závěru knihy je znát, jak se navzájem doplňují a vyvažují. :)

11.08.2023

"Vy vesničanky jste na začátku všechny víceméně stejně protivné, ale ty se projevuješ jako vskutku pozoruhodný příklad neschopnosti."

Knihy Naomi Novik poznáte okamžitě, její styl je zcela jedinečný a barevný. Autorka používá asociace ve velkém, takže na čtenáře chrlí spoustu detailů horem dolem. Jenže na příběh to působí místy rušivě až chaoticky.
V žádném případě netvrdím, že je kniha špatná. Je nevšední, bohatá po obsahové i jazykové stránce, s napínavými, akčními scénami a hlubším poselstvím... Jen mě zkrátka moc nebavila.
Kámen úrazu vidím především v hlavních postavách, ke kterým jsem si vůbec nevytvořila vztah.
Násilně tlačená romantická linka mi přišla zbytečná. Kde se vzaly vzájemné sympatie Draka a Agnieszky, to mi uniklo.
Jak jsem ze série Scholomancie nadšená, tak Ve stínu Hvozdu ve mě zanechává poněkud rozporuplné pocity.

01.08.2023

Já nevím. V young adult fantasy literatuře rozhodně vyčnívající kniha. Jazyk i představivost autorky jsou obdivuhodné, příběh byl skvěle vystavěn, byl napínavý, logický i poučný. Takto, když to vyjmenovávám by to měla být dokonalost. I přes to jsem měla problém se s knížkou sžít, některé pasáže byly až moc prostoupeny popisem kouzel, hlavní hrdinové mi k srdci moc nepřirostli a zlo jež mělo stát proti nim, mi také husí kůži nepřivodilo. A ano, ačkoliv romantické linky moc nevyhledávám, zde to působilo nedotaženě. Tolik času dva hrdinové trávili spolu, ale nějak extrémně hluboké spojení jsem mezi nimi nepocítila a vlastně celou knihu jen přemýšlela, že mi to tam hrozně chybí, protože od začátku to k tomu směřovalo. Ale zkusím i další knihy autorky.

Bylo to krásné a bylo toho dost, pravil kdysi klasik. Parafrázovala bych spíše "bylo to zajímavé (alespoň zpočátku) a na mě toho bylo příliš".
Naomi Novikovou jsem poznala kdysi dávno jako autorku dračí pentalogie z dob napoleonských válek a podobně jako mí synové, příběhy Temeraira jsem milovala. Od té doby jsem její dílo nesledovala, takže Hvozd je pro mě šok.
Mám za sebou poměrně hodně knih tohoto typu, ale tady jsem byla zahlcena natolik, že má představivost nestíhala až kolabovala. Chyba je určitě ve mně, nejsem vůbec cílová skupina, přesto - nebo právě proto - si dovolím připojit se ke komentáři puczmeloun. Shodla bych se s ním téměř ve všem, včetně jazykové stránky příběhu; ta mi ovšem vadí nejméně, resp. ta mě (na rozdíl od ostatních připomínek) pouze překvapila.
Teď jsem ovšem tuze zvědavá, jak se s knihou popasují naši náctiletí čtenáři.
A sama za sebe doufám, že série Scholomancie, na kterou se chystám, bude pro mě uvěřitelnější a přijatelnější.

"Měla jsem pocit, že Přivolání se o samotě vlastně ani sesílat nemělo; jako by pravda nic neznamenala, pokud u sebe nemáte někoho, s kým ji můžete sdílet - pokud za vámi někdo nepřijde a nepopřeje vám sluchu, můžete křičením pravdy strávit klidně celý život."